Habana komentáře u knih

Když jsem byla malá, tak jsem tu knížku hltala. Teď když se k ní vracím a to až po tom co jsem se snažila číst ji v originále, jsem zklamaná, jak se prvním vydáním nevěnovala taková pozornost s překladem.

Jinak soubor knih je kultovní. Kdo nečetl jako by snad nežil. Příběh se krásně line se čtenářem. Od pohádky k hororu. Co více tlachat... než říct Vítejte v Bradavicích!

Proč jsem se třeba knize vyhýbala já? Protože je to český autor a dle mého úsudku, nemůže český autor napsat nic co by upoutalo moji pozornost.
Ale může. Čapkovu R.U.R jsem dala na posezení a byla z toho nadšená. A možná trochu zmatená, ale to donutí člověka číst znova.
Proto se nedivím, že to sklidilo světový ohlas. A trochu mě to posunulo do toho, abych zabrousila do českých autorů o něco hlouběji.

Tyhle dochytávky k HP mě hrozně bavily. Kouzelný svět tolika nezmizel a každý si tajně přejeme (nebo, alespoň fandové), aby existoval navždy! A tímto se to také stává realitou.

Nemohu si ztěžovat ... je to kouzelný svět s nádechem horroru.

2 03.12.2013

Myslím si, že tahle kniha není nic špatného. Je fajn, že někdo nepopisuje satanisty, tak jak na ně kouká společnost.

2 03.12.2013

Kniha jako celek je dobře udělaná. Když jsem ji poprvé četla v 11 letech, tak jsem ji musela odložit. přeci jenom v 11 si raději přečtete něco, jednoduchého.
Co mě nejvíce na knize vadilo, bylo prolínání s policií. Stává se to hodně, že čtenář ponořený do děje, přeskakuje tyto pasáže. Můj osobní názor je, že autor protáhl tímto děj.
Některé pasáže, zejména ke konci, se čtou víckrát, než jednou, protože občasné tápání, co se děje je frustrující.

Pro mě je tato kniha jedna z nejlepších, který King kdy napsal. Je tu tak trochu vidět, že v tu dobu se teprve proslavoval. Kdyby nyní vydal jako knihu nákupní lístek, byl by to besceler, tak jako tak.

2 03.12.2013

V prvním díle nazvaném Zlatá Grai jsme se seznámili s královstvím Arachryst a jeho válečnou náladou. Byli jsme svědky proměny malého děvčátka v dospívající ženu, šplhající po společenském žebříčku až na vrchol. Potili jsme se při brutálních trénincích, svaly nám sténaly bolestí a srdce nám tlouklo rychleji při spletitých intrikách a úskocích. A nyní se podíváme do druhého dílu Dotek viatáru, kdy se společně s našimi hrdiny postavíme hrozbě ze stínů.

Arachné Isarell se stala Válečnou princeznou, s titulem je však spjato daleko více než prestiž. Nejenže se musí starat o své knížectví, ale zároveň stále podléhá své neortodoxní královně Ymiře splétající nové plány a intriky, jež se jí nebezpečně vymykají z pevných rukou. Mladá princezna Isarell bojuje s politikou i s nejistotou vlastní budoucnosti. Obklopují ji dravci v převleku sittských čarodějů, kteří se jí touží dostat do hlavy a odhalit její pravou podstatu. Nejen Isarell, ale především Arachryst je v nebezpečí. Ve Stínech se chystá něco, co by mohlo vyvolat válku a změnit zavedený způsob života.

Pokračování bezskrupulózní série je v mnohých ohledech výrazně lepší než první díl. Autorka nově definuje fungování světa a principy předkládá odlehčenou formou, často dialogovou. Čtenář si nepřipadá natolik zahlcený a v kulisách se dobře orientuje. Poznatky z předchozí knihy se někdy opakují, což vyvolává vzpomínky na předchozí příběh a oživuje paměť. Kristina Waagnerová na zpola čistý stůl vykládá nové karty zápletek a hned ze začátku se už propadáme do děje.

Intriky, manipulace a dril. To je nejlepší označení fantasy světa, které série nabízí. Začíná v tom ale být háček. Pokud nebudete velice pozorný čtenář, začnou vám unikat souvislosti a stále častěji se budete ptát: Proč? Autorce sice věříte, že má vše promyšlené, ale při nastavení království a jeho přesvědčení mi jedna linie příběhu přišla absolutně neopodstatněná a představa, že by klíčové postavy až tak zbytečně riskovaly, mi úplně nesedla.

