Země prokletých

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Děj se otevírá legendou o Lví jámě, v jejíž hlubině zůstaly od 18. století kosti tureckých dobyvatelů. Ty se podle legendy vynořují na povrch, což ale nebrání mladým zamilovaným párům, aby toto místo vyhledávaly ke zvýšení sexuálního zážitku. Vesnice Slobozia, obehnaná temnými a hlubokými lesy, je ovšem sama ponořena do úzkostných pověstí, v lesech se totiž mají potulovat přízraky moroi. Prokleté místo, zmítané předsudky a dávnými démony, se ale stává prostorem nových dramat a násilností, které ovšem nesouvisí pouze s dávnými pověstmi a pohádkami. Na stránkách tohoto magického románu potkává čtenář otcovraha, jenž se promění ve světce; režimem pronásledovaného kněze, utíkajícího před perzekucí do hlubin lesa a své víry....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/127722/big_zeme-prokletych-cJb-127722.jpg 496
Žánr:
Literatura světová, Detektivky, krimi

Vydáno: , Jota
Originální název:

Terre des affranchis, 2009


více info...
Nahrávám...

Komentáře (23)

Kniha Země prokletých

hroneczek
31.10.2019

Na přebalu knihy bylo uvedeno, že nás kniha seznámí se situací za Ceauşescovy éry. Ano, kniha se o této době skutečně zmiňovala, ale rozhodně ne tolik, kolik bych si představovala. To ale nemění nic na tom, že kniha byla rozhodně zajímavá a odlišná od knih, které jsem v poslední době četla. Detektivní mystika, iluze versus skutečnost, násilná oběť i sebeobětování, hřích a touha po odpuštění, chování člověka v mezních situacích i paradox přerodu v uctívaného člověka.

ludek.n
07.10.2019

Mistrovský debut Liliany Lazarové Země prokletých balancuje někde na hranici nervy drásajícího hororu, drsné detektivky, mystické pohádky a náboženského spektáklu. Zasazen do uhrančivého pohraničí Ceauşescova Rumunska, opředeného starodávnými pověstmi a legendami, vykresluje v lehce snovém a současně drsném a neodpouštějícím stylu příběh o osudovém prokletí lidí, zapomenutých v čase. Slobozia je skutečně místo, kde se může stát cokoli a je spolu se svými obyvateli vylíčena s takovou přesvědčivostí, že se bez problémů propadnete časem i prostorem. Kniha se čte na jeden zátah, na jedno nadechnutí. Pohltí vás svou mrazivou atmosférou a současně svou pohádkovostí, které přese všechno nechybí punc syrových a opravdových životů. Docela chápu, za cože to kniha dostala tu řadu literárních ocenění.


trudoš
28.01.2019

Začátek Země prokletých je fajn. Maličko evokuje Louise de Bernièrese, ovšem s jeho jazykovou bravurou se to srovnávat nedá. Pořád je v tom ale hezká dávka literárního umu. Pak bohužel děj sklouzne do vyjetých kolejí a začne být příliš zahleděný sám do sebe. Ono je fajn podbarvit zápletku popisem krás Rumunska, avšak ta přímočaře depresivní linka mi lezla krkem. Hlavní hrdina zavraždí mladou dívku a povede se mu před zákonem ukrýt. Následně je mu uděleno pokání ve formě přepisování biblických textů. Když se pak po několika letech v údolí objeví dobrosrdečný poutník a náš hrdina začne znovu vraždit, hádejte, na kohopak asi padne vina? A to nejsme ani zdaleka ve finále, ještě nás čeká špetka osudovosti, trocha toho pokání a závěrem samozřejmě nezbytné vykoupení.
Já prostě tyhle příběhy, co špatně začnou a skončí totální emoční ždímačkou, moc nemusím. Jedna věc je zachytit atmosféru doby a životních peripetií, druhá je tomu dávat pozlátko antické tragédie, aby kritika mohla jít do kolen.

