Mrtvá schránka

Výrazně komornější díl, kde hlavním lákadlem je návrat na Zemi. A já jsem lehce rozmrzelý, mám pocit, že to šlo rozjet víc. Celá cesta za plněním přání je spíš úsměvná, než logická, mrtvá schránka nakonec taky nevyužila potenciál a konečná mega přestřelka? Kdo že to po nich vlastně šel? Nějak jsem se ztratil. No a změna osazenstva Kraksny je taky... unikátní. Celkově ale pokračuji v přesvědčení, že i když usedlejší, mám mnohem raději díly od Sněgoňové. A kdo že je příště? Oh shit...

(SPOILER) Konečne sme zistili, aká je situácia na Zemi, ale kvôli nevyužitému potenciálu je to len taká čistá oddychovka. Chcelo by to viac reakcií s okolím, než len to, že všetci uskakovali od Agy (hoci jej obdivuhodný výkon, keď dokáže spráskať až 6 smažákov na posedenie, má niečo do seba). Autorka skrátka mohla do príbehu zapojiť oveľa viac emócií, však postavy sa vrátili domov po invázií. Na druhú stranu, bolo fajn vidieť hrdinov na našej planéte a konečne to schytal Loyd. Svadba pobavila a Fifinka je skvelá posila do posádky. Pobyt na Zemi som si užil a dúfam, že v ďalšej knihe sa už bude trošku viac škodiť Enlilom

Pokud již existuje Fanclub Fifinky, tak bych se rád stal jeho členem.
Pokud ještě neexistuje, tak ho tímto zakládám! :-D
Jo a teda "Sláva Společenství!"

Společenství zdědilo problémy, které byly i za vlády lidstva, v obchodech nebyly rohlíky.

Výprava na Zemi, splnit Vodičkova přání a s čím se posádka Kraksny setkala my silně připomíná mix období reálného socialismu a Protektorátu Böhmen und Mähren. Hitler kdysi řekl, Češi jsou jak cyklisti, nahoře jsou shrbení a dole šlapou. Zmínka je o straně Národní souručenství, která za Protektorátu opravdu fungovala a byla jedinou povolenou stranou, protože kolaborovala s Němci. Tak nějak to fungovalo i zde za vlády vesmírného Společenstí, kolaboranti s odznáčkem šroubováku a kladiva , my silně připomíná odznak českých komunistů srp a kladivo. Stánek s cuketovými řízky mě upřimně rozesmál, koncem léta mám při slově cuketa husí kůží, cuketové bramboráky, cuketová bábovka, cuketové knedlíky, tatarák z cukety aj. Když Aga snědla šest smažáků , vzpomněl jsem si na Zdeňka Pohlereicha, toho by určitě trefil šlak. Záhadný Jakub v Národním divadle, který zachrání posádku Kraksny pracuje pro exilovou vládu, podobnost s našimi parašutisty z Londýna, o kterých je zde rovněž zmínka. Mrtvá schránka v kryptě kostela Cyrila a Metoděje, kde svedli poslední boj taky autorova dobrá volba, symbolika odboje proti tyranům. Celý díl je okořeněný humorem, absurdními situacemi, klasickými střílečkami. Nejvíce se mi však líbily ty historické souvislosti, jdeme na další díl, opět poslechnuto jako audiokniha.

Rozhodli jsme se nikdy to nevzdat. Bojovat až do konce. Padnout nebo zvítězit, nic jiného. Nejsme všichni lidé, ale jsme odhodláni nepřítele porazit. Jsme posádka Kraksny. Bojujeme za svobodu a mír. A toho dosáhneme jenom tak, že nakopeme Švestkám prdel.

Tak a jsme konečně i s našimi hrdiny zpátky na Zemi. Dlouhé měsíce invaze mimozemské civilizace si na ni ovšem vybraly svoji daň. Takže nemáte pocit návratu do známých míst, spíš se jako čtenář bojíte, co vše tu objevíte.

„Co vám to enlilové provedli?" Rozhlédl jsem se, a když jsem pochopil, že sukra vidí to samé, co já, odkašlal jsem si. „Ehm, zatím asi nic."

Po emotivním závěru předchozího dílu začínáme opět velmi dojemně. Dozvuky šoku ve mně znovu rezonovaly a do pokračování jsem se tak ponořila hned od první stránky. Zase jsem měla na krajíčku. I když s námi již jedna postava není, v tomto díle se děj kolem ní a jejích posledních přání točí.

