Anne Leyyd komentáře u knih

OBSAHUJE SPOILERY

Na pokračování Divergence jsem se vrhla s nadšením a byla ráda, že na něj nemusím čekat tak, jak teď budu muset na díl 3.

Nesouhlasím s většinou názorů, podle kterých byl tento díl slabší nebo méně zajímavý. Pro mě byl zajímavý maximálně. Stačilo se začíst do té nejistoty, v níž hrdinové pořád museli přecházet z jedné frakce do druhé, nebo to, jak se Tris rozhodla obětovat a Čtyřka (pane jo to byla scéna o nervy!!!) za ní vyrazil. Když jsem se dostala k části, kde ho Tris uviděla na té chodbě, tak mě málem kleplo. Takže NE! – i tento díl měl grády a rozhodně jsem se u něj nenudila.

Trochu mě štvalo, jak se po většinu času hádali, ale na druhou stranu se to dalo pochopit. Oba se chovali jako lidé a ne dokonalí hrdinové, za což před autorkou klobouk dolů, protože udělat z hrdinů skutečné lidi není jednoduché.

Zástup mrtvých se skoro vyrovnal sérii Vesmír od Beth Revis a já nevím, zda mám být ráda, že se Veronica Roth snaží být realistka nebo truchlit nad tolika zmařenými životy TOLIKA super postav.

Na konci jsem si opět oddechla, že skončil jakžtakž uzavřeně (ačkoliv i tak v tom nejlepším), aspoň se však Tris se Čtyřkou udobřili :-) což je pro mou romantickou část osobnosti jeden z důležitých bodů ;-)

Takže celkově – pokračování skvělé, Veronica Roth stále drží laťku, nemůžu se dočkat pokračování, jsem zvědavá, co se objeví za zdí a snad už nebude tolik mrtvol.

Na filmovou podobu se těším čím dál víc a doufám, že to filmaři nezmrsknou tak jako (např.) u Hostitele.

4 11.09.2013

OBSAHUJE SPOILERY

K téhle sérii jsem se stavila velice odmítavě, protože jsem v ní viděla knihy podobné Hunger Games a u těch ještě pořád zvažuju, zda se do nich pustit. Nicméně mě pochvalné reakce jedné kamarádky přiměly, abych po Divergenci přece jen sáhla. A musím říct, že jsem ráda, že jsem to udělala.

Divergence je napsaná opravdu čtivě, zajímavě a námět je vskutku působivý. Dystopie jsem si oblíbila a ráda se přenesu do budoucnosti, kterou někdo stvoří tak, že je potom člověk rád, že žije tam, kde žije.

Beatrice - Tris - je postava, která mi tak úplně k srdci nepřirostla, ale mám ji svým způsobem ráda. Někdy se chovala tak, jak se mi to ne právě líbilo, jenže za 1. každý jsme jiný a za 2. nevím, co bych dělala na jejím místě, pokud bych prožila to, co ona. Tudíž to beru s rezervou.

Čtyřku si asi NEJDE NEOBLÍBIT :-) Sice jsem si někdy říkala, že to krapet přehání, jenže v celkovém pojetí se to taky dá pochopit. A jak už někdo psal ve své recenzi, tak jsem při čtení také chtěla o něm získat více informací a pokaždé, když na scéně byl, jsem to hltala… No, jo no :-)

Musím též říct, že jsem se při čtení nestihla nudit. Přišlo mi to zajímavé, každá scéna měla smysl. Veronica Roth stvořila opravdu propracovaný systém frakcí, kdy si jednou říkáte, že by to vlastně něco do sebe mělo, ale po chvíli už zase ne.

Konec jsem sice tak trochu čekala, ona narážka Trisiny mamky na simulační sérum byla docela jasná indicie, ale celkový vývoj jsem tedy neodhadla. Nějak mi ale přišlo zbytečné, že autorka zabila oba Trisiny rodiče. Na to, jak se vždy dá vymyslet nějaký plán, mi zrovna TOHLE přišlo NAPROSTO zbytečné. Pokud chtěla její rodiče dostat ze hry, tak by se to dalo udělat rozhodně jinak. Nemůžu si prostě pomoct, takhle smrt (ať se na to dívám z jakéhokoliv úhlu) byla podle mě nesmyslná.
A co se týče Willa tak taky. Pokud s tímhle Veronica Roth chce ještě pracovat v příštím díle, že tahle smrt bude mít ještě další význam, tak to beru. Ovšem jinak nechápu, proč ho Tris nestřelila do ruky nebo do ramene.

