eraserhead komentáře u knih

Benjamin je anarchista. Odhalovač zbytečnosti, prázdnoty a zdánlivé reality. Odpírač statu quo a věčný individualista. Benjamin je kámoš. Kniha nádherně střídá dějové scény s myšlenkovými, filosofickými a sociálními, kdy Benjamin k něčemu vyjadřuje své stanovisko a postoj. Naneštěstí, ty dějové části jsou někdy trochu slabší. Mám doma knihu Moudří blázni, je to jedna z mých nejoblíbenějších knížek, teď zpětně se divím, že v ní Benjamin není obsažený.

3 17.01.2018

Maličká knížečka sedmi povídek dvou různých autorů. Mark E. Pocha do sv půlky nacpal rovných šest krátkých povídek z pomezí horroru (ROBIN MSTITEL, DLOUHÝ BĚH NA KRÁTKOU TRAŤ) či fantastických akčních stříleček, thrillerů (NEMILOSRDNĚ). Martin Moudrý pak přichází z jednou jedinou delší akční sci-fi střílečkou o klasickém namachrovaném týpkovi se sprostou mluvou neohroženým chováním a neminoucími zbraněmi. Povídka je zvláštní tím, že se v podstatě skládá ze dvou odlišných příběhů (první půlka má i mrazivě horrorový podtón - ta druhá už pak je místy až lehce infantilní střílečka se spoustou postpubertálně rádoby sexuálně podbarvených hlášek), které se nakonec slijí v jeden příběh. Všechny povídky však spojuje neskrývaná krvavost a brutalita. Sympatický je formát, knihu jsem přečetl za jeden den, i přesto že zrovna tomuhle stylu moc neholduji.

2 05.01.2018

Fantastická sbírka sedmi povídek, které mezižánrově přeskakují z horroru (výborná první povídka HLADNÝ TOVAR, do horroru nakonec zklouzne i trpaslíkovská PRÍLIŠ TEPLÁ JESEŇ), milé smyšlenkové fantasy (AKO SOM SA STAL SUPERHRDINOM), komické sci-fi o milostném páru dělícím se o jedno tělo (DOKONALÉ ŠŤASTIE), bizarně sureealistické podivnosti (VSTUPENKA) k fanatastickým příběhům o jednorožcích (NIEČO OBETOVAŤ) nebo potomcích staré předlidské rasy (VYŠŠIE ZÁUJMY). Zajímavé je, že autorka dokáže překsakovat mezi různými styly (nejen žánrovými ale i vypravěčskými), ne vždy to však sedne. I přesto se příběhy line jakýsi autorský styl, v němž autorka nezapře své zkušenosti se psaním scénářů. Poslední povídka má výrazně filmový profil, v němž se divokými střihy skáče z jednoho prostředí do druhého, od jedné postavy ke druhé, úplně jsem si ale při čtení vybavoval, jak by to vypadalo ve filmu. Problém podobných multi(sub)žánrových věcí je, že když vám nějaký žánr nesedí nebo vás nebaví, odnese to kniha jako celek. Ty fantasy/sci-fi věci mě moc nezaujaly.

1 05.01.2018

Ou, tohle byl docela boj. Kniha mě chytla prakticky až v okamžiku, kdy jsem vážně uvažoval, že ji odložím nedočtenou. Třetí křídla jsou asi perfektní ukázkou pověstného utrženého ucha. Ještě pořád přemýšlím nad tím, jestli dal Joshi zajímavé povídky na závěr knihy schválně je to dobře nebo zda jimi neměl proložit ty nudné a nezáživné povídky v první půlce knihy. Podstatná část povídek se zakládá na jedné jediné lovecraftovské linii, což nejen je, ale i knihu činí nezáživnou, nepřekvapivou a nudnou. Některé z těchto povídek nezačínají špatně, ale končí fakt slabě (HOUDINKY, DĚRAVÝ KÁMEN, PAVUČINY VE TMĚ). Naprostým utrpením pro mě byla např. povídka ZDIVNOR, velká nuda, navzdory délce, se vyklubala i z poslední povídky ZPOZA NEZNÁMÉHO SVĚTA. I zpočátku velmi zajímavá a nepříjemná PĚKNÁ PANENKA POPLETKA skončí tak nějak prostě nijak. Nakonec i nejčistší a největší lovecraftovský epigon HOTEL DEL LOGO, krátká, přímočará, jednorázová a očividná záležitost díky tomu vyznívá hodně zajímavě a potěšitelně. Zaujaly mě prakticky jen čtyři povídky. Dvě z nich (NEKROTICKÁ ZÁTOKA a WELTSCHMERZ) hrou s charaktery, obsahují opravdu zajímavé postavy a jsou zápletkou i vyvrcholením hodně zajímavé. Zajímavá je ČÍNSKÁ DOVOLENÁ, má skvělou táhlou atmosféru a náznakovou pointu. Nejlepší povídkou je však MEGALITICKÁ VLNA, parádní obsesivně kompulzivní atmosféra. Hlavní problém vidím v tom, že Lovecrafta je (naštstí ne u nás) už prostě moc a ty příběhy ztrácejí na kouzlu a překvapení. 2.5*