Celý text je opět protkán skvělým humorem a legendárními hláškami. Jako např.: „Sejdeme se na hřbitově?“

Posádka se po předchozích dílech spojila, a tak jsem si mohla užít všechny své oblíbené hrdiny zase najednou. Tedy všechny... Chápejte moje vyjádření jako zbývající členy. Ujistila jsem se, že každý je mi něčím blízký a dohromady tvoří tu nejlepší bandu, která se perfektně doplňuje.

Co mě neskutečně bavilo, bylo popichování mezi Gerasimem, Agou a Moravcem. To je tak, když někdo dává přednost manželce s ocasem. I já bych měla problém si nerýpnout, natož pak Gerasim. Hlášky mezi nimi jsou neskutečné. Smála jsem se i nahlas.

A kde bychom to byli, kdyby při návratu do Čech nedostal prostor i skvělý větrník nebo smažák?

Jak to ale bývá i v běžném životě, nic není stálé. Někteří se žení, stěhují, jiní se do party přidávají a další umírají. I v tomto díle se dočkáme pěkných škatulat.

Když se nakonec na scéně objevila i Fifinka a já před sebou v tu chvíli viděla dnes již kultovní reklamu, kde majitelka psa říká kuchaři: „Postaráte se mi o Bobíka?", bylo jasno.

Jediné, co mě mrzí, je, že jsme se nedozvěděli víc o tom, co se na Zemi stalo, a jak to tam funguje.

PS:Doufám, že Dančin deník jednou vyjde samostatně.

Mrtvá schránka pouze dokazuje, že Legie jede dál na plné koule a nehodlá brzdit. Už to není jen bláznivá jízda plná krutopřísných hlášek a ultradrsných přestřelek, ale také příběh s hlubšími kořeny a emocemi. Návrat na rodnou hroudu je stejně dojemný jako výbušný a emzáci zase dostávají pořádně po tlamě. Pokud jste doteď váhali a Legii ještě nezačali číst, je nejvyšší čas to napravit… nebo si vás Moravec s Kraksnou najdou sami. A to fakt nechcete.

Méně akční, ale za to více atmosférický díl. Návrat do českých a slezských luhů a hájů je lehce deprimující, ukazuje však určitou kulturní revoluci, která nás reálně může čekat, pokud podlehneme uzurpátorským snahám určitých skupin. Vztahy mezi postavami se zase trochu prohlubují a děj se posunul kupředu, i když jen o jediný den. Celkově se jedná o zábavné čtení.

16.04.2026

Alois Vodička, “dědek”, který stmeloval posádku Kraksny svými praktickými zkušenostmi a zajišťoval týmu technické zázemí, padl a zůstal po něm jen papírek s pár posledními přáními. A tak kapitán Bouchač rozjede expedici Alois 84, která má splnit technikova poslední přání a kromě toho plánuje vyzvednout zprávu z Batistovy mrtvé schránky.
Celý příběh trvá jen den, během kterého Moravec se svými lidmi kudy prochází, tam obrací vše vzhůru nohama. V průběhu tohoto jediného dne se docela zásadně změní složení posádky a třebaže se lehce slabší děj nijak zvlášť neposunuje kupředu, je velmi nadějnou předzvěstí věcí příštích.
Popis Ostravy, Prahy i obyčejných lidí na Zemi po invazi je deprimující, ale velmi uvěřitelný. Jsem zvědavá co bude dál s Červeným vrabčákem i s Giuseppem a těším se na další nálož akce a vtípků.

"Vraceli jsme se na rodnou planetu jako podivuhodné Společenství prstenu, až na to, že naším Mordorem bylo Slezsko."

Jak říkají ostatní (většina). Super
Trochu méně zběsilé akce, trochu více každodenních situací a dobrého humoru.

Po Aze je pro mě Mrtvá schránka v těsném závěsu zatím druhý nejlepší díl. Nostalgie z návratu na pozměněnou planetu a hrdinům známá místa. Cesta vlakem a smažák! Chvíle bezprostředního nebezpečí, které se střídaly s náznaky naděje a selhání, jen aby se opět vše znovu otočilo. Uvidíme, kam nás získané informace dovedou v dalším pokračování.

Návrat na Zemi. Nějaké to napětí, sranda, nostalgie a tak. Četlo se dobře a rychle. A jo - smažák je smažák :-)

Mrtvá schránka je lepší než předchozí díl, o tom žádná. Autorce se podařilo vrátit do příběhu trochu více energie. Přesto to pro mě stále "není ono" – chybí mi ta lehkost a chemie z prvních knih. Dobré, ale ne strhující.

