chamyl komentáře u knih

Milé a čtivé překvapení mladé japanoložky a japanofilky, které nenuceně pracuje s propojením této ostrovní a české kultury v několika vzájemně protknutých příbězích. Celé to dohromady funguje dobře, uvěřitelně a nenuceně.
Hezké a příjemné čtení.

5 23.09.2020

Na rovinu: nudil jsem se. Ve srovnání s Chirurgem Petry Dvořákové je zde období krize středního věku popsáno zcela ploše a sterilně.
Hájíčkova plachetnice pluje po stojatých vodách bez jasného směru i kapitána a tak jí vítr posouvá tu rychleji, tu pomaleji různými směry, abychom nakonec zjistili, že se pouze banálně točila v kruhu, který bohužel není ani vírem, aby jí dodal alespoň nějakou dynamiku a jasné směřování.
Asi to byl autorův záměr, ale na mne to nepůsobilo. Předchozí díla mě svou jihočeskou poetikou i příběhy bavila, nyní se tedy dostavilo o to nečekanější zklamání.

5 21.07.2020

Úplně mě to nechytlo, i když se rozhodně nejedná o nějaký propadák.
K žádné z postav jsem si nevytvořil žádný vztah a ani jsem jim či jejich pohnutkám příliš neporozuměl bez ohledu na to, zda šlo o klaďasy či záporáky. Zejména dění na temné straně příběhu mi přišlo (a dokonce dvakrát) zcela bez jakéhokoliv uchopení, byť uznávám, že úchylnost nemusí mít žádné racionální kořeny.
Prostě tak nějak jsem měl pocit, že postavy dělají to, co jim autor předepsal čistě mechanicky a bez života.
Další knihu z této série tedy zkoušet nebudu.

5 27.05.2020

Jak málo stačí, aby se životní cesta vydala jiným směrem. Zvláště když se v tu chvíli zdá, že výhybka je vlastně tak nepatrná...
Temný kriminální příběh, který je důstojným bratříčkem severského seriálového hitu Zločin, brutálně popisující řádění nečekaného pachatele. Světla policejního podezření švenkují mezi nejrůznějšími postavami děje a čtenáři velmi dlouhou čekají, kde se zastaví. Ale rozhodně se při tomto čekání nenudí, čemuž pomáhá i členění příběhu do krátkých kapitol.
Proč ovšem nedávám plný počet hvězd? Vzhledem k tomu, že je to uvedeno i v anotaci, tak se snad při vysvětlení nedopustím spoileru:
Moc mě mrzí, že velmi propracovaný příběh autor vystavěl na logickém nesmyslu, který mi naskočil hned zkraje knihy a až dokonce jsem doufal, že bude nějak (byť chabě) vysvětlen. Otisky prstů zmizelých (a nenalezených) bezúhonných osob (notabene dítěte) se nevyskytují v žádné policejní databázi...

5 16.04.2020

(SPOILER) Série s Robertem Hunterem mě baví.
Zajímavý příběh s nečekaným pachatelem a překvapivě pochopitelnými pohnutkami jeho (místy až samoúčelně popisovaného) brutálního chování. Nikdo nemůže vědět, co ho jednou doběhne...
Ještě jedna malá poznámka (varuji, že je to možná spoiler):
Nešlo by pachatele někdy dopadnou tak nějak standardněji? Např. s pomocí dalších policejních složek jako je třeba zásahová jednotka. Vzhledem k tomu, že je tato kniha součástí nyní již desetidílné série, tak je natahování v duchu "hlavní hrdinové to asi nepřežijí" trochu zbytečné. Myslím, že celkovému příběhu i kvalitě knihy by to neublížilo.

5 11.04.2020

Dávám 4*, ale minimálně jedna je za všechny ty hrdiny , jejichž příběhy autor (občas trochu sterilně) zachytil.
Kniha se hemží výrazy "odvaha" a "kuráž", ale pro mne jde o vcelku nesourodý výběr. I když nezpochybňuji prožitá utrpení a všechna popsaná úsilí, tak je pro mne velký rozdíl mezi tím, kdo se bez vlastního zavinění dostal do mezní životní situace či se pro ní dokonce rozhodl z vyšších cílů ochrany ostatních před agresorem a mezi tím, kdo se "pouze" vědomě vydal splnit svůj sen.
Vím, že obojí muselo hrozně bolet, ale těch prvních si prostě cením výše.

