Manžela jsem nezabila

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Hlavní postavou románu je žena jménem Lotos, vesničanka středního věku, která se bouří proti mašinerii státního aparátu a dotáhne to v soudním sporu až do nejvyšších pater. Nebouří se ale z politické uvědomělosti, ale proto, že přišla o manžela. Sama se s ním rozvedla, neboť podruhé otěhotněla. Přišla tedy s nápadem, že se rozvedou, a až ona porodí, zase se po nějaké době vezmou. Nepočítala ale s tím, že si její muž mezitím najde mladší a už se k ní vrátit nechce. Tragikomická satira současného čínského autora....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/28_/288367/manzela-jsem-nezabila-cwr-288367.jpg 3.371
Žánr
Literatura světová, Romány
Vydáno, Odeon
Orig. název

Wo pu š' Pchan Ťin-lien, 2012

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (20)

Kniha Manžela jsem nezabila

Přidat komentář
HaniSebi
13. května

Za mě skvělá knížka, ale rozhodně se nebude líbit každému. V podstatě se tam toho moc neděje. Byrokracie a další byrokracie a dvacetiletý boj za směšnou věc. Prostě fraška, ale dobře napsaná. Mně osobně nebyla moc sympatická hlavní hrdinka a nějak jsem jí nedokázala fandit. Také se přiznám, že jsem se trochu ztrácela ve funkcích, kdo je tajemníkem okresu, provincie, místopředsedou soudu atd., ale to patří k věci, prostě byrokracie. Doslov Zuzany Li se hodil. Ačkoli se mi kniha moc líbila, je dobře, že je tak tenká, jinak by už toho opakování bylo moc a celkově už by to bylo moc.

Gweny
06. května

Tak tohle byla asi nejkontroverznější kniha, jakou jsem kdy četla. Musím přiznat, že často jsem měla chuť ji odložit a skoncovat se čtením. Všechno se tu x-krát opakuje, a když už třetí kapitola po sobě začíná stejnými slovy, přemýšlela jsem, co je to za blbost. Ale nakonec jsem se do příběhu Lotos tak vžila, že jsem byla zvědavá, jak vše skončí. Ovšem konec takový, jaký se mi naskytl, jsem vlastně vůbec nečekala a teď netuším, co si o tom všem myslet.
Jsem rozhodně ráda za doslov Zuzany Li, kde nám přiblížila reálie z Čínských, ne tak dávných dějin a objasnila nám Lotos Pchanovou i Zelíčku.
Musím ale přiznat, že mi Lotos Liová svou letitou umíněností už chvílemi lezla na nervy. Takových let v sobě držet zášť, divím se, že ze zdravotního hlediska to vše přežila. Chtěla udělat peklo ze života druhým a nakonec ho zničila jen a jen sama sobě. A to je možná výstraha pro nás - čtenáře. Kdo věří na karmické zákony, ten ví, že vše, co nám druzí provedou (ať už v dobrém či špatném slova smyslu), to se jim jednoho dne vrátí i s úroky.
Na druhou stranu pro mě bylo nesmírně zajímavé, podívat se, jak funguje komunistický režim v Číně co se politiky a korupce týká a v konečném důsledku je styl psaní odlišný od toho evropského či amerického, který normálně čtu. Už jen ta přímá řeč vedená hovorovým jazykem byla takovým kořením příběhu.
Je pravda, že prokousat se začátkem a zvyknout si na tenhle styl nebylo jednoduché, ale pak mě to čtení vlastně i bavilo. :-)


qydko
07. dubna

Zatím jediná kniha z této edice, která mě příliš nezaujala.

Ronny97
13. února

Důvod několikaletých stížností a sporů podle mě úplně nesmyslný, příběh víceméně nezajímavý, několikrát jsem přemýšlela, že knihu odložím...

Skřítek77
17.09.2019

Kniha trefně a čtivě přibližuje různé nešvary současné čínské společnosti (boj o moc, přebujelá byrokracie, politika jednoho dítěte, cenzura atd.). Na druhou stranu mi na rozdíl od jiných čtenářů nepřišla nijak zvlášť vtipná. S čím jsem ale měla největší problém byl samotný případ hlavní hrdinky Lotos, protože její stížnost mi od začátku přišla nesmyslná a neoprávněná a tak jsme jí v jejím boji s úřady nedokázala držet palce.

AdamMez
27.07.2019

K úplnému ocenění knihy a prostředí, které popisuje, je nejspíš třeba dlouhé kulturní studium a o nic kratší studium východní, pro nás tak těžko pochopitelné, literatury. Z nedostatku těchto znalostí tedy snahu o kulturně relativistický přístup s omluvou odkládám a zůstávám ve své pozici čtenáře znalého knih starého kontinentu a jejich detašovaných mladších severoamerických sester.

Kafkův Zámek někdo převrátil naruby i se vší obskurností, kterou takový krok může u již tak excentrického díla přinést. Nejen, že se ze zámku stává pekingský Velký sál lidu, člověkem zmateně požadujícím nemožné a vzájemně si odporující je tu jedinec, hlavní postava románu. Systém a jeho byrokracie naopak přemýšlejí konstruktivně a vypočítavě. Jejich racionalita sledující vždy primitivní materiální prospěch každého zapojeného úředníka naráží na nesmyslnost a vzájemný vnitřní rozpor požadavků hlavní postavy. Ničí a decimuje je nepochopitelnost a neřešitelnost situace. Nemůžeme však tvrdit, že systém je nevinným panem K., vláčeným absurdními požadavky jedné občanky. Systém, složený z nekonečné řady masakrovaných úředníků a politických funkcionářů, spouští rozsáhlou „damage control“ s jedinou snahou ochrany vlastního pohodlí, maskovanou za nic neříkající politická hesla a dosahovanou pomocí nezákonných úklad, špehování, klientelismu a úplatků.