Na příští díl jsem zvědavá a moc se na něj těším. A co se týče filmové podoby, tak z 1. traileru to vypadá velice slibně, drží se knižní předlohy. Čtyřku, Tori, Erika, Jeannie a Trisiny rodiče vybrali opravdu skvěle. Tris jsem si sice představovala úplně jinak, ale to je detail ;-) Do kina na to určitě zajdu.

5 09.09.2013

OBSAHUJE SPOILERY

Na poslední díl této série jsem se nemohla dočkat. Jednak proto, že ten předchozí skončil takřka v nejlepším a pak taky proto, že jsem chtěla vědět, jak s Jacindou, Willem, Cassianem a Tamrou dopadne.

Návrat je rozhodně nejlepším ze všech tří knih: je velmi akční, pořád se něco děje a vy nemáte ani možnost si pořádně vydechnout, a když už se zdá, že ano - PRÁSK a najednou hledíte na nové potíže, se kterými hrdinové musí bojovat.

Musím přiznat, že jsem tajně doufala, že se Jacinda setká se svým otcem a dlouho jsem v sobě živila naději, že je to ten šedý draki, se kterým prováděli pokusy. Takže jsem byla na jednu stranu zklamaná, když se tak nestalo. Na stranu druhou, asi by bylo dost trapné a klišovité, pokud by všechno dopadlo až tak růžově dobře.

Přesto jsem v knize našla pár věcí, které mě zklamaly.
1. - trochu naštvalo to, že si Jacinda HNED myslela, že Cassian umřel a nenapadla ji možnost, že ho třeba omráčili a je v bezvědomí, takže jsem o něj neměla ani strach :D Na to, jak pokaždé zvažovala všechny eventuality u všech JINÝCH situací, tak tohle ji nenapadlo ani omylem.

2. – čekala jsem, že bude více rozebráno, proč Jabel zradila Magnuse a proč vlastně zabila Miriam. Přišlo mi to takové bez nějakého extra pádného důvodu. Vraždu a zradu nic neomlouvá, to určitě, ale přece jen pokud to je hrdina knihy, tak by pro to měl mít aspoň (ze svého pošahaného hlediska) nějaký důvod.

3. – mrzelo mě, že Deghan nedostal více prostoru. Chudák tam řekl jen pár vět a já bych ocenila, pokud by se třeba aspoň pár stránek věnovalo jemu a Tamře. Takhle si člověk může všechno jenom sám domyslet. A přitom to je jeden z nejsympatičtějších párů, jaké jsem kdy viděla :-)


Konec se mi moc líbil, ale hrozně jsem litovala Cassiana. Díky tomu, jak dopadl on, jsem si to nedovedla užít tak, jak bych chtěla. Přála bych mu, aby si taky někoho našel, nebo našel nějaký kmen, kde by opravdu mohl být užitečný a (jak napadlo moji sestru) klidně bych uvítala nějakou další knihu od Sophie Jordan, která by se k hrdinům vrátila o pár let později…

Čili celkově - pěkná série, zajímavý a napínavý příběh, hrozně fajn postavy, ale přece jen to nemá na jiné propracovanější ságy. Každopádně si myslím, že tento poslední díl si plný počet hvězdiček zaslouží ;-)

4 09.09.2013

Na knihu jsem se vrhla se zvědavostí, ale s nijak velkým nadšením. Proto jsem byla nesmírně překvapená, když jsem po půlce zjistila, že mě zaujala a líbí se mi mnohem víc než díl 1.

Jedním z důvodů bylo to, že jsem si KONEČNĚ zvykla na to, že Amy K. Ryan stvořila postavy, které zkrátka MUSÍTE brát, jako NORMÁLNÍ lidi. Není mezi nimi někdo, kdo by byl vyloženě kladný hrdina. Všichni tam dělají chyby, ve všech se kromě dobroty objevuje také krutost, zlost a zvířecí instinkty (jak to trefně nazval Seth). Dalším důvodem je její psychologická propracovanost všech postav. Pomalu zjišťujete, jací všichni ve skutečnosti jsou. V různých vypjatých a nelehkých situacích můžete sledovat vývoj jejich charakteru, který se netočí v kruhu, ale opravdu postupuje kupředu. Nestagnují na jedné pozici, mění se od začátku do konce.

