Preludia & nokturna

Opětovné "čtení". Sandman o mne zavadil pláštěm v roce 2004 v USA a pak jsem si koupil vše, co v ČR vyšlo. Kdysi bych hodnotil všemi hvězdami, jenže dnes mám k úvodnímu omnibusu přece jen výhrady. Nemohu neobdivovat rozmach fantasie a rozsah erudice autora. Nemohu říct, že by kresby nebyly atmosférické a znepokojivé. Ale vadí mi (pardon, pane Janiši, vím, že jste legenda) místy ne zcela přesvědčivé převedení do češtiny. Ne snad že by to bylo chybné, ale spíš mi to občas v první třetině znělo necitlivě. Některé obraty bych lehounce upravil, někde změnil slovosled a citát Puka (děkuji za upozornění na něj v soukromé poště) je samozřejmě přesný a hlavně ze současného překladového standardu, ale v daném místě bych volil něco rozmáchlého, básničtějšího, co do samotných veršů hry sice nesedí, ale tupouna jako já upozorní, že jde o citát z klasiky a více to vykreslí Sandmanův údiv, např. Jací blázni umíte vy lidé být! Ale to je spíš můj problém než právoplatná výtka.
Autorský text mne také občas štve. Na několika místech by Gaiman mohl mlčet a tím dodat váhu sdělenému, ale on vysvětluje nebo upozorňuje, na co odkazuje. Comic book pro starší a pokročilé tak někdy působí spíš jako učebnice pro nedouky. Jako dítě jsem s gustem poslouchal na pirátské audiokazetě nahrané a na magneťáku JVC z Tuzexu přehrávané forbíny Wericha s Horníčkem. Jasně že jsem třetině věcí nerozuměl, třeba i proto, že W+H často používali cizí jazyky, ale prostě jsem k tomu nepotřeboval vysvětlivky často "tlustější než kniha, kterou to vysvětluje". Domyslel jsem si to, dovzdělal se, nutilo mne to se ptát, hledat. Lecčemu jsem porozuměl až po mnoha letech a lecčemu možná neporozumím nikdy, ale rozhodně jsem od obou pánů, Neile Gaimane, nechtěl vysvětlivky.
A nemohu pominout ani to, že se postavy občas chovají nevěrohodně. Obzvláště Dr. Dee v říši snů. Jasně, je to pošuk a může se mu všechno v hlavě přepnout, viz scéna se Rosemary, když ho veze, ale to, jak se na konci před Sandmanem třese a toporně se omlouvá, to je prostě neuvěřitelné a hrozně mi to vadilo.

Kresby jsou někdy úžasné a jindy se mi prostě nezdají. Umím si představit jak je těžké udržet jednotu vzhledu postavy, ale prostě mnohé z nich vypadají jednou nějak a jindy trochu jako někdo jiný. Občas jsem je poznal spíš podle oblečení a kontextu než podle obličeje nebo rukou.

4,5 hvězdy jsou pro Preludia a nokturna akorát. Jsou výborná, jen jako zmlsaný literaturomilec nemohu pominout těch pár negativ, která jsem vypsal.

Prvá kniha Sandmana nás vťahuje do temného a fascinujúceho príbehu o Morfeovi – Pánovi snov, ktorý je po desaťročia väznený ľuďmi túžiacimi po nesmrteľnosti. Keď sa mu konečne podarí uniknúť, jeho ríša snov je v troskách a on musí znovu získať svoje stratené nástroje moci.

Videla som seriál a pár vecí som potrebovala viac rozviesť. Naopak niektoré mi nedávali zmysel, tak som chcela vedieť, či to len produkcia dovrzala, alebo sa len držali deja. Bol to pre mňa asi prvý “dospelácky“ komiks a trochu som sa toho bála, ale zážitok z čítania ma hodne milo prekvapil. Nie je to len skvelo graficky spracované dielo, ale aj brána do sveta, kde sny, mýty a realita splývajú v jedno.

Atmosféra je temná, miestami znepokojivá, no zároveň nesmierne podmanivá a melancholická. Preludia a Nokturna sú úvodom do série so silným príbehom o páde a pomalom návrate bytosti, ktorá ovláda sny. Ak miluješ príbehy, ktoré ti rozhýbu predstavivosť, tak toto by mohlo byť uspokojivé. Prečítala som to na posedenie a určite ešte siahnem po ďalších častiach.

