HaniSebi komentáře u knih

(SPOILER) Tuhle knížku je pro mě těžké zhodnotit určitým počtem hvězd, proto se o to ani nebudu pokoušet.
Co mě asi úplně nejvíc překvapilo na knize je její formát. Je stejné velikosti jako můj diář, což jsem popravdě nevěděla, když jsem jí kupovala online. Ale to nevadí, knížka akorát do vlaku.
Co se týče obsahu... Největší část zabírá Utrpení těla - autorce se očividně nechtělo nijak přemýšlet nad nějakým propracovanějším začátkem a koncem, takže se rychle dostane k tomu, o co jí asi šlo nejvíc. Jde prostě jen o sérii znásilnění, přičemž brutalita se postupně zvyšuje.
Pak následovala povídka Jasmín a Česnek. Tyto dvě části mě nijak nebraly. Upřímně? Od více čtenářů ze svého okolí jsem se dozvěděla, že tohle byla ta nejnechutnější a nejzvrácenější kniha, jakou kdy četli, což tak nějak vzbudilo mou zvědavost. Co se týče prvních dvou částí, tak to už jsem četla i horší věci. Šokovaná jsem nijak zvlášť nebyla.
Pak ale přišla povídka Experiment s podstatou lidství. A to musím přiznat, že nic podobného jsem ještě nikdy nečetla a už ani asi nepotřebuju.
Co mi trochu nesedí je zařazení knihy v rámci žánru Horory. Jako horor vnímám něco, co se u mě snaží vyvolat strach. Tady jde spíš o násilí a ještě brutálnější násilí. Monica chce očividně své čtenáře šokovat a asi to funguje.
Knížku nedoporučuju slabším povahám. Sice to není něco, u čeho by jeden zvracel, ale na druhou stranu svojí těhotné kamarádce jsem jí taky nedala k přečtení na dlouhý večer.

Tuto knihu jsem si pořídila kvůli nádherné obálce, která mě na první pohled zaujala a ačkoli nejsem žádný fantasy fanda, strašně jsem si jí užila. Svět Domu mě úplně pohltil, představovala jsem si popisované sochy i zvuky moře. Po chvilce mi sice už bylo úplně jedno, kde jsme, sto devadesátá druhá západní síň nebo sedmnáctá předsíň, co na tom sejde. Víc se mi líbily první části, kdy jsme víceméně žili s Piranesim v nevědomosti a mohli obdivovat krásy Domu, ačkoli bylo jasné, že nic nebude tak, jak se zdá. Svým způsobem zvláštní příběh. Určitě bych si dokázala najít důvody, proč snížit hodnocení, ale proč se v tom vrtat. Dům a jeho ticho a klid mě úplně vtáhly a já si to vychutnala. Někdy se určitě vrátím zpátky.

8 03.07.2021

O "utěšitelkách" jsem toho před přečtením knihy věděla jen velmi málo a spojovala jsem si je především s Koreou. Jde o první knihu, u které mohu s klidným srdcem napsat, že mě šokovala. Nemyslím tím hrůzy, kterými si "utěšitelky" prošly během války. Válka je strašná vždy. Šokoval mě nicméně přístup krajanů k těmto ženám a hlavně postoj vlád po válce. O odmítavém přístupu Japonska jsem věděla a stejně mě konec knihy poměrně zasáhl. Přijde mi zvláštní psát něco jako "kniha se mi velmi líbila". To se prostě nehodí, ale 5* si zaslouží.

8 11.07.2020

Za mě skvělá knížka, ale rozhodně se nebude líbit každému. V podstatě se tam toho moc neděje. Byrokracie a další byrokracie a dvacetiletý boj za směšnou věc. Prostě fraška, ale dobře napsaná. Mně osobně nebyla moc sympatická hlavní hrdinka a nějak jsem jí nedokázala fandit. Také se přiznám, že jsem se trochu ztrácela ve funkcích, kdo je tajemníkem okresu, provincie, místopředsedou soudu atd., ale to patří k věci, prostě byrokracie. Doslov Zuzany Li se hodil. Ačkoli se mi kniha moc líbila, je dobře, že je tak tenká, jinak by už toho opakování bylo moc a celkově už by to bylo moc.

8 13.05.2020

Po knížce jsem sáhla kvůli vysokému hodnocení. Očekávala jsem naprostou oddechovku, u které po práci nebudu muset přemýšlet a to se mi do puntíku splnilo. Přiznávám, že pár stran jsem opravdu přeletěla, chvílemi mi chování obou hlavních postav připadalo přihlouplé. Rozhodně mám radši knihy např. Lisy Kleypas nebo Julie Garwood, protože mi přijde, že je tam jaksi něco navíc. Tady fotbalista hned v začátku (a ne nijak složitě) přišel na Janin podvod a zbytek knihy si už k sobě jenom hledali cestu a poznávali se. Myslím si, že neurazí, ale ani nenadchne.