2 01.01.2018

Na jednu stranu mám podobné knihy rád - ukazují pestrost lidského plémě a boří spoustu zarytých předsudků a nepravdivých představ, obzvláště zapšklých "obráncích národně-rasových tradic a jasně daných ukazatelů". Taky mě ale většinou naštvou, tím, jak odhalují, jak se lidé k sobě umí z mnoha různých (většinou fádních a na reálném základě nepodložených ) pohnutek chovat jako hovada. Obzvláště všem těm, kteří se poslední dva roky rozplývají nad "vlasteneckými" prohlášeními představitelů australské vlády, aby si mimo jiné v této knize zjistili, koho jsou právě tito lidé potomky a na čem stojí a byl vybudován ten jejich "národ" a jak je snad ještě dosud zacházeno z původními australskými obyvateli. No nic...

2 26.12.2017

Já jsem poměrně nevlastenecké hovádko a s některými českými pověstmi mám problém ten, že mi připadají hrozně, jak bych to vyjádřil, zpětně upravované pro blaho a velebení národa a nabubřelé. Což je v této knize případ třeba posledního příběhu o Svatém Václavu, který vlastně takřka nevypráví skoro žádný příběh ale je jen snůškou samospasitelných nabubřelých ovací a smyšlenek. Prostě to nefunguje ani jako příběh, je to jen pouhá vlastenecká propagandistická vata. Takže asi tak. 2.5*

1 26.12.2017

Soutěžní sborníky mě baví již pro tu hru nakolik se hodnocení mé bude lišit od hodnocení porotců. A zrovna v tomto případě jsme se rozešli mílovými kroky. Vítěznou povídku ročníku 2008, LEF. COMPANY: ANDĚL bych já zařadil až někam ke konci. Předběhla podle mě mnohem lepší povídky. Druhá a třetí povídka (GENTLEMAN POUŽÍVÁ VIDLIČKU a NEDOZERNÉ DOSLEDKYADMINISTRATÍVNYCH OMYLOV) jí nechávají dalece za sebou. Zajímavý je ještě BDSM horrorový thriller ZMÝLENÁ PLATÍ a nápaditá variace na Auta VRAKOVIŠTĚ. Úsměvnou krátkou groteskou pak romantická DOKONALÁ DVOJICE. Velmi mě mrzí zpočátku dobře horrorově rozjetá povídka CHTÍT se zajímavým námětem, který se však zcela rozplizne v něpochopitelně sci-fi balastu a vyzní zcela do ztracena. Dvěma povídkami se na zajímavé pozice a do sborníku probojoval i Mark E. Pocha (tehdy jeetě pod vlastním jménem). Obě jeho zajímavé a nápadité povídky jsou pro mě jen dalším důkazem kvalitativní nadřazenosti jeho povídkové tvorby nad tou románovou. Povídky má skvělé, s romány to jde torchu z kopce. Obecně je sborník směskou sci-fi, fantasy a hororových povídek, ve velké míře okořeněných humorem či vzájemným mezižánrovým mísením. Z těch sborníků Ježíška, co jsem dosud četl patří jistě k těm lepším a záživnějším.

