Biologie víry

kniha od:

Biologie víry obálka knihy
Mé hodnocení:

KoupitKoupit eknihu

Kniha Biologie víry, kterou napsal Bruce H. Lipton, buněčný biolog a univerzitní pedagog známý v odborných kruzích, je považována za průkopnické dílo na poli tzv. nové biologie. Během několika let vědeckého výzkumu, během nichž se zabýval např. využitím kmenových buněk, klonováním a významnou rolí buněčné membrány, získal autor řadu nových poznatků o mechanismech, jimiž buňky přijímají a vytvářejí informace. Také výsledky studií jiných autorů přispěly k radikální změně chápání lidského života i života obecně – nejsme bezbrannými obětmi zděděných predispozic, máme možnost stát se do značné míry „pány“ svého života. Protože to není DNA, nositel genetických informací, co řídí naši biologii – sama DNA je totiž řízena signály zvenčí! Titul knihy může být poněkud zavádějící – skutečně se nejedná o dílo, které by se zabývalo náboženstvím. V sedmi kapitolách a epilogu autor prokazuje svůj nesporný pedagogický um a provádí čtenáře složitými pojmy z oblasti buněčné biologie i základními zjištěními kvantové fyziky. Nemusíte se bát čtení této knihy, i když jste většinu znalostí z biologie zapomněli ve chvíli, kdy se za vámi naposledy zavřela školní vrata, fyziku jste nesnášeli, a o té kvantové nikdy neslyšeli. Lipton vše vysvětluje na výstižných a snadno pochopitelných příkladech tak, že by se pod jeho vedením stal premiant i ze čtyřkaře! Poté, co zopakuje stavbu buněčného těla a základy genetiky, nám autor nabídne trochu jiný pohled hledáním (a nalezením) odpovědi na otázku, co je oním „mozkem“ buňky, který řídí celou biologii nejen jednobuněčných organismů, ale i mnohobuněčných společenstev, k nimž patří i člověk. Jako „celebrita“ buněčného světa je tak čtenáři představena – možná pro mnohé překvapivě – buněčná membrána. Nikoliv tedy jádro, v němž jsou obsaženy veškeré genetické informace, ale membrána, která umožňuje buňce komunikaci s vnějším prostředím. Lipton v knize Biologie víry ukazuje a dokazuje, že jsou to právě signály z prostředí, které přímo ovlivňují chování a život buňky. Co to pro nás znamená? Pro mnohé je možná špatnou zprávou fakt, že bychom se již neměli vymlouvat na to, že „to prostě máme v rodině“ (ať je to obezita či rakovina). Nesporně dobrou zprávou je však skutečnost, že své životy můžeme přímo ovlivnit, že se nemusíme utápět v sebelítosti, defétismu a cítit se předem poraženi....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/79_/79165/biologie-viry-hKg-79165.jpg 4.277
Žánr
Esoterika, astrologie, okultismus, Literatura naučná, Přírodní vědy
Vydáno, Anag
Orig. název

The Biology of Belief: Unleashing the Power of Consciousness, Matter & Miracles, 2015

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (23)

Kniha Biologie víry

Přidat komentář
vlkcz
02. dubna

Měl jsem k dispozici první vydání, takže je pravděpodobné, že se za tu dobu asi i autor někam posunul. Jestli je 80 stránek navíc v přepracovaném vydání ku prospěchu věci, nejsem tedy schopen posoudit. Osobně se kloním k tomu, že rozsah toho prvního vydání je dostatečný. Odborné přídavky bych už zřejmě nepobral a to humanistické poselství by se už asi jen ředilo.
Vzhledem k tomu, že nemám dostatečné biologické vzdělání, abych mohl kritizovat případné odborné přešlapy, tak je mé hodnocení ovlivněno tím, že takto podaná evoluce mi konvenuje a dává smysl.

