Bobšule komentáře u knih

Ke koupi a četbě Pekelného města mě nalákala skutečnost, že se má děj odehrávat v Tamrielu, čiliže ve světě série počítačových her The Elder Scrolls. Proto je pro mně kniha naprostým zklamáním. Z mého úhlu pohledu je to naprosto tuctová fantasy, která mohla klidně žít bez chvílemi vyloženě nuceného implementování do již existujícího a desetiletími propracovávaného herního světa. Od autora, který bude psát fan fiction z prostředí TES, protože ničím jiným technicky vzato tato kniha není, očekávám, že si vystačí s danými reáliemi, do nichž včlení děj a maximálně pár drobných doplňků. Autorovi je ale až nečekaně často dodržování reálií na obtíž. Jakoby se cítil vlastnoručně zvoleným světem svazován, a tak si co chvíli vymýšlí novinky a doplňky, které působí jako pěst na oko. To vyvolává jedinou otázku: Proboha, proč?! Když mu tak očividně a zásadně Tamriel nevyhovuje, proč si nestvoří vlastní svět?! Odpověď je až trapně zřejmá: Kdyby si vytvoříl vlastní svět, skoro nikdo to číst nebude, protože takových knížek jsou v každém knihkupectví tři řitě. Když to ale - byť sebesurověji - naroubuje na svět nějaké povedené herní série, koupěj si to s velkou jistotou její fanoušci. Čiliže je prodej jistý. A tak volba padla na TES. By Azura, by Azura, by Azura!!! Zasloužil by šípem do kolene, vykuk....

Pamatuji se, že to byla první kniha, kterou jsme četli ve škole. Nebavilo mě to. Nebavila mě oslava života na venkově jako čehosi lepšího než života v Praze. Narodila jsem se v Praze a měla jsem tu i babičky a dědečky. Ranné dětství jsem ale trávila v malém městě v severních Čechách a tak nějak jsem jen čekala, až se zase vrátíme zpět do Prahy. Čiliže ústřední náboj knihy byl v přímém protisměru k mým touhám v těch letech. Před pár lety se mi dostalo do ruky DVD s filmovým zpracováním Honzíkovy cesty. Ale nevydržela jsem. Před nedávnem začali číst ve škole u mého staršího syna Honzíkovu cestu a já to zkusila znovu. Ani tentokrát jsem nevydržela. Tato kniha a její pointa i jednotlivosti mě věru zcela míjí... ;-)

3 11.02.2013

Velmi dobře psané příběhy. Jediné, co mě neustále trápilo, bylo, že si Holmes s Watsonem tykali. Přes to jsem se nějak nedokázala přenést.

3 03.02.2013

Knihu jsem nedočetla. Necítím nejmenší potřebu číst o zvrácenostech, jako je odřezávání údů či mléčných žláz, byť pod záminkou, že se tak děje nacistům a v pekle. Rónan mi připadl jako variace na zaklínače. Na to, abych si tento dojem ještě více utvrdila, nebo zjistila, že se mýlím, jsem nevydržela číst dostatečně dlouho, ale nelituji toho. Kniha mi byla doporučena, jako skvělá fantasy. Inu, mé očekávání od fantasy je jiné. Odcházím tam, kde bujný zelený pažit tepe lehká elfí nožka v esteticky ztvárněném tanci a libém rytmu. (Dvě hvězdy dávám proto, že je mi velmi hloupé ověnčit dobře napsanou knihu pohrdlivým slovem odpad jenom proto, že mi stylově nesedla.)

2 22.10.2019

Člověk nemusí mít rád Pratchettovu Zeměplochu, ale má-li kočku, bude tuhle jeho knížku milovat.

