Stroj času

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Stroj času vyšel v roce 1895, v témže roce, kdy vzniklo několik převratných technických vynálezů – například bezdrátový telegraf, film či elektrifikovaná železnice. Poutník v čase, vědec zabývající se hledáním čtvrté dimenze prostoru, se díky svému vynálezu neobyčejného stroje přenáší do daleké budoucnosti, do roku 802 701. Lidstvo v průběhu svého vývoje dosáhlo splnění některých svých tužeb – krásní človíčci eloiové žijí ve zdánlivě spravedlivém společenství na troskách zašlé kultury, ale zároveň postrádají některé přirozené obranné schopnosti, například přizpůsobivost vůči měnícím se životním podmínkám. To může být samozřejmě pro cizince z jiné doby a jiného světa klíčem k pochopení dalších záhad, na něž nenachází jednoznačnou odpověď: kdo jsou to morloci a jak je uspořádán jejich život pod zemí, co určilo vývoj jejich druhu a kam se bude ubírat život dál. Protože nejvzdálenější budoucnost lidstva na Zemi ozařované vychládajícím sluncem je líčena v soumračném, nikoliv radostném a zjednodušeném optimistickém duchu, Wellsův román nebyl několik desetiletí v češtině publikován, nejspíš pro podobnosti ani zdaleka ne náhodné....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/82_/8216/big_stroj-casu-X20-8216.jpg 4.1392
Žánr:
Literatura světová, Romány, Sci-fi

Vydáno: , Lika klub
Originální název:

The Time Machine, 1895


více info...
Nahrávám...

Komentáře (66)

Kniha Stroj času

kamibe
05.12.2021

Jak mě mohla tahle klasika minout? Jak je možné, že jsem si ji nepřečetla už dávno?! Jak to, že jsem kdysi dávno přečetla Neviditelného, byla jím téměř očarována, ale o Stroji času jsem nic nevěděla? Tak jsem ráda, že jsem to dohnala. Navíc se výborně hodí do ČV 2017, kterou plním sice se zpožděním, ale pořád ráda.

hetzerjoke
04.11.2021

Přestože mi při líčení komunistické utopie trochu zamrzl úsměv na rtech (nebo se tam spíše objevil), není na této drobné knížce mnoho k vytknutí. Svižný a nápaditý děj, dynamický styl psaní, správně napínavé pasáže protkávané stručnými a lehce pochopitelnými filozofickými kapitolkami. Vše společně funguje v skvělé harmonii, díky čemuž jsem se vůbec nestihl nudit a s koncem jsem byl nanejvýš tak zklamán, že Stroj času nebyl stránkově rozsáhlejší.


Lili
26.08.2021

„Při pohledu na hvězdy se moje vlastní nesnáze i obtíže pozemského života najednou zdály nicotné."

304
09.08.2021

Ale k čemu ? Nemáme nejprve porozumět sobě, přírodě? Naučit se žít spokojeně v přítomnosti. Utíkám do virtuality. Není to past? Kdo je lovec? Kým si to nechávám namluvit, že je to, co chci nebo půjdu z kola ven... Chci se uvelebit v kleci průmyslové spotřeby?
Začátky nového žánru sci-fi jsou naivní/?/ a tak jsem rozpačitá... Pěstovat si tupé, živé konzervy, naprogramované k poslušnosti, apatii, to je horší , vývojová degradace, než v "Neopouštěj mne" a to se psal rok 1895... Člověku zakázaná lidskost na rozkaz ve jmému ...
V podvědomí klíčila 1. světová, pak následovala zámiňka jako rozbuška. Postavili jsme si HODNOTOVÝ ŽEBŘÍČEK vzhůru nohama. Na pohled není patrný rozdíl, ale zúžená základna není stabilní... Máme právo utlačovat a ubírat prostředí i netopýrům, opravdu... Co o těchto příbuzných - tedy taky savců víme? Respektujeme život jiného?

Podle románu má George veškerý čas světa. Navrací se a né s prázdnýma rukama, bere s sebou tři knihy, aby se pokusil změnit civilizaci. Které? Víme které?

HerrPilot
26.06.2021

Abych parafrázoval větu z animáku Madagascar: „Stroji času, já vás žeru!“
Po třech letech jsem se rozhodl opět nasednout do časového vehiklu, nyní s vydáním od Ledy, a i tentokrát byl ten let naprosto kulervoucí a fantastický. V době, kdy u nás ještě spisovatelé domokvávali z Babičky, v Anglii jeden mladý gentleman bouchnul pintu Guinessa, posadil se za psací stůl, a vypotil dílo, které po vzoru svého titulu předběhlo dobu, a ovlivnilo celý žánr. I díky Stroji času máme trilogii Návrat do budoucnosti, nebo seriál Doctor Who (tam jsou ty inspirace ještě důslednější, viz třeba krutí mutanti Dalekové – mix nacistů a Morloků, Cestovatel časem není pojmenován, Doctor i Cestovatel jsou excentrici,...).

