BáraLind.
komentáře u knih
Eleanor se má vážně skvěle
Gail Honeyman
Tohle bylo silné.. Oceňuji, že Raymond, který sehrál v životě E. takovou roli nebyl žádný hezounek, že měl své chyby a vlastnosti, které se E. nelíbily, nebylo to takové prvoplánové a bylo příjemné, že jsme se podrobnosti z života Eleanor dovídali postupně. Vlastně tam nic nebylo prvoplánového nebo povrchního.
Heřmánkové údolí
Hana Marie Körnerová (p)
Pokoru a umění vděčnosti hlavní hrdinky bych chtěla mít. Vůbec by mi nevadilo, kdyby zrovna tato kniha byla dvakrát tak delší a některá období nebo situace byly více rozepsány. Na druhou stranu chápu, že pokud se to zakládá na skutečném příběhu, tak by to musela být o tom více fabulace. Více takových knih.
A každé ráno je cesta domů delší a delší
Fredrik Backman
Kniha svým rozsahem krátká, ale svou myšlenkou hluboká. Myslím, že mnozí z nás is nedovedeme představit chaos v hlavě člověka, který zapomíná. Místy možná až příliš patetická, ale na druhou stranu v některých pasážích krásně poetická. Ze začátku jsem při čtení měla v hlavě stejný chaos jako onen starý děda, chvíli mi totiž trvalo, než jsem se zorientovala v tom, o co přesně jde, kdo je kdo, co se odehrává v reálném světě a co v hlavě dědy.
Vánoční prasátko
J. K. Rowling (p)
To bylo takové krásné pohlazení na duši. Velmi propracované charaktery postav, těch reálných i těch pohádkových. Myslím, že to může dětem pomoci lépe pochopit některé pojmy (ctižádost, principy, moc, paměť atd.). Fantazie, jakou má paní Rowlingová, je opravdu bezbřehá.
Vrány
Petra Dvořáková
Neskonale věrně vykreslená psychologie postav, autorka rozumí tomu, co píše, rozumí motivaci jednotlivých postav. Jen kdyby to nebyl takový tragický příběh.. a přitom takových je kolem nás..
Tiché roky
Alena Mornštajnová
Zatim nejlepsi z knih, co jsem od ni cetla (Hana, Hotylek, Slepa mapa). Mornstajnova ma zvlastni typ hlavnich hrdinu - jsou to casto lide, kteri neciti vinu a neciti se byt nijak zodpovedni za sve ciny. Uplne se s tim neztotoznuji, ale je mi jasne, ze kazdy clovek to ma jinak. Trochu me mrzelo, ze ten konec nebyl vice rozepsany, ale beru to tak, ze je to na fantazii kazdeho ctenare, co se odehralo na konci.
Hora mezi námi
Charles Martin
Sice jako dost romantická slaďárna, v první polovině byly nahrávky do diktafonu (a tudíž odklon od děje) dost rušivé, ale všechno vlastně spělo k vyústění a bez toho by nebyl příběh celý. Děj napínavý, s happy endem. O tom, jak moc je taková situace reálná, nebo spíše jak moc je reálné přežít takovou situaci, asi nemusíme polemizovat, ale četlo se to moc dobře.
Raději zešílet v divočině. Setkání s šumavskými samotáři
Aleš Palán
Zajímavá sonda do života lidí, kteří se dobrovolně vydali napospas Šumavě. Někteří lidi magoři, někteří to měli v hlavě srovnané.
Rybí krev
Jiří Hájíček
Dokonalé. Už dlouho jsem nebyla knížkou tak unesena. Bylo pro mě překvapením (příjemným), jak se dokázal Hájiček vcítit do prožívání a vnímání světa ženy, s veškerými detaily. Oceňuji i proměnu/nebo naopak zakonzervovanost některých postav. Vřele doporučuji.
Plachetnice na vinětách
Jiří Hájíček
Zatím nejslabší, co jsem od Hájíčka četla. Takové nijaké, nedopovězené, útržkovité, dialogy byly občas tak umělé, že se pomalu ani nedaly číst. A přitom to vypadalo na začátku slibně.. Za mě docela zklamání. Chyběla tomu hloubka a taková ta autorova citová angažovanost - kdy z těch jeho knih číší to, že je do tématu/prostředí/postav naprosto zažraný.
Dívka, již jsi tu zanechal
Jojo Moyes
Tak tady mi při konci skoro až slza ukápla.. Krásné, romantické, s dobrým koncem:-)
Krasojezdkyně
Jojo Moyes
(SPOILER) Opět krásně oddechové čtení, i když příběh dědečka a jeho ženy mi přišel lehce odbytý, čekala jsem větší návrat do minulosti, ale na celkovém vyznění to nic moc nezměnilo. Happy end se konal.
Jeden kopeček šmoulový
Marie Doležalová
Nostalgické, devadesátkové, usmívala jsem se u knížky po většinu doby, autorka mi v mnoha pasážích mluvila z duše.
Jsi tam, brácho?
Marek Herman
Každou druhou větu bych si nejradši vytesala do kamene, abych na ni při výchově dětí nezapomněla..
Sama sebou
Jojo Moyes
Byť jsem nečetla předchozí dvě knížky, na které tato navazovala (jen jsem viděla film Me before you), tak to vůbec nevadilo. Další červená knihovna, ale napsaná poutavě, ne se stupidními dialogy (což oceňuji) a hlavně s myšlenkou.
O myších a lidech
John Steinbeck
Zpočátku jsem si říkala, že nechápu, proč je takový "stupidní" demonstrativní příběh zařazeny mezi nejlepší knížky a doporučenou četbu. Pochopila jsem to až s posledími stránkami. Knížka o předurčenosti, které se někteří jen těžko vyhnou a o snech, které navždy zůstanou jen sny.
Hana
Alena Mornštajnová
Začátek slibuje zajímavý/originální příběh, i místo, ale je to jako na houpačce, napínavé pasáže střídá nuda, pak se zase na chvíli objeví nějaká zajímavá postava nebo námět, ale není to rozpracované, takže to s další stránkou zaniká. Z knihy mám rozporuplné pocity.
Hotýlek
Alena Mornštajnová
Těžko se sympatizuje s hlavním hrdinou, který si hraje jenom na vlastním písečku.. "Jak je možné, že Václava si každý váží a má ho rád? Cožpak si nikdo nevšiml, že je to zbabělý, sobecký kripl, který kvůli svému pohodlnému klidu obětuje každého, kdo se mu nehodí? A pak udělá dobrý skutek, navštíví svoji ubohou Lucii a všechno špatné je odčiněno."
Nějak se nemůžu do knížek p. Mornštajnové ponořit, některé náměty jsou skvělé, neotřelé, ale bohužel málo rozpracované. Na mě mají knihy až moc rychlé tempo bez hlubšího vhledu do jednotlivých postav/období.