Hlavním motivem druhého dílu je zjišťování co se děje za hranicemi království a Isarell pro svůj pozoruhodný talent a techniku boje je vysílaná tam, odkud v dětství utekla. V bezpečí království se však hraje úlisná partie šachů, která se svými pěšáky nemá slitování. A tady je autorka bezesporu jako doma. Čím víc krutosti a mocenských her, tím víc vyprávění nabírá na síle. Tempo knihy ale není vyvážené. Svižné scény protínají nudné, někdy ukecané pasáže. Zejména konec titulu trpěl na prostojích. Což je škoda, protože byl nabit akcí a nečekaným osudem hlavní hrdinky.

Isarell je v druhém díle více propracovaná. Už se dokáže sama rozhodovat a vyjadřuje jisté city. Ale ani tehdy není tak trojrozměrná jako jiné postavy. Ve vypjatých situacích ji její vztek a agresi nevěříte, dokonce ani bolest, smutek a lásku. Sice se jeví jako Terminátor, ale společně s tím je i velice neempatická a čtenářovi chybí možnost se s Isarell správně propojit.

Styl vyprávění dokáže zaujmout. Autorka využívá zajímavé popisy a charaktery, což čtenáře ke knize táhne. Série kombinuje nadpřirozené bytosti, lidi, přírodní energie, ale také lásku, podlost a odhodlání. Je tak z pera Kristiny Waagnerové jasné, že razí heslo: Pokud něco chceš, tak sakra makej! A pro jistotu vás švihne bičem přes záda, aby se neřeklo.

Dotek viatáru má své rezervy, ale dokáže je kompenzovat zajímavým, temným dějem a propracovaností ras a národů. Osobně bych viděla menší snahu využívat vše, co bylo vymyšleno a soustředit se na klíčová dramata, tak aby pro čtenáře bylo vše dobře uchopitelné a pevné.

1 05.06.2024

Kniha se příjemně čte, autor má bohatou slovní zásobu. Rád se věnuje detailům, a tak pro některé čtenáře může být děj táhlý. Knihu ale doporučuji, rozhodně má co nabídnout.

1 16.11.2021

Asi nebudu patřit mezi ty nadšené... protože kniha s dobrým námětem (kdo vykradl Ridica??) je nedomyšlená a taková naivní. Upřímně netuším pro jaké čtenáře je kniha určená, myslím tím věk. Na jedné straně je místy lehce brutální, až hororová (fakt mohu chválit) a na straně druhé neuvěřitelně dětská. Často jsem měla pocit, že se tak chovají i protagonisti a tedy jsem schýzovala mezi jejich charaktery.
Dalším mínus vidím v nelogičnosti... vězni krmeni povařeným zhnilým masem? Asi trochu mimo, pokud by jim tam měli chvíli přežít. Kriminalita mladistvých se asi týká jen chlapců. Unikalo mi často proč by dělali zloduši co dělali...
Pak mě prudila naivita a spoustu prvků, které tam jsou nevysvětlené. Prostě moc otazníků a zbytečných efektů.
Uznat musím, že je titul čtivý a má pár dobrých okamžiků, ale přijde mi to hodně rozevláté a už teď vím, že druhý díl mě mine.

1 06.08.2021

Nemyslím si, že by se tohle pekelný příšerno vůbec povedlo... Většinu času ani nevíte, co čtete a maximální úsilí vynakládáte, abyste chápali úplně bezduché dialogy, které stejně nikam nevedou.

1 12.05.2021

Velice zvláštní antologie povídek. Převážně se jedná o příběhy pojednávající o mezilidských vztazích a psychologii. Najdete zde i krátké thrillery, lehkou detektivku a dokonce i pachuť hororu. Rozhodně se dá říct, že si v tom každý najde něco.
Kniha je díky velice krátkým povídkám (27 děl na 265 stránkách) je titul vhodný na cesty, před spaním do čekárny, prostě kamkoliv, kde máte trošku času a nevíte co s ním. :)

1 11.03.2021

Opět jsem nadšená z dalšího pokračování. V nové knize sledujeme dvě dějové osy. Vyprávění bývalého krále je daleko zabavnější a napínavější než královny, což je celkem novinka. :) Ale více se dozvíte v recenzi Čteme české autory. :)

1 14.01.2021

Velice rozporuplná kniha. Velice dobré čtivo, kde se jeden nerozhodne na čí straně pravda je. Můj názor je takový, že všehny tři strany jsou na vině. Kniha je koncipována a sepsána právničkou, která obhajovala slečnu z krabice. Zároveň je to průřez histroií a zákonů, které se měnily a tím pádem nebylo jednoduchý soudní proces.

Za mě hodně doporučuji těm, kteří obdobnou literaturu vyhledávají.