Olivie12
23. ledna

Ze začátku to vypadá, že by kniha mohla nabídnout pěkně podané vysvětlení biologických principů. Bohužel, výklad není moc ucelený a přeskakuje se z jednoho tématu na druhý, takže to do sebe moc nezapadá a čtenář, který tyto biologické znalosti již nemá, bude nejspíš zmatený, případně si udělá pokroucenou představu o dané problematice. Ti, kteří biologii, genetiku, biochemii apod. studovali, brzy zijstí, že kniha je plná polopravd a snaží se zaujmout především čtenáře mimo tento obor. Autor se prezentuje jako profesor, který objevil pravdu a snaží se ji předat všem okolo sebe, ikdyž okolní vědci jsou zatvrzelí a odmítají nový náhled na biologii. On ovšem vytrvá a pokračuje ve výkladu svých objevů, navzdory akademikům, kteří ho mají za podívína. Ve skutečnosti mnoho z témat už bylo dávno objeveno a přijato. Naopak spousta zmíněných věcí jsou polopravdy, podané tak, aby zapůsobily jako boom ve vědě. Je škoda, že se autor snaží míchat esoteriku a biologii. Respektive se snaží podložit esoteriku biologickými důkazy. Jelikož jsou ale očividně upravené na míru, tak kniha ztrácí na věrohodnosti.


Karimah
07. ledna

Ze začátku se autor snaží vysvětlit, jak funguje buňka a zejména funkci buněčné membrány. OK, ale to není nic nového, všechno jsou to v podstatě dlouho známá fakta. Pak ale začne tvrdit, jak vědci věří tomu, že všechno řídí geny a vymezovat se vůči tomu, úplný Don Quijot de la Mancha, a nakonec tomu nasadí korunu teoriemi o reinkarnaci a podobnými bajkami alà vesmírná energie. Konec knihy už je čiré utrpení.

JamesF29
11.12.2020odpad!

Kniha je plná nesmyslů, polopravd a manipulací. Autor zjevně cílí na publikum bez základních znalostí témat, o kterých píše. Celou knihou se táhne jeho zcela neoprávněné osočování vědců a biologů z přečinů, kterých se oni ovšem nedopouštějí. Opravdu žádný člověk s biologickým vzděláním a kouskem mozku v hlavě nerazí v knize vědcům přičítaný názor, že "geny mohou za všechno a my s tím nemůžeme nice dělat". To je falešná iluze, kterou si autor vytvořil, aby s ní následně mohl bojovat a stavět se do role někoho, kdo svým čtenářům odkrývá nějakou exklusivní "skutečnou" pravdu.

Výčtu nesmyslů bych mohl věnovat opravdu mnoho prostoru, i tak bych je ale určitě nemohl vypsat všechny, tedy zde jako vzorek jen to nejvíce do očí bijící: ze schématu na straně 67 vyplývá, že informace z prostředí může skrze protein a následně RNA změnit genetickou informaci (DNA). Není to pravda. Reverzní translace (přepis informace mezi proteinem a RNA) je možná maximálně v laboratoři, v přírodě se nevyskytuje. Není to možné. To schéma je lživé. Na jiném místě autorem prezentovaný fakt, že existuje zhruba stejný počet genů u člověka jako i u jiných organismů, v žádném případě neimplikuje, že naše koncepce fungování života patří do starého železa. Opět, žádného relevantního vědce by rozhodně nenapadlo odvozovat "hodnotu" jakéhokoliv organismu od toho, jaký je počet jeho genů. Vztahy mezi genem a proteinem jsou složité, nižší počet genů než proteinů lze vysvětlit tzv. alternativním sestřihem, tj. z jednoho genu lze sestrojit více různých proteinů. Toto je ovšem biologický mainstream, rozhodně se nejedná o něco nového, co by autor vynášel na povrch. Podobně diletantsky a manipulativně autor pojednává o pokusu o účinku zředěných roztoků protilátek na konci kapitoly Nová fyzika. Ano, v Nature skutečně vyšel dotyčný článek, že homeopatické ikskrát zředěné roztoky mají léčivou účinnost. Původní experiment měl však zásadní dohru: spousta dalších nezávislých experimentátorů chtěla pokus replikovat, tyto replikace ovšem nepřinesly žádné výsledky. Původní experiment nebyl dvojitě zaslepený, výzkumníci tedy věděli, které roztoky by měly obsahovat "léčivou" látku. Někteří členové původního týmu navíc byli placení Boironem, velkým výrobcem homeopatických přípravků. O této dohře už se autor samozřejmě nerozšiřuje. A takovými v knize obsaženými drobnějšími manipulacemi a lžemi bych mohl pokračovat dále a dále.