Taková odbočka: V poznámce je připsáno, že naši „zlatí komunisti“ téhle (skoro) brožuře moc nefandili. To je celkem zábavné, jelikož Morloci/proletariát jsou tam za ty silnější a inteligentnější. Snad se jim nelíbilo, že dělníci jsou vyobrazeni jako krvežíznivé kreatury, žijící v temnotách. Nebo nevím...

Při druhém čtení ještě mrazivější knížka si zaslouží plnou fasetu hvězd.

Poznámka k vydání od Ledy: Krásná, byť brožovaná, obálka ukrývá poměrně pěkný překlad, opatřený i alternativním úvodem jedné kapitoly. Změna na ÉLY a MOLOKY je překladatelem vysvětlena (byť sám si myslím, že MOLOK má nebezpečně blízko k mlokovi... a tam se ztrácí ta hrůzostrašnost). Mínusem je místy divná sazba (písmena jsou nezřídka „setřená“) a také občasné překlepy. Škoda absence pevné vazby a ilustrací...

tomasblazek
02.05.2021

Stroj času je útlý přelomový román, který jako jeho první známé dílo proslavil pozdějšího klasika science fiction Herberta George Wellse. Knížka je to velice krátká a hutná. Já jsem četl ošklivé vydání v nakladatelství LIKA z roku 1992, vydání sice nevkusné, ale s pěknými ilustracemi Petra Minky - těch cca 150 stran přelousknete za hodinu. Poutníka v čase (jiné jméno mu autor v knize nedal) jeho epochální vynález přenese do budoucnosti nijak blízké, ale až do roku 802 071 - Poutník totiž předpokládá, že lidé z tak daleké budoucnosti budou na značně pokročilejším stupni vývoje, než jsme my dnes, což si chce ověřit. Jenomže jeho předpoklad je mylný. Lidstvo (lidstvo?) roku 802 071 je zdegenerované, rozdělené na kasty ušlechtilých a krásných, ale bezbranných eloiů a v podzemí žijících zákeřných morloků. Myslím že právě už v tomto románu Wells položil základy celého žánru vědecké fantastiky, kdy na křídlech futuristické techniky autor s nádechem mysteriozna domýšlí budoucí, minulé či paralelní civilizace a vztah tak či onak vždy současného člověka k nim. Poutník v čase se z dobrodružné cesty vrací zpět do přítomnosti, je vyhladovělý a unavený, má roztrhané šaty a občerství se dvěma sklenicemi vína. Pak přátelům vypráví, co v budoucnosti zažil... Ať už oni mu věří nebo nikoli, zřejmě v budoucnosti bylo něco, co Poutníka nenechalo klidným dál zůstat žít v jeho vlastním čase - protože krátce po návratu Poutník balí tlumok, bere si fotoaparát a nastupuje na další cestu časem. Slibuje, že se vrátí týž den k obědu (čas je přece relativní) a pak bude pokračovat ve svém vyprávění. Jeho posluchači napjatě čekají jeho návrat, ale Poutník se nevrací... zmizel navždy. Navždy? - Je to stále velmi svěží a napínavá knížka s kouzlem románů zašlých časů, kdy řešení všech problémů počínalo v kruhu gentlemanů nacpáním dýmky a mocným zabafáním. Čtěte. Nebudete zklamáni a Stroj času vám ani toho času mnoho nevezme.

jitka7047
13.01.2021

Příjemná kniha. Jednou jsem v metru četla jednu stránku typkovi přes rameno, proto jsem se jí rozhodla přečíst....tak mě to nadchlo. Ale prvně jsem viděla film, který mám ráda. Ale jak to bývá, kniha je jiná, s trochu odlišnými detaily, což se dá očekávat, ale ten filmový příběh mi trochu chyběl....přesto hezká kniha

Greenfingers
30.06.2020

Úžasná kniha od průkopníka žánru sci-fi. Napínavý a dramatický příběh nás zavede do daleké budoucnosti, která není tak skvělá, jak se zpočátku zdála. Líčení osudu poutníka časem rozhodně nenudí, není to žádná selanka. Některé scény dokonce budí hrůzu, snad jakoby byly vystřiženy z hororů od S.Kinga (ono to bylo spíše obráceně - King se nechal inspirovat H.G.Wellsem).
V úvahách poutníka časem nalezneme hluboké filozofické myšlenky, které nenechají snad nikoho netečným. Společensko-ekonomický pokrok, dosažení stádia všeobecného blahobytu a trvalé uspokojování všech materiálních a duchovních potřeb lidí má i svou stinnou stránku. Lidská rasa degeneruje, a to nejenom fyzicky, ale i mentálně. Autor zde vychází z Darwinovy evoluční teorie a domýšlí možné důsledky. Eloiové a morloci - to je opravdu chmurná vize vývoje lidské rasy (i když závěr vyznívá docela optimisticky).
Vřele doporučuji všem čtenářům, kteří v knihách hledají nejenom zábavu, ale i otázky k zamyšlení.

1