5 11.04.2020

(SPOILER) Dokumentární popis jednoho z možných "blízkých setkání třetího druhu". Pro milovníky sci-fi a ufology bezpochyby skvělá jízda, navíc bravurně popsaná díky Clarkově jednoduchosti a skvěle zachovaném odstupu.
Pro mne příliš technická a odosobněná záležitost, která okolo mne proletěla stejně nevzrušeně, jako Ráma okolo Země.

5 01.03.2020

Neuvěřitelně smutná, silná a odpudivá kniha! Z jejího čtení si kromě lítosti nevzpomínám na jiné než negativní pocity. Zhmotněný cynismus a zlo, které ovšem bohužel nepatří pouze do 19. století.

5 26.03.2018

„Zarmoutilo mě, když jsem si uvědomil, jak krátký byl sen o lidském intelektu. Ten spáchal sebevraždu. Hnal se vytrvale za pohodlím a blahobytem, za vyváženou společností, řídící se heslem o trvalém uspokojování potřeb. Dosáhl naplnění svých tužeb – a takhle to nakonec dopadlo.“
„Nedoceňujeme jeden významný přírodní zákon, totiž mnohostrannost lidského intelektu se projevuje hlavně při změnách, v nebezpečí a v nesnázích. Zvíře žijící v dokonalé harmonii se svým prostředím je dokonalý mechanismus. Příroda nepotřebuje inteligenci, dokud může využívat zvyk a instinkt. Když neexistuje změna a potřeba změny, neexistuje inteligence.“
Vážně je tato kniha sci-fi? A co když nejlépe už opravdu bylo?

5 13.01.2018

S hodnocením této knihy mám trochu problém.
Je komplexně i čtivě napsaná, a to přes chvílemi zvláštní jazyk. Autor je geograficky velmi rozmanitý a přitom přesný, pracuje s mnoha údaji z nejrůznějších kultur, oblastí i náboženství. Přesto si nejsem vždy jistý skutečnou hodnotou faktů v knize zachycených. Stejně tak jsem se nemohl zbavit pocitu určité podbízivosti tématu s ohledem na aktuální dění; být kniha napsána před 10 či 15 lety, její hodnota i schopnost autorova pohledu do budoucna by (v mých očích) bezpochyby stoupla.
Nicméně i tak se v ní objevuje řada pohledů, které nám jsou předkládány ústy zúčastněných postav (dopis na rozloučenou, úvahy o Rusech či v řadě případů samozřejmě o islámu jako takovém) a které zasluhují pozornost pro svou nepopiratelnou zajímavost. Velmi se mi v závěru také líbila praktická myšlenka o tom, že lidstvo prošlo třemi stupni poznání…
I přes uvedené „výhrady“ tedy knihu doporučuji, zejména jako zajímavé počtení a i jako vhodný odrazový můstek pro hledání dalších souvislostí.

5 15.02.2017

Deprese od začátku do konce. Přes všechnu neutěšenost a pomalost jde ovšem o čtivou a zajímavou knihu. Milovníci jasně nalinkovaných příběhů budou zklamáni, ale ti, kteří si rádi dopřejí výlet do jiného - byť velmi ponurého – světa, McCarthy svým dílem jistě potěší. Neveselá a dle mého názoru i docela realistická vize světa, který ztratil svůj řád.

5 23.08.2013

Můžu se pouze přidat k oslavným ódám. Moje první setkání s Irvingem je natolik silné, že mám skoro strach si od něj přečíst něco jiného. Neuvěřitelně poctivé vykreslení prakticky všech postav a jejich historie, což v dalším ději lépe osvětluje jejich pohnutky. Už dlouho se mi nestalo, že bych na nějakou knihu musel po její dočtení tak dlouho myslet a přitom jsem při jejím čtení neustále zažíval schizofrenní pocity: užuž jsem chtěl vědět, jak to všechno dopadne (i když leccos člověk tuší) a přitom jsem nechtěl, aby skončila. Filmové zpracování se - i přes svou nespornou kvalitu - knize ani zdaleka nepřibližuje.

5 15.02.2013

Velmi povedené čtení. Můžeme na něj nahlížet jako pouze na kritiku tehdejší doby, ovšem mnohem lépe chutná jako nadčasové zamyšlení o hledání vlastního já.

