espesita komentáře u knih

Na tuhle verzi Krásky a zvířete jsem se hodně těšila, možná právě proto se cítím zklamaná, že je napsaná tak nějak ledabyle. Beru v úvahu dobu napsání, ale i tak... Všechno bylo příliš rychlé, naprosto samozřejmé, bez hloubky. Na druhou stranu, pokud byla zamýšlena pro děti, dá se pochopit, že měla vyznít co nejjednodušeji.

2 21.08.2021

Skvělá romantika pro ženy z prostředí amerického New Orleans. Erotika tak akorát, sympatičtí hlavní hrdinové, jen mám dojem, že to bylo sfouknuté trochu rychle, možná bych ocenila trochu víc hloubky. Nejucelenější se mi zdála linie s nemocnou maminkou. Ale očekávání kniha víceméně splnila :)

6 21.08.2021

(SPOILER) Knížku jsem četla s neuvěřitelnou dychtivostí, ale až teď na konci se vlastně ptám proč? Asi jsem tolik čekala, že se konečně začne něco dít, že jsem si nevšimla, že se vlastně neděje nic, bohužel. Podstatná část knihy stále dokola opakuje a zdůrazňuje, jak se mají dívky chovat, co dělat a co neděla, aby nedošlo ke skandálu, jak případný skandál zahladit atd. Styl, myslím, Austenové víceméně odpovídá, ale původní postavy (Gardinerovi, Fitzwilliam) jsou mi tady krajně nesympatické, všichni postrádají ten svůj původní nadhled a „normálnost“. Nové postavy neměly příliš prostoru, aby si mě mohly získat. Kdyby jich tam bylo méně a vyskytovaly se více, určitě by se mi vepsaly do paměti více. Takhle zůstane jen Wytton, který od počátku působil silně „darcyovsky“. Děj se rozběhl až na konci a popravdě jsem byla zklamaná, že tím „šokujícím“ je zase únos a že dopadl zase víceméně stejně jako v Pýše a předsudku. Přesto všechno nebyla knížka zas až taková katastrofa, bylo to příjemné, oddechové čtení.

1 04.08.2021

Milé, zábavné čtení, které pohladí na duši a zavoní "starými dobrými časy" :)

4 29.07.2021

(SPOILER) Poprvé se mi tahle kniha dostala do ruky před šesti lety a vybavuji si jen, že mě příliš nenadchla a brzy jsem ji do knihovny zase vrátila. Tenkrát to bylo jedno ze starých vydání ze 70. let, proto jsem tentokrát sáhla po tom nejnovějším s novým překladem Kateřiny Hilské. A jsem nadšená! Nechápu, co se mi tehdy napoprvé nezamlouvalo. Líbila se mi lehkost děje a stylu vyprávění, poměrně rychlé (někdy až příliš) posouvání v ději i vykreslení postav. Přirozeně jsem se neubránila srovnávání se seriálem z r. 1995, ale snad poprvé nejsem zklamaná ani jedním – ani seriálem, ani knihou. Ač se v něčem liší, přesto zůstávají v podstatě stejné. Musím ale přiznat, že nový překlad mi nesedl. Některé pasáže, především v přímé řeči, na mě působily kostrbatě, nesrozumitelně, někdy až nesmyslně. Některé výrazy se podle mě do této knihy vyloženě nehodí, např. vyjádření paní Bennetové, že ji dcera „podrazila“, když odmítla pana Collinse, nebo slova pana Darcyho, že si Elizabeth zjevně přeje, aby „už zmizel“, po přečtení dopisu od Jane.

