EricNor komentáře u knih
Kniha je velmi ctiva. Připomněla mi atmosféru z antologii Jedenadvacet dektivu nebo Patnact patracu ani nevim cim. Rozhodne jsem se nenudil, ale kdyz se nad tim zamyslim, tak je to cele hoodne prestrelene, jako ostatne vetsina detektivek. Vic krve, brutality, psychickeho naruseni,traumat. Detektiv musi mit trauma, to je jasne. Jsem zvedavy na dil dva, kde je hodnoceni nad devadesat procent.
Mam rad Gaimana kvuli jeho pribehum. Tohle neni uplne z jeho hlavy, jenom prevypravel severske povesti o jejich bozich. Jsou trochu jini, nez jak je zname z Avengers a predkladaji nam bohy zcela odlisne od toho, ktereho zname z bible. Jsou podobni lidem a v jejich chovani je mnoho lstivosti, jesitnosti a osobnich ambici. Zvlaste Loki, ktery je symbolem pro lstivost a zradu. Mnoho pribehu je o tom, jak se nekomu dostat na kobylku, prechytracit ho nebo rovnou podvest. Jsou severani podobni jako jejich bohove? Pak bychom si na ne meli davat pozor. Jednotlive pribehy jsou vypraveny strucne a jednoduse. Prectete to cele za chvili. Presto ma knizka zvlastni kouzlo. Pro me v tom odlisnem pohledu, jinem chapani sveta, kde se skromnost a pokora nenosí, ale kde vitezi ten, co proste a jednoduse vitezi.
Cekal jsem mnohem vic. K cetbe me presvedcily zdejší komemtare, ktere opevuji spad udalosti, neustale napeti. Bohuzel minimalne pulku knihy se fej nehne ani o pid, resi se nepodstatne zalezitosti a neustale s hrdinkou vnitrne pochodujeme, coz neni na skodu, jen se s tim musi setrit. Hrdinka je navic trochu muzskej, ktery pouziva prevazne muzske a nikoliv zenske zbrane. Jako chlap se taky chova i ve vztahu k muzum - uzit si a odkopnout. Zacatek a konec ujdou. Taky se dozvime neco o realiich te horsi casti Afriky, kde predpokladam, ze spisovatelka cerpa ze skutecnyc svych nebo zprostredkovanych zazitku. Stred knihy je za me velka slabota.
jednoznačně nejnudnější Jiří Adam z Dobronína. Nechytlo mě to ani trohu. Nezajímavé prostředí, nudné postavy, směšná zápletka a rozuzlení. Příběhy z Prahy mě baví víc. Doufám, že další díl bude mnohem lepší.
Me ten Vondruska tak relaxuje. Trochu mi to pripomina Vinetua a Olčetrhenda. Samy dobrodruzstvi, vzdy na strane slabych a utiskovanych, dobro vitezi a hrdinove v podstate cistoucky jako naskrobene damske trenýrky. Jen si narozdil od od hrdinu mayovek uziji i nejake to cizi tělíčko a pochlastava se tam taky jako firemni party. Jidla vzdy dosytosti, az me to nekdy laka odnekud vytahnout stredoveky recept a uvarit podle nej. Myslim si, ze tehdy se docela hladovelo, ale nejsem historik a Vondruska pry naklada s fakty velice svobodne. Proste lehka, velmi zabavna literatura.
Cte se to dobre ve stylu uz jen kapitolku a jdu spat, jenom ten zacate je rozvlekly az beda. Lehky spoiler: Taky ke konci knihy, kdy se dej neodehrava na univerzite se vkrada nuda. Navic bych v ramci takhle rozsahle knihy ocekaval hmatatelnejsiho zaporaka. Ctivost tu nechybi, historky z univerzity jsou bajecne, ale proste tam neni ta sila, co ma treba Tolkien nebo Martin. Tri a pul za me osobne.
Trochu prekvapiva kniha, kde major Servaz je na vedlejsi koleji, ale vubec to nevadi, ke slovu se dostane. Tyhle dusive pribehy mi nedelaji moc dobre, nicméně jsem docetl az do konce. Pro me zatim nejlepší Minier.
Jak popsat knihu, ktera me vlastne nudila. Nudila me tak, ze jsem ji na par tydnu odlozil a byl presvedceny, ze uz ji nikdy nedoctu. Ale cas zapracoval, zrovna jako touha dokoncit nedokoncene a ja se vratil. A kniha se zmenila. Predlouha expozice, hluchota a zaobirani se prevazne emocemi a vnitrni mluvou hlavniho hrdiny byly nahrazeny novymi postavami, zrychlenym dejem, budovanim napeti a zabavnosti. Zapletka je takova severska, ale u knizky se vyplati vydrzet lehce za pulku a pak uz se tezce odklada. Minier je dobry vypravec a ma i par cennych rad pro lidi, co by se chteli stat spisovateli.
