Erudite komentáře u knih

Neklidná krev je obsáhlá kniha s neuvěřitelně čtivým dějem, postavami, které nikdy nenudí a s krásnými pasážemi, kde se zdánlivě nic neděje, ale kde čtenář najde bravurně popsané nuance mezilidských vztahů. Detektivní i osobní životy Cormorana a Robin byly po dobu několika týdnů perfektní výplní dlouhých chvil a letních večerů. Doporučuji a těším se na další díl!

21 08.08.2023

Čekala jsem něco sladkého, z čeho dostanu cukrovku.

Teď si chci koupit černo-žlutě pruhované punčocháče.

18 23.03.2016

Po dlouhé době jsem si knihu přečetla znovu, abych zjistila zda mému dospělejšímu já přeci jen nedá román “1984 více, než když jsem ho četla k maturitě.
A dal. Je neuvěřitelné jak aktuální a nadčasová kniha to je. Dalo by se říci, že čím dál tím aktuálnější.
Měním hodnocení ze čtyř na pět hvězd a doporučuji každému k přečtení. Díky tomuto “opětovnému setkání jsem byla schopná si vytvořit děsivé množství paralel mezi Oceánií/Eurasií/Eastasií a dnešním světem.

12 26.04.2024

Po dočtení třetí knihy této série se vracím sem, abych varovala ostatní. Pokud jste se ponořili do světa Duny a pokud jste si ho zamilovali pro jeho propracovanost a naprosto uchvacující příběh, nečtěte další díly... Jedná se o chabý odvar toho prvního.

Vraťme se ale k této knize. Duna je legendární (a mám pocit že i její zfilmovaná verze 2021 bude legendární), zaujala mne hned od začátku a její děj není jen hromada sci-fi bez spojitosti s naší realitou... právě naopak, v knize je tolik pasáží které přímo souvisejí s tím jak náš svět vypadá a kam se pomalu sune. Autor propojil velice dovedně ekologii, dramatický příběh a mystično a stvořil něco, co je stále i po tolika letech aktuální a přitažlivé pro mladou generaci tohoto století. Dávám pět hvězd.

12 14.10.2020

Na Alias Grace mi nakonec stačily pouhé dva dny. Kniha Vás vtáhne do dechberoucího vyprávění Grace a nepustí Vás ani na vteřinu... Potápíte se s ní do jejího dětství, vidíte krásy přírody a hrůzy společnosti jejíma očima. Zažíváte krásné chvíle i utrpení, vzpomínáte i zapomínáte s ní. Je vinná či nevinná?
Autorka bravurně vplouvá do historie, odkud nám vytahuje svou verzi Grace Marksové. Vřele knihu doporučuji.

12 21.10.2019

TY
Už zezačátku mě zaujmeš tím, jak jsi napsaná. Jako bys byla dlouhým dopisem pro ní, pro Beck, pro dívku, kterou on miluje tak moc/kterou on potřebuje tak moc, jako vzduch nebo slunce.
Jsi jedinečná tím pohledem, kterým vše vyprávíš, jsi jedinečná svou reálností, na nic si nehraješ, prostě vyprávíš příběh den po dni a beze spěchu. Když se do tebe nemůžu začíst, není to kvůli nudě, ale kvůli těm informacím, kvůli tolika dnům, které vyprávíš. A jsi lepší než deník, protože jsi psaná někým se smyslem pro humor a se zásobou poznámek, které jednoduše nejde zapomenout.
TY jsi kniha, která nezklame.

10 23.01.2016

Kniha...Ne, vždyť to nemůžu nazvat pouze KNIHA. Je to...něco zvláštního, myšlenky na papíře, život v natisknutých slovech, city v písmu. Zamilovala jsem se do stylu psaní Marka Šindelky. Měla jsem pocit že čtu lyrické básně, kterým byla dodána páteř prózy a děj. Všechno krásně vyměřené v poměru 1:1 a...asi se vrátím na začátek, abych mohla tenhle dech života popadnout ještě jednou.

10 16.10.2015

Jedině autor, jako je Patrick Rothfuss může stvořit dílo tak nádherné, hrdé, se špetkou ostychu schovaného mezi stránkami. Nejistota autora o úspěchu díla je skrytá uvnitř také a možná proto tu knihu miluji ještě víc. Je napsaná tak, aby byla sama sebou. Aby se nebála být sama sebou a nenásledovala proud knih, napsaných podle stejné šablony.
Auri, jak nádherné jméno!