5 24.07.2021

Vypravěčský talent se Maasové rozhodně nedá upřít, zdá se, že si vytvořila jasnou představu toho, co chce a napsala to vážně skvěle! Jsem ráda, že se mi podařilo natrefit na fantasy sérii, která za to opravdu stojí.
Je to jedna z mála knížek, u níž jsem si dokázala barvitě představit prostředí, ve kterém se odehrává. Ač mě většinou popisy prostředí rozptylují, tady byly podány vcelku nenásilně. Co se popisu postav týče, byly vykresleny myslím vcelku dobře, co se týče charakterů i vzhledu, jen zhruba od poloviny knížky jsem musela protáčet oči při každé zmínce o svalech, najednou mi přišlo, že na mužích kromě nich asi není nic jiného k vidění :-D
Pohádka Kráska a zvíře je má nejoblíbenější, takže s nadšením hltám každé převyprávění, a tohle bylo opravdu velmi povedené. Jen mě trochu překvapilo, že se mnohem víc podobá „naší“ podobě Krásky a zvířete, než té obecně známé ze západního světa – myslím tím především ty dvě rozmazlené sestry, otec obchodník, kterému ztroskotala loď s nákladem... Myslím, že to jsem v jiných verzích pohádky neviděla. Také mě potěšilo, že Feyre nebyla klišé milovnicí knih, ale dostala jiný talent, který se mnohem víc hodil k prostředí, ve kterém se ocitla.
S vykreslením hlavní hrdinky jsem byla spokojená a považovala jsem ji za soběstačnou, chytrou dívku, která postupně a přirozeně přecházela od nenávisti k lásce, a to až do okamžiku hádanky. Nevím, jestli to tak jednoduše vyznělo jen v českém překladu, každopádně odpověď na ni byla jasná už po prvních dvou verších. Brala bych, že Feyre byla v první chvíli rozklepaná, ve stresu atd., že nedokázala jasně uvažovat, ale poté co nad ní přemýšlela další měsíc a napadaly ji jen samé nesmysly, v mých očích nepatrně klesla.
Také musím bohužel poznamenat, že po technické stránce, bylo v knize dost překlepů. Ne sice gramatických chyb, ale často tam vypadávala písmena ve slovech, a to nejen v mužských/ženských koncovkách sloves, ale někdy i na začátku slov.
Teď to sice vypadá, že s knížkou nejsem moc spokojená, ale tak to rozhodně není. Jsou to jen drobnosti, to všechno ostatní se dá jednoduše shrnout slovem: skvělé!

4 17.07.2021

Skvělá knížka plná humoru, povedená detektivní zápletka. Rozhodně to není thriller, jak tvrdí obálka, ale spíš krimi-komedie, což je vlastně ve finále obrovské plus. On přece jen thriller, ve kterém vám cukají koutky, není tak úplně thriller :) A v tomhle ohledu myslím, odvedl skvělou práci překladatel :)

1 27.06.2021

Schimanski je mi tady krajně nesympatický. Vím, že díky seriálu je téměř kultovní postavou, ale jeho charakter mi příliš nesedl. Co se příběhu týče, byl přesně ve stylu jedné seriálové epizody - minimum postav, žádné hluboké zabředávání do jejich života, vcelku jednoduchý rychlý děj. Rozhodně žádná hluboce promyšlená krimi, na které jsme poslední dobou zvyklí.

24.06.2021

Mně se druhý díl líbíl rozhodně víc než první. Asi mi víc sedí vyzrálejší, ale přesto ne úplně dospělá Anna stále plná své fantazie a nadšení ze všeho kolem. Je to prostě milé, pohodové čtení plné obyčejných každodenních problémů dospívající dívky před sto lety.

3 18.06.2021

Rozhodně to není oddechové čtení. Vyvolává to spíš pocity tísně a nejistoty. Člověk si na jednu stranu říká, že něco takového ani není možné, že by lidé přece nedovolili, aby se režim prakticky ze dne na den tak zásadně změnil. Ale ono to možné je a ukazuje nám to bohužel i naše vlastní historie. Stačí pár skutečně zapálených jedinců, kteří dokáží nové myšlenky dobře prodat.
Příběh měl jistě své mezery, čekala jsem, že se dozvím víc o tom, jak se to všechno přihodilo a kdo za tím vlastně stál, ale na druhou stranu, měl příběh vyprávě jen to, co vypravěčka věděla. Je tedy zřejmé, že tohle nevěděla, což jako žena ani neměla.

