budíček komentáře u knih

Hodně povedená směsice fakt a fikce a zajímavý pohled do života této autorky psaný formou velmi čtivého příběhu. Hodně věcí z jejího života jsem nevěděla, tak to bylo opravdu velmi zajímavé čtivo. Musím uznat, že byť jsem nečekala, že by mě knížka tak chytla, tak mít víc času, přečetla bych ji jedním dechem, protože se od ní jen velmi těžko odtrhávalo...

2 07.02.2014

U téhle knížky mi vadila jedna věc a to celkem hodně. Ignorace označení přímé řeči. Uvozovky nebo odrážky prostě úplně chyběly a bohužel občas byl vážně problém poznat, jestli se jedná o přímou řeč některé z postav, nebo pouze o jejich myšlenky. Nehledě na to, že občas nebylo poznat, která osoba to vlastně mluví. To mi hodně vadilo, takže se neubráním srazit to v celkovém hodnocení. Anotace se k ději vyjadřuje, takže popisovat děj není třeba. Ano místy to bylo dojemné, místy jsem žasla, jestli to autorka myslí vážně, už samotný začátek, kdy cizí, podivný a zakrvácený chlápek osloví puberťáka v obchodě, ten ho zavede za matkou a bez dalšího si ho odvezou domů, byl prostě hodně k neuvěření. Myslím, že se dal napsat jinak a hlavně trošku uvěřitelně… Jinak příběh samotný je čtivý hodně, osudy a charaktery jednotlivých hrdinů jsou zajímavé. Henry jako správný puberťák má v hlavě hlavně holky, jeho matka je celou dobu strašně zvláštní osoba, ale v průběhu čtení se dozvíte proč, takže jí tu výstřednost pak tolerujete, Frank bohužel obětí vlastního osudu, přesto mu jako tomu „záporákovi“ prostě fandíte… Celkem 3,5 hvězdy, ke konci už mi ta knížka připadala na vyšší hodnocení, uznávám jí čtivost a místy byla hodně zajímavá a originální, nicméně za ty chybějící uvozovky (to mi fakt vadilo až do poslední stránky), a ten naivní začátek prostě nemůžu jinak.

2 02.11.2013

Od téhle miniknížky jsem sice čekala něco trošku jiného, ale i tak jsem se u ní místy zasmála nad tím, jak to s pány na zámku bylo. Tedy spíš nad jejich bohémským přístupem k životu, kdy se "žilo dneškem" a o budoucnoust a jistotu ať se starají jiní. Pravda, k tomu pobavení nad jejich osudy pomohl spíš styl vyprávění hlavního hrdiny sluhy Thadyho, než ty osudy pánů ze zámku samotné (ty být vyprávěny jiným tónem byly by spíše k pláči). Nicméně byl to zajímavý pohled na život a osudy pánů jednoho zámku a panství v Irsku tehdejší doby, ale i tak to bylo dílko spíš průměrné nebo jen lehký nadprůměr.

2 22.08.2013

Další silné dílo od tohoto autora... Tentokrát z pohledu německého vojáka, který se vrací z fronty z Ruska domů na dovolenou. Těší se na rodiče a na rodné město. Na oázu klidu... Nic z toho se nekoná, město je vybombardované, rodiče nezvěstní a on se snaží zjistit, co se s nimi stalo. Potkává řadu lidí se spoustou osudů, dostává se mu pomoci ale také jsou mu házeny klacky pod nohy. Navíc klidu si neužije díky neustálým náletům a zažívá podobné hrůzy jako na frontě. Nakonec nachází to, co ani snad nečekal, že najde a uvědomuje si ty nejzásadnější lidské pravdy a to, co je podstatné.

Uznávám, že je to opět dílo plné silných myšlenek a poselství, které rozhodně stojí za přečtení, ale některé autorovy knížky se mi líbily přece jen víc.

