Pán hor

Pán hor není jen další vesmírná jízda plná čvachtání emzáckejch střev a černohumornejch hlášek… přestože takovou Legii naprosto milujeme. Pořád tu jsou ti, kteří se smrti smějí do tváře. Jenže pak to přijde. Bez varování. Emocionální facka. Najednou vás to prostě sejme, protože tahle parta není jen náhodné setkání vesmírných utečenců. Jsou to lidé, kteří drží pohromadě, i když teče krev, slzy a cokoliv jiného. Legie se stále nebojí ukázat prostředníček všemu a všem, ale tentokrát nezapomněla, že život je pomíjivej.

14.04.2026

V době kdy kapitán Moravec a poručík Vojcechovsky vyrazili zachránit Agu, probíhá i akce v rytmu Aloise Vodičky a Giuseppeho Castellano. Nejprve na planetě obřích žížal, kde v zájmu svého přežití oba pánové překvapí v manéži vesmírného cirkusu a v průběhu tohoto questu se seznámí s chundelatým Brunkárem Rakkem a nakonec s jeho pomocí dokážou utéct na planetu K-511. Ta se na mapách jeví opuštěná, ale opak je pravdou a našim hrdinům její prostředí nejen připomene Zemi, ale nakonec na ní najdou Amandu.
Na první dobrou by se zdálo, že to bude nejslabší díl ze série, ale je to pohodové čtení se spoustou akce a vtipů, třebaže úrovně předchozího dílu Pán hor nedosahuje, ale ten závěr, ten mě dostal. Ach jo, to jako vážně?!

“Giuseppe vyrazil z dómu rychlostí, jakou Vodička vídal u své ženy pokaždé, když ve schránce našla leták Lidlu s časově omezenou nabídkou slev."

,,Zvládli jsme toho už spousta! Možná ne elegantně, ale tohle není krasobruslení. Ve skutečnosti máme obrovské štěstí, ty, já, my všichni. Měli jsme být dávno mrtví, zabití na Zemi nebo namletí do separátu, ale pořád jsme tady. Jak pravděpodobné je, že bude sedmdesátník z Ostravy pilotovat vesmírnou loď? Z Brna ještě možná, ale z Ostravy..."

Po tom, co se skupina našich hrdinů rozdělila, zůstalo pátrání po nejmladší člence Amandě, která beze stopy zmizela, "jen" na technikovi Vodičkovi a Giusseppovi. Vyzvednou ji na planetě obřích žížal ale není žádná procházka růžovou zahradou. Oba musí dokázat, že ještě nepatří do starého železa.

V tomto díle máme dokonalou možnost blíže poznat, doposud trochu opomíjeného italského kuchaře a zpěváka Giuseppeho i ostravského pilota Vodičku.

Humor opět fungoval na výbornou. Jako v každém díle, i zde bylo dost perfektních hlásek, které vám, chtě nechtě, uvíznou v paměti.

Nutno říct, že ani o akci tu nebyla nouze. Ostatně také jako vždy.

Strašně mne bavilo setkání s gugly, tedy s obřími žížalami. Jejich vymakaná symbióza, díky které mají potravu neustále po ruce, jo, to bych taky chtěla.

Jenže pak jsme se dostali na planetu K - 511. Najednou humoru postupně ubývalo a hrdinové se začali starat spíše o vážná témata. A tady jsem se, přiznávám, malinko místy nudila. Chyběl mi zkrátka Gerasim, Moravec a Aga. Tyhle tři jsem si totiž oblíbila ze všech nejvíce. A jelikož Gerasim už ve dvou dílech nefiguroval, nemůžu se dočkat, až se opět zjeví na scéně.

"Žádný plán vytvořený před bitvou nepřežije první střetnutí s nepřítelem."

"Kdo se bojí, tomu přijdou na funus jen posraný."

Samotný závěr mi přišel nakonec hodně rychlí. Po tom, co se na scéně konečně objevila Amanda, to šlo zkrátka ráz na ráz.

Říkala jsem si, že tohle je zatím nejslabší díl z Legie. Jenže, to by nám autorka nemohla dát závěr, jaký nám dala. Bože, tolik emocí, které ve mne závěr vyvolal, jsem už dlouho u žádné knihy nezažila.

SPOILER: To jako vážně? To jako fakt vážně?

No zkrátka Legie je fenomén, který mne naprosto pohltil.

Jinak opět musím zmínit i neskutečně krásné ilustrace z deníku Danky. Ty nemají chybu.

Za mňa zatiaľ najslabší diel, hlavne ukončenie bolo velice unáhlené a zbytočne kontroverzné, snáď mi Mrtvá schránka napraví chuť.

