denoush
komentáře u knih
Chladný měsíc nad Babylonem
Michael McDowell
Za mě to byla naprostá pecka. Příběh mě tak zajímal, že mi nešlo knihu ani odložit. Byl jsem napnutý jak kšandy a vůbec jsem neměl tušení, kdo je vrah. Trošku mi tam chybělo vysvětlení těch duchařských pasáží, ale asi byl záměr nechat to bez komentáře, ať si to čtenář domyslí.
Srovnáno se zemí
Richard Bachman (p)
Zajímavá kniha, která se dobře četla. Vlastně ani nevím, co mě na ní tak bavilo. Nevím, jestli to je už nějaká klasika u Kinga, ale přijde mi, že ve spoustě jeho knih se něco začne dít až na straně 300. Trošku mě mrzelo, že to, jak je všude děj knihy popsaný se dělo až právě asi na posledních 30 stranách. Každopádně bylo zajímavé sledovat rozpoložení hlavní postavy.
Do temnoty
Pavel Stehlík
Moc se mi líbily pasáže z jeho výcviku a z Afghánistánu. Scény byly hezky popsané. Velice se mi líbil autorův humor a styl psaní. Párkrát mě to donutilo zasmát se nahlas. Pasáže popisující jeho zdravotní problémy mě zase tak nebavily a stálo mě velké přemlouvání se ke knize vracet. Ale samozřejmě má můj respekt, za to všechno čím si prošel, a že se z toho dokázal dostat.
Vraždy na Dvojce
Ondřej Fanta
Skvělá knížka. Celou dobu napínavá a zajímavá, nudnou pasáž jsem snad ani nezaregistroval. Ale kromě děje se mi velice líbily ilustrace na začátku každé kapitoly a citace ze zákona na konci kapitol.
Pravá bluesová kočka
Dominik Fiala
Příběh jako takový se mi celkem líbil, protože nápad to je zajímavý. Ale přišlo mi, že je kniha dost uměle natahovaná všemožnými popisy. Přišlo mi to, jako kdyby každá věta obsahovala dalších pět vět, které byly jen různými přirovnáními. Ze začátku se mi strašně těžko začítalo, prostředek už se docela dal, protože se víc zaměřoval na děj a konec se zase těžko četl.
Patologie na stopě zločinců - Nůž, kulka, oprátka, jed
Hans Bankl
Velice zajímavá kniha i když trochu mě děsí, že by to klidně mohl být manuál "Jak někoho zabít aniž by se na to přišlo".
Možná bych tam ocenil víc ukázek případů, ale i tak to bylo fajn čtení.
Dračí oči
Stephen King
Koukám, že dost lidem vadilo, že to bylo psané pohádkově. Mně to naopak vůbec nevadilo a byla to příjemná změna. Taková hodně oddechovka, kde se nemusíte lopotit se složitými souvětími a termíny.
Hlavně když to čtu v období vánoc a o vánocích se na pohádky kouká, tak to má pro mě takový hezký nádech.
Hostitel
Robin Cook
Velice zajímavý příběh, který mě nenechal vydechnout. Sice jsem se občas v odborných termínech dost ztrácel, ale jinak to nemělo chybu.
Strašák
Frank Goldammer
Za mě by to chtělo víc vražd a méně politiky a historie. Ale i tak se mi ve výsledku knížka líbila a neustále jsem trnul, kdo je tedy vrah. Za celou dobu jsem na toho vraha neměl ani podezření, a tak jsem byl překvapen i motivem.
Použité duše
Christopher Moore
Sranda to opět byla, to každopádně. Ale nevím, jestli to bylo tím, že jsem knihu četl déle než čtu normálně, ale trochu jsem se do děje zamotával. První díl se mi líbil víc, ale tohle taky nebylo špatné.
Spasitel
Andy Weir
Nepřestával jsem koukat, co jsou lidé schopní vymyslet. Takhle propracované a promyšlené sci-fi jsem snad ještě nečetl a opravdu smekám. Musím říct, že jsem knihu hltal a moc jsem se těšil až budu zas číst. Mimozemšťan Rocky byl fakt sympaťák a moc dobře napsaná postava. Prostě nemám slov, pecka.
Podsvětí
Michal Šefara
Tak tohle byla pecka. Jakože miluju řeckou mytologii, ale nenapadlo by mě, že by to mohlo fungovat ve spojení s pražským metrem.
Kniha je opravdu dobře napsaná a čtivá i když ze začátku jsem se trošku ztrácel v postavách, jak kapitoly začínali neurčitě, tak jsem nevěděl jestli vypráví Kerber nebo Haďák.