Kiki22
08.10.2018

Kniha má velmi silný začátek, podmanila si mě svou mrazivou atmosférou a tajemstvím opředené jezero chránící Victora Lucu mě ohromně zajímalo. Musím však bohužel konstatovat, že toto napětí a atmosféru se nepodařilo udržet až do konce. Pořád je to ale dobrá kniha ukazující mentalitu lidí a změny nezměny spjaté s pádem režimu a vzestupem jiného. A to je platné myslím nejen pro Rumunsko. "Byli snad ti muži v bílých pláštích, kteří pobíhali po chodbě, bývalí vyšetřovatelé? A sloužily snad ty vany, jež mohl člověk nalézt v každé místnosti, i k něčemu jinému než ke koupeli?" (str. 152) Mě ale prostě asi víc zajímalo to tajemství než Viktorova touha po spasení, kterou ale nutně vždycky nějak "nechtě" pokazil...

allyce
19.09.2018

Tady jsem opět šlápla vedle... Mnohokrát jsem se pozastavovala nad kostrbatostí vět, souvětí a nelogičností některých scén. Jsem ráda, že jsem vůbec dočetla. Dvě hvězdy dávám za prostředí, do kterého je příběh zasazen.

RyxiraAmyGinger
07.10.2017

Kniha je zajímavá po grafické stránce, po obsahové nikoliv. Viktor Luca mi připomínal Lennieho Smalla, ale na rozdíl od Steinbeckova hrdiny mi nebyl ničím sympatický ani on, ani okolnosti jeho života. Existence jezera jako místa, které se živí lidskými obětmi (aspoň tak jsem to pochopila já), by se daleko víc vyjímala v nějakém hororu než ve fresce nastiňující život rumunského venkova, jak se prezentuje tato kniha. Pro mě je Viktor zločinec, který zůstal nepotrestán (ať už činil pokání či nikoliv) a jeho příběh mě ničím nezaujal. A pokud se v něm skrývá nějaké podobenství, já ho neobjevila.

Pl2899
29.08.2016

Nečestný kněz Fatu, podivínský cikán Ismail i moudrý poustevník David - tyto postavy si budu dlouho pamatovat.
Někteří z komentujících si postěžovali na pasáže o víře a o Bohu. Jenže víra a Bůh k prostému rumunskému člověku neodmyslitelně patří.
Dle mého úsudku je to skvělý román, který osloví takřka každého. Doporučuji.

cessy
17.10.2015

Sama pre seba som si knihu označila štítkom „magický realizmus s prímesou hororu“. Imaginatívne prózy mimoriadne obľubujem, vyhľadávam, poteším sa vždy, keď na ne narazím. Každý autor obohatí tieto prózy niečím zvláštnym, svojským, originálnym a tu je touto zvláštnosťou práve ten hororový prvok, ktorý považujem za výraznejší než v akejkoľvek inej doposiaľ mnou čítanej magicko-realistickej próze. To však zďaleka nie je všetko, čím je pre mňa kniha originálna, prečo si ju budem pamätať, prečo nezostane len pri tomto jednom čítaní. Hoci je relatívne útla, je v nej toho „napěchované“ veľmi veľa. Mnohé (charaktery, mentalita postáv, opisné časti, dej, atď.) je popísané v geniálnych skratkách a predsa je to hutné, budí dojem úplnosti, vyčerpania potenciálu a nie je to plytké. V príjemnej symbióze sa tu miešajú žánre, reálne udalosti a nadprirodzeno, čosi archetypálne i moderné, geografická spätosť s určitým územím a zároveň čosi, čo územie ďaleko presahuje, je všeobecne aplikovateľné, všehochuť tém, vďaka čomu možno knihu vnímať vo viacerých rovinách. Funguje aj symbolika, metaforická rovina, gradácia, cit pre jazyk, zmysel pre príbeh a korunuje to vkusná obálka. Ale predovšetkým, toto je kniha, ktorá má ÚŽASNÚ ATMOSFÉRU, vďaka čomu je nesmierne „čtivá“. Atmosféru tak silnú, až sa mi čítané zároveň odohrávalo pred očami ako film. Ďalší svojský magicko-realistický svet, v ktorom sa cítim dobre. Ak je toto prvotina, čo bude nasledovať? Dúfam, že ak aj nie niečo ešte lepšie, tak aspoň porovnateľný štandard.

1