Atrament komentáře u knih

Autorovi moc nejdou dialogy, ty působí dost toporně (všiml jsem si toho už v RPO). Postavy navíc ani tak nemluvily jako neustále citovaly nějaké ty nerdovské klasiky nebo na ně odkazovaly.

Příběh na mě působil dojmem, jako že vznikl z momentálního popudu na základě velmi prostého nápadu (obšlehnutého z Enderovy hry), ale s kterým si autor po chvíli už nevěděl rady, takže vznikl jakýsi nevyvážený paskvil, kdy se v rozvláčném úvodu nastíní celkem slibná situace ohledně invaze mimozemšťanů, která je následně ale dost zkratkovitě a zrychleně dotlačena k patetickému konci.

Po RPO dost velké zklamání, ale chápu, že skvělé debuty se dost těžko trumfují...

16.04.2019

No myslím, že se z tohoto tématu dalo vytěžit daleko více, než plochý a nudný příběh chlapíka, co neustálě kňourá, že se mu stýská po manželce, a který je navíc plný nesmyslů a nelogičností...

1 04.04.2019

Po Prvok, Šampon, Tečka a Karel je toto moje druhá 'Hartlovina' a nejspíš i poslední. Zatímco PŠTaK bylo místy vtipné a sedlo mi, tak tohle bylo obrovské zklamání. V knize sledujeme osudy naprosto nezajímavých postaviček, které řeší prakticky jediné - vztahy. Postav je tolik, že jsem měl místy opravdu problém se v nich orientovat, a aby toho nebylo málo tak se dost často skáče i v čase sem tam. Občas jsem fakt nevěděl, kdo je zrovna centrem dění, to ale bylo celkem jedno, protože postavy byly vesměs snadno zaměnitelné, žádná nebyla ničím vyjímečná nedejbože zajímavá. Ději chybí jakákoliv pointa a kvůli nesnesitelně přeslazenému happyendu mám sto chutí odebrat jednu hvězdičku. Nakonec ale ponechám dvě, přece jenom musím uznat, že má Hartl ženskou psychiku solidně zmáknutou (nedalo by mi práci uvěřit, že to napsala ženská) a je to napsané docela čtivě.

1 06.12.2018

Vydržel jsem to do San Franciska. Školácký sloh, kýčovité 'filozofování', prostě děs...

Popis knihy je silně zavádějící, jde o nechutnou náboženskou agitku s několika málo postřehy z období komunistických represí let padesátých. Hlavní hrdina je nepříliš bystrý s předlouhým vedením, který v téměř každé své větě utíká k papouškování klasických panbíčkářských frází a svým chováním a postřehy lehce připomíná hlavní hrdiny povídek Šimka a Grossmanna.

Pokud se někdo budete chtít, stejně jako já, do knihy pustit v domnění, že se dočtete něco o tom, jak to tehdy v těch věznicích a táborech chodilo, tak si prosím ušetřete čas, protože zde se to nedočtete. Autor si lidí a dění kolem sebe všímá jenom pokud nějakým způsobem reagují na jeho víru, jinak je zcela uzavřen ve svém vnitřním světě a to se na obsahu knihy velmi silně podepisuje.

Pamatujete na počátek devadesátých let, kdy v televizi běžel pořad, ve kterém borci předávali divákům energii prostřednictvím nastavených dlaní a urputného pohledu? Na stejné úrovni debility se pohybuje tato sračka...

Začátek byl dost rozvleklý a ne moc zajímavý, až jsem skoro knihu odložil, ale pak se to najednou rozjelo. Kniha obsahuje spoustu zajímavých postřehů nejen ohledně environmentalistiky, ale také i o tom jak snadno námi média dokáží manipulovat (a taky to dělají).

I přes zajímavost tématu to ale není na víc než tři hvězdičky, akční pasáže jsou docela odfláklé.

4 28.12.2017

Poprvé jsem To zkoušel přečíst před pětadvaceti lety, tehdy jsem to odložil, prostě proto, že jsem u toho usínal nudou. V průběhu následujících let jsem se k Tomu pokusil několikrát vrátit, vždy se stejným výsledkem. Naposled jsem se tedy pustil do zdolání této bichle letos za pomoci audioknihy, a konečně po celém čtvrt století jsem ji konečně 'dočetl' :)

Odjakživa mám pocit, že Kingovy knihy píšou minimálně dva různí lidé. Jeden dobrý a jeden mizerný spisovatel. Jeho knihy jsou totiž přesně tou směsicí jaká by vznikla spoluprací takto dvou odlišných autorů - pasáže od toho dobrého jsou super, čtivé a odsýpají a pasáže od toho špatného autora jsou rozvleklé, ukecané o zbytečnostech a neskutečně nudné.

