elenai komentáře u knih

Láska na druhý pohled. Pamatuju si, že poprvé mě Tři pátrači nezaujali. Ale potom jsem je zhltla za jeden den! Bylo to tak šíleně napínavé a chtěla jsem si hnedle založit detektivní kancelář jako Jupiter, Andy a Bob. Je to bohužel také jediný příběh, který jsem kdy četla. Ale nikdy na něj nezapomenu a bude mi připomínat ty šťastné chvilky mého dětství.

9 22.01.2022

Pokud bych to srovnala s jinou prvotinou severského autora, nemůžu se úplně ztotožnit s citáty na obálce knihy. Není to nevídaná literární senzace. Bohužel. Čtení mi trvalo neskutečně dlouho na to, že mělo být údajně strašně napínavé. Vyskytovalo se tam také velké množství vedlejších postav, jejichž příběhy se odehrály na pár stránkách a nepřišly mi pro děj příliš podstatné. Závěr mě moc neoslovil, ačkoliv hlavní záporák byl docela slušně vyšinutý.

9 19.01.2022

This book is nothing but great! Pardon, nechala jsem se unést nadšením, které u mně čtení této knihy vyvolalo. Angličtinu se učím už dlouho, pár let jsem cítila, že jsem na tom byla fakt dobře, ale jakmile člověk jazyk nepoužívá... Zkrátka jsem pěkně zlenivěla a ta úroveň šla dolů. Ale řekla jsem si, že to tak nenechám, přečetla si Broňovu knihu a hned jsem šla na to. V některém z komentářů přede mnou je zmíněno, že je Broňa moc afektovaný. Já nemůžu souhlasit, on tou angličtinou zkrátka žije a ta euforie z něj tryská jako z hasičské hadice. Všechny své rady, nápady a tipy, ale také neúspěchy přetavil do necelých tři sta stran textu, které se čtou skoro samy. Vím také s jistotou, ze jsem objevila skvělého pomocníka k učení de facto jakéhokoliv cizího jazyka, ale angličtina samozřejmě převládá. :-)

10 08.01.2022

Minisérii jsem si vychutnala minulý březen a byla jsem sama překvapená, jak jsem se do světa šachu ponořila. Příběh perfektní, postavy plastické, uvěřitelné a moc se mi zamlouval herecký ansábl v čele s Anou Taylor-Joy. Jestliže televizní zpracování bylo vybroušeným diamantem, kniha byla jeho surovým skvostem, pravým knižním pokladem. A ačkoliv jsem měla rozestup pouhých devět měsíců, hltala jsem každé slovo z příběhu a byla v čtenářské extázi. V knize se mi tedy snadněji sledovaly Bethiny myšlenkové pochody a úvahy a opravdu musím pochválit autora, jak krásně pracoval se slovy. Bylo to chytré, zábavné, určité ne plytké a podbízivé. Ve výsledku ale vřele doporučuji knihu i minisérii.

18 04.01.2022

Můj běžný den: Ráno mi zazvoní budík na mobilu, típnu ho, vstanu, je hezky teploučko, jdu do koupelny, rožnu světlo, pustím vodu a provedu ranní hygienu. Z ledničky vezmu svačinu, nasednu do auta, přijedu do práce. Uvařím si kafe, zapínám počítač a pracuju. Během obědové pauzy přečtu pár článků o vládě a komentářů pod nimi, které nejsou zrovna lichotivé. Tady se zastavím - ani jedna z výše uvedených věcí není pro Severokorejce věcí běžnou. Z rozhovorů vedených paní Ninou s lidmi různého věku a postavení mi běhal mráz po zádech. Toto by si měl přečíst každý, kdo je stále s něčím u nás v Česku, ve své rodině nebo se svým životem nespokojený. Lidi, může být milionkrát hůř. Ani nevím, co mě nejvíc šokovalo. Bylo to jedno velké pekelné představení, ze kterého si odnáším vděk za to, že žiju, kde žiju. A píšu to tak u každé knihy o KLDR, kterou jsem četla.

