Zlá hodina

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Zlá hodina (1962) vznikla jako pokusné dílo, jímž se budoucí nositel Nobelovy ceny připravoval na slavný román Sto roků samoty. Téma je prosté: na vsi se v noci objevují na domovních dveřích hanopisy prozrazující tajemství těch, kdo tam žijí. Jde o pomluvy, avšak potvrzení jedné z nich přinese první oběť... Příběh jako jiná Márquezova díla sleduje i politickou rovinu, i když jen v náznacích. Zlá hodina je dílko střídmé, s filozoficko-morálním základem, kdy zdánlivě nedůležité letáky naruší poklidnou atmosféru kolumbijského venkova - prostředí jako stvořené pro mistrné vykreslení různých typů postav. Zlá hodina sice nepatří mezi nejznámější autorova díla, své čtenáře si mezi vyznavači magického realismu určitě najde. Čeština je dvacátým jazykem, v němž dílo vychází....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/2119/big_zla-hodina-91K-2119.jpg 3.7108
Žánr:
Literatura světová, Novely

Vydáno: , Odeon
Originální název:

La mala hora, 1962


více info...
Nahrávám...

Komentáře (11)

Kniha Zlá hodina

Kiki22
11.07.2021

Kolumbijské městečko, vedro na padnutí, hanopisy. Nevíte, komu můžete věřit. Změna politického režimu. K té bych potřebovala víc souvislostí. A taky se to neskutečně vleklo, pardon.

sandratea
07.01.2021

Srdcovka, ale sto roků samoty to není, ani jazykem ani hloubkou příběhu.


SilviaKovacikov
25.06.2018

Pokojné čítanie, nič prevratné, nenásilné, no ani nie nudné.

TheCiko5
09.08.2015

Márquez čtenáře zavádí do zapadlé zasmrádlé a zkorumpované kolumbijské vesničky a prostřednictvím krátkých výměn názorů a zdánlivě nepodstatných dialogů mezi jednotlivými obyvateli přináší obrázek o kolumbijském venkově. Z každé věty v textu je cítit obrovské apatické vedro v kontrastu s ostražitostí, kterou se prezentuje každý obyvatel vesničky. Nikdo totiž neví na čem je a zda mu místní starosta spolu s jeho strážníky nevyrazí dveře domku a nevystřílí celou rodinu. Dobré náladě a optimismu vesničanům rozhodně nepřidává ani anonymní vylepování hanopisů. Autentické dílo a celkově výborná příprava Márqueze na Sto roků samoty.
"...život je vlastně jen souvislý sled šancí zůstat naživu."

JanaT.
22.07.2015

Dočteno...Milé i nemilé čtení: novela se čte velice dobře, text je přirozený, zajímavý, můžeme se ale ztrácet v množství postav a vět, jak je řečeno v komentářích níže, také horko těžko lovíme samotnou pointu příběhu. Takový "dějový obrázek", kterému jakoby něco chybělo. Nicméně jiné Márquezovy texty zanechaly mocnější dojem, proto 3 *.

budíček
13.06.2015

Márquez byl a vlastně stále je a bude "pan Spisovatel". Ač je toto dílko v anotaci označeno jako "pokusné dílo" mě ten jeho styl psaní, postavy, i příběh prostě sedí. Ano, děj když ho opravdu hodíme pod mikroskop opravdu je takové chození od ničeho k ničemu, od postavy k postavě a povídání jedné osoby s druhou, ale podívejme se ještě blíž a máme tu pod tím vším krásně vylíčené povahy figurek jednoho města s jejich minulostí a osobními příběhy navíc napsané pro mě osobně hodně čtivou formou.Sto roků samoty je dílko, které na mě stále ještě čeká, ale pokud je Zlá hodina označitelná za jakýsi jeho předstupeň (z povahy komentářů níž), tak se mám opravdu na co těšit :).

Jana_Z
26.05.2015

Moje první kniha od Márqueze. Celkový dojem je dobrý, ale přiznávám, že přeskakování od jedné postavy k další po jednom odstavci, mě dost mátlo. A taky mi chybělo nějaké ukončení, pointa. Ale pokud tohle bylo pokusné dílo, jak se píše v popisu výše, tak se má další setkání s G.J.G.M. můžou jen zlepšovat.

Palivo
11.03.2015

Trochu jsem se bál, že v této Marquézově novele bude taky 14 000 000 postav jako v ostatních jeho knihách, ale naštěstí jich bylo jen asi sedm a půl milionu a z toho se polovina jmenovala Manuel a druhá Miguel, takže se v tom dalo snadno orientovat. Problém ale je, že i když jsem se orientoval, tak mě teda dvakrát nenadchl příběh,ve kterým farář, soudce, tajemník a starosta chodili po městě a hráli na schovku, přičemž když se našli, tak si řekli nějaký věty a pak šli zase hledat další lidi, aby jim mohli říct nějaký další věty. Jedinou dobrou postavou byl doktor, kterej všechny stíral jako stěrač na volkswagenu. Ve finále se pak nic nestalo, což byla docela škoda. Nikdo taky nemasturbuje jen proto, aby nevystříknul. To přece nedává smysl.

1