Přežila jsem čínský gulag

12. února

"Nekonečná řada identických dní, kdy nerozlišujeme rána a večery, smutek ani naději. Už není žádné pondělí, úterý nebo pátek,nevnímáme rozdíly mezi obědem a večeří...ne, jen prázdné dny beze smyslu. Mlaskání vězeňkyň v jídelně, řev dozorců, tupé propagandistické proslovy vyučujících - vše se slévá do jednolitého zvukového monolitu."
V prvé řadě jsem vděčná paní Haitiwaji za odvážnou a srdcervoucí "zpověď" a autorce za osvětlení pro mě dříve neznámých informací o Číně (zejména o severozápadní části). U knih s podobnými tématy se nikdy nemohu dobrat toho - a zde tomu nebylo jinak-, jak a kde se v lidech rodí tolik zla, proč se neumí ponaučit z historie a dopouštějí se stále stejných chyb. Zkrátka takové knihy jsou potřeba jako sůl.

132 13.10.2022

Trýznivý a strhující příběh Gülbahar, Ujgurky, kterou čínské úřady oklamaly, aby se vrátila do Číny poté, co několik let žila ve Francii. Po návratu do Číny byla zadržena a poslána do „převýchovného” tábora.

Pro ty, kteří nevědí, Ujgurové jsou etnická a náboženská menšina žijící v provincii Sin-ťiang. Aby čínská vláda tuto oblast ovládla, instalovala CCTV, zbourala mešity, zakázala modlitby a uvrhla lidi do „převýchovných” táborů, kde jsou nuceni slíbit věrnost Komunistické straně Číny a jejímu vůdci Si Ťin-pchingovi.

V této knize Gülbahar líčí psychické mučení, hladovění, nekonečné výslechy, nucené sterilizace a vymývání mozků. Je děsivé a nepředstavitelné, že zkušenosti, které vypráví jsou z posledních let, že to není jen hrozná část historie, ale že se to děje právě teď.

Čínská vláda popírá dění v táborech a tvrdí, že v provincii Sin-ťiang nedochází k porušování lidských práv a že pouze pracuje na převýchově lidí ovlivněných extremismem. Tato kniha je však svědectvím o ujgurské genocidě. Je to vymazání kultury. Míra růstu populace Ujgurů v Sin-ťiangu se v posledních letech snížila o více než 70%.

Je skutečně udivující, jakým způsobem ČKS pronikla do světových mocností, včetně toho, že čínští představitelé mají své místo v Radě OSN.

2 10.08.2022

Ať už čtu příběhy z Číny nebo Severní Koreje, hodně mě z toho mrazí. Příběh je velmi dobře napsán. Dozvíme se i o historii Ujgurů.

1 28.07.2022

Bolestivé čtení, nemohla jsem se odtrhnout a pořád jsem čekala, co se ještě stane. Vůči autorce se osud nezachoval vůbec fér a já si říkám, jak je možné, že se toto v dnešní době ještě někde děje? Odporné...

3 17.07.2022

Občas zapomínám, jak je Čína silně totalitární země. Asi jsme si už tak nějak zvykli na to, že je komunistická s vyhroceným kultem osobnosti. Tato kniha mě ale jen utvrzuje v tom, že nemá daleko k Rusku a že obě země by si mohli podat ruce s ohledem na uznávání lidských práv. Žel díky ekonomické síle Číny ji nikdo přes prsty pořádně nepraští. Chudáci ti, kteří nezapadají do kolonky "řádný občan".

7 11.04.2022

Situace Ujgurů v Číně. Téma, o kterém se dlouho nic moc nevědělo a nemluvilo, ale které se v posledních letech pomalu dostává i do povědomí širší veřejnosti. Ze Sin-ťiangu se tak trochu stal druhý Tibet. Celosvětové se ví, že je něco špatně, politici a různé organizace sem tam zmíní, že to, co Číňané provádí není úplně v pořádku a Čína zatím nevzrušeně sedí v Radě pro lidská práva (pravděpodobně v křesle hned vedle Ruska).
Obyčejná Ujgurka Gülbahar nám trochu blíže popisuje situaci v nejzápadnější čínské provincii. Projevuje se zde pověstná efektivita a vytrvalost Číňanů, respektive Chanů. Proces sinizace jede na plné obrátky. Ujguři a ujgurská kultura zkrátka musí pryč. Gülbahar nám pootevře dveře věznice i převýchovného tábora. Přiblíží nám praktiky čínské policie i tajných agentů.
Mně osobně se knížka četla dobře, ale možná proto, že mě téma skutečně zajímá. Příběh mě chytl od první stránky a nepustil. Pro někoho ovšem může být styl trochu hutný, až nemotorný. Je třeba pamatovat, že jde o reálný příběh, literaturu faktu, ne beletrii. Je zde plno popisných pasáží, suché líčení reality, moc dialogů zde nenajdete. Přímé řeči skutečně poskrovnu.
Co oceňuji je reálnost ztvárnění samotné Gülbahar. Nedělá ze sebe superhrdinku, která se za žádnou cenu nenechá zlomit. Tím se pro mě příběh stal skutečně uvěřitelným. Nemůžu říct, že bych si ho užila (to by bylo zvláštní), ale můžu říct, že jsem skutečně ráda, že jsem ho přečetla a zase si trochu rozšířila obzory. Někdy mi přijde neuvěřitelné, co se může ve 21. století dít. Nepoučitelnost.

1 09.02.2022

U této knihy jsem trochu na rozpacích. Příběh je to silný, ale literární zpracování mě trochu zklamalo. Jednak se skáče na pár řádcích v různých časech, dokonce v odstavci se se píše o Gulbahar ve třetí osobě, hned na to v první, kniha je velmi roztříštěná. Na druhou stranu to možná podtrhuje atmosféru příběhu, nemá (a ani není) být hezký, není to román, je to surový výčet událostí, jež se této silné ženě staly. Co mě znepokojuje, jsou některé věci, o nichž jsem neměla ponětí, ačkoliv mě osud Ujgurů zajímá. Například to, že v čele OSN stojí Číňan a další znepokojivá fakta, které v knize naleznete. Určitě stojí za přečtení.