21 30.12.2021

Trošku se cítím jako podvodnice kvůli ošmelení Čtenářské výzvy, ale na druhou stranu, proč ne? Kdy jindy se vrátit do dětství, když ne o Vánocích? A tento Krtkův příběh patří mezi mé nejoblíbenější, takže jsem jej prostřednictvím Ježíška poslala své tříleté dcerce.

8 26.12.2021

Trošku zavádějící anotace a obří strom na obálce mě zavedly k tomuto příběhu. Smrt. Je tu s námi od počátku věků, nezajímá ji postavení, věk a ani čas. Prostě přijde a bere. Bylo by moc hezké vědět, že má člověk možnost volby. Život za život. Backman opět nezklamal životní moudrostí s přesahem sobě vlastním. A zvládnul to na pár stránkách. Teď jsem z toho trochu přešlá, ale je třeba se těmto tématům nevyhýbat.

14 25.12.2021

Druhé pokračování výborného příběhu dvou čarodějek. Procestovaly jsme s nimi hodný kus světa, objevily mnoho zajímavých tvorů a poučily se z Morgavsiných mouder. Ani nevím, kterou z těch dvou čarodam mám raději. Zmiňovat, že příběh je prošpikovaný popkulturními odkazy jako roštěnka, ani nemusím. Toto je prostě bezvadný komiks pro děti i dospělé. Bravo, bravissimo!

8 24.12.2021

Vánoce a karanténa = aktuální obraz skutečnosti mnoha z nás, není-liž pravda? Vem to čert, že si postavy chodí, kam chtějí, aniž by to někdo extra řešil. Hlavně a především jde totiž o odhalování kostlivců ve skříních starobylého sídla, a to se autorce povedlo krůček po krůčku pěkně vygradovat. V ději dominuje pět POV, takže má čtenář možnost vnímat situaci z pohledu různých lidí. Osobně se mi zamlouvali Jesse a Emma, ostatní byli tak trochu na přesdržku, ale uvěřitelně napsaní. Děj pěkně odsýpal, autorka píše dobře. Na konci se všechno událo na můj vkus trošku zběsileji, ale i tak jsem moc ráda, že jsem si knihu přečetla. ****1/4

6 22.12.2021

Mít tajemství se nevyplácí, ať jsou malá nebo velká, stejně se vždy nějakým způsobem vydrápou na povrch našeho nitra. Čeští spisovatelé a spisovatelky mě opět nezklamali. Vytvořili hříčku melodramatických a občas i vtipných kousků života neexistujících lidí, kteří se zrcadlí v dnešní společnosti. Takže každý se v nějaké povídce častečně najde. Opět moc pěkně zpracované téma, jen poslední povídka, byť pěkně napsaná, jej úplně nenaplnila.

8 13.12.2021

Vánoční povídky, které s tou od Dickense moc společného nemají. Inu, ne všichni jsme o Vánocích veselí a něco ve stylu Láska nebeská se děje málokdy. Ale k povídkám - je to opravdu pestrý výběr - převládají obyčejné příběhy obyčejných lidí šmrncnuté snad dvěma povídkami s prvky fantasy a sci-fi (Stančík, Neff). Pobavila mě Vánočka od Soukupové, ten závěr prostě neměl chybu. Mornštajnova a Hejdová jely trochu na stejné vlně. Petře Dvořákové se evidentně zalíbilo nemocniční prostředí a tahle povídka pro mě nejvíce odráží krutou realitu vánočních svátků. Dárková povídka od Alice Nellis vás zase nakopne k tomu, abyste se už vyprdli na obdarovávání. :) Anna Bolavá šla na těch pár stránkách se svým učitelem matematiky nejvíc do hloubky. A Marek Epstein byl mé poprvé a docela příjemně překvapil. Ve výsledku jsem ráda, že mám knihu doma. Jako předvánoční kniha není zrovna nejveselejší, ale podle mě výborně reflektuje realitu těchto vánočních dní. O to víc se teď budu těšit i z těch maličkostí, které dělají Vánoce Vánocemi.****1/2

