FiFoj komentáře u knih

Přestože v četbě přeferuji především fantasy a sci-fi, astronomické hodnocení této knihy mě vyhnalo do nejbližšího knihkupectví. Nemá cenu omílat to, co už to bylo stokrát napsáno. Kniha je opravdu výjimečná, srozumitelně napsaná a střídání dějových linek a s věkem protagonistů související styl vyprávění, přidává knize na dynamičnosti. Příjemně nepříjemný emoční rollercoaster.

Ale co je podle mého na knize důležitější. Téma a zasazení děje do historických souvislostí byly sice již mnohokrát propírané, to ale rozhodně neznamená, že by se od něj umělci měli vzdálit. Zvláště v této době, kdy mají určité názorové skupiny tendenci historii bagatelizovat, kdy žijeme v postfaktické době, ve které si lidé vytvářejí na základě neověřených informací vlastní reality, kterými si potvrzují subjektivní pohled na svět, zpravidla plný předsudků a nenávisti k odlišnosti. Naše země byla několikrát obětí zrůdných historických omylů, ale je třeba si uvědomit, že ne všechno zlo k nám přišlo odjinud - spoustu z toho si provedli místní lidé s pokřiveným charakterem navzájem. Je třeba si také uvědomit, že události v knize popisované, se staly z historického hlediska relativně nedávno a i v dnešní době jsou patrné náznaky, které by bez nadsázky mohly vést k něčemu obdobnému i dnes.

Měl jsem možnost několikrát navštívit konkrétní lokace z knihy a její přečtení mi navodilo ten nepříjemně svírající pocit, který jsem zažil tam. Nebojím se tvrdit, že to kniha svou nadčasovostí dotáhne až do povinné četby na středních školách.

"Kdo nezná svou minulost, je odsouzen ji opakovat" - George Santayana

16 18.11.2018

Uf. Třetí díl měl pro mě výrazně více třecích ploch než díly předešlé. Ilan opět často působí jako bipolární spratek, který se ještě ke všemu chová a rozhoduje naprosto iracionálně, což je ovšem bravurně vyváženo atraktivitou světa, ve kterém se děj odehrává a který by mohl konkurovat nejednomu vydařenějšímu LSD výletu. Podvědomě jsem si vsugeroval (my bad), že se jedná o poslední díl, proto jsem byl frustrován nedostatkem odpovědí, kterých se mi na rozdíl od nových otázek většinou nedostávalo. Občas jsem nedovedl přiřadit jméno, místy jsem se ztrácel. V několika případech si nejsem jistý, zda-li něco bylo vysvětleno, nebo jsem to jenom nepochopil. Každopádně je na celé sérii něco neuvěřitelně poutavého a jsem moc zvědav, jak se s tím autorka popere, jelikož já jsem slušně zmatenej. Snad se vyhne modelu "LOST", kdy se nabalují další a další otázky a v cíli čtenář místo zasloužené macaté odpovědi dostane další kýbl otázek. No uvidíme, já u toho budu.

14 23.09.2021

Tato kniha se mi hodnotí těžce. Ze začátku jsem čekal trochu víc historicko-technického popisu události, ale čím dále jsem se pročítal příběhy obyčejných lidí, tím méně mi to scházelo. Pochopil jsem, že o tom přesně kniha je a je to její nejsilnější stránka. Právě příběhy lidí od obyčejného řidiče traktoru až po ředitele jaderného ústavu. Kniha sama o sobě podle mého názoru nevypovídá ani tak o Černobylské katastrofě jako o archetypálním "sovětském člověku". Jediné, co mi tak úplně nesedělo, byly abstraktní a náboženské pohledy, ale do hlavy nikomu nevidíme, že? Každopádně velice silná kniha, která může přispět i k pochopení dnešního "sovětského člověka".

13 19.10.2019

Od této knihy jsem chtěl jediné: zasadit své povrchní znalosti o KLDR (nesvoboda, kult osobnosti, pracovní tábory, totální kontrola obyvatel apod.) do kontextu a přesně to jsem od knihy dostal.

Pohled přímých účastníků je ten nejvzácnější, který z tohoto nejizolovanějšího státu můžeme dostat. Autorce za vedení rozhovorů patří respekt, jelikož se dokáže ptát i na takové otázky, ke kterým by ne každý v přímé konfrontaci s uprchlíkem měl odvahu.

Z některých faktů člověka až mrazí a v duchu kroutí hlavou, jak je někde na světě v 21. století tohle ještě možné. O to víc si však váží svobody.

