Kuře melancholik

kniha od:


Koupit

Novela z vesnického prostředí o utrpení malého dítěte je pozoruhodnou ukázkou z tvorby vůdčího představitele českého naturalismu 2. poloviny 19. století. Jako všichni naturalisté i Šlejhar vychází z pojetí člověka jako tvora, pro něhož zlo, sobectví a násilí jsou přirozené sklony, vítězící nad city, obětavostí a pocitem soucitem. Na malém prostoru v příběhu osiřelého nemocného chlapce sadisticky týraného svým okolím, shrnul myšlenku, že člověk postrádající běžné lidské vztahy a lidskou účast, postrádá to nejdůležitější, co činí člověka člověkem....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/1531/kure-melancholik-lNh-1531.jpg 4.1764
Žánr
Novely, Literatura česká
Vydáno, Tribun EU
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (123)

Kniha Kuře melancholik

Přidat komentář
Adele02
18. července

„Kdy se končí lidská zloba? Pravím, kdy se končí? Je naděje, že ukojivši svou vášeň, sama se rozplyne a uklidní? Nikoliv! Konce jí není. Žene se dal silou pořád vzrůstající, vše jí slouží za pohnutku, ve všem spatřuje zmocnění k svým útiskům...“

Mngwa
07. června

Film jsem už viděla, předpokládala jsem tedy, že mě kniha ničím nepřekvapí. Spletla jsem se. Film z knižní předlohy očividně jen vychází, je podstatně stravitelnější a více zaměřený na pohled dospělých. Sama kniha je čirá deprese a zmar, což je ještě umocněno tím, že je vše vyprávěno z pohledu malého dítěte, které ještě úplně nechápe smrt, dobro, zlo, nenávist, klam atd. a vůbec neví, proč se mu to všechno děje. Konec mě vůbec nepřekvapil, ale velmi rozesmutnil a strašně, strašně na*ral.


Ellen16
09. května

Zajímavý jazyk, moc hezká čeština. Ale z toho, co se v příběhu stalo, se opravdu skoro chtělo až zvracet.

LauraSýrová
01. května

Přečetla jsem to za deštivého dne, což ještě více podtrhlo ponurou atmosféru, kterou autor navodil. Na jednu stranu popisuje šťastnou slepičí rodinku, na druhou smrt maminky očima malého dítěte. Mrazilo mě, když se osud dítěte stále více a více přibližoval osudu osamělému kuřátku - čekala jsem to, doufala jsem, že to nepřijde, ale bylo to nevyhnutelné. Přeci jen, kniha by pak neměla ten správný efekt. Z uměleckého hlediska to nicméně bylo geniální. Říkejte si, co chcete, ale starší literatura má něco do sebe :).

Nicol13
27. dubna

Páni... Tohle bylo... drsný.

Květnaté věty a barvitý jazyk knihy mi dělaly ze začátku problém, ale pak jsem si zvykla a zamilovala si to.
Spisovatel na vás přenese tak ponurou atmosféru, jakou jsem dlouho nezažila.
Pociťujete napětí a úzkost už na začátku, kdy vlastně ještě nevíte o co jde, ale jen tušíte.
A ten špatný pocit graduje, čím víc se v příběhu posouváte.
To nejde dost dobře popsat, to si musíte přečíst.
Chvílemi mi z toho bylo hodně úzko.

bílárůže
11. února

Tak toto byla síla. Za mě se jedná o jeden z nejkrutějších příběhů, co jsem kdy četla. Jak již bylo napsáno v jiných komentářích, nic čtenáře tak moc nedojme a nerozpláče, jako utrpění dítěte. V této knize bylo vše popsáno tak neskutečně reálně, až mi z jistých pasáží bylo i zle, zvlášť ke konci, kdy utrpení chlapce nabralo na intenzitě. Obdivuji pana autora, já sama bych asi neměla chuť, natož tak sílu, napsat takovouto knihu. Je pro mě zajímavý také název knihy, který je velmi poutavý a zaujal mne již v seznamu povinné četby. Obálka knihy jest poměrně vkusná a vystihuje i děj, protože přesně takto bych si představila ono kuře. Jazyk byl vyhovující, nenacházela se zde žádná nářečí a řádky mi rychle ubíhaly. I přes krátkost této povídky je příběh velmi silný. Jen málokterá kniha mě tak dojala, jako Kuře melancholik, proto mu musím dát plný počet hvězd v hodnocení.

Sixao
05. února

Když to shrnu: pěkně napsaný velice krutý příběh. Přečetla jsem poměrně hodně knih o holokaustu, thrilery, kde vyšinutí lidé páchají zločiny, ale nic se mnou tak nezamávalo jako tohle bezpráví zpáchané na bezbranném dítěti. Nacisti to dělali alespoň na něčí rozkaz a pro nějaký důvod. Tady se ptáte, to ani vlastní otec se neslituje a nenajde kapku svědomí? Přečteno jedním dechem do výzvy, ale řadím to k jinému tématu, než jsem zamýšlela.

Stanas513
17. ledna

Smutný příběh, trochu mi to připomíná Malého Bobše, kterého jsme četli někdy ve čtvrté třídě a vím, že jsem z toho byla vždycky psychicky na dně. V epilogu se píše, že děj v této novele není skoro žádný, ale je to hlavně o pocitech malého dítěte a o nesnášenlivosti a lhostejnosti tehdejších lidí. Ne, že by dnes mezi námi takoví lidé neexistovali, ale asi to umíme lépe skrývat. A navíc si myslím, že je skutečně lidstvo jako takové lepší.
Původně jsem si to půjčila kvůli názvu, protože já sama jsem hustý melancholik, ale hned od začátku se pojednává o smrti a pohřbu - zadám tuto novelu do jiného bodu.

1

Doporučujeme

Pálenka: Prózy z Banátu
Pálenka: Prózy z Banátu
Nebe pod Berlínem
Nebe pod Berlínem
Andělé všedního dne
Andělé všedního dne
Názory na vraždu
Názory na vraždu