1 17.12.2017

Jeden z těch příběhů, s nimiž si autor může dělat naprosto svévolně co chce. Kdykoliv přidat jakoukoliv postavu, ne aby zasáhla do děje, ale jen proto aby tam byla (středověká válečnice v závěru knihy) a příběh se odvíjí ne podle nějaké struktury ale převážně jen a pouze dle fantazie autora. A to není moc pro mne. Agentura je na můj vkus až moc popkulturní, všechny ty pomrkávající odkazy mě po chvíli štvou a komiksové superhrdinské postavy, jimiž se román hemží mě nebaví, spíše jsou mi k smíchu. Ale to neznamená, že by Agentura musela být špatná kniha. První kapitola byla sice doslova utrpení, ve druhé nebyl zcela využit potenciál záporné nadpřirozené postavy, ale třetí část již tak nějak šla. nebyl by to Štefko, aby nedokázal i v knize, která mě žánrově v podstatě míjí, vymyslet několik zajímavých scén, slovních obratů, alegorií a hlášek. Kniha tedy není špatná, jako že by byla špatná, jen mi prostě nesedla zaměřením. Tohle není můj šálek oblíbené literatury. 2.5*

2 15.12.2017

Ani ne tak paměti či souvislá autobiografie, jako spíše "náhodné" vzpomínky na jisté zábavné úseky života spojené s herectvím. Velmi zábavné, zajímavé a... prostě fajn. První kapitola je naprosto skvěle napsaná. Na jednu stranu Richard překvapí hravou vážností, přesto je z toho cítit na sto honů. Kdo ho má rád (já hodně), toho kniha jistě potěší. Kdo ho moc nezná nebo jen zběžně, toho snad může nalákat se na některé filmy, o nichž se v knize mluví a jsou z nich v ní i fotky, nalákat. Já jsem rád, že jsem na tu knihu narazil a mohl si ji pořídit. Pierre Richard je mou srdeční záležitostí a jsem rád, že mi umožnila nakouknout za oponu některých jeho filmů.

4 11.12.2017

Jo, tak tohle bylo nádherné setkání. Švantner by se dal pokládat za jednoho z průkopníků slovenského horroru. Za vyloženě horrorovou by se sice dala pokládat jen první povídka SETKÁNÍ (o milostném trojúhelníku on, ona a její mrtvý manžel), ale horrorovou atmosféru, hustou, mrazivou a děsivou tak, že by ji mohly závidět mnohé vyloženě horrorové povídky, Švantner protlačil i do jiných povídek (Přízraky, Aťka). Brrr... opravdu působivé. I kromě tohoto velmi příjemného prvku povídky se zbírky zaujmou syrovostí, lidovostí a hlavně působivou atmosférou slovenských hor a lesů. Příběhy se točí kolem obyčejných lidí, pasáků, dřevorubců, lesníků, sedláků... Krásná kniha s krásnými příběhy.

2 08.12.2017

Už jsem narážel na hlášky o slovenském Stephenu Kingovi, ono se to asi nevyhne skoro žádnému autorovi, píšícímu horrory, kterému se podaří prosadit do všeobecného literárního a vydavatelského prostředí. Těší mě však, že tato přirovnání ohledně Kariky už mizí. Pravděpodobně za to (to přirovnávání) může z velké části právě tato kniha. Protože jako děti... po letech se cyklicky vracející zlo. Ale víte co? Právě Karika touhle knihou dokazuje, že King na tyhle věci nemá žádný monopol a že se i s nimi dá napsat zajímavý, vcelku originální, ale co je hlavnější, neskutečně atmosférický a strašidelný horror. Ač částečně o dětech, Strach postrádá prakticky cokoliv pozitivního, je chmurný, mrazivý, smutný, nepříjemný a STRAŠIDELNÝ. Z některých scén a narážek mi opravdu běhal mráz po zádech. Co mě trošku ani ne zklamalo, spíše jsem z toho ještě trochu v rozpacích a nevím, jak se k tomu postavit, je závěr. Není špatný, odpovídá tónu i směru příběhu, jen mě trochu překvapil svým vyústěním. Přesto, mé první románové setkání s Karikou je velmi příjemné setkání, chci další knihy a tuhle si chci znovu přečíst v originále. 4.5*

9 06.12.2017

Člověk by až mezi jednotlivými sonety našel propojovací příběhovou linii. Některé sonety jsou citovatelné, jeden bych si snad dokonce dal na náhrobek, kdybych měl někdy hrob, jako že ho nikdy mít nebudu. Se Shakespearem to mám jako na houpačce, něco je fajn, něco ne, tohle je zrovna ta nižší poloha.

2 02.12.2017

Velmi zajímavý pohled na stát, národ a politickou-sociální správu obojího, náboženství a pohled na člověka hned z několika (byť ze dvou hlavních) různých úhlů. Za velký klad považuji fakt, že autor na nacismus nenahlíží z historického hlediska zpětně, ale přímo z "centra dění", tedy to, že je text psán z pohledu aktuální současnosti. Nacismus není nahlížen jako historický relikt, ale jako současný běh věcí. To poznatkům, myšlenkám a některým závěrům dává zajímavý obsah.

