Obsluhoval jsem anglického krále

kniha od:


Koupit

Od dvacátých do padesátých let prožívá svůj příběh od mládí snaživý a podnikavý muž, který touží po bohatství, po lásce a uznání ve své profesi a poznává život od vybrané společnosti a velkého světa po věznění a osamocení v opuštěném pohraničí, kde končí jako cestář. Existenciální téma autor nepojímá tragicky. Hlavnímu hrdinovi samota umožňuje zbavit se touhy po majetku a uznání, zbavit se lpění na nich a dojít ke svérázné, prosté filozofii života, kde se hořkostí a samotou platí za požitek krásy a svobody....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/243/obsluhoval-jsem-anglickeho-krale-kSJ-243.jpeg 3.91424
Nahrávám...

Komentáře (169)

Kniha Obsluhoval jsem anglického krále

attila1
17. června

Prostě pan Hrabal, jak jinak, úžasné.

sebesta
05. května

I velmi nesympatičtí lidé se začnou vykreslovat v hezčích barvách, když se jim pokusíte přijít na kloub, aspoň trochu pochopit jejich jednání. Ne souhlasit, stačí pochopit. To se od Bohumila Hrabala pořád učím a pikolík Dítě byla hodně tvrdá lekce. Dávám za ní 5 hvězdiček.
Výzva: Zkuste se Hrabalovýma očima podívat na svého exekutora, udavače, prezidenta nebo omrzelého partnera. A taky na sebe.


Leona333
13. dubna

Bohumil Hrabal je asi jeden z našich nejznámějších, literárních ,,PÁBITELŮ". Tato jeho kniha patří mezi mé nejoblíbenější. Příběh mladíčka ,,Prcka" od učednicích let v prostředí pohostinství, více jak nelehké... Díky jeho starším kolegům z branže, jejich názorům a radám jsem si dost často v duchu vybavila trojici opiček, které gesty moudře znázorňují tři věci. Nic jsem neviděla, nic neslyšela, a nic neřekla... Na první pohled dost snadné, na druhý dost náročné. Každopádně z praktického hlediska, rozhodně fungující k dosažení určitého postupu, prospěchu i cíle...
Kniha je takovou sondou do dob hoteliérství před nástupem komunismu a posléze s jeho fatálním dopadem po roce 1948.

martineden
23. března

Když jsem přišel do hotelu Praha, tak mne vzal šéf za levý ucho a zatahal mě za něj a povídá: Jseš tady pikolík, tak si pamatuj! Nic jsi neviděl, nic jsi neslyšel! Opakuj to! A tak jsem řekl, zže v podniku jsem nic neviděl a nic neslyšel. A šéf mne zatahal za pravý ucho a řekl: A pamatuj si ale taky, že všechno musíš vidět a všechno slyšet! Opakuj to!

Hrabal je geniální, nechápu to nízké hodnocení. Opakujte to...

Ivan F
21. března

Moje tretie stretnutie s Hrabalom dopadlo výborne. Prvé stretnutie dopadlo príšerne, druhé nad očakávanie dobre a to tretie ma už vyslovene pohladilo - predsa len Hrabalov štýl nesadne každému. Takže do tretice všetko dobré. Príbeh je typicky Hrabalovský, zo začiatku plný sexu a od polovice popisuje, ako to bolo za protektorátu a ako nás bolševici "oslobodili". Jednoducho výborné, ale verím tomu, že tú najlepšiu Hrabalovu knihu som ešte nečítal, že ma niekde čaká. Ktorá to je, netuším, avšak už teraz sa na ňu teším. A ešte niečo: kniha nie je humorná, hoc sa tak môže v niektorých pasážach javiť, naopak, je pomerne drsná a krutá. Jej nosná myšlienka je veľmi výstižná, človeku ku šťastiu nechýbajú milióny, ale stačí mu naozaj málo - tešiť sa z maličkostí a žiť, nie prežívať.

Aleh
21. března

Mám ráda tento příběh. Příběh muže, který poznává život i z té odvrácené části a přichází k poznání, že nejvíc pro něho neznamená bohatství a společenské uznání, po kterém tak kdysi dávno toužil, ale svoboda a volnost. K tomu se však dopracuje a poznává krásu a smysl života až ve zralém věku. V době, kdy se usadil v opuštěném pohraničí a naplno si užíval klidu, pohody a krás svobodného života. Je dobré se na chvíli zastavit a zamyslet.

Kory98
15. března

Moje první čtená Hrabalova kniha. Přiznám se, že ani k maturitě jsem od něj neměla načteno, znala jsem spíš jeho zfilmovaná díla. O této knize samozřejmě vím, že existuje, ale neviděla jsem ani film. Takže díky Městské knihovně v Praze a jejím e-knihám jsem zase obohacena o další zážitek. A zážitek to tedy byl. Nejdříve jsem měla velký problém vůbec číst a vstřebat, to co pan Hrabal píše. Ani to nebylo v tom, že vypráví retrospektivně, ale takhle dlouhá souvětí jsem v životě nečetla. Průměrem 5 až 7 řádků, kdy než dočtete nakonec, už nevíte začátek. Ale v tom je tedy kumšt. A to čtení je o zvyku, za pár desítek stran mi to už ani nepřišlo, naopak jsem si říkala, co ještě do té které věty přidá. Na mnoha místech v úvodu mě autor i mnohokrát rozesmál, pak už samozřejmě smích přejde, protože čtenář se snaží uvědomit si, co všechno mu spisovatel předkládá. Dalo by se říct, že to je hlavní hrdina napříč léty životních prožitků, od mladíka malého vzrůstem, později ještě menšího svými skutky a myšlenkami, aby se pak proměnil v člověka stále stejné výšky, ale většího svými životními zkušenostmi a možná i moudrostí, ke které se ale člověk dobere někdy dost krutými cestami.

n.ugettka
20. února

Kniha mě moc nadchla, zhltla jsem ji jako malinu. Moje první setkání s Hrabalem v psané podobě. Až si říkám, jaká to byla škoda, že jsem se ji tak dlouho vyhýbala.

1 ...