A to je přesně problém Toho. King megalomansky rozjel zajímavý příběh v několika časových liniích mezi kterými přeskakuje sem a tam, což se ale velmi rychle omrzí. King skáče sem tam a děj se v obou hlavních časových liniích pohybuje tempem obstarožního hlemýždě. Příběh dětí postrádá napětí, protože díky časové linii dospěláků čtenář od začátku ví, že dětem se nic moc nestane, když jsou pak všichni naživu jako dospělí.

Takže celý čtenářský zážitek se mi velice záhy smrsknul na netrpělivé očekávání, že se vysvětlí co to vlastně TO je, ale než k tomu došlo musel jsem se prokousat opravdu obrovskou hromadou vaty. Chvílemi jsem měl fakt pocit, že to King snad dělá schválně, že zkouší co jsou čtenáři ochotní snášet (viz třeba již zde někým zmiňovaný výčet léků v lékárničce). Občas se King docela opakuje, tu a tam rovnou celými větami.

No a samotný závěr byl velmi divný a popravdě mi ani moc nedával smysl. Takže nakonec dávám pouhé dvě hvězdičky.

10 11.10.2017

Je až s podivem, že podle tak slabé knížky vznikl tak dobrý film.

1 10.05.2017

Zbytečně rozvleklý začátek se najednou přehoupne do uspěchaného a nezajímavého konce. Zajímavý námět totálně nevyužitý. Tohle byla moje druhá Cardova kniha a zároveň poslední, jeho styl mi vůbec nesedí, neumí čtenáře vtáhnout do děje a jeho popularita je mi vážně záhadou.

15.04.2017

S grafickou podobou této miniaturní e-knížečky si tvůrci moc hlavu nelámali - prostě tam nasypali text a k němu pár obrázků tak šikovným způsobem, že vznikl ohromný gigant o velikosti 9.2 MB, který se neuvěřitelně špatně čte, protože se ani nenamáhali se zarovnáním textu do bloku. Docela solidní množství gramatických chyb a překlepů na celkovém dojmu taky moc nepřidávají.

Kniha samotná nabízí zajímavé téma, bohužel nijak nevyužité. Suchopárný popis "coby kdyby" spousta čísel, spousta nezajímavých detailů. Absolutní absence jakéhokoliv humoru nebo nadhledu a přitom se přímo nabízely fabulace a mystifikace ve stylu našeho velikána Járy Cimrmana.

Četl jsem knihu při vánočním cestování za rodinou a to je taky jediný důvod proč jsem ji vůbec dočetl. Na to jak kratičká je, tak mi vydržela přes půl Evropy a zpět :)

31.12.2016

Takový gejzír klišé a šablonovitosti jsem nečetl už pěkně dlouho. Celý 'román' je snad poskládaný z vět vypůjčených odjinud, každá postava svým charakterem už tady byla snad tisíckrát, každá situace a 'zvrat' snad ještě vícekrát. Tolik proklamovaná brutalita je díky autorově neschopnosti pořádně barvitého a nápaditého popisu spíš otravnou a místy až směšně prvoplánovou záležitostí. Děj je přímočarý a natolik předvídatelný, že nemá vůbec čím překvapit ani šokovat, což je u knihy chlubící se nálepkou 'napínavý thriller' docela podstatný problém.

Vzal jsem si tento 'skvost' jako audioknihu na cestování. Jelikož jsem neměl na práci nic jiného než sedět a koukat z okénka vlaku a posléze letadla, tak jsem knihu poslechl celou, ačkoliv být doma a číst to jako knihu, tak to odložím už po první stovce stran.

Jak už tu několikrát zaznělo, příběh je průhledný a prostinký jak bulharská striptérka. Hlavní hrdinka je neuvěřitelná ve smyslu toho, že se nás autorka snaží přesvědčit, že holka ve svých 26 letech je pořád neschopná se vzpamatovat z rozchodu po pár měsíčním vztahu ve svých 16ti letech. Veškeré 'zvraty' a 'překvapivé odhalení' jsou čtenáři/posluchači jasné dlouho dopředu. Sloh autorky taky není žádný zázrak, píše rozvlekle, často omílá naprosté zbytečnosti pořád dokola, jenom seškrtáním keců okolo kvality kávy, kterou zrovna hrdina připravuje, pije, nebo aspoň touží pít, by se kniha smrskla na třetinu.
Jediné co mě na knize při poslechu překvapilo, byla zmínka o městě Reading právě ve chvíli kdy jsem seděl v Readingu na nádraží a čekal na vlak :)

Docela zajímavý námět, ačkoliv nijak zvlášť originální, totálně zabitý zvoleným jazykem a nesympatickými postavami - třicátník, který mluví jako patnáctiletý nadržený puboš a má IQ cca 80 a jeho krajně otravná sestřička policajtka, jejíž přítomnost v ději jsem pochopil ve smyslu - aby tam byla i nějaká postava s tragickou minulostí.