01.12.2017

Hustě mrazivé, atmosférické i jemně mysteriózní příběhy, jejichž společným jmenovatelem je voda. Od z filmové verze známé Temné vody (povídka není tak explicitní ani jednoznačná, přesto ji to nic neubírá na atmosféře), po mořské dobrodružství na lodích (hned dvě povídky, obě velmi silné), divadelní kus i jeskyňářský klaustrofobní horror. Že má Suzuki cit pro atmosféru mrazivého plíživého děsu dokázal již v Kruhu. Někteér povídky z této knihy jsou snad ještě povedenější a intenzivnější. Loď, která se nechce hnout z místa, lahev s podivnou škeblí... Brrr.

2 30.11.2017

Kovbojův prequel se stále odehrává v zemi, po níž kráčí mrtví, ale již trochu opouští území horroru. Zombíci jsou zde jen součást prostředí, místa a času, ne hlavní nebo důležití aktéři děje. Kniha tak může potěšit ty, co mají rádi příběhy z postapokalyptického světa zombie, trochu zklamat ty, kteří čekají zombie horror. Nic to však neubírá na Štefkově stále se zlěpšující kvalitě psaní. Kovboj pořád překvapuje, erotickými scénami, odhalovanými tajemstvími, nápady a kniha jako celek vcelku zajímavě a pestře vymyšlenými postavami a jejich charaktery. 3.5*

3 27.11.2017

Trošku obměnit "hlavního démona" (ale i on pořád dnes mnohé děsí), jako by četl člověk popis současnosti. Až zábavné bylo zjišťovat ty neměnné a stále přetrvávající argumenty a "argumenty", u nichž se jen změnili hlavní protagonisté. Z laického hlediska jistě podrobná a chvályhodná práce, ty citace byly (a jsou) fakt šílené. Možná jsem se v dané tématice přehraboval již dlouho a dostatečně ale trošku jsem čekal, že se dozvím víc. Možná to bylo moc obecné. Přesto i tak záslužná práce. Odstavec o tom, jak židovským rodičům odebrali dítě jen proto, že ho jejich křesťanská služka tajně pokřtila mnou doslova otřásl...

2 21.11.2017

Kdy já jsem naposledy četl knihu, která mě stejnou měrou bavila i nebavila, zaujala i nudila? To si už asi nevybavím, ale odteď to bude Camusův Mor. Z jedné strany zajímavá studie izolovaného města stiženého nákazou, z druhé strany zbytečně roztahané nimrání se v ne zrovna dvakrát důležitých věcech, které tok vyprávění brzdí a zdržují. Opravdu, v závislosti na jednotlivých kapitolách (blocích), mě ta kniha bavila nebo nudila. Některé pohledy na specifické prvky problému jsou vskutku zajímavé a hloubavé.

4 14.11.2017

Výtečně strohý styl. Přesto v počátcích trochu zmatečné v přehršli postav a jmen, ale úderný závěr je až omračující.

10.11.2017

Až mě překvapilo, kolik toho platí dnes, kolik z těch závěrů, myšlenk a poznatků je nadčasových a kolik by se dneska našlo lidí, na které by to sedělo nebo kteří by si to měli přečíst.

2 06.11.2017

Až mě mrzí, že díky VĚKU TOUHY, tedy povídce, jíž je v tomto českém vydání novela HELLRAISER doplněna, nemůžu dát knize plný počet. Literární předloha pozdějšího autorova režisérského hitu je stejně skvělá, ne-li ještě temnější, než dnes již poprávu kultovní film. Skvělý letmý paprsek světla pronikající do nejtemnější temnoty nejen lidské duše ale i světa kolem ní, osvětlující více, než by si kdokoliv přál. Pro znalce filmu příjemné rozšíření oblíbeného univerza (např. zmatením ohledně pohlaví později filmově výraznějšího Pinheada, nebo odlišným charakterem některých postav). V mých očích Barkerova třetí nejlepší věc, co jsem od něj četl. Čistý plný počet. VĚK TOUHY, původně publikovaný v nejslabší, čtvrté části Barkerových Knih Krve je typicky Barkerovsky bizarní a nechutný, i když se nelze zbavit dojmu, že i v takto zabarvené povídce se Barker držel trochu zkrátka. Povídce chybí výraznější závěr. Tady bych dal za tři.

6 05.11.2017