2 08.06.2013

A tak některé balady zaujaly, jiné zase vůbec - stejně tak i v případě romancí. Sbírka je to celkem nenáročná a nedlouhá rozsahem a některé verše se panu Nerudovi opravdu povedly, ale osobně jsem se nemohla ubránit srovnání s Erbenem a jeho Kyticí a prostě Erben jasně vede, tohle byl spíš průměr...

2 08.06.2013

Život v jedné malé horské vesničce plyne líně a stereotypně až do dne, kdy se v ní objeví podivný cizinec. Jeho příchodu si všimne stará vdova sedící před svým domem a jediná ví, že cizinec nepřichází sám, provází ho ďábel, který má přinést zkázu... Ne od Coelha vážně čtenář nemůže čekat horor, a to není ani tento případ. U něj jde spíše o boj s vlastním démonem, se kterým se musí vypořádat každý sám... Cizinec obyvatelům učiní nabídku, pokud někdo z vesnice během jeho pobytu zemře, dá vesnici zlato, díky kterému by mohla ves oživit svou zašlou slávu a nalákat turisty. Co je cizinec zač a proč se snaží probudit zlo? Za co se mstí druhým? To se čtenář postupně dozvídá. Servírka Chantal tu vystupuje hlavně jako prostředník mezi cizincem a ostatními, ale také jako ta, která má moc celou situaci vyřešit. A jak se nakonec lidé zachovají, obětují někoho ze svého středu jako oběť nebo nedopustí, aby mezi ně zlo vpadlo?! Coelho v této knize zmiňuje věčný souboj mezi dobrem a zlem. Záleží jen na lidech, jak se rozhodnou...

Co se stylu týče je knížka čtivá, není tam takové množství duchovních myšlenek, jako obvykle, ale sem tam se nějaké zamyšlení objeví...

2 08.06.2013

Poslední rituál je opět jednou z knížek, u které mi stránky mizely před očima a nebylo jednoduché se od nich odtrhnout. Od autorky jsem už četla knihu Mrazivé světlo a ta byla taky dost čtivá, takže mě překvapilo, že Poslední rituál nebyl zklamáním, ale naopak překvapením (tuším Mrazivému světlu předcházel). Děj byl promyšlený a propletený, konec trošku rychleji smetený ze stolu než by si dílko zasloužilo, ale v celku dost dobrá detektivka. Navíc téma čarodějnictví na Islandu mě zaujalo samo o sobě. Vraha jsem opět nezjistila i když mi bylo trochu jasné alespoň to, kdo vrahem nebude...Postavy měla autorka promyšlené a upřímně ta podivná parta studentů historie se zálibou v čarodějných rituálech mi dvakrát sympatická nebyla. Kdo zohavil tělo oběti podivným symbolem mě sice napadlo, ale vrah mi až do posledních stránek jasný nebyl - ani motiv. Trochu jsem se ztrácela v těch historických souvislostech, bylo jich celkem dost, ale popis některých starých rituálů, které se na Islandu prováděly byly v rámci příběhu "zajímavé".

2 08.06.2013

Docela mě překvapuje, že má tohle Steinbeckovo dílko, nižší hodnocení. Vím, je to psáno trochu jiným stylem, než jako u jeho pozdější tvorby - taky to byl jeho první román, a každý autor nějak začíná - ale na to že to je prvotina, tak vůbec ne špatná. Právě naopak docela čtivá. Příběh kapitána Morgana, od jeho prvotního rozhodnutí, že se odejde plavit po moři, odchodu z rodného Walesu, nalodění se na první loď , jeho zajetí, následná svoboda a pak už slibná kariéra slavného piráta, dále dobytí "Poháru zlata", střet s Červenou světicí i prožívání jeho osobního pekla a hledání sebesama, měl něco do sebe. Kromě popisu života hrdiny se autor také zabýval jeho vnitřními pohnutkami (jeho honbou za svým snem, vnitřní sebetrýzeň nad činy a jejich následky, jeho nejistoty i jeho rozhodné skutky, plány a strategie atp). Občas mi přišly některé dialogy slabší nebo přebytečné, ale vzhledem k tomu, že to byl autorův první román, tak se tato drobnost dá tolerovat ;). Na nějakých dvěstěpadesáti stranách se autorovi podařilo zachytit příběh jednoho muže i dobrodružství pirátských plaveb a touhu, která člověka nutí jít si za svými sny.