Side quest Vodičky a Giuseppeho s cílem najít Amandu. Nejprve nás zavede k přerostlým stonožkám, kde navštívíme zdrogovanou verzi cirkusu Humberto. Poté se hledání přesune na planetu, která se v databázích tváří jako opuštěná, ale opak je pravdou a hrdinové tam prožijí zase spoustu věcí. Konec utekl trošku rychleji, než by možná mohl, ale dojem to nijak nekazilo.

Název knihy zní, jako by šlo o pokračování série o Krakonošovi. Obálka vypadá, jako... by šlo o pokračování série o Krakonošovi, který se oholil. Ale nesuďte knihu podle obalu, protože... No dobře, kniha je tak trochu Krkonošská pohádka, ale od Kotlety a Sněgoňový! A tak čekejte spoustu akce, humoru, popkulturních narážek (za Červeného trpaslíka díky), a tentokrát i překvapivě spoustu emocí. Takže mi nezbývá, než napsat "Sorry, já mám rád hory..." (doporučuje 9 kulšešů z 10).

V hlavní roli vedlejší postavy a je asi dobře, že je poznáme trochu blíže. Ze začátku vtipný rozjezd na planetě žížal, abychom se dostali na další planetu, kde sice sranda také trochu bude, ale spíš se dostaneme do až nečekaně vážných vod. Dál nebudu spoilerovat. Stejně jako v minulých dílech - tady ale ještě markantněji - konec je hrozně zrychlený. Na pár posledních stránkách se toho stane moc a rychle. To je asi jediná větší výtka.

Za mě stále dobré čtení, ale ve srovnání s předchozími nářezy asi o stupínek slabší. Děj není špatný, ale rozdělení postav tomu uškodilo. Nejvíc jsem postrádal interakce s Gerasimem a Moravcem. Bez jejich hlášek a vzájemného popichování je to trochu smutnější jízda.

02.01.2026

Trošku netradiční pojetí, protože tam chybí Gerasim s Františkem Moravcem (to je asi ten Špion, jemuž nevěřili :-)) přičemž hlavními postavami jsou Džuzepe a Vodička...škoda ho. Člověku to bylo bližší, protože se vše odehrávalo na planetě, která byla dost podobná té naši. Amanda se našla, ale posádka přišla o Aloise. Vcelku jsem litoval i ztráty Rakka, to byl ten chundelatý mončičák z cirkusu, co uměl lézt po stromech. Minule nám autoři sebrali chlapíka, který tančil petragun, teď zase ztráta tohohle sympaťáka.
V dalším díle nás čeká Moravskoslezský kraj.

Po famózní Aze jsem tohle fakt nečekala. Místo smíchu slzy. Jdi do pr**** Sněgoňová!

Jak Aga byla o oné ještěrce a kapitánu Moravcovi, tak Pán hor je pro změnu o italském kuchařovi Giussepem a jeho parťákovi technikovi Vodičkovi. Takže z domněle vedlejších postav se rázem stávají postavy hlavní. Do toho Kristýna Sněgoňová do děje dodává plno dalších odkazů na Červeného trpaslíka a já tak s chutí tasím další pětihvězdičkovou pecku. Fantazie. Tahle série se mi dostala pod kůži. Jen teda si musím pobrečet, že ten závěr tak drsný být nemusel.

V tomto díle mi chyběl Gerasim a Moravec. Ale na druhou stranu - dozvěděli jsme se více o Vodičkovi a Guiseppovi. A že mě Guiseppe teda překvapil. Začátek knihy a Gugli mě moc nebavili, ale pak příběh nabral na obrátkách a byla to jízda! Jen tedy ten konec.. Fakt to muselo být? Doufala jsem, že je to jen sranda.. A "Rocket" by byl další skvělý člen posádky!

Členka posádky lode Kraksna zmizla a jediný kto ju môže momentálne nájsť je Alois Vodička a Giuseppe. Pátranie ich zavedie opäť na neznáme planéty, pričom nebezpečenstvo na nich striehne za každým rohom. Už nie sú neznámymi otrokmi na úteku.

Na jednu stranu som rád, že Giuseppe a Vodička dostali konečne dosť priestoru a celá kniha je vlastne o nich dvoch, no Pán hor na mňa dejovo moc nezapôsobil. Aj keď na konci sa stane dosť zásadná vec (nebudem spoilerovať), tak celá táto časť mi príde len ako dejová výplň pred ďalším dielom. Charakteristický humor pre túto sériu funguje len na začiatku a potom sa až na pár hlášok takmer úplne vytráca. To sa nestalo v žiadnej z predošlých častí. Opäť sa tu objavuje a zasa hneď na to mizne záporák Loyd, ktorého autori pravidelne spawnujú, keď nevedia ako ďalej. Napriek týmto výhradám musím pochváliť nápad rozdelenia posádky. Je vidieť, že autori chcú, aby každá z postáv dostala dostatok priestoru. Zrovna Vodička patrí k mojim obľúbeným postavám a bavil ma aj v tejto časti, no bohužiaľ ten dej za veľa tentokrát nestál. Dokonca aj nové postavy sú dosť nevýrazné a nezaujímavé. Teda snáď okrem Rakka, ten bol fajn. Finále bolo za mňa dosť uponáhľané a plné neprehľadnej akcie. Ani nová planéta mi neprišla dostatočne zaujímavá. Skrátka autorom toho nevyšlo až príliš veľa.