12 11.10.2021

Uf, tohle se mi nebilancuje jednoduše. Jelikož si komentáře a recenze čtu převážně zpětně, nevěděl jsem úplně, do čeho jdu a nakonec dostal něco docela jiného, než jsem čekal. A mám z toho trochu rozporuplný pocit. (TL;DR warning)

První cca třetina mě popravdě moc nechytla a měl jsem problémy se začíst. Potenciál alternativní historie mi přišel (po celou knihu) žalostně nevyužitý a nikterak zvlášť atraktivní, což je nejspíš tím, že v mém okolí celoživotního středočecha téma odsunu Němců nikdy moc nerezonovalo.

Zbylé dvě třetiny jsem však dal na jeden zátah. Nekriticky přiznávám, že mám rád, jak Kyša píše a vítám rozhodnutí nevydávat knihu pod pseudonymem. Tentokrát nedostanete sarkastického, nepřemožitelného a hláškujícího hrdinu ohýbajícího zákony fyziky, po kterém zůstanou potoky krve, ale přízemnější a klidnější příběh, prostředí i postavy. U těchto 3P bych se na chvilku zastavil.

Postavy: Zkraje jsem měl problém pochopit motivaci hlavního hrdiny, která ho žene vpřed. Chyběl mi tam nějaký osobní motiv či zúčastněnost. Vývoj hlavní postavy mi také přišel poněkud překotný, vezmeme-li v úvahu, v jakém časovém úseku se děj odehrává. Naopak hlavní ženská postava mi přišla výborná a vypíchl bych jí jako jednu z nejsilnějších prvků knihy. Některé vedlejší postavy byly originální, jiné docela přebytečné a celkově jich možná bylo zbytečně moc.

Prostředí: Přestože s konkrétní lokalitou zkušenosti nemám, atmosféru Sudet to mělo a dokážu si představit, že na místního či místa znalého to může působit až sentimentálně. Stejně tak se Kyšovi povedlo vykreslit ducha začátku devadesátek či dynamiku maloměsta. Kromě geografického zasazení se povedlo taky to společenské, kde je pěkně vykreslená posametová změna a třecí plochy vícenárodnostního soužití, ze kterých má člověk pocit, že se to tak opravdu stalo.

Příběh: Jak už jsem zmínil v úvodu, za ze začátku jsem trochu tápal, co že je to vlastně hlavní příběh. Když se na něj potom člověk naladí, jedná se vlastně o docela příjemnou a poutavou detektivku, která má klidnější tempo, které na někoho může působit až táhle. Autor skrze postavy místy nastiňuje sociálně kritické úvahy, na které lze nahlížet jako na nastavené zrcadlo (alt)dobové společnosti, které se však dají našroubovat i na tu dnešní. Příběh s četbou nabírá na obrátkách a opravdu mě nutil číst dál, od finále jsem však čekal možná trochu víc. Cením však, že autor zanechal minimum nedokončených větví příběhu a nezodpovězených otázek.

Tohle je nejdelší text, co jsem tu kdy napsal (sry), což značí, že mi kniha pořádně zašrotovala v hlavě, bohužel však ne pouze způsobeným nadšením, ale také jistou ambivalencí. Každopádně mě neKotletovský - dalo by se říct dospělejší - Kyša zaujal. 3,5*

Mimochodem, pokud chcete, snažíte se, nebo jste čerstvě přestali kouřit, tohle vás možná trochu potrápí.

11 09.12.2023

Velice přínosná kniha a záslužný projekt. Lze doporučit všem jakožto syrová sonda do reality pracovního života jiné sociální vrstvy. Především pak všem těm mudrlantům, co mají tendence přistupovat k chudým lidem paternalisticky až pohrdavě. Kniha popisuje realitu, o které lépe situovaná část společnosti minimálně tuší, spíš ví, ale rozhodla se jí nevidět. Úspěšně nabourává klasickou neoliberální poučku, že za úspěchem a bohatstvím stojí tvrdá a poctivá práce. Jenže český sen se nekoná. Kromě příjemně a hlavně lidsky podané reportáži si zaslouží autorka respekt především díky obětavé oddanosti pro věc.

10 21.01.2024

Byl jsem až překvapený, jak mě to vlastně nebaví. V kontextu s hodnocením poněkud matoucí začátek, ale pokusím se vysvětlit.