2 08.06.2013

Zatím asi nejslabší Coelhovka, co jsem četla (váhám ještě nad Záhirem, ale ten mě místy přece jen oslovoval, i když jsem taky občas váhala kudy se to ten Coelho v té knížce vlastně ubírá...). No co mě rozčilovalo nejvíc byla sama hlavní hrdinka. Ona sama o sobě nemluví, to za ni obstarají osoby, se kterými je dělán rozhovor. Nicméně z toho, co se o ní člověk dozví, je to egocentrická ženská, která zatancuje v záchvatu extáze a chlapi kvůli ní padají na kolena a následují ji zmanipulovatelné masy... První studentskou lásku si vezme za muže a vztah po krátké době trvání končí... Ano stává se to, ale já měla neodbytný pocit, že si ho brala jen proto, aby s ním měla dítě a jak byl účel splněn šla o dům dál...Navíc i z jejího dalšího počínání na mě působila spíš jako sobecká mrcha než jako starostlivá matka a dobrý člověk. Nevím asi nejsem pro tuto knížku dost velký snílek (a že si ve světě fantazie běžně docela užívám...:)), realista by se měl tomuto dílu radši vyhnout. Ono to ani běžnému čtenáři, který by si to vybral jako seznámení s autorovou tvorbou, moc nepřinese, akorát ho od čtení Coelhovek odradí a to by bylo docela škoda, protože Coelho, pokud se zrovna s neodbytnou zarputilostí nepokouší nacpat víru do svých děl píše dobře a má světu, co sdělit...(tak nějak si ale nejsem stoprocentně jistá v co vlastně věří, protože co knížka to uctívání jiné vyšší moci, přírody, Boha, vesmíru... fakt jsem to nepobrala a ani to hlouběji zkoumat neplánuju) Koneckonců ne nadarmo jsou jeho citáty a myšlenky tak oblíbené...Ale i mistru tesaři občas něco nevýjde, a to je tento případ...

2 08.06.2013

No já nevím, jak čtu tu chválu, tak já až tak nadšená nebyla. Musím říct, že jsem si Čachtickou paní chtěla přečíst hodně dlouho a čekala jsem asi fakt hodně... Nedočkala jsem se, po dočtení jsem si neřekla "páni" a ani jsem nezůstala přikovaná do křesla s myšlenkami rotujícími kolem děje knihy. Nuž vysoká očekávání jsou na houby ! Je to čtivé, o tom žádná, je to silný příběh o krvavé hraběnce, ale daleko víc než hrůzné činy popisované v knížce na mě zapůsobila návšteva zříceniny samotného Čachtického hradu (ještě před tím než byl natočený film a o Čachticích více věděli jen ti, co četli knížku nebo místní). Osobně považuju knížku za průměrnou nebo mírně nadprůměrnou, některé pasáže byly zdlouhavé a nutila jsem se je číst, ale příběh je to zajímavý to se upřít nedá. Četla jsem i pokračování pod názvem Žena dvou mužů a přišlo mi to čtivější (i když každý jsme nějaký a někomu se zas pokračování nelíbilo). Ale tam nějak nebyly ty zbytečné pasáže.

2 08.06.2013

Zajímavý pohled na to, jak to na našem území mohlo vypadat v době Sámovy říše. Místy byl příběh celkem drsný, ale jinak byl dějově hodně zajímavý. Atmosféra a prostředí byly vykresleny tak, že pro fantazii nebyl velký problém si je představit. Postavy byly vcelku uvěřitelné, a jejich charaktery reálné. Pohanské rituály, tehdejší život, uctívání přírodních božstev, časté boje i mocenské intriky, a samozřejmě i trochu lásky se povedlo autorovi do tohoto díla vměstnat.