Sama za sebe musím přiznat, že jsem Kierana nesnášela, nicméně postupem času jsem došla k závěru, že i ON se dá pochopit. Svým způsobem, ale dá.

Seth si u mě zase šplhnul zpátky a opravdu jsem si jistá, že teď fandím prostě jemu.

Waverly byla nepředvídatelná a lidská. Sice mě její chování na ni samotnou mrzelo, ale TAKÉ se to dalo pochopit.

Samotný konec jsem dočítala se zaťatými pěstmi, pomyslně jsem vyla, rozdýchávala ho ještě několik minut a „arogantní parchante“ bylo ještě mírné oslovení na to, jak jsem se cítila. Pevně doufám, že má Seth POŘÁDNĚ dobrý plán, protože jinak… no, jinak mu budu muset provést něco NEPĚKNÉHO!!!

Hrozně moc se těším na pokračování a doufám, že nebude postrádat grády, které nabralo při tomto díle :-) Vřele doporučuju!

4 03.09.2013

Kniha mě zaujala zajímavým nápadem a řekla jsem si, že to bude stát za to. Opravdu stálo.

Amy Tintera píše velmi příjemným, čtivým, nezdlouhavým stylem, do něhož se začtete a čtete tak dlouho, dokud se nedostanete na konec.

Námět je rozhodně originální, i když se v některých použitých prvcích dá najít podobnost s jinými, ale nechci do toho šťourat, protože v dnešní době najít něco ZCELA originálního, je opravdu velmi těžké.

První polovina knihy mě bavila více než ta druhá. Trochu mě zklamalo, že se pak Wren chovala (dalo by se říct) jako normální holka a resetka v ní se tak nějak vytratila. Ne že by mi to vyloženě vadilo. Mám raději hodné hrdinky, spíš to ale myslím tak, že bych ocenila, pokud by se její změněná povaha více projevovala a ona s ní musela více bojovat, více uvažovat, jak by se měla chovat jako člověk…
Uvidíme, jak bude vykreslena dále v pokračování, na které se opravdu VELMI těším a doufám, že na něj nebudeme čekat dlouho.

Postava Wren mi tedy byla sympatická, až na to lámání končetin. Před čtením jsem si ji představovala úplně jinak, takže jsem aspoň mohla být překvapená.
Callum je – no, prostě Callum :-) Ten mě dostal. Líbilo se mi, že byl pořád takový optimista a jak se stále usmíval. To muselo být ve společenství resetů určitě ojedinělé a osvěžující :-)

Zápletka byla zajímavá. Trochu jsem se bála, že kniha skončí otevřeným koncem, a proto jsem si docela oddechla, že to tak autorka neudělala. Na pokračování se určitě vrhnu hned, jak to bude možné, protože mě zajímá, jak to s Dvaadvacítkou a Stoosmasedmdesátkou bude dál :-)

3 30.08.2013

Musím říct, že na pokračování Tygří ságy jsem se neskutečně těšila. Když to shrnu celkově, tak to bylo stejně skvělé, jako oba předchozí díly. A jako u nich, musím i tady ZNOVU podotknout, jak je VIDĚT, jaká je Colleen Houck dříčka a detailistka.
Kniha byla neskutečně propracovaná, ať už se to týká popisu potápění, 5 draků a jejich úkolů nebo celkového propojení všech dosud vydaných knih. Dobrodružné, napínavé, akční.
Z draků jsem měla nejraději posledního – tedy bílého, ten byl fajn a aspoň jeden z nich, který nedělal nějaké nekalé úskoky. Pokud bych ale měla uvést toho, který mě nejvíc pobavil, tak by to byl drak zlatý. Na toho nezapomenu! :D

Wesova postava pěkně oživila děj a byla s ním sranda, takže jsem si scény s ním užívala na maximum. Kdo mě ale v tomto díle NESKUTEČNĚ ŽRAL, tak byl Ren. Nespočítala bych, kolikrát jsem si představovala, že mu něco omlacuju o hlavu. Úplně nejvíc mě snad naštval s tím, jak Kelsey přikazoval, že si NESMÍ ostříhat vlasy. Být Kelsey já, tak si je schválně oholím na ježka. Zmetek jeden. Nechápu, co má co kecat do toho, co má na hlavě. A to je jen špička ledovce v tomhle díle.

