On a já - duchovní deník

On a já - duchovní deník https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/249618/mid_on-a-ja-duchovni-denik-PP2-249618.jpg 4 17 17

Gabriela Bossisová (1874–1950) se narodila se ve francouzském Nantes jako nejmladší ze čtyř sourozenců. Hluboce ji zasáhne první svaté přijímání. V dospělosti vyučuje katechismus, vyšívá plátna pro obchod s liturgickými potřebami, účastní se různých farních akcí. Během první světové války získá diplom ošetřovatelky a slouží jako ošetřovatelka Červeného kříže. V roce 1923 napíše pro jednu dobročinnou akci první divadelní hru, Le charme. V roce 1936, po bohaté divadelní činnosti (je jí 62 let), prožije při cestě na zámořském parníku na divadelní turné po Kanadě intenzivní setkání s Kristem. Toto niterné setkání stojí u počátku duchovního deníku publikovaného později pod názvem On a já. Zaznamenává v nich, co jí říká hlas, který k ní promlouvá až do její smrti. Byla františkánskou terciářkou. Kniha představuje výbor z duchovního deníku, kam si Gabriela zapisovala, co jí říkal hlas, jejž slyšela po čtrnáct let ve svém nitru a jenž, jak věřila, patřil samému Ježíši Kristu. V roce 1944 dala souhlas ke zveřejnění těchto rozhovorů její duše s Pánem Ježíšem. Ve Francii začaly vycházet od roku 1949 s předmluvou otců jezuitů a také s církevním schválením. Dnes jsou přeloženy do mnoha jazyků a úryvky z nich lze zaslechnout rovněž v homiliích renomovaných kazatelů. "Chovej se ke každému, jako bych to byl já. Je stvořený k mému obrazu a podobě. A především nepohrdej! Nikým nepohrdej! Ani těmi největšími hříšníky! Tím bys mě zranila. Mohou se obrátit a v mém království nakonec být výše než ty.“ (ukázka z knihy)... celý text

Duchovní literatura Náboženství
Vydáno: , Karmelitánské nakladatelství
Originální název:

Lui et moi


více info...

Přidat komentář

Achillesaželva
24.03.2024 5 z 5

Všichni (až na jednu výjimku, ale všimla jsem si, že @1Pomněnka má obecně negativní vztah k soukromým zjevením...tak proč je pak vyhledávat..???) krásně o Gabrielle píší, tak já za sebe jen dopotvrdím, že toto je další mystická pecka a tekoucí pramen sladkosti a něhy (bez sentimentů, prosím), kterou dokáže dát jen Ježíšovo Srdce. Kdo učinil s Bohem hlubší zkušenost, je nepodveditelný. Svůj pozná svého. Jistěže zde promlouvá Ježíš, vždyť je to tak voňavé, krásné, pravdivé a povzbudivé. Díky za to! Krásné.

Matematicka
25.02.2024 4 z 5

Myslím si, že deníček Gabriely Bossisové může být inspirativní pro všechny křesťany, kteří chtějí prohloubit svůj vztah s Ježíšem. Pro muže i ženy, především pro ty, kdo své životy prožívají v běžných zaměstnáních s běžnými starostmi. Může ale oslovit i lidi hledající – Gabrielin vztah s Ježíšem a její láska k němu je zcela autentická a zve k následování.

„Uvědom si, že pro tebe budu tím, čím mě chceš mít. Budeš-li se ke mně chovat jen jako k cizinci, budu pouze Soudcem. Budeš-li ke mně cítit důvěru, budu tvým Spasitelem. Budeš-li žít v mé lásce, budu tvým milujícím Ženichem, Bytím tvého bytí.“


