BáraLind.
komentáře u knih
Eleanor se má vážně skvěle
Gail Honeyman
Tohle bylo silné.. Oceňuji, že Raymond, který sehrál v životě E. takovou roli nebyl žádný hezounek, že měl své chyby a vlastnosti, které se E. nelíbily, nebylo to takové prvoplánové a bylo příjemné, že jsme se podrobnosti z života Eleanor dovídali postupně. Vlastně tam nic nebylo prvoplánového nebo povrchního.
Krasojezdkyně
Jojo Moyes
(SPOILER) Opět krásně oddechové čtení, i když příběh dědečka a jeho ženy mi přišel lehce odbytý, čekala jsem větší návrat do minulosti, ale na celkovém vyznění to nic moc nezměnilo. Happy end se konal.
12 pravidel pro život. Protilátka proti chaosu
Jordan B. Peterson
Silné, rozvleklé, k zamyšlení, jdoucí do hloubky, rozhodně ne pro někoho, kdo se aspoň letmo neorientuje v historii/filozofii 20. století a v křesťanských základech, náročné na čtení, ale zároveň i velmi pravdivé (i když ne se vším mohu souhlasit). Kdyby byla knížka třetinová, četla by se lépe, ale na druhou stranu by možná nevedla k onomu potřebnému zamyšlení.. Doporučila bych to všem přemýšlivým lidem, kteří se nebojí přiznat si, že něco dělají blbě a chtěli by to dělat jinak.
Emma
Charlotte Brontë
Tak tuhle knížku jsem si opravdu užila, měla spád, byla napínavá, lehce záhadná, měla šmrnc a dopadla dobře. Co více si od odpočinkové literatury přát?:-)
Heřmánkové údolí
Hana Marie Körnerová (p)
Pokoru a umění vděčnosti hlavní hrdinky bych chtěla mít. Vůbec by mi nevadilo, kdyby zrovna tato kniha byla dvakrát tak delší a některá období nebo situace byly více rozepsány. Na druhou stranu chápu, že pokud se to zakládá na skutečném příběhu, tak by to musela být o tom více fabulace. Více takových knih.
Hora mezi námi
Charles Martin
Sice jako dost romantická slaďárna, v první polovině byly nahrávky do diktafonu (a tudíž odklon od děje) dost rušivé, ale všechno vlastně spělo k vyústění a bez toho by nebyl příběh celý. Děj napínavý, s happy endem. O tom, jak moc je taková situace reálná, nebo spíše jak moc je reálné přežít takovou situaci, asi nemusíme polemizovat, ale četlo se to moc dobře.
Rozum a cit
Jane Austen
Kdyby to začalo až v půlce, bylo by to čtivější, ta druhá půlka už měla spád. Ale ta první se vlekla, začínala jsem tu knížku číst snad pětkrát, než jsem se dostala přes prvních pár stránek. Ale je to pohlazení po duši, zlo potrestáno, dobro zvítězilo.
Božidara
Veronika Hájek Hurdová
Má to paní Hurdová hezky promyšlené a je vidět, že myšlenky, které skrze Božidaru a Rosie sděluje, má i prožité, nejsou to jen prázdné kecy. Místy lehce toporné dialogy, což se ale dá pochopit, když co rozhovor, to sdělení nějakého "moudra" (teď to nemyslím pejorativně). Druhá půlka knihy, která byla o putování, ke mě promlouvala více.
Neviděli jste Melody?
Sophie Hannah
Místy se to dost vleklo, přišlo mi, že to až tak moc nedrželo pohromadě.. Napínavé tak na půl, určitě bych po tom znovu nesáhla. Ten luxusní rezort, ve kterém hlavní hrdinka pobývala, mi přišel jak popis nějakého naprosto utopického místa, chvílemi jsem čekala, že tam na ni zpoza rohu vyskočí nějaký mimozemšťan a přenese to celé do nějakého sci-fi ladějí. Moc nedoporučuji.
V patách Elize Cynsterové
Stephanie Laurens (p)
O trochu napínavější příběh než v případě první části trilogie o sestrách Cynsterových (V rukou vikomta Breckenridge). Kdyby to šlo, tak dám 3,5/5.
Jeden kopeček šmoulový
Marie Doležalová
Nostalgické, devadesátkové, usmívala jsem se u knížky po většinu doby, autorka mi v mnoha pasážích mluvila z duše.
V rukou vikomta Breckenridge
Stephanie Laurens (p)
Trošku škoda, že autorka neoplývá trošku větší slovní zásobou, některá slovní spojení (nebo i věty) se příliš často opakovaly, popisy erotických pasáží na jedno brdo, příliš slov, ve kterých zanikl samotný akt. Ale jako oddychové čtení dobré, trocha napětí, nesourodá dvojice, která si k sobě našla cestu. Některé motivy zajímavé (např. čarodejnice alias paní údolí ad.).
Vrány
Petra Dvořáková
Neskonale věrně vykreslená psychologie postav, autorka rozumí tomu, co píše, rozumí motivaci jednotlivých postav. Jen kdyby to nebyl takový tragický příběh.. a přitom takových je kolem nás..
Vánoční prasátko
J. K. Rowling (p)
To bylo takové krásné pohlazení na duši. Velmi propracované charaktery postav, těch reálných i těch pohádkových. Myslím, že to může dětem pomoci lépe pochopit některé pojmy (ctižádost, principy, moc, paměť atd.). Fantazie, jakou má paní Rowlingová, je opravdu bezbřehá.
Chaloupky
Štěpán Javůrek
Knížka má úžasný potenciál, ale bylo to napsáno ne příliš čtivě. Až tak nějak naivně, postavy charakterově moc nepropracované, a přitom velmi sympatické (aspoň tedy ti hlavní kladní hrdinové). Bylo to až moc zatíženo popisem historických faktů.
Raději zešílet v divočině. Setkání s šumavskými samotáři
Aleš Palán
Zajímavá sonda do života lidí, kteří se dobrovolně vydali napospas Šumavě. Někteří lidi magoři, někteří to měli v hlavě srovnané.
Nuselskej punk
Metoděj M. Alexa
Síla.. Na povrchu k zasmání, pod povrchem k pláči. Srát na to.
Plachetnice na vinětách
Jiří Hájíček
Zatím nejslabší, co jsem od Hájíčka četla. Takové nijaké, nedopovězené, útržkovité, dialogy byly občas tak umělé, že se pomalu ani nedaly číst. A přitom to vypadalo na začátku slibně.. Za mě docela zklamání. Chyběla tomu hloubka a taková ta autorova citová angažovanost - kdy z těch jeho knih číší to, že je do tématu/prostředí/postav naprosto zažraný.
Tiché roky
Alena Mornštajnová
Zatim nejlepsi z knih, co jsem od ni cetla (Hana, Hotylek, Slepa mapa). Mornstajnova ma zvlastni typ hlavnich hrdinu - jsou to casto lide, kteri neciti vinu a neciti se byt nijak zodpovedni za sve ciny. Uplne se s tim neztotoznuji, ale je mi jasne, ze kazdy clovek to ma jinak. Trochu me mrzelo, ze ten konec nebyl vice rozepsany, ale beru to tak, ze je to na fantazii kazdeho ctenare, co se odehralo na konci.
Opat chuligán aneb Dobré dílo Anastáze Opaska
Monika Elšíková
Pro mě trochu zmatečně sepsané, ale osobnost otce opata autorka vystihla velmi barvitě, a to mě na knížce bavilo.