8 07.08.2019

V rámci žánru romány pro ženy se mi kniha líbila moc. Viděla jsem jí ovšem zařazenou i mezi thrillery, dobrodružství, napětí a to si tedy nemyslím. Napětí možná ano, ale jinak mi to přišlo jako pěkná červená knihovna s detektivní zápletkou. Polská jména mi nevadila vůbec, je to polská autorka, tak je pochopitelné, že se tam objeví polská jména. Jak už někdo zmiňoval níže, líbilo se mi, že se ani na konci nestal z Lukasze romantický blekotající idiot. Knížka se čte opravdu dobře a rychle. Samozřejmě skoro každý téměř hned uhodne, odkud unikají informace, protože tam zase není tolik postav, aby se dalo splést, takže velký objev není žádným překvapením. Atraktivní je tady právnické prostředí, díky kterému se kniha jakž takž odlišuje od jiných harlekýnek. Co se týče obálky, tak za mě lepší tohle než například něco stylem Sexy farmáře nebo Udatného horala.

8 01.08.2019

Pro mě je tento díl asi nejlepší z celé série (zatím). Hezká oddychovka, kde vše končí přesně tak, jak má a navíc mě potěšila přítomnost mého oblíbeného páru ze série Čekanky. Lisa Kleypas opět nezklamala.

8 24.01.2018

Úžasná detektivka z tudorovské Anglie.

8 09.10.2017

Moc pěkná detektivka. Zase jsem při čtení z vraždy podezírala půlku vesnice a zase jsem se netrefila, ale na to jsem u Agathy zvyklá.

8 07.09.2017

Mohla bych napsat, že všechny knihy ze série Travis jsou stejné a něco na tom je, ale četla jsem skoro všechny knihy od Lisy Kleypas a říkám si, co má taky pořád psát. Její historické románky byly příjemné, oddychové, ale taky všechny v podstatě stejné, přesto si myslím, že jí jdou lépe. Ale tak hlavní hrdinové jsou sympatičtí (všichni Travisovi byli fajn) a hrdinky alespoň nejsou neustále se červenající naivky (tedy většinou). Navíc čtu anotaci, vidím žánr, vidím obálku a mělo by mi dojít že nejde o filozofické pojednání o pneumu, takže za mě příjemná oddychovka.

8 29.07.2017

Moje první knížka od tohoto autora a super. Případ byl hezky zamotaný, i když člověku dojde dřív než Dupinovi, o co půjde. Krásně popsaná bretaňská příroda. Navíc jsem měla pocit, že nás, čtenáře, chce autor trochu vzdělat, ať už o tučňácích, druidech, historii Anglie atd., a přišlo mi to milé. A nemyslela jsem si, že to někdy řeknu, ale po přečtení mám chuť na ústřici.

8 27.07.2017

Nejlépe se mi pro popis Zlaté vařečky hodí slovo "fajn". Pro mě to byla knížka typu neurazí, nenadchne. Očekávala jsem feel good detektivku, ale tady mi příběh připadal celý takový nemastný, neslaný.

Je to napsané dobře, čte se to rychle, ale nemůžu si pomoct, něco mi tam vadilo.

V první řadě mě asi zklamal styl soutěže. Doufala jsem, že to skutečně bude styl Peče celá země nebo lépe řečeno The Great British Bake Off, a ze stránek knihy na člověka dýchne ta pohodově atmosféra a vůně pečení. Tohle bylo Peče celá země po americku, takže se celý jemný prvek pořadu pro mě vytratil. Přijde mi, že Američané tyto pořady prostě neumí, chtějí show, akci. Ale proto lidé zrovna tuhle soutěž nesledují.

Druhou věcí je případ/záhada. Nebylo to špatně vymyšlené, ale takové nedotažené. Poslední stránky působily prostě odfláknutě. Rychlé uzavření, konec. Ještě pár stránek by příběh klidně snesl.