I já se nechala nalákat seriálem a musím říct, že rozhodně nelituji. Ilustrace jsou skvělé a Morfeova kreslená podoba se mi moc líbí, je tajemný a trochu i děsivý. Děj již samozřejmě znám, ale kniha mu dodala další rozměr. Zkrátka jsem spokojená a natěšená na další díl.

Samozřejmě jsem se nechal nalákat seriálem a jsem rád, že mě to tak chytlo. Příběh slušně rozjetý, seriálu hodně podobný. Kresby se mi moc líbily a jsem zvědavý kam se příběh pána snů bude odvíjet dál. Velmi zajímavé a jedinečné.

Famózní, strhující, mysteriózní, zajímavý svět. Gaiman jako vždy nezklamal. Komiks, který ale není jako ostatní. Nesrovnávejte jej s Marvel a s DC ani s ničím takovým.
Naprosto perfektní a napínavý příběh.

Otevírám dveře do snu, rozhlížím se, seznamuji se s jeho pánem. To všechno obezřetně, s vědomím že ty skutečné noční můry asi teprve přijdou. Proto zatím jen čtyři hvězdy a můžu prozradit, že u Domu pro panenky už jsem šel bez váhání na pět. Moje nadšení tlumí určitá (vědomá?) stylová roztříštěnost jednotlivých částí, ale potenciál je cítit obrovský.

Moc komiksů jsem zatím nečetla, ale tenhle mě moc bavil. Atmosféra je pěkně ponurá, téma snů dobře využité, hlavně v kapitole 24 hodin. Líbilo se mi i propojení s dalšími postavami, např. Constantinem, Dr. Destiny, Ligou spravedlnosti nebo Smrtí.

Sandman mě chytil do své snové říše. Jsem uchvácen z toho, jak jsou kresby propracované a jaké hluboké myšlenky se v komiksu skrývají. Na to, že je komiks poměrně staršího ražení, tak je velmi nadčasový.

V prvním díle sledujeme zajetí Sandmana lidmi, kteří chtějí, jak už to bývá, pána snů využít pro své vlastní účely, jenomže netuší, jaký chaos tím způsobí. Poté sledujeme jeho osvobození a cestu k získání jeho původní moci, navrácení jeho království snů pod jeho vládu, napravení škod a pomstu. Aby Sandman napravil způsobené škody, bude se muset dostat do míst, které nejsou lidskému oku přístupné. Například se vypravíme do světa démonů, kde bude muset Sandman svést litý boj.

Co se stane, když lidé přijdou o své sny a ztratí všechny naděje? A co teprve, když si lidé nebudou lhát a bude nastolena upřímnost? Očekáváte, že se stane něco špatného, ale budou se dít ještě mnohem horší věci.
Komiks je skvěle propracovaný, až je mi líto, že to mělo pouze 240 stran. Doporučuji číst za dne, protože příběh je občas velmi temný.

Moje hodnocení 10/10 jsem nadšený a nutně potřebuji další díl.

Sandman používá komiks (médium) se vším jeho potenciálem. Pokud komiksy nekonzumujete, je toto dobré dílo, které demonstruje jejich sílu.

Dílo provází unikátní atmosféra, která může mnohé uchvátit a některé odradit. Celou četbou vás bude provázet lehce depresivní nálada. Nabízí i pohled do temných zákoutí lidských duší. Kresba je moc pěkná a jedinečná.