Hodně solidní návrat na planetu Zemi. Opět velice vtipný, dějově lehounce slabší, ale o to více pohodovější. Bylo zajímavé sledovat, jak se Země pod okupací změnila. Po přečtení knihy jsem si musel povinně udělat smažák. :)

Docela jsem si knihu užila. Linka s Giuseppem překvapila, ale myslím, že se s ním ještě potkáme. Doplnění posádky o Fifinku pobavilo a Aga začíná být podezřele lidská. Čím to asi je?

05.01.2026

Aga snědla ve vlaku do Ostravy šest smažáků!
Jednoznačně nejlepší díl celé série, protože čtenář - posluchač navštíví s naší skupinkou Zemi a podívá se do okupovaného Havířova, Ostravy nebo Prahy.
Nejvíc jsem se nasmál, když Aga, jako nejvyšší kněžka, oddala homosexuální pár v hřbitovním kostele a četla svatební slib sepsaný Gerasimem v němž si snoubenci slibovali, že si každý den budou leštit své nefritové hůlky.
Moravec, Gerasim, Aga a další jedou své obvyklé bomby a navštěvují hutě na Ostravsku nebo třeba kryptu v resslovce. Ostrava a Havířov jsou parádně vykresleny i s místními redneky a to můžu říct naprosto upřímně bo pocházím z Jeseníku.
Jedno si ale neodpustím, jak mohli pozemšťané rozumět Aze, Kulčešům nebo Zůritům, to každý z domorodců obdržel biočip?

Tak, další díl Legie je za mnou. Tentokrát se vracíme na Zemi a sledujeme, jak se Češi vypořádávají s okupací emzáků. Za mě jde o solidní příspěvek do série.
Obvykle Sněgoňová umí dobře pracovat s dějem i chováním postav ale tady jsou některé motivace hrdinů byly až komicky neuvěřitelné. Ano, splnit Vodičkovy představy může být hezký cíl, ale neměl by být hlavním námětemcelé knihy.
Slabinou autorky zůstávají akční scény. Nevtáhly mě, nezaujaly, ale zároveň ani neurazily. Prostě jen… byly.
Celkově za mě solidní tři hvězdy. A vypadá to, že tu Legii nakonec fakt dočtu celou – tak doufám, že finále bude dobré.

Kapitán Moravec sa svojou posádkou snaží spojiť s odbojom, no k tomu potrebujú prístup k mŕtvej schránke, aby získali potrebné súradnice. Tieto okolnosti ich zavedú tam, kde to pre ľudí celé začalo. Na planétu zem, ktorá je momentálne pod nadvládou Enlilského spoločenstva.

Veľmi sa mi páčilo vykreslenie planéty Zem a jej premenu po mimozemskej invázií. Možno mi tu chýbalo viac interakcií s obyvateľmi, ale vzhľadom k tomu, že sú hlavné postavy hľadané, tak je to celkom pochopiteľné. Postavy sú konečne, minimálne na začiatku, spolu a nie ako v predchádzajúcich dieloch rozdelené. Po menej vtipnej predošlej časti sa tu konečne dostáva humor na tú správnu úroveň ako sme boli predtým v tejto sérií zvyknutý. Akcia opäť trošku chaotická a myslím si, že Kotleta ju zvláda lepšie ako Sněgoňová, no zasa oproti minulému dielu je to o niečo lepšie. Bohužiaľ celá kniha pôsobí ako dejová výplň pred ďalšími časťami, v ktorých sa konečne niečo začne diať (teda aspoň dúfam). Aj tu sa udialo niekoľko podstatných vecí, no v boji proti Enlilom sme sa nikam neposunuli. Vlastne asi prvý krát sme sa nedozvedeli tiež nič nové o samotných Enliloch a po prípade iných mimozemských rasách. Mimo to, ale celkom spokojnosť, no od ďalších dielov čakám určite viac.

Inak ak by niekto vedel o scifi-si sérii, ktorá má podobný štýl humoru, tak mi kľudne dajte nejaký tip. Mám pocit, že väčšina sci-fi sa berie moc vážne a preto hľadám niečo odľahčené.

Po slabšom diely Pana hor návrat ku dobrému štandardu, pomohlo aj, ze kniha nebola rozťahaná a stále sa niečo dialo.

Díl plný smíchu a překvapení, tak jako obyčejně :)