Muž, který stál v cestě

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Strhující román o muži, který se v srpnu 1968 pod hrozbou likvidace vzepřel okupantské moci a jako jediný nepodepsal potupný moskevský dokument. Autor Ivan Fíla rozehrává fascinující drama o hrdinství a zradě odhalující detailní pohled do životů lékaře a politika Františka Kriegla a jeho protivníka, ďáblova advokáta Gustáva Husáka. Jsme svědky zákulisních intrik předcházejících osudné noci z 20. na 21. srpna 1968, pozadí únosu šesti československých stranických a vládních představitelů do Moskvy a postupného lámání charakterů během jednání v Kremlu. Ojedinělá kronika času a osudů o vězních dogmatu a touhách českého a slovenského národa na cestě do pekla. Autor se opírá o nedocenitelné dokumenty z přísně střežených ruských archivů, které nebyly doposud publikovány. Příběh zaujal filmové producenty doma i v zahraničí a plánuje se jeho zfilmování v mezinárodní koprodukci....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/386215/big_muz-ktery-stal-v-ceste-K15-386215.jpg 4.588
Nahrávám...

Komentáře (37)

Kniha Muž, který stál v cestě

Daphodille
29. srpna

Na to, jak pomalý jsem čtenář, tuhle knihu jsem zhltl za šest dní. Opět mě vedla k otázce, jak bych se zachoval v jeho pozici. Je to taková hra na předpovídání minulosti. Kdo ale může s jistotou říci, že by stál v cestě valícím se kolesům moci dobrovolně a s nasazením života svého i svých blízkých? František Kriegel se mohl zvát hrdinou, ačkoli sám by to nejspíš odmítal. Jen vítám, že jej autor Ivan Fíla vytáhl z jícnu dějin, kterým se vzpříčil, právě touto čtivou a reportážně strhující formou.

TipsyChipsy
01. srpna

(+ SPOILER) Kniha se mi moc pěkně četla a byla zajímavavá. Přispěla jednak k popularizaci Františka Kriegla a také názorně ukázala metodu, jakou SSSR vtrhl do cizí země a jak pomocí místních politiků zavedl obrat od svobody k režimu cenzury a podvědomého strachu. Neuvěřitelné ale nebylo to tak těžké. Co se mi na knize nelíbilo i líbilo byla vysoká míra fikce a množství fiktivních postav. Je pravda, že na fiktivních postavách je založena taková lidově líbivá omáčka knížky a ještě jsou takovými modelovými osobami, na kterých autor ukazuje, kam až režim zažene člověka, takže autor to vymyslel chytře. Určitě by z toho byl dobrý film pro zahraničí. Ale jestli se nepletu, všichni jsou fikce: Zora, Charlota, Václav Hynský, Dušan Tomášek, Čalkovský a asi i ten vězeň Genadij Savčuk. Nevím, kniha neupozorňuje, jestli jsou osoby smyšlené, nemá rejstřík ani seznam literatury. Možná i informace o Rivě, injekce, fotografie jsou jen fikce. Bohužel, mně to nějak nehraje, kniha by měla osvětlovat to, co za komunistů bylo zamlčeno, ale skrze tuto knihu nepřichází pravda, zase spíš účelově vytvořená fikce.


Vlaďkaa4
15. dubna

Tohle by měla být povinná četba, obzvlášť pro ty co tvrdí,že za komunistů bylo lépe !

icewind
04. dubna

Rok 68 jsem nezažil, nemusel jsem řešit ani nátlak spojený s normalizací, při snaze pochopit co se tehdy dělo (a netýká se to jen těchto událostí) jsem se snad naučil neodsuzovat a ubírám se spíš směrem motivace jednotlivých postav...proč, čemu věřili, co za to. Tady se těch motivů dá u všech postav najít mnohem a mnohem víc, jednání p. Kriegla se v kontextu doby zdá až nepřirozené, tak odlišné od všech ostatních "soudruhů"....Příběh určitě strhující je, nicméně opět jsem si v souvislosti (nejen) s ideologií komunismu vzpomněl na úvod z knihy S. Zweiga - Svědomí proti násilí, která vyšla poprvé už v r. 1936:

"Každá nová ideologie vždycky vytváří zde na světě zprvu nový idealismus. Neboť každý, kdo daruje lidem novou iluzi jednoty a čistoty, dobývá z nich zprvu nejposvátnější síly: jejich obětavost, jejich nadšení. Miliony jsou jako v očarování ochotny poddat se, dát se oplodnit a třeba i znásilnit, a čím víc takový zvěstovatel a slibovatel od nich požaduje, tím víc mu propadají. Co ještě včera bylo jejich největším blahem, jejich volnost, toho se pro něho ochotně vzdávají, aby se tím bezbrannější nechávaly vést, a ono staré tacitovské "ruere in servitium", "řítit se do otroctví", se naplňuje vždy znovu a znovu, když se v ohnivém opojení solidárnosti národy dobrovolně vrhají do otroctví a ještě velebí důtky, kterými je bijí."

Jak moc musel někdo věřit myšlenkám komunismu i když musel vidět jak "svobodně" byly tyto myšlenky prosazovány, jak moc se musel zklamat a kolik v sobě musel najít vnitřní síly aby nezradil sám sebe....to je co se mi honí hlavou.

jaroslav0572
18.12.2020

Doslova mne mrazilo v zádech, když jsem takřka jedním dechem toto Fílovo dílo o doktoru Krieglovi četl. On se opravdu těch tanků nebál, po tom co zažil na frontách jako de facto polní lékař neměl ze smrti vánek. Je úžasné, že se autor nezdráhal rozprávěti o poněkud tajuplné ženě Rivě, jež jak známo viděla na vlastní oči zatknutí Júlie Fučíka. Těžká doba, někteří to zvládli (Kriegel, Smrkovský aj.), jiní(Husák, Švestka a další) se přidali na stranu „bratrské pomoci" ze strany tanků. Líbí se mi pasáž, kde autor popisuje, jak si František Kriegel dělal stranu z esenbáků, když jej sledovali prakticky na každém kroku. Kličkoval autem v Praze, a oni bloudili. Je to na pár kapesníků, ale víme, že on jediný nezradil. 95%.

evajs.evajsek
31.10.2020

Zdařilý příběh o Františku Krieglovi. A nejen o něm. Doba Pražského jara i vše co mu předcházelo i následovalo. Klobouk dolů před panem Krieglem, jeho nadhledem a pevným charakterem. Je škoda, že o této události a postavách naší nedávné historie nevznikl ještě film. Kniha je čtivá, silný příběh na pozadí Československých dějin.

ondrej.b
29.09.2020

Velmi dobrá a skvěle čtivá kniha jako příběh o muži, kterého doslova vymazal komunistický režim z paměti běžných lidí. Moc rád jsem si přečetl tento příběh záživnou formou, kterou nám autor předložil a děkuji za takové zpracování.

matej7838
14.09.2020

Přebal sliboval román, uvnitř číhala reportáž. Když šlo o to popsat události, jak šly za sebou, bylo to skvělé. Jeden si konečně o 68. udělá ucelenou představu, dozví se o zákulisí, spojí si různé historky do sebe (Kryl, obrana rozhlasu apod.).
Když ale přišlo na postavy, dostaneme jen kusé dialogy. Co se týče propracované psychologie, kterou by člověk od románu čekal, dostaneme ji pouze u jediné postavy, kterou paradoxně není Kriegel, ale Husák. (Dobře, je tam ještě jedna, Krieglova adoptivní dcera, která ale není pro děj téměř důležitá.) Co se samotného Kriegla, o kterého jde především, týče, dostaváme spíš idol, než člověka. Co dělá je obdivuhodné, ale moc nerozumíme jeho motivacím.
Kdyby na tuto změnu žánru bylo předem upozorněno, možná bych byl naprosto spokojen, protože bych neměl taková očekávání.

1