80% - od Gaimana jsem toho četla nemálo, ale proslulé komiksy se Sandmanem mě zatím kupodivu míjely. Tyhle začátky (kde on sám přiznává, že to nebylo úplně ono) mi sice s ohledem na to, jak znám jeho spisovatelské umění, připadají trochu neobratné, ale atmosféru těmhle prvním osmi příběhům upřít nemohu.
Samotná postava Sandmana (hrdiny DC univerza, kterého si Gaiman přetvořil podle svého) lapeného v roce 1916 do pasti zlotřilým Burgessem (který chtěl ve skutečnosti přemoci Smrt) čtenáře hned zaujme. Mladší bratříček Smrti po svém osvobození pátrá po svých symbolech moci - měšci s pískem (podle dávné germánské mytologie se písek sype do očí lidem a přináší spánek a sny - a to mě na Gaimanovi odjakživa nesmírně baví, jak umí pracovat s mýty, pověstmi atd. - viz jeho společný počin o přátelství anděla a démona Dobrá znamení napsaný s Terrym Pratchettem), helmě (pro tu se musí vydat až do pekla) a mocném rubínu, který si přivlastnil doktor Destiny, který právě uprchl z ústavu... A nakonec se seznámíme i s jeho sestrou Smrtí.
Mně připadaly asi nejzajímavější ty drobné střípky ze života (a snů) různých nedůležitých lidí, kteří byli tak či onak postiženi Sandmanovým zajetím. V kombinaci s výraznou a velmi výstižnou kresbou to byl silný zážitek.

Gaiman se snaží ukázat, jak zlé a negativní je svět místo. Nic mě ten komiks nedal. Jen depku.

Super začátek série. Nejvíc se mi líbil hororově laděný příběh 24 hodin, který mě dostal svou syrovostí, připomínající povídky mladého Stephena Kinga.
Pecička na závěr: Zcela bezprizorně jsem nechala komiks v obýváku a moje mamutka jej okomentovala slovy: „Co to čteš za Sandokana?" :-D Jak vidno, humor se v naší rodině dědí po přeslici.

Komiksy nejsou pro můj mozek vůbec oblíbený žánr, protože nemám pocit, že zvládnu vstřebat vždycky celý obraz. Přesto jsem se rozhodla dát šanci tomuhle dílu, které mnozí považují za jedno z nejlepších, alespoň co se komiksů týče. Nemůžu říct, že bych byla zklamaná. Příběh i provedení se mi líbí, byť některé části příběhu se vyřešily takřka bez námahy. Každopádně se těším na další část této na hluboké myšlenky bohaté série.

Po druhém přečtení po cca 3 letech upravují hodnocení z 3 na 5 hvězdiček. Holt napoprvé se mi Gaiman netrefil úplně do nálady a taky to bylo období, kdy jsem s komiksy teprve koketoval. Dnes je už situace značně jiná a v takovém DC vesmíru se už orientuji o dost lépe, což také přispělo k jednoznačně lepšímu požitku z četby. Tady začíná něco velkého. Gaiman prohlásil, že některé příběhy v tomhle booku jsou ještě značně neotesané, a to lepší nás ještě čeká. Je se na co těšit a já se vydávám na snové putování říší krále snění Sandmana a za poznáním této pohlcující kultovní série.

Tak jsem se konečně pustil do slavnýho Sandmana, navnazen především seriálem. Číst jsem začal již dřív, ale z nějakýho důvodu jsem knihu odložil. Pak přišel seroš a když jsem viděl Sna v kouli, došlo mi, že mam komiks někde v knihovně a při čekání na druhou řadu jsem ji schroupnul. Příběh je i celkem fajn, až na nějaký tak trochu nonsense odbočky, ale mě prostě nějak nesedí kresba, přijde mi dost nepřehledná, celkem často až hnusná a to mi u komiksu vadí. Každopádně mám doma ještě druhý díl, tak uvidíme....

Já věděla, proč tak dlouho odolávám...jakmile začnete, už není cesty zpět.

Prodávám ledvinu- potřebuju další díly!!! Pomozte mi pls

Spousty fantazie, i té dost drsné, zajímavých nápadů i překvapení. Na druhou stranu kresba odpovídající svému stáří (moc tuhle "klasickou" supráckou formu nemusím) a sem tam (nadbytečná) snaha o zapadnutí do širšího supráckého universa. Líbí se mi, že si to někdy hraje "jen" na ploše jednoho sešitu, přitom to v celé knížce drží jedno prolínající se téma, které je úspěšně zakončeno. A oproti seriálové verzi to nabízí i něco navíc (nejen v detailech, ale také celých dějích).

Po shlédnutí seriálu byla zvědavost silnější než já a to běžně komiksy nečtu. Porovnávat nehodlám, protože v tomhle případě to nevyhrává nic. Jak komiks, tak seriál jsou naprosto úžasný (a děsivý).