Barush64 komentáře u knih

Kniha se mnou putovala na pláž a přesně tam si myslím knihy Sophie Kinselly patří. Děj příjemně plyne, ve vzduchu je cítit moře, sluníčko pálí a stranky ubíhají takřka nepozorovaně. Jako u ostatních spisovatelčiných knih mi vadil uspěchaný konec, který byl na můj vkus moc přitažený za vlasy. Bohužel ve mně kniha nezanechala skoro žádný dojem k uchování, ale o to se ani nesnaží. Ke knize se už nejspíš nikdy nevrátím. Ale možná časem, až zase bude venku vedro k zalknutí a slaný vzduch skoro na dosah, opět po nějaké knize od autorky sáhnu. Jako odpočinková kniha je totiž výborná.

1 25.07.2016

Po téhle knize jsem šla dlouho... vždy když jsem se ovšem dostala do knihovny, byla beznadějně vypůjčená a rezervovaná na dlouhou dobu dopředu. Nakonec jsem ztratila nervy a knihu si pořídila. Putovala se mnou často vlakem, aniž bych byla schopná se skutečně začíst. Politika a ekonomika jsou přesně dvě věci, které jdou mimo mě a vůbec jsem nechápala pozdvižení, které kolem této knihy vládne. Nakonec jsem dala knize poslední šanci, protože u moře na pláži, když došlo ostatní čtivo, nebylo vyhnutí. Teď už to pozdvižení chápu a dokonale. Ještě dva dny po dočtení mi, když si vybavím některé pasáže, naskočí husí kůže. Skvělé postavy, nádherné vylíčení švédské krajiny, neotřelý příběh, chytrý a promyšlený do detailu. Nemohu se zbavit touhy hned se vypravit do Švédska a jen chvíli cítit tu mrazivou atmosféru... než bych určitě roztřesená utekla domů :).

5 25.07.2016

Tak jsem asi prvni, kdo tady napise veskrze nadseny ohlas :D. Jelikoz jsem uz cetla Lovce hlav, tak jsem vedela, ze se o nic, co by se byt jen vzdalene podobalo HH, nejedna. Byla to takova krasna capkovska povidka, psana pestrym jazykem se spoustou zajimavych myslenek a koncem, u ktereho se mi sevrelo srdce. Nikdy by me nenapadlo, ze zrovna Nesbo bude tak poeticky a pritom nepreslazene psat o lasce. S hrdosti zarazuji na seznam kniznich vyzev 2016 do kategorie kniha pod 200 stran.

3 28.01.2016

U Dívky, již jsi tu zanechal mě bavila první část a zbytek už moc ne. Tady se mi moc nelíbil začátek, asi to je ale spíš tím, že nemám moc ráda dobu, ve které se příběh odehrává. Ovšem čím dále jsem se v ději dostala, tím víc se mi to líbilo. Uvítala bych klidně i závěrovitější závěr :). Jinak nenásilné, jemné, ale Sophie coby dívka z obrazu mě dostala víc.

2 12.01.2016

Ten pan je blogger a podle toho knizka vypada. Asi je to jen sesypane z blogu dohromady. Myslim si, ze si fotr mohl pak to konecne dilo precist vcelku (coz asi neudelal a neudelaly to asi ani korektorky, editorky, redaktorky a dalsi orky) a doslo by mu (jim), ze se nektery slova i sceny strasne opakuji a to i v pribezich, ktere jdou bezprostredne za sebou. Proto to ctu stejne jako blog. Tak dva tri pribehy ve dny, kdy jsem zpruzena a unavena mrzkym zivotem... A ono to je pak celkem vtipny :D tri hvezdy, mne je tenhle humor docela blizkej, ironie a sarkasmus rulezz :DD

2 02.01.2016

Tri hodiny rano a ja si brecim jak zelva primo do knizky. Strasne se mi libil pribeh Sophie. Pokud byla Liv nezbytna k jeho vyzneni a podtrzeni , tak beru vsema deseti i ji, ikdyz tam uz mi to misty prislo trochu moc naivni a nerealny... Libila se mi ovsem postava Mo. Vic takovych romantickych sladaren :) Mimochodem, vy jste vedeli, ze Liv je zkratka Olivie? Zila jsem desitky let v omylu! :D

