Městečko na dlani

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Od prvního vydání Drdova Městečka na dlani uplynulo víc než třicet let. Popularita této knihy však za tu dobu neochabla. Její kouzelná atmosféra působí stejně blízce a důvěrně, jadrnost jejího jazyka nijak nevybledla. Je to kniha podivuhodné harmonie a pohody, jíž se řadí do jedné z výrazných linií české tradice, sahající až k Babičce Boženy Němcové. Městečko na dlani vyšlo svého času jako první kniha téměř neznámého autora. Patří tedy k oněm vzácným prvotinám, v nichž se rázem a hned napoprvé objevuje nový tvůrce plně rozvinutý a vtiskne kultuře své země čerstvou stopu, na kterou se už nezapomíná. Drdovo vypravěčství vyzařuje radost z citlivě odposlouchaného jazyka a zálibně spřádaných příběhů. Jeho řeč je plná lidových obratů, jejich trefné jednoduchosti i slavnostně obřadné vážnosti, jejich vtipu i smyslu pro ornament. Jeho figurky jsou nasáklé českou tradicí, jejím smyslem pro skutečnost i její pohádkovostí. Městečko na dlani je román i báchorka. Kniha vychází v ilustrované řadě edice Žatva s 48 černobílými a 8 šestibarevnými ilustracemi národního umělce Vlastimila Rady. Vydání dvacáté třetí....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/27_/27739/big_mestecko-na-dlani-6OZ-27739.jpg 4.4109
Nahrávám...

Komentáře (30)

Kniha Městečko na dlani

georginaa
29. srpna

Krásně popsaný příběh lidiček z malého městečka, kde se všichni znají, vidí si pomalu do talíře a vlastně bych řekla že je to taková malá drbárna. Moc pěkné provedení i filmu, který pobaví hlavně pamětníky.

draka
19. května

Už jen popis vzniku a založení městečka „Rukapáně“ ukazuje, jaký skvělý vypravěč Jan Drda byl a jak je čeština krásná. A v tomto duchu poutavě pokračuje nadále a vypráví o životě a osudech obyvatel městečka. Četl jsem ji už několikrát a vždy se k ní budu rád vracet.


pepa4081
11. května

Líčení života v jednom malém městečku. Vzhledem k osobám mi přišlo spíš vesnické. Nevím, proč jsem čekal něco veselého. Osudy lidí zde jsou občas úsměvné, ale celkově mi bylo spíš lehce smutno. V čem je tedy kouzlo knihy? Myslím, že v krásné češtině. Kniha asi neosloví každého, já jsem si u ní dobře odpočinul. Navíc krásné ilustrace paní Heleny Zmatlíkové.
Uspokojivé.

jadran
17. března

Půvabná a příjemná kniha, navíc málokdy se podaří něco podobného tak dobře zfilmovat (vybavuje se mi třeba Bylo nás pět). Jediný rozdíl je v tom, že ten konec knihy je poněkud jiný, než ve filmu a odvody do války se prostě do protektorátní idylky nehodily. V své literatuře byl Drda pohodář a co se týká jeho tolik kritizovaných postojů v padesátých letech, na rozdíl od těch Vachků, Kohoutů, Řezáčů a podobných, on prostě psát uměl. Jeho čeština je nádherná a přitom to není takové "chtěné" a stavěné za každou cenu na odiv, jako třeba u Vančury.

rumund
15. března

Ačkoliv se mi do této knihy moc nechtělo, jsem nakonec velice rád, že jsem se přemohl. Kniha je vynikající, velmi dobře se čtou příběhy z vesnice Rukapáně.

Blue
13. března

Případ Drda je složitý, ne jednu stranu je to škůdce literárního života v 50. letech, na druhou stranu velmi dobrý spisovatel, což dokazuje zejména touto knihou. Své trochu neskutečné městečko obsadil zajímavými plnokrevnými postavami, suverénně odvyprávěl jejich příběhy a nakonec je i čtenáře posadil do skutečna poměrně nečekaným koncem. Městečko na dlani je opravdu dobrá kniha.

boxas
15. února

Františku, nepij! Umřeš!
Kdo by si nepamatoval milého pánaboha, když domlouvá starostovi Buzkovi. Já si ho navíc vždycky představím tak, jak ho ve filmu zahrál František Smolík.
Drda tu knížku vydal za války a možná právě proto je o přátelství a porozumění mezi lidmi bez hranic. A možná proto je ta knížka napsána tak pěknou češtinou.
Hezký příběh.

blackholesun32
24. ledna

Oj, joj, to je moc hezká kniha. Především tedy jazyk! Se mi neskonale líbil. Až jsem si sám sebe říkal - žes ale toho Drdu opomíjel, jenom kvůli tomu, že byl tak trochu fanatickej komunista (jakože šel po mojim oblíbeným Demlovi, třebas). Nicméně, jak říká Kundera - život a dílo autora jsou dvě odlišné věci a neměli by se vzájemně posuzovat. A já musím s Kunderou protentokráte souhlasit a tedy neposuzuji. A proto se mi Městečko na dlani moc líbilo, nejen ovšem svým bezvadným stylem, ale pointami jednotlivých povídek. Někde jsem četl, že to Drda napsal, jako idylu, když potřeboval vzpruhu. Mno nevím jak moc se mu to povedlo, mě to jako idyla rozhodně nepřipadá - když nebudu brát na zřetel - idylický jazyk; a kupříkladu příběh o bláznivém Jankovi, jeho vyústění je dost kruté, ovšem, jako za každých dob, však se toho příliš nezměnilo, i když ta ironie v tom, že průvod jde za bláznem a směje se mu, vlastně sama sobě a svým strachům, tak ta mě pobavila nesmírně a proto nezbývá než smeknout, před detailem Jana Drdy.

1