dvojkadvacet komentáře u knih

Text knihy je jako Chew-Z. Člověk vlastně neví odkud se hrabe kam, v jaké vrstvě cibule se právě nachází, nebo je-li kolem vlastně ještě cibule. Charaktery jsou bezvadné. Zejména Eldritch, ze kterého opravdu jde jakási kosmická hrůza. Pro čtenáře je to zábava postupného odkrývání, aby si někde za polovinou knihy uvědomil, že kolem něj všecko víří.

9 30.06.2019

Kniha mi připomínala sofony, které jsou líčeny jako jedenáctirozměrné. Myšlenky jsou nahlíženy z mnoha úhlů, překrucují se, prohlubují a to vše za dodržování přísné logiky. Celé to pak vytváří efekt neustálého zvratu. Díky tomu mě Temný les bavil vlastně mnohem víc než Problém tří těles. Skvělé.

8 01.12.2021

První díl mě jako celek ze židle nezvedl, za to ty drobné narativní hříčky, jimiž je kniha prošpikovaná, jsou prostě bezva. Ta paralela hned ze začátku - totiž že se jednoho dne objeví před barákem demoliční bagry kvůli stavbě obchvatu, a o pár chvil později už vogonská flotila bourá zemi z prakticky téhož, jen o něco zvětšeného důvodu - obrazotvornost utržená ze řetězu, na což je potřeba při čtení přistoupit. Když to člověk udělá, čte celou dobu s hubou od ucha k uchu prostě z radosti z imaginace.

8 23.04.2019

Celá trilogie skvělá. Velmi podnětná literatura. Za mě vede druhý díl, ale finiš nezaostává. Je to samozřejmě beletrie, na druhou stranu, není mnoho knih, které přesvědčivým způsobem zodpovídají takhle velké otázky.

7 28.02.2022

Navzdory některým komentům, Stroncium je přesně to, co bych od Kulhánka čekal. Nepřetržitá krvelačná akce, sarkastický kecy postav, mindfuck... Jsem spokojený čtenář.

7 18.09.2019

Komplexní, trpělivý a bizardní svět Fuksova románu má v sobě zároveň klid - evokovaný zřejmě blahobytem líčeného světa a celkovým downtempem. Ale i neklid, který do stránek příběhu prosakuje ze všech možných i nemožných škvír.

Při čtení jsem párkrát skoro vyměkl a knihu odložil, ale k návratu mě vždycky přesvědčila chuť alespoň ještě chvíli prodlívat v tom podivuhodném a vysoce estetickém světě. A jsem rád.

5 29.04.2024

Čirá krása.

5 02.08.2022

Mám rád, jak Ishiguro píše. Celé je to tiché, skoro anti-akční, a přitom po celou dobu člověk cítí jakousi záhadnost, která vytváří napětí a nutí číst dál.

5 20.04.2020

Mistrovsky napsané a komponované dílo. Každé okénko vytváří v kontextu s ostatními skvělou báseň. Postmoderní opus plný vlastní symboliky. Nejnaivnější postava je Rorschach, což tak nějak mluví samo za sebe.

5 13.01.2020

Ačkoliv text působí velmi civilně, cítíme po celou dobu jakési tajemno, které nutí číst dál. Občas jsem měl nutkání číst tak silné, že jsem se musel výchovně plácnout přes oči, abych nepřeskakoval věty. V knize se celou dobu k něčemu schyluje, nakonec je ale největší bohatství knihy to, co zůstane nevyřčené, a co působí mezi oběma časovými linkami jako sůl a pepř na kontrast.

5 06.12.2019

Přes veškerou úctu a respekt k životu nechápu, že s paní Pivoňkovou někdo sympatizuje. To, že se rozhodneme žít o samotě, že přemýšlíme jinak, než většina, nám nedává právo terorizovat společnost, ať už je jakákoliv. Od toho máme instituce (jasně že jsou v příběhu líčeny jako nefunkční). Nemůžu se zbavit dojmu, že události, o nichž Tokarczuk vypráví, se nachází už za hranicí toho, co lze tolerovat, ale perspektiva vyprávění je staví ještě před hranici. Takže čtenář odpustí. Mě se to ale úplně nedaří, třebaže zloduši dostanou, co si zaslouží.

5 29.11.2019

Z knihy padne na člověka skoro fyzická úzkost. Což osobně jako čtenář nevyhledávám. Co mě udrželo až do poslední strany, byl bohatý, výrazně obrazotvorný jazyk, díky němuž jsem se těšil ne na každou další stranu, ale na každé další slovo - obraz.

5 13.06.2019

Démonický příběh, který jedné noci vypadl z huby námořníku Marlowovi. Jazyk snový a zastřený. Nevybavuji si, že bych měl při dočítání nějaké knihy intenzivnější fyzické mrazení.

4 24.01.2020

Tahle kniha mi způsobila velké množství blaha. Chvíli si čtenář užívá jazyk, chvíli kompozici, jindy řičí smíchy.

4 14.05.2019

Má to jazyk, nápady i atmosféru.

3 23.02.2022

Lépe vymyšlené, než napsané. Ale i tak sympatická kniha.

3 24.09.2020

Tak jsem si to po čase přečetl podruhé. A podle nejvyšších očekávání opět skvělé. Originální, překvapivý, tajemný příběh o tušených věcech, které Ajvaz formuluje s naprosto jedinečnou obratností.

3 07.09.2020

Lze mít rád robota? Můžeme více důvěřovat člověku, nebo stroji? atd... Jedna ze skvělých sci-fi klasiček, podporujících uvažování o světě.

3 18.12.2019

Zábavná archaicko-současná atmosféra i příběh. Skvělé ilustrace. Zdařilé dobrodrůžo.

3 26.11.2019

Rubato nevydává špatné knížky, takže po nich sahám namátkou, aniž bych si předem četl anotace nebo recenze. A přestože Zpověď masky není typ literatury, který obvykle čítávám (monolog frustrovaného mládence, kterému nepřejí okolnosti. Svět a jeho zákony jsou líčeny jakoby zevnitř člověka a těžiště je tedy v psychologickém sebemamrání, nikoliv v popisu konstelací a nespravedlností způsobujících křivdu), Mišimu jsem dočetl.
Ačkoliv mě kniha ve výsledku nějak nedostala, znám spoustu lidí, kterým bych ji určitě doporučil.