4 01.01.2016

Divku ve vlaku cte clovek jednim dechem. Kratke, vystizne vety, Rachel jsem si zamilovala a pohled do zakulisi sveta dalsich zen pusobil jako mile osvezeni. Kniha vas donuti zamyslet se nad tim, s kym ze to vlastne bydlite a ze uplne kazdy ma nejake to male (velke) spinave tajemstvi. Tolik se mi libila vykreslenost psychologie postav, ze davam 5 hvezdicek, ackoliv me (stava se mi to casto, asi jsem divna) zklamal pro me tezko uveritelny konec. To si myslim, ze mohlo byt dotazeno mnohem lepe.

4 26.12.2015

Ale jo, zábavné, čtivé a oddechové...Ale ten konec mě tak zklamal, že si od autorky už hned tak něco nepřečtu.

20.12.2015

Nejdřív pro mě byla tato kniha zklamáním, protože mě zajímaly mnohem více osudy obou doktorů. A pak se stala mou nejoblíbenější ze série. Pohádková, tajemná, člověk jako by se na okamžik ocitl v samotném Irsku opředeném veškerými legendami a pověstmi...

2 20.12.2015

Nekolik noci jsem nespala hruzou z tvora, ktery se krade jako levhart a vrazdi mimoradne brutalnim zpusobem snad pro poteseni. Oproti snehulakovi se mi to libilo jeste tak desetkrat vic, hlavne teda proto, ze me tentokrat Nesbo skutecne napalil...Úžasné, dechberouci, doporucuju :)

5 19.12.2015

Moje druha od Nesba, uplne jina nez Snehulak a presto skvela. Vyborna charakteristika postav, trosku ujety, parada. Ale souhlasim s prispevky pode mnou, ten konec byl divnej a mozna az moc Hollywoodskej :)

1 26.11.2015

Ja Gaimana zeru, ale tohle se mi moc nelibilo. Pripominalo mi to Koralinu, ale bylo to o neco min detsky... Kazdopadne asi jsem ten hluboky smysl (pokud tam byl) uplne nepochopila, nebo to opravdu bylo skoro o nicem? Krasne napsano, ale dej bohuzel pokulhaval. Moc se mi libil jen ten konec. Marne porad cekam na dalsi Nikdykde, Americke bohy, Anansiho chlapce...

2 26.11.2015

Číst tuto knihu v listopadu dodává této knížce ještě děsivější atmosféru :D. Čte se to dobře, HH je skvělý hlavní hrdina, ale kdo četl třeba Dana Browna, tak už na chytáky neskočí a konec mu může připadat málo překvapivý. Navíc tam byl jeden takový moment, kdy se vrah naprosto otevřeně přiznal a HH ho měl dávno odhalit (ale proč to jde dělat jednoduše, když to jde složitě). Každopádně dobrá kniha a těším se, až se pustím do Levharta! :)

3 06.11.2015

Poněkud temný příběh, který ve mně vyvolával mrazení v zádech. Ve vzduchu stále visela nějaká neurčitá hrozba a napětí by se dalo krájet. Ačkoliv kniha neobsahuje zas tak moc děje, něco vás pořád nutí ji dočíst. Občas mi z toho, co se tam odehrává, bylo až fyzicky špatně, ale tak to asi autor zamýšlel. Není to vůbec špatný!

2 11.08.2015

Zlomek vteřiny předtím, než dolehl poklop zpět na své místo, vrhla se moucha pod okraj a dopadla do bílé kokosové nádivky. Vmáčkla se pod převislé místo okraje, takže nebyla shora viditelná, a hladově se zahrabávala do sladké hmoty. Měla teď vysokou horu sladkého koláče jen pro sebe a byla velmi šťastna.