Děj je sice příjemně přímočarý, ale zároveň i dost předvídatelný a občas ne moc logický. Chování hlavní postavy a jeho myšlenkové pochody jsou přesně na té úrovni toho retardovaného puberťáka, čímž mě iritoval natolik, že jsem mu prostě nedokázal fandit, naopak jsem si většinu knihy přál, aby už ho konečně někdo sejmul. Aby toho nebylo málo, byly jeho eskapády prokládány otravnýmy plky jeho nešťastné sestřičky, která z nějakého důvodu musela nutně pořád ventilovat své nejnitěrnější pocitečky a prakticky všechno co se jí přihodilo dávat nějak do kontextu se svojí smutnou a temnou minulostí. Ach jo :(

Skandinávci umí dělat skvělou muziku, ale začínám mít pocit, že skandinávské moderní literatuře, po vyzkoušení několika dnes tak populárních tamních autorů, se začnu vyhýbat velmi velkým obloukem.

3 24.09.2016

Začátek docela ušel, ale ke konci šla kvalita strmě dolů a samotný závěr plný prapodivných zvratů a dost nelogického chování všech zúčastněných postav byl vysloveně slabý. Aby toho nebylo málo tak v samotném závěru ještě číhal přeslazený postelový happy end, který mě donutil ubrat jednu z původních tří hvězdiček.

Brown ví přesně jak zpracovat podobné téma, aby bylo čtivé. Důsledně se drží kratičkých kapitol, které vždy ukončuje buď nějakým velkolepým odhalením a nebo aspoň naznačením nějakého objevu, načež skočí v ději jinam, čímž zručně udržuje čtenářovu zvědavost našponovanou. Bohužel všeho moc škodí, a protože Brown tohle dělá opravdu pořád, velmi rychle se to čtenáři, který si toho všimne, omrzí.

3 26.08.2016

Vcelku solidní námět, který ale nemá na to naplnit zajímavým dějem 640 stran. Možná jako stostránková povídka by to ušlo, ale takhle to bylo utrpení. Obzvláště ke konci, kdy už děj vysloveně stagnuje a utápí se v dloooouhých, předlooooouhých, ultradloooooouhých popisech kdo kam koho jak zasáhl a co komu jak čvachtavě odpadlo (zase).

Navíc vyprávění v přítomném čase, to je prostě hnus. Iritovalo mě to celou dobu, stejně jako idiocie postav, jejich otravné sáhodlouhé vnitřní monology a křečovitě trapná snaha o černohumorné hláškování za každou cenu a pomalu v každém odstavci. Všeho moc škodí, a Asfalt je toho zářným příkladem, protože v něm je opravdu všeho zbytečně moc.

Když jsem se blížil ke konci, zvažoval jsem dát aspoň jednu hvězdičku, za těch pár pop-kulturních narážek ze kterých na mně dýchla devadesátá léta minulého století, ale konec to poslal do nekompromisního odpadu.

Na můj vkus příliš moc ubrečené a nepříliš přesvědčivé (navzdory tomu, že jde údajně o autentické vzpomínky). Autor dle mého příliš tlačí na čtenáře ve snaze ho rozbrečet za každou cenu, no slyšel jsem osobně v životě o dost pohnutější osudy. Autorův styl je sice čtivý a promyšlený, ale zároveň tak šablonovitý, že člověk prakticky pořád ví co se stane o pár stránek dále a dokonce co kdy kdo velmi dramaticky řekne.

8 08.03.2016

Mé první a velmi pravděpodobně i zároveň poslední setkání s tímto dneska tak populárním autorem. Děj knihy byl nezajímavý, postavy placaté a nudné a dialogy přímo otřesné. Atmosféru to nemělo takřka žádnou, napětí či akce se taktéž nekonaly a pokusy o vtipy byly hodně křečovité a trapné. Naštěstí to nebylo moc dlouhé, na dvě deštivé odpoledne, takže jsem to přetrpěl ve zdraví.

1 20.02.2016

Po výborném prvním díle následuje hodně strmý kvalitativní propad, děj mi přišel nezajímavý a nezáživný, někde v polovině knihy jsem zjistil, že se do čtení vysloveně nutím, takže jsem knihu odložil a proto ji jakožto nedočtenou ani nebudu hodnotit. Obrovské zklamání.

Nejprve jsem čekal vykrádačku Písně ledu a ohně, po pár stranách jsem se zase bál, že půjde o variaci na Zaklínače. Naštěstí to nebylo ani jedno. První část velmi čtivá a zajímavá, druhá dost ztrácí dech a hodně situací mi přišlo tak nějak utnutých a nerozvinutých. Český přepis jména hlavního hrdiny mi přišel velmi rušivý, ať jsem dělal co jsem dělal, pořád jsem četl Velín, takže další díly si dám raději v originále.

2 06.09.2015