Audrina komentáře u knih
Jak moc jsme nemorální, když se rozhodneme být milenkou. A jsme vůbec nemorální? A co všechno v nás může vyvolat touha zkrátka nebýt sám?
Lucie i Anna jsou manželka a milenka, dělí je věk i životní osudy, spojuje je ale jeden muž. Pří druhém pohledu ale čtenář zjišťuje, že je spojuje mnohem víc.
První kniha roku 2023 a absolutní pecka.
Anotace je u téhle knihy trochu nepravdivá. Neštěstí v Aberfanu sice v knize hraje roli, mnohem víc je ale příběh o hledání cestě sám k sobě, a jak moc nás naše okolí dělá takovým jakým jsme.
Příběh Williama je moc pěkně a citlivě zpracován, rozhodně zajímavý počin letošního roku.
Rozhodně se řadím po bok nadšených čtenářů. Fantasy čtu poměrně málo, tahle kniha a celý tamější svět mě ale bavil moc. Vše dávalo smysl, postavy byly dobře vykreslené a příběh měl spád. Rozhodně oceňuji, že se v příběhu nevyskytovalo přehnané množství romantiky
Co, a hlavně kdo rozhoduje o vině a nevině? Je možné prožít život tak, aby na nás neulpěla ani kapka viny? A lze tak prožít vypjaté situace jako válka?
Haratischwili rozplétá osudy jednotlivých postav, představuje jejich jednání, ale nakonec je to čtenář sám, který se musí rozhodnout, jaké postavy vlastně jsou. Příběh plný silných myšlenek odkrývající jednu skorozapomenutou epizodu lidských dějin.
Musím říct, že Britka se mi líbila o něco víc, nelze ale zpochybnit, že Kočka a generál patří ke skvělým počinům současné literatury
Pokud jde o Tolstého, dávám přednost Anně Karenině, Vojna a mír pro mě ale byla knihou, kterou jsem chtěla za svůj život přečíst. Musím říct, že mi zabrala téměř celý letošní rok, četla jsem ji na etapy, jelikož to rozhodně není snadné čtení. Tolstoj nejenže popisuje osudy jednotlivých protagonistů, přidává i spoustu filozofických myšlenek.
Velice povedený příběh plný všedních každodenností. Autorka mistrně dovedla popsat jednoduché myšlenky a příběhy obyčejných lidí.
Knihy Luca Di Fulvia mám načtené, tato byla poslední, která mi z jeho sbírky chyběla. Jak jsem už zmiňovala v jiném komentáři, u autora mám problém, že se opravdu hodně vykrádá a pro své postavy používá pořád ty stejné archetypy. Pokud jste od něj tedy již nějaký příběh četli, dokážete už na začátku celkem snadno odhadnout, jak celý příběh skončí.
Je smutné vidět, kam může člověka zavést obyčejná touha být milován. Símka by pro svou matku udělala cokoli, dokonce obětovala vlastní život.
Při čtení na mě dopadala velká tíseň, skvěle napsaný příběh
Mám ráda africké autorky, protože dokáží evropskému čtenáři předkládat úplně jiný obraz života, než na jaký jsme zvyklí. Události, které souvisejí s válkou Biafře mi jsou dobře známé, je mi ale jasné, že to není konflikt, který by znala masová veřejnost.
Styl autorky je poměrně specifický, brzy si na něj ale zvyknete a začtete se do příběhu obyčejných lidí a jejich touze po životě
Trochu jsem se bála, jak půjde dohromady 140 stran a rodinná sága, příběh mě ale naprosto uchvátil.
Autor skvěle navazuje na tradici francouzského románu a s naprostou lehkostí nám předkládá osudy rodiny Lonsonierů. I přes malý počet stran dokážete pochopit každou postavu a její jednání.
Pro mě rozhodně jedna z nejlepších knih roku
Knih od druhé světové válce a osudech židovských rodin vzniklo nespočet. Přiznám se tedy, že jsem v tomhle žánru hodně náročná. Kniha Georgie Hunter je ale opravdu nesmírně povedená, obzvlášť jsem ocenila, že se příběh neodehrává v koncentračních táborech, ale je nesmírně rozmanitý.
