Dell komentáře u knih

Jedna z mála knih, které jsem nedočetla. Snažila jsem se, zvládla jsem víc než polovinu knihy. Neřeknu asi nic originálního, zkrátka téměř celou dobu jsem se nudila. A navíc jsem měla dojem, že to autor strašně natahuje, možná kdyby místo románu napsal povídku na 30 stránek, bylo by to lepší. Vyznívalo mi to jako psané na zakázku, neuvolněné, zkrátka jako by to ani nebyl Murakami.

1 28.03.2011

Když jsem knihu před pár lety četla, vtáhla mě natolik, že jsem k ní byla téměř nekritická.
Vztahy mezi mužem a ženou, a to od dětství až po zralou dospělost a po vyzrálý přístup ke vztahu, který se vlastně projeví až na úplném konci knihy, to vše je zde velmi výstižné, propracované a citlivé. Nejde ale rozhodně o nějakou lovestory, i když láska je tady hlavním motivem. Ale jak už bylo mnohokrát řečeno, stejně jde vždycky o lásku a o smrt, popřípadě o obojí.
Teď se na knihu dívám trochu kritičtěji, jsou v ní naivní až kýčovitá místa a občas příliš předpokladatelná vyústění, ale i tak, autor si mě tímto dílem získal a ani podle mě velmi slabý Afterdark mě neodradí od dalšího čtení jeho knih. A nakonec, nejde přece jen o to ohromit neobvyklou zápletkou, snad ještě větší umění je dokázat postihnout věci obvyklé a všem známé.

3 28.03.2011

Když jsem část této knihy poprvé slyšela jako četbu na pokračování, bylo mi asi 10 let, Zaujala mě dobrodružství králíků na pouti za novým domovem, kouzelný jazyk, kterým je kniha napsaná.
O deset let později jsem si knihu přečetla konečně celou a chápala jsem ji naprosto odlišně. Je to vynikající alegorie, obraz nejen různých lidských povah, ale i systémů, režimů zvrácených a přirozených. Autor život králíků nastudoval v odborné literatuře a při psaní svých znalostí maximálně využíval.
Toto dílo patří k těm, která, když přijdou v pravý čas, dají člověku vše, co může od dobré knihy čekat. Knížka je napsána opravdu kouzelným stylem, obsahuje napínavé a dramatické příběhy, hluboké myšlenky. Vzhledem k tomu, že se na ni dá dívat několika způsoby, může oslovit jak člověka, který má rád knihy o přírodě, tak toho, kdo v literatuře ocení kus filosofie a psychologie.
Nepatřím k lidem, kteří pofňukávají nad dojemnými filmy, ale přiznávám, že jsem dočítala nenápadně v koutečku s kapesníkem.

6 22.03.2011

Tuto knihu pokládám za to nejlepší, co Bohumil Hrabal napsal. A nejen to, řadím ji k nejlepším knihám 20 století vůbec.
Hrabal patří k mým nejoblíbenějším autorům, mohla bych jmenovat více jeho děl, která pokládám za skvosty, tuto ale kladu bez zaváhání na první místo.
Hrabalův styl, který působí tak neuvěřitelně přirozeně, ač je perfektně propracovaný, je tady dotažen k dokonalosti. Stejně jako Hrabal tuto knihu jedním tahem napsal, zrovna tak jsem ji přečetla, a to ne jednou.
Na téma hledání smyslu života člověk naráží v literatuře dost často, ovšem ne každému autoru se podaří zpracovat ho tak dokonale. Nejde vůbec o to, CO člověk má, ale co Z TOHO má.
Koník, který si bere z mísy na stole jablko, to je jeden z obrázků pokoje a pochopení. Klid vnější i vnitřní. Člověk ale musí ujít dlouhou cestu, aby jeho klid nebyl klidem nevědomé prázdnoty.

14 17.03.2011

Styl této knihy je jaksi nepřetržitě plynoucí, minimalistický, ale ne omezený, spíš výstižný a přesný. Omezený je svět omezených lidí, omezených přání a omezených možností, předem daný a předem známý osud, o který se přesto svádí boj jako o život. Boj o vlastní místo, o vlastní domov, o vlastní pohřbívání zaživa.
Myslím, že tato kniha nenechá nikoho chladným. Buď člověka naprosto zaujme, takže ji musí číst a číst, dokud nedočte do konce, nebo nezaujme vůbec a vrátí se nepřečtená zpátky do knihovny. Já patřím k té první skupině.

4 15.03.2011

Jedna z krásných knih mého dětství. Romantická a drsná příroda, čisté city a odvaha, do tohoto světa jsem se nechávala tak ráda vtáhnout.

Pokládám za zbytečné rozvádět obecně známé kvality a nedostatky tohoto díla. Takže napíšu jen to pro mě nejdůležitější.
Hlavní myšlenku díla neshledávám v tom, že se Anna dostala do bezvýchodné situace a nezbylo jí než spáchat sebevraždu. Nejzásadnější moment je podle mého ten, kdy se Anna sama sebe ptá: "Pane Bože, co to vlastně dělám?" Ale ptá se pozdě. Smrt není východisko. Může se to v určité chvíli zdát, ale je to právě jen zdání.