archandelka
16.09.2022 4 z 5

Knihu jsem zařadila do svého večerního rozjímání, protože prostě najednou přečíst nešla, jak už to koneckonců u těchto duchovních úvah bývá. Strávila jsem nad jejími stranami dost času a na konci mám pocity rozporuplné. Pravděpodobně asi z těchto důvodů:
1. Nedařilo se mi se vyhnout srovnání s deníčkem sv. Faustýny, který je pro mě absolutně zásadním pramenem duchovního života. V mnohém byl obsah podobný, ale přesto Faustýnu prostě těžko něco překoná, i když to samozřejmě ani v nejmenším nebylo záměrem.
2. Kniha je plná nádherných myšlenek, to se rozhodně nedá popřít, ale nicméně čím déle jsem ji četla, tím více mi přišel obsah tak nějak pořád stejný a tím méně mě oslovoval, až jsme se ke konci už vyloženě těšila, kdy skončí a já budu moct číst něco jiného.
3. Bylo dost škoda, že kniha nebyla více doplněná o příběh autorky, obsahuje v podstatě jen její krátký životopis, ale na základě toho jsem se s ní nějak nedokázala sblížit, protože těch informací bylo prostě málo.
Nicméně určitě stojí za to si ji pročíst a promeditovat. Ani já nevylučuju, že se k ní ještě někdy v životě vrátím, i když na teď mám dost.
A aspoň několik myšlenek:
"Pochybuješ, či som to ja. Konaj tak, akoby to predsa bola pravda. A keby aj tieto slová pochádzali z tvojej ľudskej prirodzenosti, nuž či som ja nestvoril tvoju prirodzenosť. "
"Túž. Túžby zvyšujú schopnosť vnímať."
"Je mi milšie, keď mi nič nepovieš, akoby som mal počúvať slová, na ktoré ani nemyslíš."
"Prečo chceš všetko robiť len ty? Dovoľ mi, aby som v tebe pôsobil,"

Jana512
22.05.2021 5 z 5

Gabriela Bossi (1875- 1950), nejmladší ze čtyř dětí. Byla všestranně nadaná, dobře malovala, měla krásné výtvarné práce, ráda tančila, měla ráda hudbu i sport. Vystudovala klášterní školu a učila náboženství. Později se dala do psaní divadelních her, režírovala je a hrála hlavní role. A i v tomto prostředí sílila její víra a začala si zapisovat vnuknutí, kdy jí Společníkem a Rádcem byl Ježíš. Její zápisky mohou být inspirací i pro každého člověka. Každý jsme v Jeho očích jedineční a milovaní. Jeho lásku Gabriela nejvíce vnímala na kříži a v Eucharistii.
Úryvek z deníku 29.11.1946:
"Každá duše má svůj způsob, jak milovat. Nepřipravuj mě o ten svůj. Nic pro mě není zaměnitelné. Vnímám vaše rozličné způsoby. Od počátku světa není ani jeden z nich zaměnitelný - tvoří symfonii mých radostí. Nemám na ni právo? Nic však nevymáhám. Čekám. A když mi dáváte štědře, mám velikou radost. Neměj proto strach mně dávat svou pozornost. Nauč se mi dávat štědře. Nauč se mi dávat. Jednoduše jako malé dítě. Buď maličká a zůstávej u svého velkého Přítele."

1Pomněnka
29.04.2020 odpad!

Tuhle knihu jsem si chystala koupit a přečíst, protože už jsem o ní slyšela, ale ještě než se tak stalo, našla jsem na internetu ukázky z této knihy. A když jsem v ukázce četla větu "Já jsem s tebou - ty jsi má privilegovaná.", větu, kterou měl Gabrielle říci sám Ježíš, přešla mě chuť si tuhle knihu koupit a číst. Protože nevěřím tomu, že Ježíš někoho privileguje. Takže nevěřím tomu, že ke Gabreille mluvil Ježíš. Buď to byl jiný duch, vydávající se za Ježíše, a nebo to byla její sugestivní představa. Jak řekl Rob Bell (který napsal krásnou knihu Láska vítězí): všichni jsme děti Boha, který nikoho neprivileguje.

Hanka_Bohmova
11.07.2015 4 z 5

Nádherný důkaz výroku sv. Pavla, že "tělo nám sice chátrá, ale duše se den ze dne zmlazuje". V těchto rozhovorech slyším nevěstu - ani by mi na mysl nepřišlo, že je zapisuje stařenka, musela jsem si přečíst doprovodný text. A i když mi některé věci či způsoby vyjadřování byly tak trochu cizí nebo odtažité, jako impuls pro duchovní život je to velmi přínosné.
Tři krátké úryvky:

Děsí-li tě chlad tvého srdce, vždycky si můžeš vzít z mé lásky.

Mám tak rád tvá slůvka! Protože v nich jsi ty, chápeš? Je to tvůj život a ty mi dáváš do něj vstoupit.

Nepromarnit příležitost k lásce: Čekal mě, a já tam nebyla?!

Štítky knihy

mystika spiritualita křesťanská mystika

Autorovy knížky

Gabrielle Bossis
francouzská, 1874 - 1950
2015  87%On a já - duchovní deník