antonin0999 komentáře u knih

Nevědět, že je tato kniha "kultovní", možná bych ji velmi rychle odložil. Kresba se mi nelíbila (a doteď příliš nelíbí) a děj byl příliš chaotický.
Postupem času se však dá na styl zvyknout a kapitoly se staly přímočařejšími a tím pádem jsem se nakonec od příběhu nemohl odtrhnout.
Zvláštní. Ale něco mě táhne dál. K dalšímu dílu.

Nebudu tedy soudit sny na první snění, karavana nočních můr je smrt i bez rubínu.

19.04.2018

Vrah schovávající se pod máminým deštníkem. Mrzutý dědektiv, který se stává pohodovým společníkem.
V každém lijáku je nejnápadnější ten, který je na něj nejlépe připraven.
Slyšíš jak houká Family Frost?
Knihu doporučuji všem, kteří jsou přesyceni klasickými detektivkami. Kingovi jde na co sáhne.

5 15.04.2018

Román sází na paradoxy. Děti, které se ocitají doslova uprostřed problémů dospělých a rovněž celé společnosti. Chromá oběť, která je označena za viníka. Coca-Cola, co měla být whiskey.
Krásné vypravěčství, svižný děj.
Bubák zachráncem.

3 04.04.2018

Některé kresby z Blacksada bych si dal nejraději na zeď svého pracovního pokoje. Inspirují a v mnoha z nich lze na několikáté zakoukání najít něco dalšího. Někdy právě takové detaily tvoří dokonalé pochopení příběhů, podobně jako když v běžných detektivkách vnímáte poctivě každé slovíčko.
Hodnocení knihy je naprosto zasloužené!
Ty krokodýle.

4 26.03.2018

Krásná obálka a informačně přínosný doslov Lenky Fárové považuji za nejpřínosnější části této knihy. Vyjadřovací potenciál autora je obrovský, ale zdá se, že období času stráveného v Praze nebylo nejlepší jak pro něj, tak pro jeho múzy. Trápení od piva k pivu, rána k ránu a pro čtenáře rovněž od stránky ke stránce.
Četl jsem tuto knihu s dlouhými pauzami po několik měsíců a musel jsem se do ní nutit, ačkoliv jsem se na ni původně moc těšil. Člověk má (nejen) pocit, že čte to samé pořád dokola, je to až příliš dlouhá deprese, která se nikam neposouvá, reálií mnoho není a vlastně ani pořádných zážitků. Je to něco mezi opilostí a kocovinou na cestě domů po nepovedené kalbě.
Ale přesto závidím všem, kdo měli tu čest...

1 26.03.2018

Bílá obálka se žloutkovým věnečkem se zdá být na první pohled kontrastní k obsahu knihy a ze své knihkupecké zkušenosti musím přiznat, že než jsem knihu přečetl, nedoporučovala se mi snadno.
Hanu, knihu i postavu lze popsat jedině mnoha přídavnými jmény. Představuje nám drsný svět minulosti, ale trochu i to, jak se "nezaujatý" člověk staví k utrpení druhého. Díky skvěle použitému jazyku se příběh stává ještě dojemnějším a svým blízkým jsem měl potřebu se z něj vypovídat.
Aleně Mornštajnové jsem uvěřil všechno. Nenominování této knihy na cenu Magnesia Litera je ostudou této soutěže.

19 18.03.2018

Mark Manson umí vyprávět příběhy slavných osobností velmi lidsky. Nesoudí, jen pozoruje nějaké vzorce chování, na které nanáší svou /u prdele/ teorii.
Ucelený systém jsem v tom však nenašel. Zatímco jednotlivé body, které vznikly z příběhů slavných osobností (nevznikla tato kniha dle knihy "Kraď jako umělec"?) si budu pamatovat, historky z Mansonova života určitě ne.
Chvíli bavil, chvíli nudil. Do života jsem si alespoň na pár týdnů něco odnesl, ale už se (jak by řekl Mark, na vlastní zodpovědnost) k této knize nevrátím.

15.03.2018

Byly to rozporuplné pocity s kterými jsem zavíral tuto knihu. Bavila mě. Samotná zápletka a proplétání času mi připomínala jiného mého oblíbence Olsena. Hlavní postavy jsem si zamiloval už dříve. Z mého pohledu posunul Lagercrantz Milénium, ačkoliv to bude znít trochu paradoxně, mezi bestsellery dnešního typu, čímž kniha trochu ztrácí kouzlo. Je to dobré, kvalitní, ale to, čím se stalo Milénium ikonou, začalo trochu šednout.
Larssonovo charismatické psaní se neohlíželo na "záživnost za každou cenu" ani na jednoduchost děje a černobílé chování postav. Znám mnoho lidí, kteří po pár desítkách stran zavřeli první díl, kvůli složitým popisům a detailnímu přístupu k politice. - Jenže bez těchto atributů by se tato série nikdy nestala legendární. Charaktery mi tentokrát připadaly jako podruhé vymáchaný čaj. Lisbeth trochu překofeinovaná, do Mikaela bych se znovu literárně nezamiloval.
Přesto je "Muž, který hledal svůj stín" kvalitním pokračováním, které, sic nedokonale, nadále dokáže udržet čtenáře v napětí, a tak i očekávání dalšího dílu.