10 21.07.2015

Doporučuji číst knihu ve vlaku, na zahradě, v klidu a pohodě. Čapek umně, místy vtipně, místy vážně, popisuje rok zahradníka. Pokud jste kdy něco pěstovali, je tato knížka humornou klidnou četbou pro vás :)

„Budoucnost není před námi, neboť je už tady v podobě klíčku; je už mezi námi; a co není mezi námi nebude ani v budoucnosti. Nevidíme klíčky, protože jsou pod zemí; neznáme budoucnost, protože je v nás." - Karel Čapek, Zahradníkův rok

9 09.07.2020

Lazar recykluje zlo z minulosti a je otázkou, zda je to dobře. Na jednu stranu nám dávají autoři možnost se ještě jednu knihu pomalu a hlouběji, s bušícím srdcem, pocitem znechucení a strachem, utápět v naprosto zvrácené mysli nám již známého vraha. Na druhou stranu dostává kniha nádech nereálna, kdy takové zlo má 7 životů, sílu tornáda a celé oceány nešťastně šťastných náhod.
Přes otázky zda je či není děj možný mohu ale s jistotou říci, že taková recyklace rozhodně stupňuje napětí, způsobuje šok a vyvolává strach z toho, co někteří (pokud ještě) lidé dokáží udělat a uskutečnit, aby dokonali dokonale dechberoucí noční můru.

(psáno po přečtení poloviny knihy, kdy následovala pauza, aby se srdce dostalo do normální tepové frekvence)

9 17.03.2019

Písečný muž vás má uspat, kniha nikoli. Napětí se stupňuje až do nedozírných výšin, místy doopravdy budete mít srdce až v krku a na konci zakroutíte hlavou nad tím, jak rychle slova plynou před očima. Další případ s Joonou Linnou a další kniha která nezklame!

9 15.01.2019

(SPOILER) Paní jezera tedy ukončila svůj příběh? Kde? Kdy? A proč zrovna tam a proč zrovna v té chvíli?
Kniha nabízí více otázek než odpovědí, celý díl se oproti předchozím dílům podivně vlní v autorových pokusech dovléci postavy k jejich konci. Konečný pokus o vysvětlení všech předchozích událostí zájmy jediného mocného císaře mi přijde poněkud zjednodušený. Císaře, který měl vše od počátku naplánované a který zradil a zabíjel a podváděl, aby ke konci nebyl schopen vzít si ženu kvůli které to vše udělal...?
Kniha byla rozvleklá, popsala smrt snad každé drobné postavy a jediné co nedokázala popsat byl konec tří lidí (Yen, Geralta a Ciri), kteří zmizely do podivně zamlženého “konce”. Nežádám o “a tak žili šťastně až do smrti”, nicméně zakončení kde jsou postavy rozházené v čase a prostoru, kde jedni slaví svatbu s mrtvými a druzí cestují na dvůr krále Artuše, mi do duše klid nedodalo. Všechny knihy až na tu poslední byly krásnými cestami do světa A. Sapkowskeho. Ta poslední by potřebovala ohraničit bariérou mezi světem fantasie a našimi dějinami. Nevadí mi nalézat v činech postav činy reálných lidí (právě naopak), je ale nepříjemné dostat od autora “facku” pokaždé, když ze světa elfů a trpaslíků člověk spolu s Ciri skočí do vlastních dějin a je nucen se probrat z příběhu o Cirille z Cintry a Geraltovi z Rivie.

8 20.06.2020

A všechna čtenářská srdce nakonec puknou - ta zlatá, měděná, olověná, bronzová... všechna spolu se srdcem Šťastného prince.

7 06.07.2017

Oscar Wilde musel být velice okouzlující osobnost. Pokud je pravdou, že lord Henry je jeho knižním obrazem, naslouchat jeho názorům musela být hotová výprava do nejexotičtějších zákrutů lidské mysli.

7 05.07.2017

Tato kniha je životem.

7 25.06.2017

Těžko stravitelná kniha, která leží hodně dlouho v žaludku. Což je přesně to, co má svým obsahem vyvolat.

7 06.06.2017

Některé dny, když jsem útlou knihu brala do rukou, jsem si přála, abych ji už dočetla.
Táhlo se to takto měsíc, dva.
Přemlouvání, abych se vrátila ke knize tak přecpané láskou, až z toho člověka bolely zuby jako z příliš velkého množství bonbónů a čokolády. Přeslazené věty tu střídají filosofické úvahy a z Petra a Lucie se stávají postavy, kterým jejich hru nevěříte ani ve snu. Slova jako vystřižená z děl předních filosofů, kritika války a to vše z úst dvou lidí zamilovaných až po uši je příliš velké sousto, psané ještě stylem těžkým, jako dlouhé závěsy, na které se nalepil prach. Z krátkého díla se tak stala dlouhá noční můra.

7 27.08.2016

Knihu by měl přečíst celý svět, každý by si měl představit hrůzy války a možná potom by byl na severní, jižní, západní i východní frontě klid.

7 11.03.2016

Číst je s knihou jako tato něco podobného dýchání v probouzejícím se lese. Jako procházka, po které máte červené tváře a probuzenou mysl.
Slova jsou tichem a vzduchem a lehkostí.

7 29.01.2016

Nevadilo by mi, kdyby autor dal Ciri brusle a led častěji.

6 21.06.2020