Co se týče Kišana, tak z toho jsem několikrát pomyslně spadla blahem. Celý slavný Ren se vedle něj mohl jít zahrabat. Sice mě mrzelo, že jak si ho Kelsey přece jen vybrala, tak se jí víc nevěnoval a ani s ní v tom pokoji nespal, když měla noční můry, ale co se dá dělat. Rozhodně je mi sympatičtější než Ren a aspoň není takový nesnesitelný pedant. Jen mám takový nejasný neodbytný pocit, že Kels nakonec stejně bude s Renem. Už to, že poslední kapitola byla z Renova pohledu, tomu napovídá. Ale budu MOC MOC MOC ráda, pokud se pletu :-)

A Kelsey? No, tak z té jsem měla několikrát málem šok. Nějak ji nechápu. Tak buď když asi ví, že miluje víc Rena, by měla být s ním a ne s chudákem Kišanem, který si ROZHODNĚ nezaslouží, aby ho takhle tahala za nos. Nevím, pokud chtěla autorka vytvořit vztah mezi ní a Kišanem, tak bych se víc soustředila na pocity v souvislosti právě s ním. Ale po většinu času se tam Kels zabývala city k Renovi a zkrátka mi přišlo, že když se jí dotkne Kišan, tak to s ní ani nějak nehnulo… Zkrátka je mi Kišana líto už teď :-(

Na pokračování se hrozně moc těším a doufám, že oba tygři natrhnou Lokešovi zadek!

2 29.08.2013

Naprosto úžasná, SRDCERVOUCÍ kniha, která ukazuje, jak má vypadat vztah partnerů, víra, láska, sex, odpuštění a to, že začínat každý den znovu MÁ cenu. Vedle TÉHLE knihy, se všechny „trháky“ ve smyslu 50 odstínů šedi (a jim podobných) můžou jít ZAHRABAT pod zem a rozložit na mikroskopické částice.

Nechci sem přepisovat svou recenzi, takže pokud vás zajímá můj celý názor na tuto knihu, mrkněte se sem ;-)
http://zefill.blogspot.cz/2013/08/vykoupena-laska.html

9 27.08.2013

Zdařilé pokračování Pod nekonečnou oblohou. Kdybych věděla, že tahle kniha DOOPRAVDY skončila tak, jak skončila její česká verze, dala bych „jen“ 4 hvězdy. Ale jelikož vím, že to tak NENÍ, dávám 5.

Nechápu reakce Knižního klubu a jejich vysvětlení, proč vydali pouze POLOVINU knihy – polovinu regulérního dílu od Veronicy Rossi. A zase tolik chyb! Opravdu bych byla VDĚČNÁ, kdyby si na korekci této série odpovědná redaktorka či redaktor posvítili, protože tohle je neskutečné. Hrozně to sráží celkovou hodnotu knihy, navíc tak skvělé jako je Nebe.

Co se týče děje – napínavé, i když mě štvalo, že se Árie s Perrym na tak dlouho museli odloučit a tady OPĚT narážím na to slavné utnutí v polovině, kdy to je nejzajímavější.

Roara jsem si oblíbila ještě víc než v 1. dílu, pokud to je vůbec možné :-) A Liv jsem chtěla proplesknout, ovšem nakonec jsem ji chápala.

Pevně doufám, že se Perry nedá tou (no, nechci říct husou) Kirrou zblbnout. A že se nám tam neobjeví milostný trojúhelník, protože zrovna u tak silné a nezapomenutelné dvojice jako je Árie s Perrym, by to bylo (pro mě) jasné mínus a degradovalo by to knihu na úroveň dalších, což si nezaslouží.

Takže celkově – Veronica Rossi: super, jen tak dál. A co z toho udělali v Knižním klubu? Raději bez komentáře.

9 22.08.2013

Na knihu mě navnadil pochvalný komentář Stephenie Meyer. Musím říct, že pokud bych byla mladší a ještě nečetla moc příběhů s tématem, kdy se hlavní hrdinka či hrdina stane něčím nadpřirozeným, asi bych si tuhle knihu zamilovala. Jenže už jsem starší a podobných příběhů jsem četla více, tudíž můžu více srovnávat – takže z mého pohledu:

námět to byl ZAJÍMAVÝ, ale byla jsem poněkud zklamaná z velmi lehkého stylu psaní autorky. Ocenila bych hlubší úvahy a více rozvité (nebo propracovanější) postavy.