Co je na příběhu nejvíce fascinující je pak skutečnost, že byl inspirovaný skutečnými událostmi.
Honza Vojsko má skvělý talent v tom, že vztahové věci umí předávat srozumitelně velkým masám. I jeho druhá kniha je nesmírně zajímavá a poutavě napsaná. Ocenila jsem, že tam byly některé věci mnohem víc rozebrané, zároveň bych asi ocenila i více příkladů z praxe
Je mi líto, že musím dát nižší hodnocení, ale bohužel mě knížka zase tolik nezaujala. Je to zřejmě tím, že jsem čekala něco trochu jiného.
Příběh je to bezesporu zajímavý, autorka používá neskutečně krásný jazyk, bohužel mi to ale často přišlo zbytečně natahované.
Honzu Vojtka mám hodně ráda, líbí se mi, jak lidskou formou dokáže přiblížit poměrně komplikovaná témata jakým jsou vztahy.
Pokud jste ale slyšeli nějaký jeho podcast nebo četli rozhovor, nedozvíte se zase tolik nového. Není ale od věci to mít utřízené i v papírové podobě.
Paví hody byly moje první setkání se Štifterem. A možná byla moje očekávání až moc velká, ale po dočtení mám lehce rozporuplné pocity.
Příběh byl zajímavý, ale občas jsem se ztrácela v postavách a jménech a z nějakého důvodu mi neseděl ani jazyk, který byl sice krásný, ale v celkovém kontextu příběhu mi nějak nezapadal.
Kniha, která před rokem obletěla knižní svět a já se k ní tradičně dostala až se zpožděním. Očekávání byla veliká, všechna se ale naplnila.
Jedná se o nesmírně krásný a zároveň smutný příběh. Stránky vám budou ubíhat nejen díky příběhu, ale i díky krásnému jazyku, který je v knize použit.
Závěr jsem obrečela, ale vím, že něco takového do příběhu zapadlo
Velice zajímavý námět, ale bohužel provedení bylo slabší. Vyprávění z pohledu domu je skvělý nápad a po přečtení anotace jsem se na knihu moc těšila.
Autorka si dle mého ale ukousla víc, než by byla schopná zvládnout. Popsat asi 400 let historie na 250 stranách totiž není moc dobře možné a tím pádem se jednalo o jakýsi průlet historií. Kvůli tomu si tak čtenář těžko hledal napojení na jednotlivé postavy a i přes nepřízeň osudu s ním žádné velké emoce necloumaly
Musím říct, že mě překvapilo, že kniha vyšla u vydavatelství Ikar. Rozhodně totiž nepatří mezi klasické a jednoduché romantické příběhy, které Ikar běžně vydává.
Přiznám se, že mě nepřestane překvapovat, jak je možné, že se v celkem nedávné minulosti (a v civilizované Evropě), mohla dít taková nespravedlnost na ženách.
Kniha obsahuje obrovské množství krásných myšlenek a rozhodně ji doporučuju k přečtení
Pokud chcete sáhnout po dobře a zajímavé knize ze žánru fantasy, určitě neuděláte chybu. Ano, je v ní určitá dávka předvídatelnosti a patosu, ale to v každém příběhu tohoto žánru. Ráda to knize odpustím, protože mi přinesla velice zajímavý děj, dobře napsané postavy a děj, který není zase tak běžný.
Ano, mluvíme tam o jakési záchraně světa a válce, ale rozhodně se vyvrcholení neubírá směrem jako v béčkových fantasy románech.
Rozhodně se těším na další díly.
Od autorky jsem četla již Podbrdské ženy a ty se mi líbily asi o něco víc. Cyklistka nebyla špatná, ale nějak mi v ní chybělo něco navíc, co by mě udrželo v napětí a chtěla jsem číst dál a dál.
Autorka určitě umí psát čtivě, celkový příběh mi ale ve skutečnosti nepřišel tak zajímavý, abych po něm sáhla znovu