Blue komentáře u knih

Vydání, které jsem četl, bylo z odeonské edice Čtení na dovolenou. To je velice trefné označení. Kniha se čte jedním dechem, je zábavná a osvěžující. Kromě velké fantazie, která se jaksi samozřejmě u spisovatele sci-fi předpokládá, je třeba ocenit také obratnost a lehkost, s nimiž svůj příběh vypráví.

7 21.06.2021

Bídníci jsou zvláštní kniha. Kdyby se autor soustředil pouze na vlastní příběh a odpustil si historické vsuvky a eseje, text by byl poloviční a také čtenářsky atraktivnější. Ale byl by to pouze další z velmi dobrých historických románů. Právě Hugův přístup dělá z Bídníků knihu výjimečnou.

7 24.08.2020

Tak tohle pro mne bylo velké překvápko. Knihu jsme měli doma a já kolem ní chodil a i přes rodičovské doporučení jsem neměl chuť ji otevřít. Nějak jsem vůbec netušil, co od toho čekat. Stručná anotace mě nijak nelákala. Dnes jsem velmi rád, že jsem se nakonec rozhoupal. Je to velmi příjemné čtení.

7 25.10.2018

Právě jsem tuto knihu přečetl počtvrté. Poprvé to bylo hned po vydání, což už je třicet let, pak jsem ji četl ještě dvakrát s kratším odstupem a nyní po hodně dlouhé době. A musím tu napsat, že jsem stále stejně nadšen, jak originalitou příběhu, tak způsobem vypravování. Je tu fantasticky napsaná úvodní část, která čtenáře doslova vcucne, pak nejdelší část, kdy se zdánlivě nic dramatického neděje, ale způsob autorova vyprávění udržuje čtenáře stále v očekávání, že každou chvíli něco přijde, a pak skvěle vygradovaný závěr. Měl-li bych označit nějakou knihu za svou nejoblíbenější, bude to horký kandidát. Rozumím tomu, že někdo bude nad takovýmto pomyšlením kroutit hlavou, není to žádný prvoplánový hit, není to čtení pro každého, ale já vím, že to nebylo naposled, co jsem si tento nenápadný "antiwestern" přečetl.

7 28.11.2017

Mé hodnocení knihy je rozporuplné. Žádná vysoká literatura to není, ale je za tím spousta práce. Oceňuju také, že autor nesklouzl k úplně černobílému podání a nechal v závěru svého hrdinu alespoň zapochybovat o smyslu toho všeho, co na Šumavě okolo roku 1950 prožil. Tím kniha jenom získala. A s ní i Josef Hasil.

7 28.03.2013

Když jsem knihu bral do ruky, čekal jsem něco více odborného, Reidové Leningrad je velmi populárně napsaná kniha, která vychází hodně z deníků přímých účastníků obléhání. Nicméně to neznamená, že je to špatně. Možná naopak. Kniha je to zajímavá a čtenáři dává nahlédnout do neuvěřitelného dění ve městě, kde na jedné straně umírali houfně lidé hladem, ale kde zároveň pulsoval normální život, hrálo divadlo, pořádaly se koncerty. Četba je to tedy jistě velmi zajímavá a poučná, ale zároveň je velmi těžké si představit, že to tenkrát v Leningradě takové skutečně bylo. A přitom bylo.

Vím, že za měsíc už nebudu vědět, o čem ty povídky byly. Ale o to nejde. Není to kniha nikterak zásadní, ale je to kniha podmanivě čtivá. Jako momentální čtenářský zážitek je výborná.

6 02.05.2023

Výborně napsaný román, člověk by až nevěřil, jak napínavé čtení ho čeká, když otevírá knihu, jejímiž hlavními hrdiny jsou českoslovenští komunističtí politici. Jednotlivé postavy jsou trefeny velmi dobře, ať už se jedná o Husáka, Svobodu, nebo třeba Dubčeka a Smrkovského. Tady jsme už schopni posoudit nakolik jejich románové obrazy odpovídají svým skutečným předobrazům. O Krieglovi toho víme nejmíň, jeho příběh je pro nás tedy poměrně nový a nevíme, kolik je skutečný Kriegel a kolik románový. Ale je to příběh, který rozhodně stojí za to vyprávět. Co přesně v knize, která je panoramaticky zalidněna řadou dalších zajímavých postav, odpovídá skutečnosti a co si autor dofabuloval, samozřejmě nejsme schopni přesně rozklíčovat, ale svůj příběh sestavil velmi dobře. Nebylo to tehdy možná přesně tak, ale nějak tak to bylo.

6 13.04.2023

Povedený soubor kratších Mayových příběhů. Na své si přijdou milovníci arabské i americké tematiky. Zároveň je to kniha mimořádně bohatě ilustrovaná, což jen zvyšuje její atraktivitu. Zřejmě i to způsobilo, že byl obří náklad 150 000 výtisků v roce 1987 ihned rozebrán a následoval i obří dotisk (viz Zajímavosti). Po mayovkách byl tenkrát velký hlad, vycházely jedna za rok.

6 05.04.2021

Velmi svěže a s typickým allenovským humorem napsané vzpomínky. Potěšitelné je rovněž, že v pasážích věnovaných ať už pracovní spolupráci nebo partnerskému životu s Miou Farrow, je Woody Allen spíše věcný. Osobně bych přivítal více informací ke vzniku a ohlasu jednotlivých filmů, vůbec k zákulisí jeho filmografie. Zároveň uznávám, že rozsah knihy je adekvátní. Jedná se o povedené memoáry.