2 14.09.2018

Skvělá kniha, která se ale opravdu dobře čte až zhruba po první třetině. Než se čtenář náležitě vpraví do světa Hlubiny a pochopí její fungování. Pro hráče počítačových her kniha reoztomile až trochu komicky svými předpověďmi budoucna odhaluje, jak je stará a ve které dekádě byla napsána. Kombinace některých prvků s herním světem, otázkami o smyslu virtuálních světů a jejich možností je příjemným filozofickým rozměrem, nad kterým se čtenář může, ale ve skutenčosti akutně nutně nemusí zamýšlet. Velmi zajímavě si kniha zároveň uchovává charakteristický ráz ruské literatury a její typické zádumčivosti až mírné chándry. Upoutal mě jediný překladatelský oříšek, na kterém si autor českého překladu vylámal zub: Rusové nepijí čaj se zavařeninou, ale čaj se zavarkou. Vezmou větší množství čajových lístků, ty spaří vroucí vodou anechají vyluhovat. Lístky odstraní a vznikne tzv. zavarka. Do šálku se pak odlije trocha zavraky a doplní se uvařenou vodou ze samovaru (dnes rychlovarnékonvice).

2 17.04.2018

Trochu jsem měla strach, jak asi bude ten "novej zaklínač" po tolika letech vypadat. A byla jsem spokojená. Akorát mi, po těch dlouhých letech, už poněkud nevoní jeden aspekt, a to je nadmíra latinských a vůbec odborných výrazů... Nějak to na mě už dneska působí dojmem, že autor prodělal nuceně vzdělání v oblasti latiny, a protože to nemá jak jinak uplatnit, vrazí to co chvíli někde do knížky, ať lidi taky, sakra, viděj, ne? Jinak mi to přijde zcela ve stejném gardu, jako předchozí knihy. Kdo měl rád zaklínače v minulosti, bude nepochybně potěšen i nyní. A kdo ho dosud neznal, měl by začít pěkně od začátku. Vyplatí se mu to. :-)

2 01.04.2015

Během četby mě pár drobností zarazilo. Přišlo mi například zbytečné psát, že se Gilan s Lydií vrátili z průzkumu a hlásili, že nic nenašli a hned poté kapitolu uzavřít tím, že se ale pletli, neb je sledoval pár očí. Ale to byla asi tak největší výhrada.
Mírně mě zklamal v tomto díle poněkud nevýrazný Gilan, ovšem pokud čtenář přistoupí na dohodu, že tato série je primárně o Halovi a Volavkách, je celkem logické, že hraničář bude poněkud "upozaděn".
Občasné slovní přestřelky mezi jednotlivými postavami se mi jako vždy moc líbí.

2 03.02.2015

Skvělé. Jen jediné mě mrzí. Že se nikdy nedovím, jak to celé dopadne. Při tloušťce toho pána, jeho věku a rychlosti psaní... nemám šanci. Škoda. :-( Na druhé straně, co by jak mělo dopadat? Spousty postav zemřou, spousty nových se objeví a pojede se dál... Asi v tom je celá sága asi nejobjevnější. Bývá rozšířeným zvykem, že se autor v příběhu zaměří na určitou skupinku postav, které si piplá a hýčká až do nějakého konce. Hrou o trůny prostě stovky postavy procházejí, odcházejí a zhusta umírají, jako by člověk četl učebnice dějepisu a ne beletrii.

2 30.09.2014

Kromě mého oblíbeného tématu se mi nesmírně líbí hlavní hrdina. Psychouš, vegetariána ještě k tomu albín s růžovým Koblížkem místo auta, to nemá prostě chybu! :-)

2 03.09.2014

Neuvěřitellná kniha!!! Smutná od začátku do konce, ale neobyčejná!

2 13.09.2013

Velmi, velmi jsem se bála začít číst tuto novou řadu příběhů. Říkala jsem si, že tak skvělé knihy, jako je moje milovaná série Hraničířův učeň, to prostě být už nemohou. Nakonec jsem se ale pochlapila, zakoupila, otevřela, začetla se a - neodtrhla se už. :-) Jak já se pletla a jakou mám z toho radost!!!! Znovu ten nádherný styl vyprávění, znovu začíná nové a skvělé dobrodružství! Další báječná fantasy pro děti, za kterou se ve své knihovně ani v nejmenším nestydím!

