Hanka_Bohmova
komentáře u knih
Jezerní básníci
Samuel Taylor Coleridge
Zdá se, že jezerní básnici nejsou nic pro mě. Ale osobám s jiným vkusem vřele doporučuji :o)
Babbitt
Sinclair Lewis
Narozdíl od petra7416 pode mnou si nemyslím, že všeobecně musíme čekat, až se my nebo naši partneři probudíme jako babbittovští páprdové. Většina z nás jsou právě nyní stejně trapně konformní páprdové (páprdky :o)) jako Babbitt, co ze strachu o vlastní pohodlí den za dnem znásilňují svoje svědomí a skutečnou sebereflexi se pokoušejí zatlačit někam hluboko činorodostí, společenskými styky či rozvíjením iluzorních představ o sobě samém. Bez ohledu na stáří a pohlaví.
Je to kniha o nás, nejen o mužské krizi středního věku. Mění se jen společenské skupiny, se kterými se srovnáváme, do kterých se toužíme bezpečně schovat.
Život za životem
Kate Atkinson
Kdyby autorka napsala povídku na 30 stránek, udělala by lépe. Když už tlustoknihu, tak by to chtělo trochu vytěžit námět - ať už po dějové, nebo po psychologické stránce.
Průvodce modlitbou
C. S. Lewis (p)
Popsala bych to asi jako eseje v dopisové formě. Rozhodně nečekejte průvodce modlitbou pro začátečníky (originální název Prayer je lepší), spíš poměrně intelektuálně náročná zamyšlení nad některými tématy.
Duchovní vedení a rozjímání
Thomas Merton
Po mnoha a mnoha letech jsem si nyní knihu znovu přečetla při "úklidu knihovny", abych měla jistotu, že ji chci vyřadit - a nabyla jsem pevné jistoty, že ji z knihovny nevyřadím :o) Zvláště část o rozjímání je hodně podnětná.
Marie Stuartovna
Stefan Zweig
Něco mezi 3 a 4 hvězdičkami. Obsahově je ta kniha výborná, velmi přínosná a přesvědčivá, zaujme, ale poněkud mi neseděl způsob vyjadřování.
Popelka nazaretská
Václav Renč
Ta úžasná moc poezie. Některé obrazy v pár slovech načrtnou a dají tušit to, co je pro teologii nesmírně obtížné vymezit a sdělit bez náběhu na dezinterpretaci z jedné či druhé strany.
Tvá blízkost je mé štěstí: bl. Alžběta od Nejsvětější Trojice
Conrad de Meester
Tuhle knížku mám už hooodně dlouho a opakovaně se k ní vracím, Alžběta je mi velkou inspirací.
Dívka, která spadla z nebe
Simon Mawer
Odložila jsem knihu někde před půlkou, nic mi to nedávalo a samotný příběh mi byl ukradený, necítila jsem ani zvědavost, kam se to bude vyvíjet. Jelikož jde o mou první Mawerovu knihu, doufám, že ta příští bude lepší.
Kdo chytá v žitě
J. D. Salinger (p)
Nevadí mi, že je Holden tydýt, protože vykazuje potřebnou dávku sebereflexe. To už mi mnohem víc vadí vznešení tydýti od Murakamiho.
Pramen. Vnitřní život podle svaté Terezie z Avily
David Peroutka
Nestihla jsem během návštěvy dočíst, ale budu si ji přát k narozeninám, po ochutnávce mám pocit, že bude hodně užitečná.
On a já - duchovní deník
Gabrielle Bossis
Nádherný důkaz výroku sv. Pavla, že "tělo nám sice chátrá, ale duše se den ze dne zmlazuje". V těchto rozhovorech slyším nevěstu - ani by mi na mysl nepřišlo, že je zapisuje stařenka, musela jsem si přečíst doprovodný text. A i když mi některé věci či způsoby vyjadřování byly tak trochu cizí nebo odtažité, jako impuls pro duchovní život je to velmi přínosné.
Tři krátké úryvky:
Děsí-li tě chlad tvého srdce, vždycky si můžeš vzít z mé lásky.
Mám tak rád tvá slůvka! Protože v nich jsi ty, chápeš? Je to tvůj život a ty mi dáváš do něj vstoupit.
Nepromarnit příležitost k lásce: Čekal mě, a já tam nebyla?!
Dům na pobřeží
Daphne du Maurier
Abych parafrázovala Exupéryho: prostor, život, štěstí... se nehledá, ale buduje.
Velmi názorná kniha o tom, jak lákavé je vykašlat se na budování.
Terezie z Los Andes
kolektiv autorů
Taková kniha může vyvolat pohoršení nebo nostalgii po něčem nedosažitelném, podle toho, jakého je čtenář zaměření. Ale je ještě třetí cesta: "Hle, stojím přede dveřmi a tluču; zaslechne-li kdo můj hlas a otevře mi, vejdu k němu..."
Nejen Juanita-Terezie, ale každý z nás. Zbývá už jen to "rozhodné rozhodnutí", jak říkávala Terezie z Avily :o)
Middlemarch
George Eliot (p)
Výborná kniha, "lidsky výchovná" takovým tím správným, nenásilným a strhujícím způsobem.
Neměnnost leopardích skvrn
Kristopher Jansma
Příjemně čtivé čtení o psaní, o vyprávění, o vytváření...příběhů? reality? :o)
Na jih od hranic, na západ od slunce
Haruki Murakami
Obsah mě rozhodně neurazil. Ale nemůžu se srovnat se způsobem, jak autor vypráví, tvoří věty. Jako kdybych četla dílko nezkušeného psavce, nadbytečná slova, nadbytečné věty, klišé... Už druhá Murakamiho kniha, u které mě to vyloženě ruší. Zřejmě je to schválně, vyjadřuje tím stav hlavní postavy (doufám :o)), ale otravuje mě to.
Slepota
José Saramago
Jak pravil klasik - Nezvládla. Chtěla, snažila, plakala, nezvládla.
Samotné téma mě nijak neoslnilo, Den trifidů jsem četla ještě jako holka. Tak jsem se tedy těšila na ten propracovaný psychologický vhled. Jenže děj tak odplýval a styl psaní byl tak odtažitý, až jsem z toho byla odtažena na kilometry daleko a začalo mi být srdečně jedno, co a komu se děje. Následovala otázka: Je nutné tím nadále ztrácet čas?
A proto jsem tuhle knihu nedočetla ani do půlky. Ať si ji užije někdo jiný.
Kapesní průvodce inteligentní ženy po vlastním osudu
Pavel Tigrid
Velmi užitečné, něco takového jsem potřebovala jako protiváhu k nedostatečnému školnímu vzdělání (zato lid popelnicových polí atd. jsme probírali nejméně 5x, škoda mluvit). Doufám, že dnešní školou povinní jsou na tom už lépe.
A "doporučená literatura" mi přišla velmi vhod, pár dalších knih si určitě přečtu.