Právě jsem dočetla a je mi líto, že se s knihou a jejími postavami musím loučit (hlavně s Juanem, ale fakt mi budou chybět i všichni ostatní!). Ač kniha nemá takřka žádný děj, čte se mimořádně lehce a nepřeskočila jsem ani písmenko. Steinbeck je mistr barvitého a realistického vykreslení postav, jejich přání a myšlenek, takže si připadáme, jako bychom seděli v tom autobuse s nimi a tlachali společně o životě. My ale, na rozdíl od ostatních cestujících, máme to obrovské privilegium nahlédnout "pod pokličku" - do jejich myslí. Kéž by člověk měl někdy tuto možnost i ve skutečnosti! Každá z postav je jiná, ale uvěřitelná, opravdová a i když nikoho, jako jsou oni, neznám, věřím, že kdokoliv z nich klidně může existovat. Když člověk čte o tom všem, co postavy cítí a jak vnímají svět a vztahy kolem sebe, rázem si připadá lidštější, normálnější, sám sobě snesitelnější i se svými slabostmi a sny...
Je to jedna z nejlepších knih, co jsem kdy četla, za mě 100%. :)

4 11.08.2015

Tuto knihu doporučuju přečíst dřív, než si přečtete knihu Doktoři od E. Segala. Já to bohužel udělala naopak a pak se člověk neubrání srovnávání, protože si jsou tyto dvě knihy žánrově dost podobné. Jak už tu pár lidí zmínilo - živější, čtivější a především optimističtější Doktoři vyhrávají na celé čáře. Často jsem se u Kabrioletu bohužel tak trochu nudila, některé pasáže jsem musela přeskočit. Celá knížka je laděná melancholicky a POZOR SPOILER...ani ten konec tomu nedodá. Postavy mi nijak nepřirostly k srdci a jejich chování mi přišlo často absolutně nepochopitelné a protichůdné pudu sebezáchovy... Abych ale jen nedštila negativitu, určitě je tam mnoho momentů, které donutí člověka k zamyšlení a po dočtení ve mně kniha zanechala takový zvláštní, melancholický pocit...

1 04.08.2015

Parta mladých lidí, jejichž sen se zdá být skoro prostý - všichni chtějí úspěšně vystudovat a stát se lékaři. Ačkoliv mají všichni stejný cíl, každý má jinou motivaci a jiné osobní větrné mlýny, proti kterým musí bojovat. Prostřednictvím brilantní knihy se setkáváme s dobou, kdy žena na medicíně (a navíc tak krásná jako Laura!) byla spíše ojedinělá a společností odsuzovaná anomálie a kdy černým nebylo dovoleno ošetřovat bílé. Příběh o lásce, soucitu, naději. Příběh o tom, že vždycky je možné znova vstát a pokračovat. Příběh, který ve vás něco zanechá. Ačkoliv hlavními postavami jsou bezpochyby Laura a Barney, dozvídáme se toho mnoho i ze života jejich ostatních spolužáků, kteří pro nás přestávají být jen prázdná jména na papíře. Oceňuji mimořádně propracovanou a lidsky pochopitelnou psychologii postav a jsem vděčná za dějovou linku Benneta, bez které by román měl jen poloviční hloubku.

Jak tu píší ostatní, i mě napoprvé zklamal konec, který se, dle mého názoru, do knihy nehodil. Dnes už se tím netrápím. Pokaždé, když tu knihu čtu (a že už jsem ji četla mockrát), udělám si konec tam, kde chci já (a tam, kde asi všichni cítíme, že měl být).

3 18.07.2015

Oddechová romantika, která naštěstí rozhodně nepatří do žánru "červená knihovna". Přečetla jsem ji během jednoho odpoledne, kniha je velmi čtivá. Ikdyž ten konec mě moc nenadchl a o avízovaném "IQ na hranici geniality" hlavní hrdinky značně pochybuju :D Pokud hledáte odpočinkovou, prázdninovou, trochu (dost) naivní knihu, nad kterou netřeba přemýšlet, je to určitě dobrá volba :)

18.07.2015