Nebavilo mě to ve smyslu, že mě příběh vůbec nenutil číst pořád dál a dál, což se mi u Pratchetta stává pravidelně. Je to ale strašně příjemné číst a to je podle mě ten důvod, proč je to tak dobré. Není to sprint, kdy člověk sejme sto stránek jedním dechem, ale spíš poklidná cesta parkem, kde se kocháte živoucím okolím jedinečného světa a je vám jedno, že se toho okolo zase tak moc tolik neděje. A tato cesta může být někdy cíl.

Přestože příběh není kdovíjaká revoluce, pěkně do sebe se smyslem pro detail zapadá a je protkaný autorovým klasickým svébytným humorem.

9 17.01.2024

Pokud vás toto téma zajímá, je tato kniha "must read" a pokud nezajímá, tak taky.

Nejexponovanější a nejlépe probádané období 20. století z úplně nové perspektivy, o které vám ve škole nic neřekli. Blitzkrieg jako několikadenní perníková jízda? Jistě. Nejvyšší nacistické šajby na jehle? Beze všeho. Šílené experimenty s koktejly, se kterými by se člověk bál být v jedné místnosti, natož si je plesknul do žíly? Hold my beer.

Pod pozlátkem Übermenschství a propagandy se skrývá šílenství, zoufalství, vypočítavost, ziskuchtivost a mocenský boj. A masivní zneužívání drog.

Kniha se čte sama, tempo je rychlé a stabilní. Autor si na nic nehraje a upozorňuje, že obsahuje spekulace a domněnky. Za sebe bych uvítal analýzu nějakého historika, jelikož pokud jsou i jen dílčí části historicky přesné, znamenalo by to, že byl vliv psychoaktivních látek ve druhé světové válce naprosto zásadní.

9 05.06.2023

Tento díl se nese ve stejném duchu, přesto je jiný, než zbytek série. Výrazně ubylo machovského sarkastického hláškování, což tak nějak vyplývá ze složení hlavních protagonistů tohoto dílu. Co však ubylo na humoru, to přibylo na hloubce postav a jakéhosi emočního napojení na ně, s čímž nabírá celé toto vesmírné dobrodružství novou dimenzi. Z tohohle hlediska, společně s předchozí Agou, patří tento díl určitě k těm nejlepším (zatím) ze série.

9 19.11.2022

Po kratší pauze jsem se ke Kotletovi vrátil a dostal jsem přesně to, co jsem si přál a očekával. Nebudu zde vypisovat, co dělá Kotletu Kotletou, pouze zmíním, že na mě tato série zatím působí (má vibe, jak říkají dnešní mladí) spíše jako výborné Bratrstvo krve, než jako autorova novější tvorba.

Myslím, že je to rozehrané dobře a jsem moc zvědav, co přinesou další díly. Od absolutního hodnocení mě zrazují pouze některé hlášky, které občas působí nuceně (jsou cringe, jak by opět řekla omladina) a několikrát jsem se ztratil v popisu akčnějších pasáží. V obou bodech jde však o jednotky případů, spíše si chci nechat trochu manévrovacího prostoru pro další díly.

9 29.09.2022

Se Stronciem jsem udělal pomyslnou tečku za Kulhánkovou prací. Kniha se odlišuje už tím, že se jedná o "stand alone" počin, který nezapadá do mistrova universa. Osobně mi to nevadilo a zasazení do cyberpunk/postapo žánru mi sedělo, ale právě jedinečnost může být paradoxně to, co knihu lehce hendikepuje.

Koncepčně se kniha podobá ostatním autorovým počinům (OP charakter vs. všichni a všechno ostatní), ale tentokrát to na mě tolik "nedýchlo". Longin je sice ostřílený, permanentně hláškující psychopat, ale Tobiáš nebo Patejl to prostě není. Prostředí i zasazení bylo chytře a komplexně vymyšleno, ale mělo o něco větší potenciál, ze kterého by šlo vytěžit víc - možná i další díl(y?). Dějová linka se opírá o pár zajetých klišé, která můžeme znít z jiných dystopických děl, ale fungují a (až na výjimky) nepostrádají hlavu ani patu. K pozitivům bych ještě přidal postavu Moniky (Kulhánek ty ženský prostě umí), Svobodné a filosofický konec. Mezi lehké neduhy bych zařadil komplexnost, která klesá s rostoucí dynamičností a občasnou nucenost.

Rozhodně ovšem doporučuji jako start pro někoho, kdo se chce seznámit s Kulhánkovým stylem, ale nechce se rovnou pouštět do obsáhlejší série.

