Hrdinové kapitalistické práce

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Kniha investigativní novinářky Saši Uhlové sestává v první řadě z reportáží, které napsala a postupně vydávala v rámci speciálního projektu magazínu A2larm.cz (ten na něj získal grant od Fondu na podporu nezávislé žurnalistiky). Autorka si v rámci projektu změnila jméno a upravila fyzickou podobu, přeorganizovala svůj rodinný život a věnovala půl roku života zkoumání podmínek, v nichž pracují lidé na nekvalifikovaných a nízko placených pozicích – od prádelny přes drůbežárnu, kasu v supermarketu, výrobnu žiletek až po třídírnu odpadu. Součástí knihy jsou i osobní deníky a zápisky, v nichž zachycuje pocity, vjemy a reflexe, které se do reportáží nevešly. Jednotlivé reportáže jsou proloženy texty, které mají laickému čtenáři přiblížit legislativní i organizační okolnosti zaměstnávání lidí ze sociálně slabých vrstev. Celý projekt je propojen s dokumentárním filmem Hranice práce Apoleny Rychlíkové....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/382766/big_hrdinove-kapitalisticke-prace-vbm-382766.jpg 4.587
Nahrávám...

Komentáře (22)

Kniha Hrdinové kapitalistické práce

Ninjer
01. května

Novinářka Saša Uhlová se rozhodla na vlastní kůži zjistit, jaké to je pracovat na pozicích, na níž lidi s nízkým vzděláním dostávají minimální mzdu. Vznikly reportáže, hraný dokument a dokonce i divadelní představení. Toto je původní zdroj ve formě deníkových zápisků.

Saša Uhlová si vyzkoušela několik zaměstnání, například v Albertu, ve Vodňanském kuřeti či třídila odpad v Ostravě. A je to přibližně taková hrůza, jakou byste čekali, pokud se o tuhle tématiku aspoň trochu zajímáte. Mzda je opravdu bolestivě nízká, zaměstnanci mají taky minimum pauz a často jsou pod neustálou kontrolou hraničící se šikanou. Myslím, že není až tak přehnané tvrdit, že i v českém kapitalismu bují takové moderní otroctví.

Autorka se ale nesnaží šokovat. Ukazuje i spoustu dobrého a snaží se pochopit nejen ty na nejnižších pozicích, ale i jejich nadřízené. Často tu vidíme, jak se mizernému vedení pouze soustředí na rychlost práce, což je ale v konečném důsledku kontraproduktivní. Vedoucí zaměstnance však nikdo nenaučil jak to pořádně dělat a demotivuje je taky fakt, že kvůli náročnosti práce se jejich podřízení rychle střídají a mnozí z nich ani neumí česky. Vyšší management je pravděpodobně bezradný a dělá vše hlavně proto, aby udržel nízké náklady. Asi i kvůli nedotáhnutým zákonům či šikovností vedení zákony obcházet tak jen tlačí na zaměstnance a vystavuje je hrozným podmínkám.

Člověk je totiž tvor vysoce přizpůsobivý, a tak leccos zvládne jak "intelektuálka Saša", tak někteří stálejší zaměstnanci, které v práci potká. Přesto že tyto práce, které by chtěl dělat dobrovolně málokdo, velice dobře zvládají, smutnou odměnou jim je kromě nízkého platu taky vědomí, že kvůli nutnosti brát přesčasy přichází o společenský a rodinný život. Je to dost smutné, protože je vidět, že šikovné a pracovité lidi máme, systém v základu je dle mého názoru taky vytvořený dobře (ať už jde o pásovou výrobu či velké prodejny), jen tu jsou zbytečné komplikace, které se jaksi přehlíží. Ale třeba by se mohly i díky práce Saši Uhlové přehlížet o něco méně.

Hrdinové kapitalistické práce jsou čtivým textem, který se někdy čte jako mrazivý horor, někdy jako zajímavý vhled do nejen zaměstnaneckých procesů, ale i mentality lidí v nich. Uhlová je očividně velice vnímavá, empatická a společenská a zde se díky jejím stručným zápiskům mnohé dozvíme.

Zhruba první půlka je až napínavé čtení, ale v druhé půlce přichází jistá repetetivnost. Také oceňuji, že Uhlová do textu vložila i něco ze svého osobního života (který tímto jejím experimentem trochu trpěl), ale zde se přiznám, že jsem se v její rodinné situaci trochu ztrácel. Příběhy zaměstnanců jsou jasně vysvětlené, ale příběh její rodiny moc ne.