6 03.04.2021

Případ Drda je složitý, ne jednu stranu je to škůdce literárního života v 50. letech, na druhou stranu velmi dobrý spisovatel, což dokazuje zejména touto knihou. Své trochu neskutečné městečko obsadil zajímavými plnokrevnými postavami, suverénně odvyprávěl jejich příběhy a nakonec je i čtenáře posadil do skutečna poměrně nečekaným koncem. Městečko na dlani je opravdu dobrá kniha.

6 13.03.2021

Myslím, že čtenářský dojem se tu odvíjí od míry ochoty, nebo schopnosti akceptovat hlavní hrdiny a fandit jim.

6 24.08.2020

Napohled velmi atraktivní obal a zajímavý název v kombinaci s předchozí čtenářskou zkušeností (Prak) mne vedly k tomu, že jsem s velkým očekáváním sáhl i po tomto titulu. Také jsem si chtěl konečně přečíst něco od současného českého spisovatele, protože ti se v záplavě úspěšných spisovatelek (nic proti nim) nějak ztrácejí. Michal Vrba přišel s pěticí velmi sugestivně a nápaditě napsaných příběhů, na kterých jsem si celkem pošmáknul. Že dávám pouze čtyři hvězdy je způsobeno jednak tím, že pojítko rybník Jakub bylo někdy na můj vkus až příliš volné (přitom právě ten nápad se mi velmi líbil), jednak tím, že (to prostě nejde jinak) některé příběhy jsou lepší, některé mírně slabší. To už je úděl povídkových knih. A nejhorší pak u těchto knih je, když se čtenáři jako nejslabší jeví povídka poslední, protože právě konec často rozhoduje o výsledném dojmu celku. Knihu nicméně upřímně doporučuju ke čtení a na další Vrbovo dílo jsem už teď zvědav. 90%

6 02.01.2020

Dětská klasika určená dospělému čtenáři.

6 31.12.2019

Je to originální kniha, zručně napsaná, velmi dobře se čte. Každopádně ji všem doporučuji. Po přečtení mi ale přece jen vadilo, že to neskončilo tak, jak jsem očekával. Čekal jsem, že všechny ty nápady, dějové linie, určité snad zdánlivé nelogičnosti do sebe nějak zacvaknou, že to bude krásné finále, po kterém se vše vyjasní a já budu naprosto spokojen. Ale ono to do sebe nezacvaklo.

6 04.06.2019

Byl jsem velmi příjemně překvapen, ale pro tento výsledný dojem jsem si vlastně sám připravil půdu tím, že jsem měl zcela jiná očekávání. Čekal jsem něco více radikálního, angažovaného, a dočkal jsem se zajímavé dystopické četby, kde si autor udržuje od popisovaného dění patřičný distanc, což právě knihu vzdaluje od prvoplánového politického pamfletu a dělá z ní skutečně pozoruhodnou literaturu.

6 01.02.2019

Dobré i po těch letech. Musím ovšem přiznat, že jsem se nyní, po více než čtvrtstoletí od prvního čtení, už nedokázal na Dannyho patálie naladit tak bezprostředně, jako když mi bylo devatenáct. Tenkrát jsem knížku přečetl dvakrát za sebou. I to je zajímavá čtenářská a životní zkušenost.

6 06.01.2019

Jako dítě jsem knihu nečetl, sáhl jsem po ní až nyní, když jsem vyslechl jednu zajímavou archeologickou přednášku na dané téma. Štorch psal knihu jako didakticko dobrodružnou. Atraktivní příběh měl malé čtenáře seznámit s dobovým stavem vědeckého poznání období lovců mamutů. Proto jsme také museli s Mamutíkovou tlupou poněkud komplikovaně projít přes mnohá místa důležitých archeologických nálezů po takřka celém území naší dnešní republiky, abychom pak byli náležitě poučeni. Dobrodružný nádech si kniha uchovala, ovšem věda mezitím pokročila a řada věcí je najednou jinak. Štorch se tak paradoxně ocitl na druhé straně barikády. Chtěl mládež vzdělávat, ale dnes právě v této oblasti může kniha působit paradoxně kontraproduktivně, může děti mást a uvádět vysloveně v omyl. Tak nám bylo například na přednášce vysvětleno, že u nás v dané době byla doba ledová, lidé se zimomřivě choulili v kožešinách, neběhali nazí jako v knize, vyhloubit jámu na chycení mamuta nebylo v promrzlé zemi možné a lidé tenkrát vypadali jako my dnes a ne jako lidé na Burianových ilustracích v knize, kde spíše připomínají lidoopy. Z vědeckého či faktického hlediska je tedy už nyní přistupovat k Lovcům mamutů ostražitě, jako dobrodružná četba je to myslím stále fajn čtení.

6 23.11.2018

V podstatě o ničem. Ale velmi působivé.

6 19.11.2018

Podle věhlasu knihy a podle reakcí kolegů na tomto webu soudím, že se svým kritickým názorem budu spíše v menšině, takže to nebudu příliš rozvíjet a zeptám se pouze kacířsky: je to vůbec literatura?

6 24.10.2018