7 01.05.2024

Situace Ujgurů v Číně. Téma, o kterém se dlouho nic moc nevědělo a nemluvilo, ale které se v posledních letech pomalu dostává i do povědomí širší veřejnosti. Ze Sin-ťiangu se tak trochu stal druhý Tibet. Celosvětové se ví, že je něco špatně, politici a různé organizace sem tam zmíní, že to, co Číňané provádí není úplně v pořádku a Čína zatím nevzrušeně sedí v Radě pro lidská práva (pravděpodobně v křesle hned vedle Ruska).
Obyčejná Ujgurka Gülbahar nám trochu blíže popisuje situaci v nejzápadnější čínské provincii. Projevuje se zde pověstná efektivita a vytrvalost Číňanů, respektive Chanů. Proces sinizace jede na plné obrátky. Ujguři a ujgurská kultura zkrátka musí pryč. Gülbahar nám pootevře dveře věznice i převýchovného tábora. Přiblíží nám praktiky čínské policie i tajných agentů.
Mně osobně se knížka četla dobře, ale možná proto, že mě téma skutečně zajímá. Příběh mě chytl od první stránky a nepustil. Pro někoho ovšem může být styl trochu hutný, až nemotorný. Je třeba pamatovat, že jde o reálný příběh, literaturu faktu, ne beletrii. Je zde plno popisných pasáží, suché líčení reality, moc dialogů zde nenajdete. Přímé řeči skutečně poskrovnu.
Co oceňuji je reálnost ztvárnění samotné Gülbahar. Nedělá ze sebe superhrdinku, která se za žádnou cenu nenechá zlomit. Tím se pro mě příběh stal skutečně uvěřitelným. Nemůžu říct, že bych si ho užila (to by bylo zvláštní), ale můžu říct, že jsem skutečně ráda, že jsem ho přečetla a zase si trochu rozšířila obzory. Někdy mi přijde neuvěřitelné, co se může ve 21. století dít. Nepoučitelnost.

7 11.04.2022

Pořad Hyde Park Civilizace mám moc ráda. Vždycky obdivuji, jak je Daniel Stach perfektně připravený. Pokaždé je vidět, jak velká práce za rozhovorem stojí. Knižní podoba je fajn, ačkoli jsem ráda, že si rozhovory člověk může i zpětně pustit. Vybrané osobnosti v knize jsou různorodé a dokázaly/prožily/přežily neskutečné věci. Za tu rozličnost jsem skutečně vděčná. Ještě nikdy jsem například nepřečetla ani jeden komiks, přesto byl jedním z mých nejoblíbenějších rozhovorů s komiksologem Jamesem Kakaliosem. Nikdy jsem v matematice nebyla žádná hvězda, ale rozhovor s matematikem Cédricem Villanim jsem si fakt užila. A mohla bych pokračovat dále. Každopádně jsem snad zase alespoň o malinko chytřejší.

7 04.07.2021

Krátká knížečka, která hezky ilustruje těžkosti, se kterými se musí potýkat korejské ženy. Nemyslím si, že lze přirovnávat život obyčejné Korejky k životu obyčejné Češky, jako se o to pokouší některé komentáře, rozhodně ne v dnešní době. Například zatímco v Koreji představuje narození holčičky stále často zklamání pro celou rodinu (a vina padá přirozeně na ženu), v Čechách se s tímto tedy dnes podle mě nesetkáme. V mém okolí jsou tedy tatínkové z holčiček vyloženě "poprdění". Srovnávat pracovní podmínky je také trochu mimo. Například v Koreji není zase tak neobvyklé, aby někdo na pracovišti komentoval vzhled ženy. Nadřízený se může na rovinu zeptat, zda jste neztloustla. Že se to v tuzemsku stát nemůže neříkám, ale je to méně pravděpodobné, a rozhodně má Češka možnosti, jak se k situaci postavit, aniž by se bála, že přijde o práci a další nenajde. A srovnávat rozdíly platů Korejka-Korejec x Čech-Češka? No to snad ne. Knížka může sem tam působit trochu feministicky, na druhou stranu Korejky to opravdu nemají tak jednoduché a ani bych nesrovnávala korejský feminismus a evropský feminismus. Jde rozhodně o zajímavý pohled do života ženy z úplně jiné kultury.

7 20.02.2021

"Každá vločka je jako vánoční pusa."