14 12.12.2021

Nemůžu si pomoct, ale něco mi na této LitRPG nesedělo. Ano! Nepřišlo mi, že to je LitRPG. Začátek měl grády, autor přišel s originálním námětem, ale po nějakém čase čtení mi přišlo, jako kdyby začal vymýšlet nápady za chodu a příběh byl tak trochu spíchnutý horkou jehlou. Ne že by se mi Lotr nelíbil, četl se celkem dobře, pokud pominu pár překladatelských kiksů. Jen jsem se asi namlsala Temným bylinkářem a toto byl pro mě slabší odvar. I když konec byl docela strhující a určitě si přečtu i další díl, protože hádejte co, už jsem si ho dávno koupila. :-D ***1/2

5 08.12.2021

Co všechno člověk musí ztratit, aby zjistil, na čem skutečně záleží? Někdy stačí málo, někdy potřebujeme setsakra kopnout, abychom se probrali. Třeba začít trpět syndromem opomíjení. Hlavní hrdinka Sára mi nebyla příliš sympatická, přesto bych takový osud, jaký ji potkal, nepřála ani svému nepříteli, byť si úplně nedokážu představit, jak něco takového (ne)funguje, a doufám, že to ani nikdy nezažiju. Mozek je nevyzpytatelná samostatná řídící jednotka a neustále nám klade pod nohy nejen překážky, ale i možnosti. Ve výsledku si myslím, že Sářina nehoda přispěla k něčemu, po čem někde v hloubi duše skutečně toužila. Co mi vadilo, bylo to pozlátko kolem - diamantové prsteny, šperky, luxusní auta, dům ve skvělé čvrti. Sára po tom vzdychala až příliš často, a to mi vadilo docela dost. Proto mi kniha nepřišla tak čtivá jako Pořád jsem to já. Bylo mi vlastně jedno, jako to celé dopadne.

5 27.11.2021

Kniha mě zaujala hned po vydání svou anotací. Na českou autorku je to celkem netradiční téma, navíc zajímavě zpracované. Text se mi četl moc hezky, s postavami ryze obyčejnými s osudy ne nepodobnými s jinými lidmi na světě jsem soucítila. Proplouvaly knihou jako rybka Anna ve svém akváriu a najednou zmizely, byť se jejich příběhy více či méně dovyprávěly. Jediné, co mi přišlo neukončené, byl "rodinný" trojúhelník Olivie-Pavel-Lenka. A z konce mě popravdě trošku zamrazilo. Byl totiž tak definitivní. Doufám, že paní autorka Kateřina brzy něco napíše, protože aspiruje na úspěšnou spisovatelku nejen dětské literatury, ale i té pro dospělé.

13 19.11.2021

Na mě to bylo příliš politické. Ačkoliv v názvu je srdce, hlavní roli hraje úplně jiná část těla. A od toho se odvíjely důsledky jednání občana Polygrafa Polygrafiče Barykova. Místy to byla zajímavá groteska, ale celkově pro mě nebyl příběh nijak strhující. Za mě průměr a klasiky už mám letos dost.

6 13.11.2021

Megaepický příběh s příměsí parodie, dramatu a tragédie (ano, některá úmrtí mě dojala). Co je ale nejbožejší na této knize, jsou její charaktery. Zlatý Gabe, blondýn za zenitem, co chce stůj co stůj zachránit svou dceru, Pomaloručka Clay Cooper, tichá voda, která mele nejen břehy, Arcandius Moog, magický zdroj vtipu, přitom s dojemným osudem, formální král a notorik Matrick Lebkobijec, který překvapí, když čapne do rukou svoje dvě děvčata, a... a... Ganelon, chodící hora se smrtícím Syrinxem v rukou, kupodivu velmi důvtipný na berserka. Tahle parta se sešla po x letech a stálo to za to. Při čtení jsem měla pocit, že putuju s nimi a jsem šestým členem. Dobrodružství defacto na každém kroku, nebezpečí na každém druhém. Přehlídka monster vás ohromí, autorova představivost je vskutku obdivná. A nechyběly ani silné ženské charaktery, což kvituju s povděkem. No, zkrátka a dobře se Eamesovi povedl skvělý mix, po kterém jsem už dlouho ve fantasy toužila.