6 12.03.2018

Podobně jako u "Kraď jako umělec" se jedná o krátkou motivační knížku, ke které se lze vracet. Kniha je předkrmem k aktivitě. Otevře mozek novým možnostem - jestli funguje, měla by spousta lidí jmenovat autora v závěrečných (nebo úvodních) titulcích. Jestli se tak děje? Google it!

22.02.2018

Ačkoliv jsem ke knize (nejen vzhledem k jejímu provedení) přistupoval poměrně skepticky, při čtení se tento pocit spíše obrátil a chvílemi jsem byl autorovými (čti ukradenými) poznatky nadšen. Zda a nakolik se pro mě stanou prospěšnými ukáže až čas.

20.02.2018

Martin je ve své autobiografii upřímný. Tak jak ho známe ze závodů je autentický, a to je vlastnost, pro kterou se stal - kromě jeho perfektní výkonnosti - legendou nejen biatlonu, ale i sportu jako takového.

5 18.02.2018

Dramatičtěji než závěrečná "akční" část na mě působil začátek a střed knihy. Grishamovou nejsilnější stránkou se zdá být spíše vytváření napětí z pracovního přepětí, stresu a až hysterické snahy hlavní postavy zvládnout vše perfektně. Oproti tomu budování důvěryhodného finiše překazil autor přílišným množstvím shod náhod a čtenář nemilující superhrdiny propadá až do mírně skličujícího slzopádu, protože si spisovatelovy důvěryhodné postavy zasloužily více.

4 13.02.2018

Carl Morck mě baví.
Baví mě i záporáci.
Asad je tajemnej a nezničitelnej jak Semir Gerkhan.

Na knihách pana Olsena se mi líbí, že mají propracovanou zápletku, člověk se do knihy dokáže ponořit - a přitom se dá snadno číst i cestou tramvají do práce.
Jen občas dojedeš až na konečnou.

10 31.01.2018

Pro mě jako knihkupce a potenciálního autora důležitá kniha. Řekl bych, že svým způsobem zbavuje čtenáře předsudků a díky práci na programu a následné analýze výsledků dokáží autoři čtenářům otevřít oči.
Inspirativní je zjištění jakých neduhů se vyvarovat, ale především to, že se nestanete autorem bestselleru "jen tak" - o čemž možná spousta lidí sní. Je zapotřebí spousta analytické dřiny a tato kniha naznačuje, že rovněž matematického talentu či léta praxe se zaujímáním čtenářů.
I pokud by někoho tato část nezajímala, doporučuji si ji alespoň vypůjčit a projít si všechna důležitá díla, určitě se najde několik knih, na které budete mít po přečtení chuť.

30.01.2018

Pěkný styl psaní & zajímavě vykreslený svět tvořený miliony mil kolejí & nebezpečné půdy /radši nikdy/ pod nohama & encykolejickou příručkou zvířeny.
Postavám jsem se nedostal úplně pod pražec, fandil jsem, ale trochu se závratí.
I co se týče popisu vlaků, China spíše nechává prostor čtenářově fantazii.
Svět s potenciálem. Ale závora & stop. Škoda.

2 21.01.2018

Pro příběh je možná charakteristické, že jediné charaktery, na které budu v životě nadále vzpomínat, budou Trifidi.
Kreativnější, silnější i týmovější než lidé - bez chuti a zápachu.

Do čtení jsem se chvílemi musel nutit, osud postav mi byl - bohužel - lhostejný.

3 19.01.2018

Výborná kniha, ve které Orwell perfektně vystihuje své názory, někdy s až překvapující přísností. První část popisující Wigan a jiná hornická pracoviště a města je k druhé - která rozebírá situaci socialismu potřeba. Nicméně v některých částech se může kritika socialismu bez potřebných historických a literárních znalostí zdát lehce nepřehlednou.

14.01.2018

"Smrť si to nechal projít dutinou"

Sekáč je sympoš.
A chlapec taky.
"Mort, jmenuju se Mort. Mortimor."

Tento zeměplošský příběh na mě působil zatím nejlépe. Humor a hra neupozaďují propracované, lidské i antropomorfní personifikace.

Doufám, že se potkáme. Znáš to - reinkarnace.

1 07.01.2018

Co se týče této sbírky povídek - neplatilo pro ni to, co pro ostatní knihy Agathy Christie, a to ten pocit, že se od nich nemohu odtrhnout. Stále kvalitní, stále dobrý, ale slabší odvar toho, co ve mně její knihy dokáží probudit.
Nejvíce mě potěšila povídka Greenshoreská kratochvíle, Únos Kerbera byl však zatím tím nejslabším příběhem, co jsem od autorky četl.
Tuto knihu tedy doporučuji především skalním fanouškům.

2 06.01.2018

Povinná četba pro všechny rozmazlence (jako jsem i já). Orwell na příkladu vlastní zkušenosti popisuje to, že chudý člověk mnohdy podává vyšší výkon než vrcholový sportovec. Musí se postarat sám, za pár pencí a v mizerných podmínkách.

Věřím, že i díky této své zkušenosti toho George Orwell na literárním poli tolik dokázal a toto dílo je pro mne (možná paradoxně) vrcholem.

10 30.12.2017