11 14.06.2021

Já jsem z knížky nadšená! Přečetla jsem ji za jedno odpoledne a splnila má očekávání. Je to pohádkový příběh o postupně se vyvíjející lásce, takže milovníci thrillerů a akce si tady asi na své nepřijdou. Kupodivu mi ani nevadilo, že slovník postav je poměrně dost současný, navzdory tomu, že se to má odehrávat, vzhledem odkazům na antické Řecko, ve starověku. Příběh je napsaný čtivě, svižně, žádná hluchá místa. Líbilo se mi i vysvětlení, proč vlastně kalif zabíjel všechny své manželky. Jediné, co mi trochu vadilo, je poměrně nízký věk obou hrdinů – 16/18 let. Vím, že knížka má spadat do YA, ale já bych jim klidně pár let přidala, aby víc odpovídal jejich jednání.

3 13.06.2021

Nevím, co si o knížce myslet. Nějak pořád vlastně nevím, o co tam šlo. Přišlo mi, že autorka si v hlavě vytvořila vysoce propracovaný příběh, ale pak ho nedokázala dát na papír tak, aby ho pochopili i ostatní. Při čtení jsem se totálně ztrácela, nedokázala jsem udržet pozornost, často se mi stávalo, že se najednou objevila (nebo zmizela) nějaká postava a já si říkala, kdy se to stalo. Zpočátku vypadalo slibně Adamovo pátrání po tom, kdo vlastně je a co se mu stalo, než do něj vstoupil démon. To mi přišlo jako dobrá dějová linka pro začátek… dokud ji autorka neutnula v nejzajímavějším, takže jsem se vlastně nic nedozvěděla. Anotace slibovala trochu detektivní a trochu romantickou zápletku. Celé to slavné vyšetřování bylo ale sfouknuto během nějakých 20 stran, aniž by k nějakému vyšetřování vlastně došlo. Hlavní hrdina „prostě věděl“, kdo to udělal. Romantická linka byla snad ještě horší. Nemám problém s láskou na první pohled, ale tohle snad ani nebyl pohled. To bylo „něco“, co se vzalo bůhvíkde, ale najednou z toho byla strašlivá láska. Opět sfouknuto na zhruba 50 stranách. A ten zbytek je jen vata o ničem.
Bylo to strašlivě nezáživné, ale nerada nedočítám knížky, takže jsem se prokousala až na konec. V poděkování autorka píše, jak obrovské úsilí musela vynaložit při psaní tohoto dílu série, který vlastně dopsala na přání čtenářek. Myslím, že my jsme vynaložili nemenší úsilí při jeho čtení.

08.05.2021

Ze začátku jsem tomu moc nedávala, přece jen už nepatřím do věkové skupiny hlavní hrdinky a některé její kousky (a jejích kamarádek) mi přišly opravdu šílené. Zhruba do poloviny jsem z Laurel šílela - příšerně mě deptalo to její idealizování mrtvé sestry. Pak se to ale nějak začalo obracet a stejně jako začala Laurel chápat, že život jde dál i bez sestry, která zdaleka nebyla tak úžasná, jak si myslela, tak i já jsem pochopila, že v tom příběhu nejde ani tak o to, co se tam děje, jako o to, co prožívá člověk, kterému zemře někdo drahý. Vlastně ani pořádně nevím jak, ale zdálo se mi, jako bych prožívala stejné emoce - vztek a frustraci na začátku, smíření a klid na konci.