1 11.07.2018

Zajímavá autorka. Zajímavý námět... dobré zpracování, ale nedotažený svět. Spoustu věcí nedává smysl. Chápu, že pokud bude vydávat další díly, tak by na svět Toddové mělo padnout více světla. Ale prozatím je to jen takový rychlý plitký běh. Tím to nechci hanit. Myslím si, že zde bylo hodně prostoru na okouzlení čtenře prostředím, vztahy atd. Je škoda, že kniha byla jen jedním směrem a nikdy moc neuhnula. Často se stávalo, že stránky byly nudné až otravné a to zejména u Poutníka, který po své malé nehodě snad ztratil i důvtip. O poznání lépe na tom byla jeho mladá kamarádka, která je vskutku zajímavá. Další velké plus je u další hrdinky, kterou potkají na své cestě.

Ale jinak ano, beru to jako knihu kerá má co nabídnout. :)

1 11.07.2018

No tak z pohledu lovce novodobých thrillerů - Je to pořád to samé dokola. Více stran, poskytlo možnost skloubit dvě témata dohromady. Žádná sláva. První polovina knihy má co nabídnout... možná se do toho nemuselo přimíchávat TO další.

Z pohledu nečtenáře novinek - Je to paráda. Často se objevuje nelogické chování postav, ale jinak kniha nemá hluchá místa. A asi budete i překvapeni tím, jak vše končí.
Z obou pohledů čtenáře/nečtenáře je konec zbytečně přepatlaný.

1 17.05.2018

Když v knihovně uvidíte nápadnou ženu, která má místo obličeje panoráma knih, slušně ji pozdravte, protože bych vám mohla klidně šlápnout na nohu za neprokázaní úcty. :)

A klidně by to mohla být Zavřená kniha, která Vám rozdrtí malíček. :)

Tato kniha mi vlastně přistála v ruce tak nějak ani nevím jak. Měla divný obal, tak proto. Ale má zase to, co nemá spousta knih s obálkou krásnou... okamžité vtáhnutí do děje.

Za co autora obdivuji je to, jak krásně dokázal čtenáře dostat na pozici slepce. Celá kniha je psána takovým způsobem, aby vám ten dojem navodila a za to má u mě obrovské plus!

Už kvůli tomu stylu je skvělé si jí přečíst a na tu chvilku .... oslepnout. Co se zápletky týče... měla Zavřená kniha na víc. Ale neurazí. :)

H.

1 14.11.2017

Pražské knihovny mají jednu zajímavou zvláštnost a to takovou, že dobrý knihy se o sebe třou jako vášnivý milenci...

Farma je kniha, kterou si prostě chceš přečíst... začíná okamžitě a nepustí dokud se nepřehoupneš přes polovinu. Uznávám že ke konci se to trochu táhne jako gumová žížalka, ale v té chvíli je to šumák. Tu knihu hodláš dočíst. Proč? Protože se chvástá překvapivým dějem. A nechcete vědět co má mysl začne vymýšlet pod pojmem "překvapivý konec" v jednu chvíli jsem věřila že jsou všichni ufoni.

Kniha je jedna z mála, která mě nepustila a na kterou padly veškeré pracovní přestávky. Rychle se čte, plyne a okouzluje.

Jednu vadu to pro mě má... měla o kapku krve více potenciálu.

Habana

1 14.11.2017

Knihovna je moje druhá pracovna, a tak jsem tam zase šla a knihu Game obcházela třikrát. Sahala jsem na ni, flirtovala s ní, až mě knihovnice musela umravnovat. Rozhodla jsem se tedy, že na veřejnosti ne a vzala si ji domů.

Kniha jde rovnou na věc na nic se neptá a znázorňuje až do poloviny. Jenomže pak už nemůže a vy se spolu nudite letmo se pusinkujete. Vy ještě sice připraveni na další akci, ale knižní milenec nikoli. Na konci něco udělá aby se neřeklo.

Kniha není špatná ale bohužel od půlky je to lazo
plazo...
Za mě 4 hvězdy a hurá na druhý díl.

1 04.04.2015

A možná by to někdo četl, ale ne po tomhle úplném vyblití děje.

Je to kniha o 200 str. Jsem přesvědčena, že by se jich mohlo 50 vytrhnout (třeba by pak vzniklo 50 odstínu polévky miso)
Líbilo se mi to, byla jsem nadšená i velmi originálním pohledem na masového vraha i na Kendžiho, ovšem někdy jsem ztrácela pozornsot v pasážích, které si mohl autor odpustit...

Jako hrorovou knihu bych ovšem doporučila. :)

1 22.10.2014

Kniha je velmi dobře napsaná. A to hádám už jen z toho stylu, že jsem ji přečetla ve svých 13-ti a v tu dobu jsem byla velmi náročná na knihy.
Knihu bych mohla číst neustále za sebou a stále by se mi líbila, má v sobě určité kouzlo.
Některé knihy jsou pro všechny, některé jen pro někoho. Tahle patří do té druhé skupiny.

Ten kdo má rád nadpřirozeno, napětí a milostné trojúhelníky, posazené v minulé době... nechť se knihy chápe.

1 22.10.2014