11 09.11.2021

Pana profesora jsem slyšela mluvit a mluvil moc hezky. A tak jsem si řekla, proč ne, něco si o něm počtu. A bylo to takové milé a pokorné, text se mi četl dobře, vyjma pár pasáží, které byly na mě až příliš prošpikované metaforami. Spoustu jsem se toho dozvěděla, je to zase jiný názor, než jaký obyčejně slýchávám, ale pan profesor ten svůj předkládá nenásilně a cítím z toho tu moudrost a životní zkušenost. Po přečtení se cítím tak pohodově, je to moc fajn pocit. Děkuji za tuto knihu.

8 21.10.2021

Petra Soukupová je moje jistota a stálice a na tuto knihu jsem se opravdu těšila, kromě dětských byla jediná, kterou jsem nečetla. A dostala jsem přesně to, co jsem čekala, příběh všedních dní jedné všední rodiny napsaný poutavým stylem, který ale není pro všechny. Pro mě je však radostí. Tak jako někdo přede mnou jsem se divila, že to Alice a Richard vůbec dali dohromady, ta do očí bijící rozdílnost tam prostě je hned od začátku. Ale když se nad tím zamyslím, tak si vzpomenu na sebe a na svého manžela - v mnoha věcech se rozcházíme, ale naučili jsme se s těmi rozdíly žít a milovat je a samozřejmě ovládáme umění kompromisu. V knize mi byla naservírována defacto alternativní možnost, odstrašující případ. Opravdu děkuji, hodně jsem si od obou postav vzala.

20 19.10.2021

Jelikož jsem vytrénovaná Eriksonem a jeho Malazem, nemůže mě už žádné množství postav nijak zaskočit. Naopak, byla jsem vtažena do děje, příběh pěkně odsýpal. Linka z Menabaranu mě bavila o chlup více než ta algorská. Co mi trochu vadilo, byla vesměs černobílost postav - až na pár vyjímek víte, zda kopou za stranu dobra nebo jsou to zlouni. Ale to neznamená, že jsem si nenašla své oblíbence. Na Algoru se mi zamlouvala partička, která dělala garde císařovně, na Menabaranu u mě vyhráli Daren Iversson a Natalie Vanbergová - jsou obestřeni rouškou tajemna, která se, jak doufám, postupně rozplyne.

8 17.10.2021

Tak se mi potvrdilo, že Celeste Ng je velmi nadaná spisovatelka. To, co stvořila, bylo neuvěřitelné. Protínání minulosti, přítomnosti a drobný náhled do budoucnosti, aby čtenář věděl, jak to s některými postavami dopadne. Téma bylo dosti podobné jako v knize předchozí - rasové a společenské předsudky a především rodinné vztahy a postupné odhalování kostlivců ve skříni. Konec byl defacto prozrazen hned na začátku, ale přesto mě překvapilo, co všechno jsem v závěru ještě zjistila. Z postav u mě jednoznačně kralovala Mia - postava se zajímavým životním osudem, zpočátku mi přišla trochu mimo, ale nakonec se ukázala jako velmi empatická a vnímavá, a dost originálně umí dávat sbohem. Jsem zvědavá, s čím přijde autorka příště. I kdyby to bylo opět tematicky podobné, věřím, že si najde zase jiný úhel pohledu a vyprávění, abychom si my, čtenáři, mohli popřemýšlet.

15 06.10.2021