Musím uznat, že jsem při čtení večer neměl úplně dobrý pocit, takže strašidelná část byla zvládnutá taky skvěle.
Čas zrádců: Cambridgeská pětka
Hannah Coler
Ve výsledku to byl celkem hezký thriller, ale mně osobně by se asi víc líbilo, kdyby se děj zaměřil jen na jednu dějovou linku. A to spíš na tu, která sledovala příběh mladých studentů ze současnosti, a to z důvodu, že mi jsou věkově blíž a byli mi sympatičtější.
Zároveň bylo trochu matoucí mít informace přímo od osob, kterých se to týkalo a potom v podstatě z druhé ruky od lidí, kteří někde něco vyštrachaly.
Převzetí
Vojtěch Záleský
Trošku déle mi trvalo se začíst, ale ke konci, když už se člověk zorientuje ve všech těch nových fantasy bytostech, to byla pecka.
Nápad velice originální, ale hrozně dlouhou dobu mi trvalo vcítit se do toho mafiánského prostředí. Tím, že to bylo fantasy, to na mě neustále působilo jako středověkým dojmem. Takže když byla někde zmínka o autě, tak jsem si musel říct "No jo vlastně, žádný koně.". Ale to opět jen přispívá mému názoru o originalitě, protože mě osobně by nenapadlo, že by v téhle době mohlo fungovat fantasy, a ono to jde.
Poslední přání
Andrzej Sapkowski
Přečteno podruhé a musím říct, že se mi to líbilo snad ještě víc než poprvé. Člověk si je schopný všímat více detailů, které mu třeba při prvním čtení unikly.
Vor utkaný z hvězd
Andrew J. Graff
Velice pěkná oddechovka. I když je možná hloupé říkat oddechovka, protože kniha byla i napínavá a plná různých zvratů. Ale jak tak autor vyprávěl o chlapcích, co si vyrábí vor, tak jsem z toho měl takové vzpomínky na dětství když jsme si stavěli bunkry. Taky bylo fajn sledovat děj z pohledu různých osob, takže nebyl náhled na věc neustále jednolitý.
Leon
Roman Bureš
Zajímavá knížka. Při vybírání jsem se ohlížel na cenu, protože jsem jí chytl s docela velkou slevou, což mi, ale nasadilo brouka do hlavy a bál jsem se, že to bude stát za prd. Ale nakonec příjemně překvapila. Hezky se četla a děj byl poutavý. Jen mi tam teda trochu chybělo takové to ukončení kapitoly něčím poutavým, abych chtěl hned číst další kapitolu. Většinou se v dané kapitole něco vyřešilo a končila tak jako idylicky, a proto jsem měl občas problém se ke knize vrátit, protože jsem prostě nebyl napjatý.
Dětství v pruhovaném pyžamu
Bogdan Bartnikowski
Tahle knížka se mi moc líbila. Bylo fajn, že kapitoly nebyly nijak extra dlouhé a všechny byly něčím poutavé, takže se rychle četla.
Střet myslí
Martha Wells
Musím uznat, že se mi z celé série líbil jen první a čtvrtý díl. Možná by se mi víc líbilo, kdyby celá série byla jako jedna kniha, která by se odprostila od zbytečného sáhodlouhého popisování prostředí a způsobu jak bezpečnostní jednotka něco hackuje nebo programuje. Za mě by ne všechno hackování muselo být tak detailně popisováno.
Každopádně to, co pro mě začalo prvním dílem jako relaxační čtení, pokračovalo druhým a třetím dílem, přes které jsem se těžko prokousal k čtvrtému, který byl za odměnu a skončilo to pro mě noční můrou, která se mi válela na nočním stolku pěkně dlouho. Měl jsem velký problém se ke knize vracet, protože asi tak 90% pasáží mi prostě přišlo moc ukecaných a nebyly takové, že bych byl napnutý, co bude dál a nutně si chtěl přečíst další kapitolu.
Nakonec jsem to, ale dočetl a když jsem si napsal výcuc z děje, tak děj opravdu špatný nebyl, jen bych ho dost osekal, aby se to dalo pohodově číst.
Strategie úniku
Martha Wells
První díl byl skvělý, druhý a třetí se mi zase tak moc nelíbili a tenhle, neboli čtvrtý, byl boží. Myslím si, že mi tam chyběla původní posádka, a proto se mi druhý a třetí díl moc nelíbil. Konečně se pár věcí vyjasnilo a začal jsem se orientovat v ději. Doufám, že poslední díl se mi bude taky tak moc líbit.