Pomerne vysoke hodnoceni na tak standardni knizku. Doprucil mi ji kamarad, ze se nemohl odtrhnout a celou noc nespal. Cekal jsem mnohem vic. Defacto v knizce nejsou zadne zvraty. Od zacatku je jasne, jak se veci maji, kdo je hrdina a kdo padouch. Pribeh jede na trojku, obcas na neutral a pak zase na trojku. Konec je směšný. Jsem asi zhyckany, ale takova jednoduchost me neuspokoji. Pasaz, ktera se mi libila se tykala vychovy hrdinu v klastere, i kdyz i tady si autor neodpustil patos. Existuji jiste mnohem lepsi thrilery, takze jenom jestli opravdu nemate co cist.
Pozdější knihy Jefferyho Deavera postrádají to napětí a překvapení prvních Rhymů. Třeba zase překvapí, ale podle mě už se autor vyčerpal, což je škoda, protože jsem se na novou knížku od něho vždycky těšil.
Opet vypraveni v pritomnem case, ktery mi nikdy nesedel, ale da se zvyknout. Stavy Rachel jsou popisovane velmi sugestivne a zasvecene. Touha po alkoholu, kocovina. Hlavou mi bezelo, jak zoufala alkoholicka ztratila zabrany a napsala knihu se sebou v hlavni roli. Zapletka se dala, zmeny vypravecu se mi taky libily, jen dalsi dve postavy nepusobily tak presvedcive jako Rachel. Vrahouna jsem tusil tak ve tri ctvrte knizky. Medialni masaz me presvedcila si knizku pujcit, ale takova topka to neni.
Pochopitelne i pro jednoducheho cloveka jako jsem ja. Misty jsem mel pocit, ze ctu detektivku se zapletenou zapletkou a naslednym rozuzlenim, ktere nechava nektere otazky neuspokojive zodpovezene. Doplnkove jsem u toho cetl Paradox od Khaliliho a tim, jak kazdy pouziva na stejne jevy jinou optiku, bylo mi to vcelku jasnejsi. Jak je tedy vlastne vesmir veliky? A co to je za zemi za vesmirem? Chcete cestovat rychlosti svetla z Muzea na Mustek? A stihnete zabrzdit?
Chvíli to docela jde, ale pak jsem začal mít pocit, že mě to čtení vyčerpává a cítím se tak trochu znásilněn a vysílen a nemohu číst dále, kvůli vyprázdnění mozku četbou. Nastal opak uspokojení a to už po čtvrtině knihy. Číst to ve čtrnácti, tak to zhltnu, teď už to není pro mě.
pěkný příjemný počteníčko, na který jsem se každý večert opravdu těšil. No a včera rozečtený Hedvábník.Robert Galbraith umí!!!
Kniha je jedna z tech, ktere si davaji za cil vylepšit vas zivot a nepochybuji, ze se da z napsaneho odnest mnoho uzitecneho. Bohuzel vsechno srazi intelektualsky preklad paní Grygove, ktera misto aby použila srozumitelný cesky ekvivalent mnoha slov, zjednodusuje si vse pocestovanim anglickych vyrazu a zeslozituje tak pochopeni textu. Chyba je i u redaktora, který si toto nepohlidal. Cte se to fakt blbe.
SPOILERY. Nelogicnosti v deji jsou jen z duvodu, aby knizka mohla pokracovat. Namatkove hned zacatek,kdy ti borci nechaji Reachera zit, kdyz ostatni podobne nahodaky bez milosti zabili. Nezabili ho ani pozdeji, kdyz zase zlobil. Dale mohli Reacher s Holly zdrhnout ve stodole, kdy se osvobozeny Jack opět spoutal, ackoliv by se svymi schopnostmi dva zlosny s prehledem zlikvidoval. Nebo bychom si mohli odpustit zaverecne drama, kdyby se ruzovy oblacek objevil u Borkenovi hlavy. Kdyz se od tehle veci oprostite, tak to docela jde číst jako nenapadita oddychovka. Jinak nejblbejsi pocit jsem mel pri klaustrofobickem prolezani jeskyne, to jsem preskocil skoro cele, fuj!
Dodnes si pamatuji: Choleranestovicemorcechadrykostikuze.
Knizka me docela vtahla. Porad se tam neco deje. Vyvoj postav sice zadny - krome levelovani ovsem:). Da se u toho slusne relaxovat. Druha polovina uz byla poměrně monotonni, hlavne dungeon na konci. SPOILeR. Mahan je totalni superman. Vypada to, ze nikdy nezemre, mozna az na konci posledniho dilu.
Nudnejsi nez manzele. Ne tak zamotane. Vypraveni je primocare, zápletka takova standardni. Nastesti je to kratke a jako nekomplikivana oddychovka se to da.
Mam rozšířené vydani z roku 2016. Zatim je to zajimave a nekdy na cteni trochu zdlouhave. Za nešťastné povazuji pouziti nekterych slov v prekladu, kdy existuje vystizny cesky ekvivalent a presto prekladatelka pouziva nezazite anglicismy.