ferdada komentáře u knih

Obdivuhodné, že celá kniha pokrývá pouze děj jediného den. Množství postav však skýtá spoustu materiálu. A tahle matérie dává zase prostor k zamyšlení. Byť jsme z jedné rodiny, každý jsme jiný, máme jiný charakter, jiný osud, jiný způsob přemýšlení. I v tomhle příběhu se o tom můžete přesvědčit černé na bílém. Sakryš, ale že to bylo dlouhé. Možná, až moc.

1 09.05.2023

Ale no, tak, máme to za sebou.

1 09.05.2023

Po (pro mě nestravitelném a třech pokusech o pokračování v četbě) Listopádu, spisovatelka opět potvrzuje své čestné místo v tvorbě současníků. Čtení je to vskutku skvělé, i když neradostné. Vede čtenáře k zamýšlení a spouští množství emocí. Uvědomění si lecčehos, co se nám v nitru třeba jen mihne a pádí raděj pryč anebo je zapokličkováno, uvědomění si souvislostí. Těch kalných pramenů tvořících hluboké vody zrádných řek

11 24.04.2023

Četba, bez které se mohou obejít. Vlastně už po týdnu od přečtení není lehké vzpomenout, o čem to vlastně bylo.

3 24.04.2023

Příběh v knize se stal mým společníkem na pár dnů, vnímala jsem ho velmi osobně - tak, že se mě týká, ne pouze, že jej čtu. Byl se mnou při venkovních aktivitách, ve vaně, v kuchyni u vaření, v práci. Pořád tak nějak na pozadí v hlavě. A to je, myslím, důkaz, že příběh je dobře napsán. (Proto jsem mu i prominula ty vkomponované trčící povinné věty a zmínky, které dnes trapně v knize být musí, by národ na všech frontách byl patřičně modelován, vlastně mordován.)

9 27.03.2023

Tak oddych, no. I takových knih je nejspíš třeba, aby člověk, který číst musí ( rozuměj, typ, jehož přirozenost je čtení zrovna tak, jako dýchání), tak aby ten čtenář na chvíli vypnul a zrelaxoval.

2 27.03.2023

Taková poctivá kniha. Uvědomila jsem si, jak jsem ráda, že ji čtu a vlastně taky, že si ji šetřím. Myslím, že je štěstí na podobný kus narazit. Dobře svázaný překvapivý příběh, ve kterém hrají opravdové hodnoty. Ani jsem zde nezaregistrovala povinné pasáže, či, přinejmenším, "ty" obraty, slova. - Jaké blaho! Děkuji té náhodě, která mne k Šepotu přivedla. Už mám dva týdny dočteno a v sobě pořád ten milý pocit, který mi dokáže přivést skvělý čtenářský zážitek. Hýčkám si ho.

9 18.03.2023

Zajímavá doba, zajímavé osoby - jiný svět, než je dnes. Knihu vnímám jako zápisy z kronik, deníků, občas barvité. Nemám z ní pocit jako z beletrie, to rozhodně ne. Ale nelituji, že jsem ji přečetla, chtěla jsem se s tímto tématem seznámit.

16.01.2023

Oblibuju výtvarno v různých podobách. Tip na komiks mne ihned zaujal a Sidonii v tomto ztvárnění jsem si hnedle s chutí objednala. Grafické zpracování mě nezklamalo, je velmi zdařilé, ale jinak mi ten počin přišel jaksi plochý, ne li zbytečný. Minimalistické útržky působily divně, bez znalosti alespoň nástinu charakteristiky postavy Sidonie Nádherné vskutku nevím, jak bych s tím barevným příběhem naložila. Měla jsem pocit, jako když si po letech čtu rychlé strohé poznámky z přednášky. Ale dovedu si představit, že mi někdo o Sidonii vypráví a já k tomu listuji stránkami zrovna tohodle komiksu.