2 24.05.2013

Tak tahle knížka mi přišla už kapánek odbytá. Míním tím, že po tom, oc jsem na tohle téma přečetla od stejného autora několik jeho předchozích děl, přišlo mi, že se v zásadě nedozvídám ani nic nového, ani překvapivého, prostě jsem nijak zvlášť nebyla ani napnutá ani nadšená. a navíc mě moc nebavily pasáže z "českého prostředí" naznačující, že se autor, pokud vůbec byl v Čechách, opravdu nedostal dál, než do hospody u tygra a před hotelem mu vrazili dor uky ještě letáček inzerující ozdravné pobyty v lázních Středočeského kraje. Tak to na mě aspoň působilo.

2 14.02.2013

První kniha tohoto autora, kteoru jsem četla a byla jsem nadšená. To je přesně ten žánr, který mi sedí a který mě baví. Dobře napsané, dobře přeložené, pěkná knížka na prázdniny na chalupu i třeba jen do metra. Ačkoli... Tam ne. Tam pak přejíždím. :-)

2 14.02.2013

Těžko už dnes říci, kolikrát jsem právě tuhle knihu v dětství přečetla. Bylo to mockrát. Představa malého letadla pilotovatelného tak snadno, že by to zvládlo i dítě, plně odpovídala mé klučičí povaze. Nedávno jsem četla "Káně" svým klukům a zdálo se, že i je ta myšlenka nadchla. Pravda, některé detaily jsem musela povysvětlovat, ale nebylo to nic zdržujícího a složitého (pracharanda apod.).

2 11.02.2013

Můj veleoblíbený žánr. A tahle kniha patří k těm nejlepším z něj, co jsem četla. Dobře a čtivě napsané, děj má švih, žádné nudné zdržování, a přesto se člověk dozví veškerá fakta, která k pochopení děje potřebuje znát, a že jich není málo. Moc pěkné.

2 03.02.2013

Román o Conanovi Doyleovi psaný jeho vlastním stylem. Dokonce i s přidaným předobrazem Holmese, končícím hádejte, kde? - V Raichenbašských vodopádech! :-) Vzhledem k tomu, co všechno spolu ti dva zažívají (zombie se zašitými ústy, podzemní vlak apod.), může se zdát, že autor při psaní určitě kouřil něco hodně kvalitního. Nicméně, já to vážně četla jedním dechem. Tak dobře je to totiž - dle mého - napsané.

2 03.02.2013

Mou jednoznačně nejoblíbenější povídkou je hned ta první, "Prázdný dům".

2 03.02.2013

Komentovat styl vyprávění anebo vůbec děj nemá, myslím, valný smysl. Kdo detektivky se sestrou Fidelmou zná, nebude nijak překvapen. Jen potěšen. Čtenář má možnost sledovat tuto přirozeně sebevědomou a vysoce inteligentní ženu své kultury, jak se pohybuje v ryze maskulinním světě Říma. Místy se člověk musí pobaveně uculovat.
U této knihy je jen jediná věc, která mě zamrzela: Ač v originále vyšla jako druhá ze série (a také na to místo dějově zapadá), u nás vyšla teprve te´d, jako čtrnáctá. Krapet nesmyslně.

2 03.02.2013

Když jsem se prokousala přes všechny ty kohoutky u tlakových láhví a veškeré ostatní technické haraburdí, velmi jsem se bavila. Asi jako u Bondovek. Atlantidu nijak prozkoumanou nemám (coby fenomén), čiliže mě na knize naprosto nic neuráželo a hlavní myšlenka mi tudíž přišla jako vyloženě zajímavá konstrukce.

2 03.02.2013