Dávám sice 3 hvězdy, ale hodnotím jako nadprůměrné a jsem docela zvědavá, jak budu po čase hodnotit po dalším přečtení. Ale na to že jsem vybírala pouze podle anotace a nevěděla do čeho jdu, přečtení rozhodně nelituju...

2 08.06.2013

Tohle je tak mile napsaná knížka, že jsem se občas přistihla, že ji čtu s úsměvem na rtech :) Pět hvězdiček si rozhodně zaslouží...

2 08.06.2013

No já tedy na Emmu chválu pět nehodlám, přišla mi totiž z knih od Austenové, které jsem četla nejslabší. Chvílemi jsem myslela, že ji ani nedočtu. Takové sáhodlouhé rozepisování a opisování všeho možného... občas už to vážně bylo únavné a skoro bych řekla až plýtvání papírem... S Pýchou a předsudkem nebo Rozumem a citem se nedá vůbec srovnat...

2 08.06.2013

Tuhle knížku jsem měla před nějakými deseti lety půjčenou z knihovny a od té doby jsem se s ní nikde nepotkala, tuším jsem někde na netu četla, že se její další tisk ani zatím nechystá. To je podle mě dost škoda, byť to byla taková fantasy spíš pro mládež, kdy se čtenář seznamoval s hlavní hrdinkou od dětství až po její dospělost, knížka měla takovou hodně zvláštní a ponurou atmosféru, která na čtenáře dýchala skoro z každé stránky. Hrdinku vychovávaly a učily čarodějky, které ji chránily před nepřáteli, kteří ovládali svět a podmaňovali si obyčejné lidi, kteří jim sloužili jen na těžkou práci. Čarodějky měly zato, že hlavní hrdinka je vyvolenou osobou, která má znovuobnovit/ nebo nalézt (už nevím přesně) ztracené království a nastolit nový pořádek a kterou se snažily ukrývat před nepřáteli.Detaily už si vážně nepamatuju, tak je možná z mé strany u popisu děje nějaká ta nepřesnost. Zato si ale pamatuju pocit, který ve mně tato knížka vyvolala, tehdy byl obdobný jako po dočtení 1984 nebo Marťanské kroniky. Kdoví, možná kdyby se mi tato knížka dostala do rukou v současnosti, tak bych komentovala jinak, ale z toho jak na mě zapůsobila tehdy mi vážně chvílemi běhal mráz po zádech a nezapomněla jsem na ni do dneška...

2 08.06.2013

Tohle byl pro mě osobně krok vedle. Styl chaotického popisu nahodilých myšlenek, či věcí, které zrovna autor asi kolem sebe viděl mi nic neříkal. Povídky většinou bez pointy nebo hlubšího významu (aspoň já ho tam neobjevila, jasně popis atmosféry šedesátých let u nás byl zřejmý ale jinak v rámci vztahů mezi těmi osobami nikde nic). Vrchol všeho absolutně nesympatičtí hrdinové. Ženy jako vypočítavé povrchní a manipulativní mrchy (jestli si takhle představuje tajemnou nedosažitelnou hrdinku, tak není o co stát, navíc si evidentně autor liboval v hrdinkách s bílými vlasy...což jsem taky nějak nepobrala...) a muži na těchto ženách absolutně závislí bez vlastních rozhodnutí či názoru (tentýž případ)... No děkuju pěkně:( Jediná snesitelná povídka byla ta poslední, ale ani ta to nezachránila. Možná z mé strany špatný výběr díla od tohoto autora, ale tak nějak už nemám ani zájem od něho cokoli jiného číst.

