Dell
diskuze
Hledám povídkovou knihu pro holky, ne román! Poradíte?
Nejlíp tématika vztahů, škola, rodina, láska, věk 10-15.
Jaksi nechápu. Kdyby neexistuje, proč by to mělo být jinak?
A tak si říkám, o jakém bohu to, ateisti, mluvíte? Takoveho nic já rozhodně na mysli nemám.
Ale chápu, že každý si občas chce zanadávat se sobě rovnými, tak vyklízím pole, ať bám neruším pokec.
A proč ne přes Ostravu? Času je dost a nejen na D1 je hezky.
Myslí se tím, že eboluce je proces disharmonický, nelogický a nefungující?
To by nutně vedlo k závěru, že problém je v teorii a ne v systému, jelikož ten funguje.
Jinými slovy 90% lidí jsou tupci a 10% ateistů to zachraňuje.
Ještě že vás máme.
Jen doufám, že většina z těch 10% jsou tolerantnější, jinak kam se hrabe islám i se svým Státem.
Reprezentativní diskuze.
Jen nevím, který Lenin, Mičurin nebo kdo vnutil lidem myšlenku, že Bůh a evoluce se vylučují.
Bůh, když to vezmeme tedy jen jako teoretickou možnost, by určitě nebyl blbější než my a celý proces tedy asi bude mít nějakou logiku. Nikdo rozumný si nemyslí, že stvoření je plácání pátého přes deváté, ale velmi harmonický, logický a fungující proces.
Eldare, vidím to hodně podobně. Ale vlastně mi přijde zbytečné něco pořád dokazovat, kdo neví, nebude vědět kvůli mým hezkým slovům. Musí si k tomu dojít sám.
Zajímavější než "jestli" je "jak". Fungování vesmíru, energie, vědomí, to jsou zajímavá témata, ptát se pořád dokola, jestli existuje něco jiného než hmota, to je ztráta času. A i na to odpovídat, protože lidi si stejně myslí svoje a jen to v různých formách opakují.
A že se pod rouškou různých náboženství dělaly různé věci? Na světě žijí lidi a nikdo nikdy netvrdil, že kdo si uvědomuje existenci Boha, stává se hned dokonalým, přestane dělat chyby a mít různé touhy - po penězích, moci atd. To netvrdil Ježíš, Buddha a nikdo jiný. Takže tohle jako argument proti neobstojí.
Nebo jo - náboženství s sebou nese politiku. Ale spiritualita ne, Bůh nepotřebuje, aby lidi chodili do kostela, ale přecejen dav je dav a potřebuje i nějaký řád, než se ze všech stanou mistři a budou to zvládat sami. :-)
Kromě Bílé velryby bude na Streamu na Vltavě ještě pár dní Zabiják Joe, výborně zpracovaná hra. Kdo má rád dramatizace, nenechte si to ujít, stojí za poslech.
Vybírám je především podle toho, co čtou, co a jak hodnotí a komentují. Vidím pak jejich hodnocení a komentáře přednostně u každé knihy, kterou si zobrazím. Jejich aktivitu speciálně nesleduji.
Protože jsou pro mě většinou víceméně důvěryhodní, občas si od nich nechám virtuálně poradit, jestli je určitá kniha pro mě smysluplná nebo ne. Někdy se podle té rady neřídím, ale dávají mi tak látku k zamyšlení.
Pravda, tady jde ale o čtení knih. Je určitý stupeň pohodovosti, u každého asi jinde, od kterého si četbu užiju. Jak se tu o tom už mluvilo - abych to už nevnímala jako namáhavou činnost a aby v tom zůstal estetický prožitek.
Od tohoto stadia mi je bližší číst originály.
Ne že by to nešlo, obzvlášť u detektivek apod., kde je zásadní děj, tam na jazyce až tak nezáleží. A jasně, každý na to má svoje měřítka.
Když si za sebe představím situaci, že bych uměla více jazyků na úrovni, na jaké umím např. slovensky, pak bych četla vždycky nejradši originál, pokud by byl jen trochu dostupný.
Překlady by pak pro mě byly zajímavé právě pro tu překladatelskou práci.
U krásné literatury je ideál jazyk originálu, ale to kromě češtiny a slovenštiny zvládám snad ještě v ruštině, u ostatních jazyků je to spousta práce, která přebije estetický zážitek.
Přijde mi nesmyslné číst např. francouzskou knihu v anglickém překladu, tam bych se pídila po české verzi. A kdyby nebyla, tak bych asi radši četla něco jiného.
Až budu další jazyky zvládat líp, budu číst jen v původním provedení.
U odborné literatury to vnímám jinak, tam beru knihy i v jazyce, který mi dá zabrat.
Darovat ano, ale to, co bych rozdala, rozdávají i samotné knihovny. Takže tam toho asi moc neudám.
Určitě se nechci zbavit knihovny, naše hlavní úložiště má nejmíň 16 M2 a pak jsou knihy i jinde. Ale už to jde dvěma řadami, což nesnáším a navíc nahoru už pár let nikdo nešáh, takže prostě soudím, že je načase se tam podívat a posoudit ze současného pohledu.
Letos jsem se odhodlala ke kroku, který bych dřív pokládala za barbarství - odevzdala jsem několik beden knih do sběru. Pokud mám doma omylem nějaké grafomanské výplody, staré učebnice apod., je úleva se toho zbavit.
Ovšem redukce knihovny, to je oříšek. I když se taky odhodlávám předat dál knihy, které nikdy číst nebudeme.
Důvody mám dva - jednak vytvoření místa pro knihy, které chceme mít nablízku, jednak změna postoje k obklopování se věcmi. Poslední dobou mě čím dál víc otravují nepoužívané krámy, kterými se bohužel člověk během života zahlcuje. Obzvlášť tehdy, když má k dispozici sklepy a půdu. Škoda, že u nás není zaběhaný "garážový prodej" jako v Americe. Skvělý způsob, jak se smysluplně zbavit domácích skladišť.
Na Vltavě v Osudech - v 11:30 - běží nádherná četba o životě Chromého jelena ve vynikajícím (jak jinak) podání pana Mrkvičky. Odvysílané díly na streamu.
Koka, já to nedám ani náhodou, myslím, že jsem tuto knihu na 99% nečetla.
Tak to by mě ale opravdu zajímalo, protože absolutně netuším. A tady zrovna nikdo nic.