08.01.2023

Jsem nadšená. O tip na tohle čtení o sestrách Válových jsem zakopla náhodou a stále za to cítím vděčnost. Vážně, kniha pohladila po duši, četla jsem ji a fotodokumentaci v ní prohlížela jaksi se svátečním pocitem (a vím, že to nebylo tím, že zrovna probíhají Vánoce).
Když si uvědomím, jaké srágory o kom všem možném nebo těžko uvěřitelném jsou napsány… Tak Válovky jsou skutečný skvost!! Po čase zase závan opravdového života a umu, pravosti. Rozhodně doporučuji.

9 03.01.2023

Ach, bože, to bylo trápení. Ne, tohle není pro mě. Čtení jen pro čtení, žádný pěkný pocit, přínos - smyslové obohacení. Zbytečný. Aspoň vím, čemu se příště vyhnout a vějičku konejšivé obálky nechat bez povšimnutí vějit… :-)

03.01.2023

(SPOILER) Před čtením jsem neměla přehnaná velká očekávání, opravdu jsem nevěřila, že by autorka mohla změnit osvědčený scénář, který jí pokaždé klapne. V Hradu bylo ale, oproti jiným dílům, víc věcí, který byly jaksi přes hranu mé snesitelnosti (kterou dostatečně neotupila ani chřipková horečka). To věčné zdůrazňování nákupů v lokálních prodejnách aj... Anebo, že "vyrobila z upcyklované látky" to už jsem vážně byla moc ráda, že romantika pro tentokrát končí. A jestli pan profesor pobavil? No, pobavil. S takovými druhy se musí sakra opatrně a rozhodně bych se bála na něj spolehnout. Představu dvou "praktických" výstředních matek jsem si utvořit dokázala a byla povedená. To hýkání a blažené kejhání! A vlastně už jsem si připadala i dost zkušeně, protože hned z počátku bylo použito slovo "fascinátor", o kterém šla nedávno u nás doma veselá řeč a hle, zde, v textu, bylo zmíněno opakovaně - a já na to nekoukala jako zjara (zkrátka pokročilá ve světě lesku.)...

3 19.12.2022

Knížku jsem měla ve čtečce už dva roky - a konečně na ni přišla řada. A nemám co vytknout. Příběh s napětím, v tempu, nemám pocit, že by někde něco kulhalo nebo nesedělo. Výborně zvládnutá psychologie postav. Prostě dost dobré čtení. Nesbo po delší době a zase nezklamal, zážitek.

11 06.12.2022

Aktuální hodnocení je 73 %, ale musím říct, že tato detektivka vůbec není žádný propadák nebo otřelost. Lenka Chalupová mě zatím nezklamala v žádné z přečtených knih a řadím ji mezi skvělé autorky. Dostala jsem se k ní vlastně náhodou a doteď to nechápu. Proč náhodou? Nejspíš to však bude tím, že nešermuje dnes povinnými proprietami, proto nemá vymeteno k piedestalu slávy.
Pěkný styl, dobrá čeština, uvěřitelnost.

8 06.12.2022

Tak nejdřív - no..., mno,... ehm... A pak to bylo lepší a ještě lepší a nakonec - ano, těšila jsem se, že přijdu z práce a zas pár stránek přečtu. Ano, mám k textu, tedy k příběhu, výhrady, ale zase se ptám, jako ostatně vždycky, zda já bych byla schopna něco napsat. (Nejsem kritik, ale recenze - koment, vlastně je kritika. Na své ospravedlnění tenhle komentář vnímám tko odpověď člověku, který by se mě zeptal na názor. Nelhala bych, a takhle bych vyjádřila své aktuální pocity.)
Knížka podněcuje k zamýšlení, to, myslím, je důležité. Aby čtenář nezůstal chladný, ale účastnil se, mín, či víc - hlavně nějak, příběhu. Byly pasážky, které mi nesedly, připadalo mi, že to jsou jakési citace přenesené ze zásobního notejsku (kde si píšu poznámky k dílu, které chci napsat) dobrých - vhodných - moudrých - vět.) Zařadit, škrtnout, jedeme dál.
I když tu takto kydám, dávám čtyři hvězdičky, protože to je knížka, která dodá energii a dobrý pocity a myslím, že takový ten správný vhled na svět bez posunutých a převrácených hodnot. A toho si moc cením a Veronice za její počin děkuji.

