Dell diskuze

Kente, o audiu a mnohém kolem toho vím dost, přepočítat si normostrany na čas není problém. Strany v knize, kterou nemám doma, takže nevím, kolik asi znaků obsahují, už trochu problém je. Stránka v knize může mít půl normostrany, ale taky 2 i víc. Takže mi přišlo přesnější podívat se na časovku již nahrané knihy.
Jinak si ale myslím, že je to úplně jedno, nechci vůbec řešit přepočty a stupnice, chtěla jsem jen napsat, že tyto údaje nejsou spolehlivé, což je dobré vědět.

Zabrousila jsem na web Audiolibrix a zaujalo mě tam pár věcí.
Jednak: poslední dobou mě moc nelákalo večerní poslouchání detektivek, což jsem dřív dělala hodně. Ale hned mě nalákala ukázka z knihy Jednou nohou v hrobe, tak do toho asi půjdu.
Dále mě docela pobavilo zařazení Egypťana Sinuheta mezi novely a povídky. :-) A vůbec, třídění do kategorií tam mají docela komické.
Další objev - Sto roků samoty. A dokonce s úžasnou ukázkou (vegetarián obrůstající mechem).
Ovšem délka je necelých 6 hodin a uvedeno, že není kráceno. V knihovně pro nevidomé, kam jsem si to hned šla ověřit, mají tutéž knihu v délce 16 hodin, takže je jasné, jak to s tím nekrácením je.
A to mi tedy docela vadí. Tento údaj by měl být důsledně správný a ověřený.
Vím, že Radioservis krátí skoro vše, chápu, je to především pro účely rozhlasu a umí to udělat dobře. Každopádně ale uvádět se tato věc snad i s ohledem na autorská práva musí.

U našeho synka je Tympanum na prvním místě. Narnii musí už umět zpaměti, ač to má tolik dílů. :-)
Babičku drsňačku teď dočetl a řekla bych, že je to hodně dobrá kniha.
I si myslím, že děti, které moc nečtou, můžou díky poslechu přijít na to, že v knížkách jsou věci, které stojí za pozornost. :-) I když my tento problém neřešíme, spíš vyháníme syna od knih, aby vůbec ráno odešel do školy apod. A audio to i u něj hezky doplňuje.

To jak tu někdo psal, že to zní, jakoby nahrávku pořizovali "v koupelně nebo na WC". :-)

Uvedená díla jsou celkem nová, měla jsem na mysli spíše to, co vzniklo před 15 a více lety, prošlo vysíláním mnohokrát a v prodeji je stále za ceny, které jsou prostě nesmyslné. Asi si to sem tam někdo koupí, nakonec je to nic nestojí. Ale i tak mi to prostě přijde podivné.
Chudák babička, která neumí hledat na netu, dá za mnohokrát zaplacenou věc svoje tři stovky.

Hezky, já si pořád říkám, že mi to něco připomíná a že to musím znát. Klepu si na čelo. To nemůže nebýt ono.

Nějaké ankety na toto téma jsem viděla a občas je i celkem ráda vyplním. Nejsem si ale jistá, jestli se zabývají tím, co kdo pokládá za zvukový předěl a co už za doprovodnou hudbu.
Ale souhlasím s tím, že když si určitou knihu chci poslechnout, tak to překousnu. Nebo přetočím, žehlím co nejmíň to jde. :-)
Taky záleží na kvalitě reprodukce, manžel udržuje v tomhle směru docela vysokou kvalitu, takže leccos doladíme a pak mi ty koupelny vadí minimálně. A naopak se pak divím, když to slyším z mobilu. :-)
Ještě by mě zajímalo, jak se díváte na prodej nahrávek z rozhlasové produkce, které musí už snad každý znát a občas je pořád vysílají. A pak je prodávají za cenu srovnatelnou s novinkami. Občas zírám.

Kvalita nahrávek a vůbec zpracování u OHB je na úrovni, jen to občas přepísknou s melodramatickým pojetím, mě většinou hudba u audioknih dost otravuje. Nemluvím o kratičkém zvukovém předělu, to může mít smysl.
Je vidět, že se neodpoutali od rozhlasového pojetí, ale nějak nepochopili, že jinak vnímá člověk půlhodinový díl v rádiu a jinak několikahodinový poslech u žehlení. :-)
A tak potom raději beru i tu koupelnu. Víc mi záleží na obsahu a interpretovi, zvuk si částečně i můžu doladit.

Kní, vůbec se nevztekám. A samozřejmě vím, že nikoho nelze nutit, ale rozhodně to vypovídá o kultuře zúčastněných. Pokud jsem ve vláknu s určeným tématem a diskuze se naprosto odchýlí, není obvykle problém se aktuálně dohodnout se spoluvykecávači na přesunu.
Pokud pak do diskuze chodím jen občas a zajímají mě určitá témata, velmi ocením, když se jich vlákna přibližně drží. Nejsem úplně mimo, takže zdůrazňuji slovo PŘIBLIŽNĚ.
Návrh na přesouvání byl pak už jen spíš něco jako popíchnutí a taky trochu pokus, celkem mě zajímalo, jak na to ostatní budou reagovat, je pak vidět, komu o co jde. A tím se tak trochu bavím. Bonus pro mě.