Kniha je také dost autentická kvůli písemnému projevu, který obsahuje obecnou češtinu ("pražštinu"), ale přiznám se, že i já, který rozhodně nejsem žádný jazykový purista, jsem si na to musel chvíli zvykat.

Důležitá a zajímavá kniha.


Osm hrozných zaměstnání z deseti.

Zorka
02.02.2021

Možná jsem měla jiná očekávání, ale kniha mě svým způsobem zklamala. A aniž bych chtěla snižovat přínos toho, že se poukazuje na velmi špatné platové i pracovní podmínky v některých firmách a na nedodržování zákoníku práce, přesto jsem měla pocit, že se sklouzlo jen po povrchu a pro lidi se zas tak moc nezmění. Klobouk dolů ale za to, že si autorka byla ochotná práci vyzkoušet a ukázat prstem alespoň na několik firem a praktiky zaměstnavatelů. Určitě zhlédnu i dokument, dost možná, že teprve pak mi smysl knihy více zapadne do souvislostí.


NGC6715
26.10.2020

Popis normálního života těch méně šťastných lidí v současnosti v ČR, kterých je nezanedbatelné množství, ale přesto o nich není příliš slyšet - většina prostě potichu těžce pracuje a proto je možné na ně kašlat. Někdo by řekl, že si za to mohou sami, protože měli být lepší. Někdo jiný že si za to mohou sami, protože se nedokáží vzbouřit. A někdo že prostě mají smůlu, protože žijí ve špatném ekonomickém systému. Ale pokud na tom budete příliš špatně, nebudete mít mnoho času přemýšlet o tom, proč tomu tak je.

jitka7326
25.02.2020

Doporučuji přečíst všem kdo pracují...

adorjas
10.12.2019

Neviem, kde som bola pred rokmi, keď kniha a dokument mali svoj boom, ale aspoň takto som sa k nej dostala a opäť prehodnotila svoj vzťah k tomu, že v akej bubline sa mi darí prebývať a nevnímať tie iné sociálne vrstvy okolo seba, ktorým sa možno až tak nedarí a hlavne nemajú ani šancu sa z toho nejakým spôsobom vyškverať. Páčilo sa mi, že autorka nehodnotila, ale pôsobila empaticky a citlivo a síce neustále spomína, že sa do toho mohla vložiť viac, ale myslím, že dala do toho kus seba...

vlkcz
26.05.2019

Už měsíční zkušenost je dostatečně úděsná. Saša je obdivuhodná (a to píši přesto, že ideologicky jsme každý jinde). Kdo z nás by tohohle byl ochoten a schopen?
Povinná četba pro všechny stěžující si na to, jak se mají zle, protože můžou jen jednou ročně k moři.

bookcase
10.05.2019

Jedním slovem mazec. Doporučuju.

broskev28
30.09.2019

Tak tohle tedy bylo Něco! Občas jsem si musela opakovat, že žijeme ve střední Evropě, ve 21.století . . .
Ráda čtu knížky kvůli relaxaci a příjemným zážitkům, ale už podle názvu bylo jasné, že tahle kniha k nim patřit nebude. Navzdory některým otřesným zážitkům ji autorka zvládla jak lidsky, tak spisovatelsky skvěle. Komentáře jen potvrzují, že tahle "literární dokumentaristika" je velmi potřebná, a že nyní by se měli situací zabývat lidé povolanější (Kniholom, Matty).
Já za sebe mohu jen dodat, že nesnáším a nikdy nepochopím běžně užívaný termín "lidské zdroje" a vrcholem pro mě byl zážitek ze žiletkárny, který potvrzuje přístup zaměstnavatelů k lidským zdrojům:
" . . . v jedné hale fungovala klimatizace (i tak tam bylo 30 stupňů), v té druhé bylo šílený vedro, lidi byli rudý a nedalo se tam dýchat. Pracovalo se kvůli tomu pomalejc, všichni byli přejetí. Teplota vzduchu se řešila celej den, mistr říkal, že ve vedlejší hale je menší vedro kvůli lisům, protože se nesměj přehřát."
Teprve nedávno jsem vstoupila do odborové organizace na našem pracovišti. A tohle budu všem členům nabízet jako "povinnou" četbu!

1