5 06.12.2022

Zvláštní kniha. Ač už Polasí a jeho okolí znám, bohužel ne osobně, ale z jiné literatury, toto bylo jiné. Vážné jiné, takový zápisek, vyprávění známé holky (nebo kamarádky), žádný konstrukt a tah na branku. Vyprávění se mě dotklo. Tak, jak je o ničem, vlastně však nakonec o všem - pokud to tak chci vnímat. O času běhu, o smyslu, o vzpomínkách. O nadějích, či iluzích. O nezveličování. To, co my, ve středu Čech můžeme sosat s obrovskýma udivenýma očima, je v Polasí normálka.
A veliký plus - neobjevuje se tu linka protěžovaného národa.
Děkuii za hezkou knihu.

8 02.10.2022

Se stylem Lenky Chalupové nejspíš extra souzním, soudě dle toho, že předložené rozuzlení celého příběhu pro mne překvapením nebylo. Tahle skutečnost však nebyla žádným zklamáním.
Ač děj přináší množství absurdit, ty do sebe průběžně realisticky zapadají. Spisovatelka nic neláme přes koleno, díky čemuž je příběh uvěřitelný, plynulý a bez děr. Nenudí a zasáhne vás. Říkám příběh, ale přitom se tu odvíjejí dva. A nakonec ani ten "vedlejší" nevyznívá naprázdno, jako podružný, ale zanechá ve čtenáři dojmy a pohnutky k zamýšlení.
Krásný spisovatelský počin, za který nezbývá než poděkovat.
A spoiler se mi snad žádný nepovedl, že?

1 29.08.2022

Můj tip na vraha byl správný. Ale jinak byl příběh, myslím, neodhadnutelný - a to mě moc baví. Krom dobře poskládaného textu mělo čtení i další benefit v podobě hezkých vzpomínek na dětství s liškou. Jak jsem po ní taky toužila, pak ji dostala k Vánocům, jak ráda jsem si s ní hrála. I když musím přiznat, že to hraní a péči jsem zdaleka nedotáhla k takové bezvýhradnosti, či dokonalosti jako její majitel v knize.
Taky jsem si vyhledala fotku - tu vánoční, s liškou… :-)
Je to již pátá kniha, kterou od paní Chalupové čtu, a stále jsem okouzlená, jak jí to psaní jde. Fakt, moc chválím.

5 27.08.2022

(SPOILER) Uff, přiznávám, nejspíš jsem bedna zabedněná - ale o tomto tématu jsem nevěděla zhola nic, téma mne zcela minulo. Ano, jsem šťastná žena, pod šťastnou hvězdou narozená. Ve (vybavených) kalendářích je 25. květen skutečně označen jako Mezinárodní den ztracených dětí…
Tak velmi jsem si zde přála dobrý konec, ale byl takový, jaký může být v životě samém. Totiž, že zrovna nepřišel.
Autorčin styl je zcela věrohodný, nekrkolomný. Příběh, tedy příběhy, se čtou dobře. Ale nenechají vás v klidu. To je, myslím, známka toho, že jsou dobře napsané. Myslím, že literatura má smysl, pokud vzbuzuje nějaké emoce, když čtenář není unuděný nebo netečný, zaujímá stanoviska a hloubá o dalším směrování postav.

4 11.08.2022

Další skvěle napsaný příběh. Všechno sedí, je uvěřitelné, opravdové. - Žádné, jak se říká, mlácení prázdné slámy. Osudy hrdinů mne vtáhly, připadám si, že to jsou mí blízcí a sousedé, známí. A co se poslední dobou tak málo často stává - naprosto neodhadnutelný závěr.
Je to kniha, která mi mnoho dala. Ráda ji doporučuji a řadím mezi své oblíbené, ty, které mám nejraději.

13 11.08.2022