Četbu knihy rozhodně nedoporučuji nikomu, kdo si není jistý, že nesmysly prezentované autorem dokáže odhalit. Kniha rozhodně nepředstavuje dobrý zdroj informací o biologii, o fyzice, o ničem.

HelenBarbora
22.11.2020

Skvělá kniha, mělo by se z ní učit ve školách. Rozhodně doporučuju

alexka_kri
16.11.2020

Zatím asi pro mne nejzajímavější kniha, kterou jsem četla. Plná podnětných a přínosných faktů o tom, jak funguje víra

pablito
11.10.2020

Četl jsem ji podruhé po mnoha letech a užival jsem si to. Nehledal jsem nic převratně nového, ale na uspořádání názorů je knížka ideální. Nerezonoval jsem s úplně všemi názory, autor je nicméně nepodává jako nepodložená dogmata, ale jako hypotézy nových paradigmat. To, že publikované myšlenky mohou být zneužity nejrůznějšími lovci konspiračních teorií není chybou autora, zneužít se dá cokoliv.

Eldar80
29.09.2020

Už od začátku to na mě působilo dost „ezo“. Ne informacemi, ty se dají považovat za dostatečně vědecké, ale pojetím. Patří to mezi díla, ve kterých vědec dojde k nějakému duchovnímu prozření.
Právě puzení hlásat své poznání často způsobí značně subjektivní výklad. Někdy to dopadne vážně špatně. (Např. M. W. Ball: Bůh v těle) To se zde naštěstí nekoná. I Lipton knihu pojal mírně autobiograficky.
Je to především pro lidi s otevřenou myslí. Podobně jako Molekuly emocí od Candace Pert, které jsou v knize zmíněny. Ty jsou však mnohem lepší. I zde se střetává věda a esoterika. Ale nějak přelomově to na mě nepůsobí.
Novou biologii vysvětlil srozumitelně, ale edukativní to moc není. Jednotlivá témata působí odděleně a neobjevuje se celkový obraz. Na to, že je Lipton bývalý vědec, učitel a přednáší, tak to není zrovna podařené.
Mezi hlavní myšlenky patří nové pochopení buněčné membrány. Vliv prostředí, když uvážíme epigenetiku. Vliv podvědomí, když uvážíme rodičovskou výchovu. A pak počítá s jevy kvantové fyziky v biologii.
Chybí mi dostatečné znalosti od biologie buňky po kvantovou fyziku, abych dokázal rozlišit, co je čistá věda a kde se autorovo pojetí nesetkává s realitou. Zní to věrohodně, ale je jasné, že normální vědec bude esoterické závěry odmítat.
Zapadá to do současné změny paradigmatu. Podobných knih jsem četl už víc a tak jsem možná moc kritický. Zájemcům rozhodně doporučuju, ale příliš rozumovým lidem a skeptikům se to líbit nebude.
Ale i pro ty by kniha mohla být dostatečně zajímavá. Minimálně přináší dost informací z různých oborů a přece jen se spousta poznatků zakládá na vědeckém výzkumu. Nejvíc duchovní téma se objevuje až v poslední kapitole. 85%

1