Vždy se snažím hodnotit knihu v rámci žánru. Tady bych asi dala 4,5*. Úplně netuším, co očekávaly jiné čtenářky, ale já přečetla anotaci, viděla žánr román a k tomu nakladatelství Baronet a bylo jasné, do čeho jdu. Jestli někdo chce do poslední chvíle hloubat a dlouze uvažovat, jak asi příběh dopadne, popřípadě cítí silnou potřebu zapojit levou mozkovou hemisféru tak nesáhne po této knize. Vánoce, romantika a zase Vánoce. Jednoduché, předvídatelné, přeslazené, ale prostě tak nějak vánoční. Po hektickém období plném práce to byla první kniha, po které jsem při vánočním volnu sáhla a zklamaná nejsem. Hořící krb, čaj, deka a tahle knížka. Coby milovníka Vánoc mě potěšila a pohladila. Jasně, že to nebylo dokonalé, mně například vadilo, jak se všichni neustále všemu smějí a chyběl mi popis postav. Ale co. Je to oddechová vánoční romantika, relax, žádný adept na Man Bookerovu cenu a tak by to měl čtenář brát. Žádné divoké zvraty, žádná úžasná zápletka, jen přehnaně pozitivní a kýčovitý příběh, kterému nasadí korunku novela Svatba ve Vánočním táboře, což je v podstatě delší epilog.

7 22.12.2019

Obsahuje SPOILERY

Bylo několik věcí, které mi na této knížce nesedly. Nefungující archivy ve Švédku dobře chápu, protože kdyby fungovaly, tak je kniha poloviční. Ale zaráží mě (a očividně nejsem sama), že si nikdo absolutně nepamatuje spolužáka. Chápu, že člověk po pár letech nevypotí všechna jména, ale to, že vůbec netuší, že tam ta tvář byla, to jde mimo mě. Trochu mi vadilo, že zcela zjevné věci vyšetřovatelům došly až bůhvíkdy. "Nechápu, že mě to nenapadlo dřív." a já si říkala, že to taky nechápu, protože čtenář to minimálně tuší už dobrých padesát stránek. To mi trochu přijde jako zbytečné natahování děje. Tím někdy vyšetřování tak nějak vázlo a tým mi přišel trochu zpomalený. Další věcí jsou kapitoly. Jsou hodně krátké (dobře proč ne), ale jakoby useknuté. Na konci kapitoly se něco stane a než to pokračuje dál tak jsou vloženy třeba tři kapitoly zase o něčem jiném. Asi bylo účelem zvýšit napětí, ale u mě to nefungovalo. Spíš jsem zapomněla, jak napnutá jsem v daném momentě byla. Fabian jede podle mého trochu moc na sebe, ale zase přichází do nového týmu tak asi neví, co od nich může čekat.

I přes tohle všechno (a možná bych našla ještě víc) se mi kniha moc líbila. Pachatel měl všechno skvěle promyšlené (a dost mu to vycházelo) a u vražd se člověk aspoň nenudil, protože každá byla jiná. Kdo má rád ty už klasické severské detektivky/krimi/thrillery tak tady nenarazí. Povedený první díl série a já už mám doma i další. Doporučuji.

7 20.09.2019

Nepochybně skvěle napsaná kniha, úžasně propracované postavy. Misery je první kniha, kterou jsem od autora četla (zejména kvůli nadšeným ohlasům) a rozhodně mám v plánu přečíst i další Kingovku. Na druhou stranu jsem asi čekala o trošičku víc. Doufala jsem, že se budu víc bát, čekala jsem ještě větší napětí. Něco mi prostě chybělo. A chvílemi mi děj přišel už trochu moc přehnaný, neuvěřitelný, jako snaha šokovat za každou cenu.

7 21.06.2019

Příběhy L. Kleypas mám moc ráda a i tahle knížka je pěkná, hlavní hrdinové sympatičtí, ale řekla bych, že měla mnohem větší potenciál. 127 stránek? Je to prostě moc stručné, všechno moc zrychlené, nepropracované, jako by autorka s vydáním nové knihy strašně pospíchala. A není to o tom, že by nebylo co rozvádět. Linka s Julianne je opravdu velmi vágní, ale jsou tam i jiná strašně uspěchaná místa. "Po zbytek víkendové sešlosti a po následující tři měsíce byl Andrew dokonalý gentleman." Jednou větou Lisa Kleypas tentokrát obsáhla celé tři měsíce, kdy se vztah hlavních hrdinů pravděpodobně rozvíjel a já si myslím, že normálně by autorka všechno rozvedla minimálně na dalších 150 stránek takže netuším, co se tady stalo. To ani není odpolední jednohubka, knížku přečtete za chvilku a zbytek odpoledne můžete čučet do zdi. Ale je to hezký stručný výtah pěkné harlekýnky.

7 27.04.2019

Moc pěkná romantická oddechovka. Nepřišlo mi, že by Swartingham pohrdal ženami. Oba hlavní hrdinové byli sympatičtí a to je rozhodně u tohoto žánru podstatné. Nenáročné čtení na odpoledne. Navíc se mi moc líbily rozhovory Edwarda s komorníkem Davisem.

7 14.03.2018