2 23.04.2021

Z knížky přímo sálají "staré dobré časy", člověk má tak nějak pocit, že se všechno zpomalí a vrátí zpátky do dob dětství prozářeného sluncem.
Poprvé jsem knížku četla ještě na základní škole, kdy jsem byla cílovou skupinou. Ale vzhledem k tomu, že jsem si mimo scénu s obarvenými vlasy nic jiného nezapamatovala, mě tenkrát asi moc neoslovila. Tentokrát jsem ji četla pod vlivem nedávno shlédnutého seriálu, takže jsem věděla, do čeho jdu a co se tam asi tak bude dít. Přesto mě některé události překvapily, například závěr, který je oproti seriálu úplně jiný, ale dojemně krásný. Líbil se mi i proces Annina dospívání, patrný především v jejím uvažování a vyjadřování. Naopak mě příliš neoslovily popisy přírody. Nebyly sice nijak extrémně dlouhé, ale obecně je v knížkách nemusím mít.

3 16.04.2021

Ne, že by knížka byla špatná, to ne, jen trochu nezáživná. Rozhodně to není pokračování Emmy, děj se odehrává souběžně, jen z jiného pohledu. Čekala jsem něco jiného, možná trochu víc romantiky, rozhodně jsem si počátek vztahu Jane a Franka představovala jinak.

13.04.2021

Tento díl byl oproti "asherfallskému intermezzu" daleko lepší. Příběh se rozvíjel zpočátku plynule, ale závěr byl na můj vkus "sfouknutý" příliš rychle. Místo toho, aby se k jednotlivým informacím a skutečnostem hlavní hrdinka postupně propracovávala, jí byly najednou "vnuknuty" odnikud. Stejně tak mi přišlo trochu zbytečné omamovaní, či co to bylo, v druhé polovině knihy, které vlastně vpodstatě nemělo žádný smysl.
Přesto je mi celá tahle série sympatická a budu pokračovat i ve čtení dalších dílů.

1 02.04.2021

Já mám Hřbitovní královnu ráda. Je to oddechové čtení, žádné velké psycho, ale ani nuda. V tomto díle byla sice dějová linka trochu slabší, hlavní zápletka se dala rozlousknout prakticky okamžitě, ale i tak má sérii zatím mou sympatii. Trochu přitažené za vlasy se mi zdály závěrečné scény se "sesuvem domu". Nějak si neumím představit, jak se dvě stě let staré sídlo sune ze svahu jako lavina.

2 13.03.2021

Myslím, že Aristokratku je třeba číst v kuse, celou sérii, aby to mělo ten efekt. Bohužel jsem měla mezi posledními díly delší prodlevu, takže mi zpočátku unikala návaznost, protože Vlna zločinnosti mi v paměti příliš neutkvěla. Přesto jsem se zase skvěle pobavila, zejména v druhé polovině knihy. V té první mi humor připadal trochu "nucený", téměř jsem si představovala autora, jak nad tím sedí a snaží se vymyslet nějaké vtipné přirovnání.
Složení delegace ke královskému dvoru bylo prostě skvělé, nejlepší samozřejmě "kurátorka" opečovávající Rembrandta mopem :-)

8 18.02.2021

Některé knížky prostě člověka neomrzí číst, i když vlastně ví, jak skončí...
Skvěle propracovaný děj, logické zakončení celého příběhu. Někdy mě fascinuje, jak do sebe všechno přesně zapadá, jako by to tak bylo v plánu od samého počátku.

6 09.02.2021

Na podobných vzpomínkových knížkách a edicích dopisů je nejkrásnější to, že ukazují osobnosti, které máme zažité ze školních lavic jako "úctyhodné velikány české literatury", kteří jako by neměli žádný život mimo pero a papír, z té lidské stránky. O Nerudovi jsem se třeba dozvěděla, že měl rád a sbíral české granáty, že skvěle tančil a že rád dával lidem ze svého okolí různé dárečky, že ačkoliv měl ve stáří problémy s nohama, chodil denně na dvě procházky a že se nechával doprovázet veřejným posluhou, kterému platil 70 krejcarů. A právě tyhle "nepodstatné informace", které se do učebnic nedostávají, z něj dělají skutečného člověka. A proto se mi tento uzoučký svazeček líbil :)

04.02.2021