3 08.03.2011

Nad touto knihou jsem si uvědomila, že pojem "země neomezených možností" nemusí být vždy míněn jen pozitivně. Ovšem když nepokládáme za pozitivum to, že napříč Amerikou se dá prchat před zákonem, ale hlavně před sebou a svou minulostí téměř donekonečna.
Výborně napsaná kniha, od první do poslední stránky.

3 08.03.2011

Tato kniha není autorovou nejvybroušenější, z mého pohledu je ale zatím určitě nejvtipnější. Je v ní humor suchý, drsný i nenápadný, dá se nad ní smát nahlas, ale i jaksi vnitřně. Některé epizody jsou paradoxní nebo naivní, ale možná právě důraz na smyšlenost podtrhuje a prohlubuje absurditu tohoto díla, nad kterým se člověk směje, ale nevysmívá.
Kniha pro odlehčení přesně dle mého vkusu.

1 08.03.2011

Nádherná kniha o přírodě, o životě medvědů a o lovecké vášni. V dětství jsem tuto knihu četla několikrát a i když jsem věděla, jak dopadne, pokaždé jsem prožívala ten pocit úlevy, když obdiv k přírodě a houževnatosti zvířete zvítězil nad touhou po úžasné trofeji.

5 17.01.2011

Rozsahem knihy se nedám odradit, ovšem musí to stát za to. Dovedu překousnout i lecjakou zdlouhavou pasáž, ale tady jsem měla pocit, že autor nedopřává čtenáři ani milimetr místa pro vlastní fantazii, každá drobnost je rozebrána do takových detailů, abychom na ni náhodou nezískali o kousek jiný názor, než si on přeje. Já potřebuju při čtení aspoň dýchat svůj vlastní vzduch.
Nedočetla jsem a nelituji.

2 10.01.2011

Jedna z knih, ke kterým se pořád vracím. Při čtení jsem se neubránila smíchu ani v kupé plném cizích lidí. Ale to je jen první vrstva. Absurdita, ze které plyne úzkost, která vyvolává vztek a jakési tísnivé obavy.
Styl připomíná některé Charmsovy knihy, ale samozřejmě v autorově osobitém, nezaměnitelném pojetí.

3 06.01.2011

V knize je výborně popsáno, jak se mohou nenávidět dva lidé, které zároveň (nebo především) spojuje nerozlučná láska.

3 02.01.2011

Vynikající kniha. Hodně si cením toho, když autor dokáže postavy představit jako skutečné, živé lidi. A k tomu otevřenost, obraznost, každý detail má svůj význam. Nenašla jsem v této knize slabší místo. Díky Urzidilovým vypravěčským schopnostem člověka vyloženě těší číst a číst.
Jak je možné, že jsem tuto úžasnou knihu objevila teprve nedávno?

2 30.12.2010

"Někdejší růže je tu už jen co jméno, jen pouhá jména držíme ve své moci." (viz pozn. 412)

4 30.12.2010

V podání překladatele se to úžasně poslouchá. Nejvíc si mě získalo ZAVAZADLO.
Knihy tohoto žánru moc nečtu, příběhy ze Zeměplochy jsou pro mě takovými hezkými pohádkami nejen na dobrou noc.

29.12.2010

Vynikající kniha. Po vyslechnutí četby této knihy v rozhlase (v českém překladu) jsem si ji přečetla ve slovenštině a byl to opravdu zážitek. Cígerův jazyk je kouzelný.
Román je plný tíživosti, ale nikoliv bezvýchodnosti. Tuto knihu bych zařadila do světové četby.

2 19.11.2010

Alain Bombard je podle mě hrdina. Bez nadsázky. A kniha je výborná. Podle anotace bych si ji asi nevybrala, dostala jsem se k ní náhodou a je to jedna z nejnapínavějších knih, které jsem četla.

2 19.11.2010

Oblíbená knížka mého dětství. Vzpomínám si, že mě bavila od první stránky a několikrát dokola. Dnes bych našla některé nedostatky, ale to není důležité. V pravé době splnila to, co má kniha splnit.

Velmi zvláštní kniha. Je propracovaná snad po všech stránkách. Střídání vypravěče, časové roviny, vše se prolíná, krouží kolem středu, kterým je bažina. Jak tady už někdo psal, nejen ta reálná.
Dočetla jsem předevčírem a zatím ještě pořád nevím, co vlastně bylo tou hlavní myšlenkou, tou devizou, kterou mi tato kniha měla přinést.
Rozhodně v ní nejde jen o hnus, destrukci citů, věcí, zvířat, lidí.
Některé myšlenky o Bohu jsou hodny filosofa. A vůbec, za přečtení to stojí, ale...
Až na to přijdu, určitě to sem napíšu.

19.11.2010