Obsluhoval jsem anglického krále

kniha od:


Koupit

Od dvacátých do padesátých let prožívá svůj příběh od mládí snaživý a podnikavý muž, který touží po bohatství, po lásce a uznání ve své profesi a poznává život od vybrané společnosti a velkého světa po věznění a osamocení v opuštěném pohraničí, kde končí jako cestář. Existenciální téma autor nepojímá tragicky. Hlavnímu hrdinovi samota umožňuje zbavit se touhy po majetku a uznání, zbavit se lpění na nich a dojít ke svérázné, prosté filozofii života, kde se hořkostí a samotou platí za požitek krásy a svobody....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/243/big_obsluhoval-jsem-anglickeho-krale-kSJ-243.jpeg 3.91541
Nahrávám...

Komentáře (191)

Kniha Obsluhoval jsem anglického krále

luciehartmanova
05. května

Čekala jsem asi víc. Nebylo to špatně napsané, ale nějak mne nezaujal příběh, což mě mrzí už jen proto, že je to Hrabal.

Kochy84
20. dubna

(+ SPOILER) Ano, to, že se v knížce peče velbloud, to vám dají do čítanky, ale že je kniha plná detailních popisů předválečného sexu, to se u nás na gymplu neučilo. A tak holt jsem se ke knížce dostal až jako starej chlap.
Hrabal byl jistojistě mistr popisů, kosatych souvětí a nezvyklých výrazů. Jen kolikrát třeba v knize zazní slovo "mázdra".
Sledujeme životní pouť malého českého člověka. Malý jménem (Dítě) i postavou. Má svůj cíl - být někdo. V první třetině si ho zamilujete, zavidíte mu, přejete mu úspěch. Pak se vám ale před očima změní na kolaboranta, manžela německé tělocvikářky a najednou jsou sympatie ta tam. Ani si neuvědomuje co vlastně dělá špatného, prostě si jen dál jde za svým cílem být milionářem, mít hotely a moc. Ve třetí třetině knížky už nám po všech stránkách dospěl - zjišťuje, že hodnoty života jsou jinde než v majetku, který vám stejně Strana sebere a nachází svůj klid v malém stavení kdesi v horách. A zase mu zavidíte, jeho život, jeho vzpomínky a jeho oči, které viděly tolik krásy.
Jestli se nepletu, knížka byla i zfilmována. A myslím, že kvůli tomu nedávno zesnulý pan Menzel někoho zmlátil holí.
Ještě dodám, že knihu mi do uší četl pan Mrkvička. Stačí vám to?


Thalin
19. dubna

Na Hrabalův styl psaní jsem si nikdy moc nezvykla. Ve škole by nám za to urazili ruce, on z toho udělal styl. Mě to každopádně občas ve čtení rušilo. Příběh mě taky až tolik neuchvátil. Filmové zpracování taky není kdo ví co, ale nevadí mi se na něj občas podívat. Kdežto knižní si už znovu nepřečtu.

Butterfly340
06. února

Není úplně snadné se v jednolitém textu zorientovat. Kniha má několik kapitol, přičemž každá kapitola je tvořena asi tak dvěmi větami. Každá věta tedy zabírá několik stran... Docela brutální.

Co se týče obsahu, tak jde o takovou oddychovku. Nic přelomového nepřináší.

Knihu jsem četla v rámci četby k maturitě. Nemůžu říct, že by se mi nelíbila, to ne, ale do další knihy od Hrabala se asi nějakou dobu hrnout nebudu.

jerisno
14. ledna

K této knize jsem se dostal prostřednictvím Jazzové sekce, která dílo vydala ve své edici "Jazzpetit" v roce 1982. Pár Hrabalů už jsem měl za sebou, jeho styl vyprávění se mi velmi líbil a protože v té době nebyla k mání oficiální verze, uvítal jsem s nadšením tuto. Byli jsme s bráchou členy Jazzové sekce a tak se na nás, naštěstí, dostalo.
Kniha nezklamala, zaujal mě jiný a otevřený pohled autora nejenom na válečné události, ale i na tehdejší společnost, včetně erotiky (mohu-li to tak napsat).
Velmi jsem se těšil i na film pana Menzela, ale s tím jsem se, bohužel, nějak neztotožnil a v mých očích rozhodně nepatří k nejlepším režisérovým dílům.
Knihu mám stále v tomto vydání, nové jsem si nepořizoval. Občas ji otevřu a pár stránek si přečtu pro oživení. Mám pana Hrabala rád, ne vše jsem přečetl, ale to co mi prošlo očima, mě vždy plně uspokojilo.

Urabu
05. ledna

Někomu se může zdát Hrabalův styl mistrovský ale pro mne je prostě hrozný. Kostrbatá souvětí přes celou stránku mě udolala. Vzdávám to, tohle byl můj poslední Hrabal

rozina351
04.12.2021

Můj první Hrabal, kterého jsem pobrala. A že jsem se opravdu poctivě snažila si k jeho knihám najít vztah, ale nedařilo se mi. Když už jsem nad Hrabalem chtěla zlomit hůl, tato kniha mě neuvěřitelně chytla a zasáhla. Nomen omen Jan Dítě se vší morální flexibilitou i osudovostí mě nutí přemýšlet nad smyslem osudu jednotlivce v soukolí dějin.

petgona
26.11.2021

Strasne. Dlhocizne suvetia, kde autor casto skakal od jednej myslienky k druhej. Mam este jednu knihu od Bohumila Hrabala, tiez je sfilmovaná a tiez som nevidela film...ale bojim sa do nej pustit. Toto som ledva docitala, poslednych par stran som len tak prebehla.

1 ...