Prvý krát som z Legie sklamaný a opäť si dám od série prestávku. Na druhú stranu pochybujem, že niektorí z nasledujúcich dielov bude takto slabí. Táto temná a humorná space opera má stále čo ponúknuť a napriek sklamaniu z Pána hor sa teším na ďalšie časti.

O trochu slabší díl než Aga, ale ne o moc. Trochu mi zde vadila začátek knihy a Gugli, které mě moc neoslovili, ale potom už to byla jízda, která dokázala konkurovat ostatním dílům série. Tento díl postrádal šílenost a zběsilost Moravce s Gerasimem, ale představil nám více Vodičku s Giuseppem. A jsem za to moc rád, protože ačkoliv tyto postavy nikdy nebyly tak výrazné, vždy byly zajímavé a tady dostali zasloužený prostor. Konec knihy naprosto strhující.

Bylo to jiné, zvláštní a zběsilé. Přesto tenhle díl si svoji poctu zaslouží už jenom kvůli tomu, že lépe poznáme Vodičku a Guissepeho. Je pravda, že první polovina je taková zvláštní, ale pak se to srovná do toho co od Legie očekáváme. Jenom ten konec ... proč to muselo být tak rychlé? A zrovna oni?

Co se týče těch pár hlášek z Červeného Trpaslíka tak osobně pro mne to je velký plus, protože jsem na něm vyrostl. Stejně jako narážky na Opavu či Bruntál.

"Od doby, kdy jí Gerasim ukázal trik s mincí za uchem, věřila, že je kouzelník, stejně jako věřila, že Giuseppe umí zpívat a Moravec se rozhodovat."

Silný kandidát na nejslabší díl série. Zejména v kontrastu s předchozí Agou hodně zaostává.
Ano, pořád je to brak od kterého má člověk jiná očekávání, než od vážného sci-fi, ale tady toho bylo prostě málo. Částečně to dávám za vinu tomu, že tenhle díl sleduje Vodičku a Giuseppeho, což jsou bezesporu ty slabší postavy v sérii, ale i tak se dalo vytěžit trošku víc. První půlka knihy byla na daný subžánr až moc nudná. A úplný závěr byl zase jako z rychlíku odbytý.
Body má tahle kniha zejména za druhou půli, kde příběh docela odsýpal, akce nebyla marná a nějaký ten vtip se občas také povedl. Myslím, že by prospělo knihu o několik desítek stran protáhnout a věnovat je závěrečnému rozuzlení, které se najednou prostě stalo a po vzoru seriálu jsme zase v "počátečním stavu" připraveni na další dobrodružství.
Určitě sérii neopouštím, ale tohle je prostě slabší kousek. Dovela se těším na to, co čeká i další členy posádky, protože dostat v téhle sérii na starost knihu, kde hlavní roli hrají právě Vodička a Giuseppe, je tak trochu jako vytáhnout si Černého Petra.

Pán Hor je slabší než předchozí díl. Po docela silné Aze je tady trošku čajíčkový Pán Hor. V hlavní roli je Vodička, a i když se Kristýna snaží a opravdu dává všem postavám trochu více rozměrů a hloubku, Vodičku uvádí do úplně posedlého transu v honu za Amandou. Jak mu Amanda postupně uniká, Vodička šílí čím dál víc – a čtenář se u toho diví, jak vůbec mohl Vodička přežít takovou dobu v otroctví.

První část s červy byla bezvadná – Chtorr-like červíci, co jsou znechuceny lidmi a diví se jak hnusně vypadá lidská hlava – prostě boží. Ale následný úprch na planetu lesů už byla zívačka. Akce byla nepřehledná a motivace postav trochu pochybná. Myslím, že by se Kristýna měla více soustředit na prokreslení charakterů a akci nechat na Kotletovi. I když – byl bych radši, kdyby Kotleta víc pracoval s psychologií a Kristýna se naučila, jak psát akci, takže někde se to naučit asi musí.

Za mě slabší dvě hvězdy. Zase jsem se na pár měsíců nasytil, další díl už mám koupený, ale nebudu s ním nikam spěchat. Otevřu ho zase až ve chvíli, kdy mě přemůže touha číst trochu toho lehce stravitelného braku

Závěr knihy jedním slovem - wow.

Legie je postupně lepší a lepší. Bavilo mě, že v Pánovi Hor dostaly centrální roli postavy, které se většinou vyhřívají v ústraní. Dokonce se tady daří i o nějakou tu emocionální chvilku. Kdo by to byl čekal.