Celý příběh se pak odehrává na pozadí čínské společnosti působící jako zvláštní hybrid mezi průmyslově revolučním proletariátem, tím nejhorším z krypto-kapitalismu spojených států a Huxleyho post Fordovském Londýně. To vše přikryté neaplikovanými proklamacemi lidového socialismu.

Prostý vyprávěcí postup seznamuje okrajově s velkou řadou postav, jako by tím odkazoval na rozsáhlá epická díla připomínající kroniky. Historie zásadních zvratů v knize je opakována pokaždé, když si na ni některá z postav v reálném čase vzpomene. Absurdnost boje za zjištění, zda je hlavní postava skutečně Lotos Pchanovou, známou zápornou literární postavou, je tak komická nejen po své obsahové stránce, ale i formou, jakou je celé pseudodilema podáváno čtenáři v pravidelně se opakujících sekvencích.

Je těžké říct, co vše autor v knize na Číně kritizuje, dokonce je těžké říci, jestli to kritizuje vtipně. Rozhodně ale kritizuje chytře.

Mojepočteníčko
30.03.2019

Na knihu Manžela jsem nezabila (nakl. Odeon) jsem narazila náhodou v rámci knižní akce, která probíhá po celý březen v knihkupectví Luxor. Zpětně jsem ráda, že při nákupu patřila mezi jedno z mých pěti rozhodnutí. Jestli chcete vědět, jak se mi líbila, pak určitě pokračujte ve čtení dál.

Děj této knihy se odehrává v Číně. Lotos Liová čeká druhé dítě, což není ani pro ni, ani pro jejího manžela příliš dobrá zpráva, protože každá rodina smí mít jen jednoho potomka. První kroky Lotos vedou přímo do nemocnice, odkud záhy odchází, protože se v její hlavě rodí nový plán. A sice fiktivní rozvod. A tak se s manželem po osmi letech nakonec skutečně rozvede, aby se za nějaký čas dali znovu dohromady. To ovšem netuší, že po dobu, kdy spolu nebudou, objeví její, teď už bývalý, manžel zalíbení v jiné ženě. Lotos se cítí zrazená a podvedená. Rozhodne se vytáhnout do boje s čínskými úřady a nutno podotknout, že se díky svému odhodlání dostane skutečně až do těch nejvyšších politických vrstev. Po svém největším úspěchu získá pověst novodobé Zelíčky, ale tím její snažení rozhodně nekončí…

Satirický román Liou Čen – jüna mě opravdu překvapil. Zobrazuje boj prosté, na první pohled hloupé vesnické ženy s čínským politickým systémem, skrz na skrz prolezlým korupcí. Lotos má ale velmi jasný cíl, kterého se snaží dosáhnout. Je pohotová a nenechává se odradit neúspěchy. Po celou dobu četby jsem její odhodlanost velmi obdivovala. Co mě naopak překvapilo, byl fakt, že v okamžiku, kdy se pro boj s úřady rozhodla, postavila svou dvouměsíční dceru až na šesté místo mezi potřeby, které je potřeba obstarat či zařídit před tím, než se do boje s úředníky vypraví.
Příběh, který spisovatel Liou Čen – jün vytvořil, je napsaný velmi svižnou a poutavou formou. Umožní vám nahlédnout nejen do zákulisí čínské byrokracie, ale zároveň, a to především, do života obyčejných vesnických lidí se všemi jejich každodenními radostmi, starostmi i trápením. Pokud bych se o čínskou kulturu zajímala, věřím, že mi tato kniha předá díky svému obsahu ještě mnohem víc.

Pokud máte chuť vystoupit na okamžik ze své komfortní zóny a přečíst si něco, co běžně nečtete, pak vám román Manžela jsem nezabila k přečtení určitě moc doporučuji.

vandalka
13.01.2019

Autor nám prostým jazykem a s nádechem shovívavého humoru předkládá příběh, nad kterým můžeme pobaveně zavrtět hlavou a nebo se můžeme do morku kostí otřást hrůzou. Protože to, co Liou Čen-jün popisuje, je čínská realita a za žertovným vyprávěním se skrývá řada běžných čínských hrůz: politika jednoho dítěte, s veškerou svou nevyslovenou brutalitou, zákaz volného pohybu, policejní šikana, korupce, všeprostupující lži a zaslepenost. A přitom se to čte tak lehce, prakticky samo, dokonce si nemůžete pomoct a v určitých chvílích fandíte té či oné straně, která právě propadá zoufalství, než se zarazíte a uvědomíte si, že jste se nechali lapit. Výborně napsaná kniha, bavilo mě ji číst, ale zároveň mě z ní mrazilo.

1

Doporučujeme

Nebezpečně blízko
Nebezpečně blízko
Chlapec v pruhovaném pyžamu
Chlapec v pruhovaném pyžamu
Začátek konce
Začátek konce
Zkřížené hnáty
Zkřížené hnáty

Štítky

čínská literatura byrokracie manželství

Autor a jeho další knihy

Liou Čen-jün
čínská, 1958

Kniha Manžela jsem nezabila je v

Právě čtených4x
Přečtených83x
Čtenářské výzvě15x
Doporučených5x
Knihotéce61x
Chystám se číst64x
Chci si koupit14x