9 02.02.2019

Člověk musí doslova žasnout, nad některými osudy. Někdy mi pohnutky respondentů přišly rozumné, jindy pochopitelné, někdy naprosto iracionální. Snad každého při čtení napadne, jak jsme jako společnost pohodlní a lidé, kteří se rozhodli se tímto způsobem od společnosti odtrhnout si svým způsobem zaslouží uznání, ať jsou jejich motivy jakékoliv. Obdivuji jejich odvahu a sám jsem během čtení slýchal ten interní hlásek, který by se také rád vykašlal na konzum, celodenní přetvářku, docházku v práci, či povrchní zábavu a šel prožít takovéto osobní dobrodružství. Jediné, co bych uvítal, by byly otázky více zaměřené na praktické věci, jelikož přestože jsou rozhovory vedeny opravdu dobře a otázky jsou zajímavé, občas sklouzávaly až moc k duchovnu, což není můj šálek čaje, ale to je subjektivní preference. Samozřejmě by mě po dečtení zajímalo, jak se dál vyvíjely příběhy aktérů, ale možná je lepší nechat některé otázky nezodpovězeny a nechat lidem jejich osudy.

8 15.01.2022

Po mysteriózní 33ce a filosofické 34ce autor naservíroval opět něco jiného. Kniha je v mnoha směrech obsáhlejší a překvapivější, avšak také depresivní a šokující. Arťom už není mladý muž se šlechetným posláním, nýbrž ošlehaný a zatrpklý "podivín", hluboce poznamenaný událostmi z konce 33ky, kterému nic nevychází a všichni mu spíše házejí klacky pod nohy. Tento díl není o putování nebezpečnými tunely metra, nýbrž o hledání pravdy o světě na povrchu. Prostředí je opět perfektně popsané, což znovu navazuje stísněnou atmosféru. Příběhem nás provedou postavy z obou předchozích dílů, plus velice zajímavé nové. Autor nenechá moc otevřených otázek a naservíruje poctivou dávku vysvětlení, což může působit trochu zmatečně, ale jsem za to rád. Skvěle jsou popsané jak tradiční frakce (především Čtvrtá říše a její propaganda), tak jedna nová, velice překvapivá. Glukhovsky podává představu o postapokalyptické budoucnosti bez skrupulí: brutální, syrovou a pravděpodobnou. Pracuje s faktem, že lidi jsou prostě svině a tažení jednotlivce proti zkažené společnosti je boj s větrnými mlýny (v tomto případě plechovými). Autor otevírá celou řadu společenských otázek ohledně pravdy, charakteru, konformismu, svobody výběru či autoritě moci. Každopádně se jedná o velmi důstojné zakončení výborné trilogie, s celou řadou perfektních zvratů.
....Ale nejlepší je stejně jednička ;)

8 13.12.2016

Sci-fi klasika mého dětství a přitom kniha působí na člověka odlišně než filmové zpracování. Příběh hlavního hrdiny provází místy hutná a místy fascinující atmosféra, které ani tolik neubírá znalost filmové verze, protože je (jak to zpravidla bývá) rozsáhlejší a květnatější. Postoj hlavního hrdiny by se dal rozdělit na fáze údivu, strachu, poznávání a pochopení, což v knize skvěle navazuje. Jsou zde krásné vědecké chvilky, které čtenář snadno pochopí, i když zrovna chyběl na hodinách teoretické fyziky, biologie i kognitivní psychologie. Rozkastovaná opičí společnost nabízí hned několik odkazů na společnost lidskou-reálnou. Samotné rozuzlení je uspokojivě šokující a pointa skvělá, v dnešní době až děsivá. Po dočtení je pro mě Planeta opic nejen sci-fi klasikou filmovou, ale i knižní.

Svižná a čtivá jednohubka, která však zanechá v člověku solidní dojezd.

8 12.12.2016

Případ, který si bezpochyby zaslouží takto kvalitně zpracovanou knihu. Jde především o různá dobová svěděctví, zápisy ze sezení, protokoly a občasné úvahy zainteresovaných stran, které autor s minimálními úpravamy plynule spojuje vlastními řádky. Po celou dobu se u ve mě střídaly pocity lítosti s naprostým opovržením. Jednu chvíli na Hepnarovou nahlížíte jako na oběť a v zápětí jako na v sebelítosti se utápějící psychopatku, která válčí s celým světem. Příběh, ať jakkoliv mrazivý, rozhodně není černobílý a konflikt nekompatibilního jednotlivce s celou společností je až zvrácené zajímavý. Autor rozhodně vytvořil mustr, jak se takovéto knihy mají psát.