2 08.06.2013

Tento pohádkový příběh podle pana Kinga se mi líbil. A hodně. I když osobně si myslím, že je to spíš příběh než pohádka (jednou v budoucnu bych ji svým dětem zrovna asi před spaním nečetla :). Příběh občas trošinku strašidelný, s napínavým a zajímavým dějem, s nějakým tím poselstvím, které si tam každý najde sám podle své chuti a taky příběh o síle přátelství. Má svého záporáka, který byl tak dokonale záporný až občas vyvolával pocity nechuti, svého klaďase, který ty pocity občas trošičku vyvolával tou svou dokonalostí;) (opravdu jen občas a opravdu jen trošku), svého zbabělce, který si nesl své břemeno po celou dobu děje a také své hrdiny, kteří sice působili občas jen jako okrajové postavy, ale jejich úloha v příběhu byla obrovská... Jo a ten drak tam byl taky...

Tak to vypadalo nadějně, četlo se to samo a těžko se odtrhávalo od stránek a pokazil to takový přeslazený konec, všichni si padli do náruče na posledních třech stranách i když se někteří nenáviděli půlku knížky, všichni byly naráz plní lásky a porozumění jako ti hippísáci, pro které neměli jméno... No za ten kýčový konec dvě hvězdy dolů, jinak se to autorce docela povedlo, čtivé to bylo, pravda vrah se dal přinejmenším tipnout už od půlky, i když adeptů tam bylo několik a napínavé to asi hlavně díky těm bažinám bylo taky... nenáročná oddechovka při jízdě busem do práce...

1 18.08.2017

Jedna hvězdička pro mě za to, že jsem se donutila to dočíst. Nesedl mi absolutně styl autorova psaní, nezaujala mě ani jedna z postav, k žádné z nich jsem nepociťovala sympatie nebo jakoukoli jinou emoci a jejich příběh, ať měl asi z autorova pohledu působit smutně a dramaticky, mě bohužel nechával chladnou. Pořád jsem čekala, že mě to po chvíli chytí, ale nestalo se. Ani příběh sám, mě nezaujal, a to mám příběhy z období druhé světové války docela v oblibě. Ne, tohle byl z mojí strany přešlap a pokud bude autor tvořit něco dalšího, tak si to klidně nechám ujít. Nápad nebyl špatný, bohužel zpracování absolutně nenadchlo.

1 11.03.2016

Márquez byl a vlastně stále je a bude "pan Spisovatel". Ač je toto dílko v anotaci označeno jako "pokusné dílo" mě ten jeho styl psaní, postavy, i příběh prostě sedí. Ano, děj když ho opravdu hodíme pod mikroskop opravdu je takové chození od ničeho k ničemu, od postavy k postavě a povídání jedné osoby s druhou, ale podívejme se ještě blíž a máme tu pod tím vším krásně vylíčené povahy figurek jednoho města s jejich minulostí a osobními příběhy navíc napsané pro mě osobně hodně čtivou formou.Sto roků samoty je dílko, které na mě stále ještě čeká, ale pokud je Zlá hodina označitelná za jakýsi jeho předstupeň (z povahy komentářů níž), tak se mám opravdu na co těšit :).

1 13.06.2015

Trochu zvláštní ale hodně čtivé. Temné, tajemné a trochu strašidelné. Hlavní hrdina páchá jeden zločin za druhým, ale je chráněn svou rodinou, magickým jezerem, které polyká jeho oběti, i pokušitelem v podobě cikána Ismaila žijícího v lesích a praktikujícího stará kouzla... Pokouší se vykoupit svou vinu opisováním náboženských textů, což je v diktatuře zakázáno, ale zlo si ho po čase zase najde a opět je uchráněn, aby se po čase dopustil dalšího hříchu... To vše se děje na pozadí diktatury v Rumunsku a jejího zla, a po čase i změny režimu, který v podstatě zas až takovou změnou ve skutečnosti není, a také je život hlavního hrdiny propojen s dalšími lidmi žijícími v zapadlé horské vsi a jejich neméně zajímavými osudy.

1 15.07.2014