Můj nápad na vylepšení webu:
založení vlákna "Nezávaznej pokec" a hromadné přesouvání komentářů do tohoto vlákna, zejména pokud se nahromadí ve větším počtu ve vláknech, do kterých nepatří, resp. která jsou úzce specializovaná na něco jiného.

Mně to spíš infantilně připomíná Hurvínkovy Staré pověsti.

Zase moje oblíbené téma. :-)
Hlasuju pro jemnější hodnocení.
Nebudu to zeširoka hájit, schopnost najít říznější argument nevypovídá nic o skutečnosti objektivní ani subjektivní, ale (jen) o dobré řečnické schopnosti diskutujícího.
Jediný pádný argument pro mě je ten, že mi to takhle úplně nevyhovuje a často by mi "půlhvězda" nebo stupnice po 10% přišla vhod.
Samozřejmě - není nad komentář spřízněné duše. Ale jak bylo řečeno, možnost hodnotit tu už zkrátka je a spousta uživatelů jí využívá, i když si pak rádi pokecáme o tom, jak je to zbytečné a nicneříkající.

Jo, výška, tlak, teplota, rosný bod, odběr zemního plynu a svítiplynu, nejzajímavější zprávy před odchodem do školy.
Ono to nemusí být vždycky taková sranda být meteorolog, třeba u soudruha Kima bych sloužit nechtěla.

Okarína byl jeden z prvních dárků, které mi dal můj přítel, nyní manžel. To mi bylo asi 16 a později se nám ji povedlo rozbít. A byla z Karlova mostu, tak jsem ji chtěla nahradit. Nakonec tam ale stejně takovou neměli, takže jsem aspoň pochopila, že co jednou odešlo, se už nevrátí. Je vidět, že na Karlově mostě se dodnes nacházejí geniální myšlenky, tzn. Bamba, nedej se odradit.
Nedávno jsem byla za kmotru a miminko šlo do vody komplet, až jsem si zcela nevhodně vzpomněla na: "Šup hlavičku pod vodičku. Ne že by se utopily, ale napijou se."

Asi začnu souhlasit s manželem, že nazrává čas pro návrat do Prahy.
Jen člověk nesmí podléhat nostalgii příliš a chodit si v pátek odpoledne kupovat okarínu na Karlův most, to se pak z valícího se davu vymaňuje opravdu těžko. O to víc potěší, že stačí vybočit z hlavního proudu a po dvou, třech stech metrech je člověk skoro sám v zahradě. A celkově - lidí (kromě toho mostu a Nerudovky) všude spíš překvapivě málo.

Pokud autor pohrdá svými čtenáři, pak by se měl v první řadě zamyslet sám nad sebou. Proč píše knihy, které pak čtou lidé, jimiž on pohrdá? Až dosáhne úrovně, kdy budou jeho knihy číst tací, jichž si bude vážit, může si pak začít vážit i sám sebe.

Díky všem za komentáře, za konstruktivní rozklady i kratičká sdělení, ve kterých je něco osobního a především vlastní názor. Milí plebejci, jen pište, spousta dalších plebejců si vaše komentáře ráda přečte.

Milí přátelé, dnes jsem se podívala do kalendáře a s radostí jsem zjistila, že se blíží jeden z nejkrásnějších svátků v roce, 14. únor - Mezinárodní den darování knihy.
Nejlepší způsob, jak povědomí o tomto svátku šířit, je zapojit se aktivně. Jdu tedy nakupovat.

Á, tak to je tím, že nejsem tak důsledná.
Rubriku "Chystám se číst" využívám jako tahák pro sklerotika na dobu neurčitou a většinou "Právě čtu" nevyužívám, takže k tomu mezikroku u mě dojde spíš náhodou. :-)
Každopádně ale díky za odpověď.

Přišlo by mi dobré přidat nastavení, které by umožnilo automatický přesun z "chystám se číst" pro knihu, kterou si vložím do přečtených, popř. ohodnotím a vloží se mi tam v souladu s nastavením.

Pavel Čech.

Tak jsem asi způsobila, co jsem nechtěla, - vznik odnože již probíhajícího vlákna jinde.
Ale když už se stalo, mám k tomu jen tolik:
Otázka původně zněla: Je Bible knihou, která by neměla chybět v knihovně kulturního člověka? Řešení vašich duchovních názorů je tedy naprosto mimo téma. Nevím, jestli řecké báje mohou přimět někoho z nás, aby obětoval Athéně, přesto je mnozí čteme a dáváme je i svým dětem.
Prosím, politické a náboženské otázky otevřené v jiném vláknu řešme opět tam.