5 05.12.2012

Zklamání. Možná naprosto geniální příběh a myšlenky, které se pro mne ovšem ubírají nepochopitelnými cestami a směry. Ano vím, že jde o jeden z vrcholů magického realismu, ale mne při čtení žádné ovace nepřepadaly. Komplikací byla i orientace ve spletitém panoptiku postav, kteří (obvykle z jedné rodiny) mají velmi podobná jména a často i podobně nelogické chování, které nezřídka v budoucnosti zcela popírá kontinuitu s minulostí. Je to škoda, protože samotný styl psaní je zajímavý a čtivý, zmíněná komplikovanost "děje" a nelogičnost postav (pro mne) ovšem ubíjející. Souhlas s Kvothem - Mistr a Markétka se v mém žebříčku nachází o mnoho pater výše.

5 22.11.2012

Je to taková variace na Nebe nezná vyvolených, především v samotném závěru. Román se čte ovšem dobře a to i přes neutěšenou dobu a situace, které jsou v něm zachyceny. Tři kamarádi jsou kamarády nerozlučně spojenými válkou a smrtí, což je pouto jenž jde jen těžko rozetnout. Z Remarqua je cítit, že ví o čem píše a že o tom píše srdcem.

5 26.09.2012

Nikdy bych nevěřil, že to u Karla Čapka napíšu, ale tato jeho kniha mě nebavila. Kromě vizionářské vize atomové bomby a několika spíše načrtnutých myšlenek (např. k čemu je vlastně lidstvu takováto síla) je ostatní děj neuvěřitelně plytký a často zmatený. K Prokopovi jsem si nedokázal vytvořit žádný vztah, jedině snad záporný, a v jeho chování jsem neshledával nic racionálního či pochopitelného. Kromě Anči a jejího otce jsem žádné z postav pořádně nerozuměl a tím jsem jen těžko hledal nějaké pochopení či vysvětlení pro jejich činy a chování. Ovšem upřímně: jak jsem otáčel přečtené stránky, tak mi to bylo čím dál tím víc jedno... Naprostý souhlas s tondavonem.

5 05.05.2012

Krásná "pohádka" o Hitlerovi, který byl včas donucen "dostat rozum". Karel Čapek naprosto brilantně a ještě před následným válečným běsněním odhaluje nebezpečnost tupého a frustrovaného davu, kterému stačí dát tak málo, aby poslouchal...

5 02.05.2012

Aniž bych dokázal říct proč, tak jsem k této Kunderově knize přistupovat s nedůvěrou. A možná o to víc jsem jí byl osloven. Přečetl jsem ji na jeden zátah a prakticky v každé kapitole jsem našel téma či otázky, které i mně čas od času běhají hlavou. Milan Kundera dokazuje, že je velmi chytrým člověkem, který se na věci dokáže dívat z méně obvyklých úhlů, přičemž si nedělá nárok na jejich správný výklad, který zpravidla ani neexistuje. Přesto si myslím, že v této jeho knize je odpovědí - nebo alespoň jejich náznaků - celá řada. Mimochodem, podle mého názoru naprosto nezfilmovatelné dílo a proto vůbec nechápu, jak se do této látky mohl někdo pustit.

5 21.03.2012

Zajímavá kniha, která je zábavným čtením především pro lidi se slabostí pro historické reálie. Styl vyprávění v atraktivních staroegyptských kulisách i použitý jazyk mě bavil a děj vcelku pěkně ubíhal, řada úvah včetně celkového vyznění díla určitě stojí za zamyšlení. Přesto všechno ovšem nemám pocit, že by se jednalo o nějakou výjimečnou knihu bez jejíhož přečtení zůstává člověk zásadně ochuzen. Je to příjemné, je to čtivé, ale někdy i dlouhé - přesně jako řada jiných dobrých a třeba i méně známých knih bez aspirace na výsadní postavení v dějinách literatury.

5 22.02.2012

Vraťte se, prosím, zpět do Dánska a ke kořenům oddělení Q. A řešte méně osobních "psychických" problémů a více zapomenutých třeba i "obyčejných" případů.
Ostatní výhrady již sepsali komentující s podobným názorem.

4 23.02.2024