7 12.06.2017

Několikrát jsem se přistihl, že mě zápletka knihy zajímá víc, než můj reálný život. Atmosféra navazuje pocit, že jste součástí komunity sila a všudepřítomné železné konstrukce a chodby tvoří také váš domov, což působí příjemně klaustrofobním dojmem. Je pravda, že jde spíš o postapo detektivku než čistokrevné scífko, ale to knize nijak neubírá. Doporučuji.

7 08.11.2015

Můj první "střet" s paní Sněgoňovou dopadl nad očekávání. Upřímně jsem se tohoto tandemového konceptu série trochu obával a z prvních stránek cítil lehké rozpaky, ale tato prvotní nervozita vcelku rychle odezněla.

Podání autorky mě baví. Přestože jde o podobný styl jak u kolegy Kotlety, nepůsobí dojmem vykrádání nebo napodobování. Přestože mě první díl série zaujal více po příběhové stránce, přece jen šlo o start a pomyslné vykolíkování hřiště, druhý mi přišel poutavěji napsaný a obecně mi trochu více odsýpal, přestože se v něm toho dle mého událo o něco méně. Autorka vnáší něco neotřelého v kontextu ostatní Kotletovy tvorby, na kterou jsem zvyklý.

Tento duet tedy subjektivně funguje a s očekáváním se vrhám na další díly. V budoucnu se taky určitě vrhnu na autorčinu sólo tvorbu, od které mám nemalá očekávání.

6 10.10.2022

Jestli jsem u prvního dílu série v astrofyzicko-technických popisech tápal, tady už jsem vůbec nevěděl, která bije. Každou chvíli jsem se cítil jako po prvním shlédnutí filmu Interstellar krát šest.

Završení série je to důstojné o tom žádná, ale v tomto díle jsem víc vnímal nedostatky, které mě lehce frustrovaly v dílech předchozích. Dějová linka se mi zdála roztěkaná a nekonzistentní. V určitých částech jsem se opět dost ztrácel ve jménech, ale jakožto středoevropan jsem od sebe v tomto ohledu nečekal žádný zázrak. Všudypřítomné vědecko-fyzično, na které je v díle kladen hardcore důraz, jsem časem povýšil na čistě abstraktní záležitost. Trochu mě mrzí, že nemám šajn, do jaké míry se autor pohybuje na opravdové vědecké rovině a kde už jde o autorovu vizi (a bohužel nemám volných několik let na doplnění vzdělání na poli astrofyziky).

Na některé otázky se mi nedostalo odpovědi, jinde se mi dostalo odpovědí na nepoložené otázky, některé části mě vyloženě překvapily, některé nudily. 3 a půl hvězdné soustavy.

Celou sérii poté hodnotím převážně kladně. První díl zaujal především poutavostí, tajemnem a detektivním nádechem. Pak už podle mého šla kvalita a přehlednost o něco níže, ale přesto sérii určitě doporučuji. Především pak minimálně doktorantům v oboru.

6 26.02.2020

Kdybych měl knihu hodnotit jediným slovem, určitě by to bylo: poutavá. Přestože jsem po značnou část četby fyzicko-technickým úsekům prakticky vůbec nerozuměl, byl to nejspíš autorův styl psaní, který mě ke knize doslova přikoval. Celou knihou mě provázel pocit konstantního napnutí a naprostá nemožnost odhadnutí následujícího vývoje, což evokovalo velice příjemné a všudypřítomné neznámo. Ze začátku jsem se snažil knihu nějakým způsobem uchopit, jelikož dezorientace jiným kulturním prostředím (první kniha od čínského autora, se kterou jsem měl tu čest) a především nezapamatovatelnými čínskými jmény, byla značná, ale poté jsem se nechal jenom unášet hutnou atmosférou a to byla správná volba. Každopádně mě autor zaujal a s nemalým očekáváním se těším na další díly. Vřele doporučuji všem fanouškům hardcore scífka.

6 11.12.2019

Velmi hořko-slaný příběh. Spousta komentářů vytýká autorce kombinovanou formu, ale mě nijak nerušila. Některé pasáže však byly lehce přestylizované, což trochu nakopávalo komplexnost, ale nijak radikálně. Na první beletristický počin to nebylo špatné. Bez autorčina vhledu do poměrů v KLDR by to určitě napsat nešlo.

5 24.01.2024