-Endy- komentáře u knih
Úžasně plytké :-D Sama nevím, jestli mě to irituje, nebo mi to vyhovuje.
Krásná kresba a vymazlené oblečky.
Není to nic převratného, navíc podobná tematika je stále oblíbenější ve filmech, seriálech i knihách, ale stejně se to dobře čte...člověk se nemůže dočkat, až otočí na další stránku a až se dozví další zvrácený úkol.
Další díly! Sem s nimi!
Jako základ pro zorientování se a pro prvotní představu, co vlastně v Madridu najdete zajímavého, to není špatné.
Průvodce obsahuje malé mapky, "budget" tipy, obecné info a např. i jaké obrazy najdete v jaké galerii (to mě obzvlášť potěšilo).
Co mě nepotěšilo (a co zároveň najdete ve všech kapesních průvodcích této edice), je zbytečně moc informací o tom, kde se najíst a napít.
Ideální knížečka pro "first-timers" - obsahuje základní orientaci na mapě a ve čtvrtích, a v každé čtvrti její must-see zajímavosti. Na konci průvodce je shrnutí a doporučení singapurských nej řazených tematicky (nejlepší jídlo, nejlepší výlety, nejlepší muzea atp.)
Co bych vytkla, je příliš mnoho stránek zaobírajících se tím, kde se nejlíp (a často dost draze) najíst a kam jít pařit.
Doporučuji projet průvodce s mobilem v ruce a rovnou hledat obrázky všech zmíněných míst.
Slátanina.
Komerční účelovka.
Je mi líto, ale opravdu nerozumím zdejším komentářům. Většině z nich.
Postavy jsou jalové, přes nucený přebytek akce a zoufalý nedostatek slušných dialogů ani není čas si některou z nich oblíbit nebo s nimi soucítit (možná proto tam jsou neustálé popisy toho, jak zkroušeně, ublíženě a raněně se která postava zrovna cítí). Jedna z postav se mi vyloženě znechutila, když ohnula rožek v knize, kterou četla – sorry, to se prostě nedělá :-D
Hned od začátku je tam jedna akce za druhou. Kdo kam dostal kopanec, jak mu to oplatil, kterou ruku k tomu použil…a samozřejmě co si o tom myslel.
Už dlouho jsem nečetla knihu, kterou bych považovala za ztrátu času.
Je to velmi stručné a roztrhané. Příběh má obrovský potenciál, který by se dal zpracovat do mnoha a mnoha knih. Většinou přece chcete vědět, co jaká postava umí nebo neumí, jaké mají mezi sebou vztahy a co je přivedlo k situaci, ve které se nachází teď. Nevím, proč autor začal in medias res a občas se vrátí do jiných/různých časových rovin. Jenže ony návraty a dovysvětlování příčin a následků působí chaoticky, nikoliv zajímavě. Za mě velmi špatně narativně zpracované.
Těžce se čte kniha, kde ve vás všechny postavy vyvolávají odpor...a každá navíc něčím jiným - vzhledem, povahou, činy, názory na jiné lidi.
Na temnější kresbu jsem zatím nenarazila; je úchvatná...zároveň ve vás asi vyvolá pocit, že byste si pro změnu chtěli přečíst něco o duhových ponících.
Jakým těžkým obdobím asi musel autor procházet, aby ze sebe dostal TOHLE.
Tohle hard sci-fi se rozhodně řadí ke špičce ve svém žánru. Hamilton rozehrává příběhy širokého spektra postav na nejrůznějších lidmi i mimozemšťany obývaných (ne vždy) planetách. Nemějte obavy, postavy jsou vesměs výrazné, jejich charaktery i životy propracované a rozhodně se nepletou (ale pro jistotu je vepředu v knize seznam, kdo je kdo a že ta umí to a ten zas tohle) - a všechny postavy jsou zajímavé, ne že ne.
Ten hlavní nosný děj se rozjíždí až na konci a vypadá to fakt slibně. Hlavně ale kniha končí ve chvíli, kdy zoufale potřebujete otočit na další stranu a pokračovat. Takže další díl - sem s ním!
Celá série byl čas velmi produktivně strávený četbou pro uvědomělé psychopaty.
Brutálně brutální.
Kule a srdce rvoucí.
Už ne tak "vražedně" vtipné, je to docela jiný level násilností.
Úroveň to stále drží, ale tenhle díl je na mě moc "kecání v sedě" a "monitorování kecání v sedě".
Boha, to byla snobárna...
400 prázdných stran o prázdných lidech.
Ani ta Rachel mi nebyla blízká - i přestože by se se svým původem nikdy nemohla vyšplhat ani na jejich záchodové prkýnko, mně není blízké ani to její.
Ježiš, to zas byla kravina! :-D
Ale nemůžu si pomoct, báječně pestré postavy se mi nějak zarývají pod kůži, i přestože Pratchettův vypravěčský styl mě irituje.
Většinou ve mně Murakami zanechá hluboké citové pohnutí, ale tohle bylo jakési plané, proto nemohu hodnotit výše.
Spojení Galovy neskutečné kresby a Jodorowského magického příběhu...jediná kniha svého druhu.
...aneb když zjistíte, že jste před lety omylem přestali číst další díly jedné z nejlepších fantasy sérií ever :-D
Smyčka uzavírá výjimečnou trilogii, kterou jsem si ráda přečetla, ale taky jsem ráda, že už to mám za sebou. I přes překvapivý zvrat mě to překvapivě nebavilo. Je to strašně ukecané, přeplácané odbornými poučkami a dějově chudé.
Pokaždé, když delší dobu nečtu Murakamiho, začne mi po něm být smutno. Pak otevřu další jeho knihu a zaplaví mě radost ze shledání a zároveň melancholie, kterou jsou jeho knihy protknuty. A tak je mi smutno zas...ale tak nějak hezky :)
A ještě tohle:
Mnoho lidí tvrdí, že Murakamiho postavy jsou slaboši...ne, nejsou to slaboši. Naopak z nich čiší vnitřní klid, který však ony samy nevidí.
Pojďte v tom NEHLEDAT žádné hlubokomyslné troloviny.
Postavy dostaly hlad a rozhodly se to řešit poněkud nekonvenčním způsobem. A proč ne? Jsou to jen povídky.
Co tím chtěl autor říci? Třeba nic a teď si může vyřehtat bránici, jak nad tím lidi filozofují :)))