Candid komentáře u knih

Ach jo, další kniha u které lituji, že už skončila, a že nemám od spisovatele ještě jinou knížku. Celou dobu jsem si při čtení říkala- určitě to bude takhle a takhle, je to tady ten a přesně tohle jsem si myslela, ale nakonec mě vždycky Deaver vyvedl z omylu a zjistila jsem, že vím prdlajs a na konci jsem koukala jako puk, protože všechno bylo úplně jinak a ve snu by mě nenapadlo, že zrovna takhle...

1 09.06.2011

"Pro Tebe třeba tisíckrát"... Celou knihou mě provázelo mrazení a vrcholem byla poslední stránka, kdy se mi do očí vehnaly i slzy...

2 31.05.2011

I moje první setkání se slečnou Marplovou, oproti té filmové rozhodně sympatičtější- byla jsem překvapená, že jí není všude moc. Mimochodem starý přebal s nápisem "Agatha Christieová" vyvolal úsměv, ale detektivka opět nezklamala.

4 13.05.2011

Další výborná knížka od Agathy Christie, při které jsem si dokázala stoprocentně odpočinout a zapomenout na nepříjemnosti a stresy běžného života. Tímhle léčivým způsobem na mě před pár lety působila Pratchettova Zeměplocha, té jsem se ale na hodně dlouhou dobu přesytila, s Agathou to ale bude jiné, to je mi jasné už teď- ta mi vydrží ;o) Jen malá výtka směrem k Emily: "Jak sis to, proboha, nakonec vybrala!!!" ;oD

2 08.05.2011

Vzhledem k tomu, že jsem několikrát viděla film, který mimochodem patří mezi mé oblíbené, bylo těžké si věci představovat podle sebe. Můj Roberts byl taky Sean Connery, stejně tak Wilson a Harris měli podobu filmových herců a prostředí kárné věznice se lišilo jen díky tomu, že si detaily už stoprocentně nepamatuji. To vše je škoda, protože vlastní fantasii překoná máloco. Každopádně je vidět, že tvůrci filmu se knižní předlohy drželi opravdu věrně a není se čemu divit, každá kapitola, každá postava a každá věta má svou sílu a váhu a celá kniha má ten správný spád.

3 19.04.2011

Krásná, ale smutná knížka. Při jejím čtení, člověk nemůže dělat nic jiného, než děkovat, že se narodil, kde se narodil a žije tak, jak žije... I když se jedná o fikci, má kniha neuvěřitelnou sílu a nikdo nemůže pochybovat, že osudy skutečných žen, dětí i mužů žijících v Afghánistánu, se od fiktivních postav moc neliší a kolikrát je utrpení ještě větší... povzbuzující je, že lidská soudržnost a solidarita v těžkých životních chvílích, se nevyhýbá žádnému režimu.

15 05.04.2011

Suprová knížka, i když si většinu času říkáte, jaký je Ignácius... no... jak to říct slušně ... idiot ;oD Určitě plánuji ji někdy přečíst znovu.

4 31.03.2011

Je mi líto, ale tohle je zatím nejslabší příběh, který jsem ze Zeměplochy četla. Možná to je i tím, že při čtení Zloděje času jsem byla Pratchettem už trošku "přešlehnutá", pravděpodobnější ale je, že je to knihou samotnou. Ke konci jsem vyloženě bojovala s tím, abych ji neodložila na neurčito.

30.03.2011

Tak tahle knížka mě zrovna dvakrát nenadchla, i když jsem ze všech stran slyšela, jak je to super. Zatím mě odradila i od dalších Coelhových knížek, uvidím časem, jestli si k němu najdu cestu jinudy...

2 30.03.2011

Nádherná kniha, nic víc netřeba říkat! Všem doporučuji! Patří mezi mé nejoblíbenější.

3 30.03.2011

Přečteno jedním dechem. Příjemně ponurá atmosféra na ostrově, napínavý děj a zajímavé postavy. Detektivní příběhy mám ráda a tady vše fungovalo na sto procent.

30.03.2011

I když mě ještě v dobách povinné školní docházky školní četba nebrala, Egypťan Sinuhet zabodoval ihned. Je to napínavé, dramatické a neskutečně zábavné čtení. Ještě dnes, když si vzpomenu na kapitolu "Minea", leze mi mráz po zádech. Kniha, kterou si rozhodně ještě někdy přečtu.

5 30.03.2011

Velice vtipná záležitost. Hlavně jak Stařenka Oggová neustále nasává- to je kouzelné ;o)

1 30.03.2011

Má druhá nejoblíbenější od A.P. Tady nejvíc ze všech knih vyniká pocit volnosti a svobodného života v přírodě a to je to, co mám na jeho knihách nejraději...

30.03.2011

Začala jsem ji číst nadvakrát, napoprvé mě to nechytlo a myslela jsem si, že nikdy ani nechytne. Když jsem pak doma neobjevila žádnou nečtenou knížku, vzala jsem ji do ruky podruhé a četla a četla a četla... nyní patří Feuchtwanger mezi mé oblíbené spisovatele a pravidelně jeho knihami doplňuji knihovnu.

30.03.2011

Dřív než jsem knížku četla, tak byla mně a mým sourozencům vyprávěna taťkou při výletech. My putovali- oni putovali a bylo to super. Stejně tak super bylo si ji pak přečíst. U mě vede i před Pánem prstenů, kterého jsem nikdy nebyla schopna dočíst.

3 30.03.2011

Možná je to tím, že je to prví knížka, kterou jsem od Paasilinny četla, ale z jeho knih se mi líbí úplně nejvíc, stala se z ní vyloženě srdcová záležitost. Knížka je vtipná, čtivá a místy i překvapivě dojemná. Navíc krásný způsob popisovaného života ve finské přírodě, ve mě vyvolává neskutečnou touhu tuto zemi jednou navštívit.

4 30.03.2011