Hlavně co se týče Davida – to je opravdu do slova a do písmene ZLATÝ HOCH. Jestli takoví kluci ještě existují… tak by to bylo super! :-) Lezlo mi na nervy, jak se pořád červenal :D A pak taky naprosté zbožňování Laurell. Já chápu, že ji má hooodně rád, ale taky občas by si mohl dupnout, protože takhle se z něho stává hadr na holi. Pevně doufám, že se v dalších dílech trochu vzpamatuje.

Jinak jsem měla pocit, že se tam tak nějak všechno plácalo dohromady. Artuš a víly… no, nevím no :/

Příběh to byl pěkný, takový odpočinkový. Pokud jste mladší, pak si to určitě přečtete, jste-li už starší, pak nečekejte nic světoborného…

Zkrátka – být mladší, tak jsem z toho asi na větvi, ovšem za moje „nynější já“ je to za 3,5. Další díl si přečtu, ale spíš jen proto, že nemám ráda neuzavřené série, do kterých se pustím.

1 12.08.2013

Tuhle knihu jsem objevila náhodou, a když jsem ji četla, neubránila jsem se srovnávání se sérií Vesmír od Beth Revis (výsledek? – po dočtení 2. dílu nedovedu říct, která je lepší).

Začátek mě moc neuchvátil. Byla jsem lehce zmatená a nevěděla, co si myslet o žádné z postav. Nicméně jak děj postupoval dál, tak jsem se do toho začala dostávat a příběh opravdu hltala, protože nabral nečekaný směr.

Kniha vyvolává opravdu dost otázek k zamyšlení. Ať už jde o problematiku plánování rodičovství, umělé oplodnění, náboženské otázky - když si někdo přizpůsobí ideologii (nebo náboženství) k obrazu svému a je navíc přesvědčen, že JEDINĚ ON zná Boží vůli. No, jak to asi tak může dopadnout? Každopádně zdařilé nastínění tohoto problému.

Po dočtení můžu říct, že jediný, koho jsem si OPRAVDU oblíbila, je Waverly. Její postava mi byla vážně sympatická. Odhodlaná bojovnice, nenechala si nic nabulíkovat, řídila se srdcem, ale umožnila i rozumu, aby jí do toho trochu kecal, což je fajn a ušetřila se tak zbytečné naivity.

Naproti tomu chlapecké obsazení – ehm, snad ještě NIKDY se mi nestalo, že bych se pořádně nedovedla přiklonit aspoň k jednomu trochu víc. Naštěstí to nemusím řešit já a jsem zvědavá, koho si Waverly vybere :-)

3 10.08.2013

OBSAHUJE SPOILER

Na pokračování působivé Nadpozemské jsem se opravdu moc těšila, nicméně musím říct, že jsem byla TROCHU zklamaná.

Děj se tak nějak pomalu vlekl, byla tam sice spousta nových informací a zjištění, ale prostě už to nebylo takové jako u 1. dílu, kdy jsem s napětím čekala, co se stane dál, jak si Clara poradí s Tuckerem nebo Christianem a pro koho se rozhodne.

Cynthia Hand rozhodně píše i v této knize poutavě a barvitě, ale něco mi tu zkrátka chybělo.

Celkově na mě 2. díl působil poněkud smutně. Ono se ani není co divit, když tam MUSEL někdo umřít, ale přece jen bych uvítala aspoň střídavě veselejší pasáže. Ten konec sice nebyl úplně depresivní, jenže když se stále dokola řeší smrt, pohřeb a nejistota, která sálala ze všeho, na co Clara pohlédla… bylo to prostě smutné a bez radosti.

Odhalení, kdo je Clara ve skutečnosti, jaké poslání měl Jeffrey a jak do toho všeho zapadá Samjeeza bylo napínavé a opravdu zajímavé a nečekané. Byla jsem ráda, že jsem se trefila, když jsem si už od 1. dílu tipla, co je posláním Claryiny mamky :-)

To, jak se všechno nakonec „vyřešilo“ mě teda dožralo, protože jsem prostě pro Tuckera a vývoj typu „nechám tě jít, beze mě ti bude líp“ už mi leze na nervy. Opravdu.

Na závěr celé série se vážně těším a DOUFÁM, že se Clara vzpamatuje, dá si dvě a dvě dohromady a bude s Tuckerem. Christian je sice hodný hoch a všechno, ale zkrátka neee :-)

1 10.08.2013

Po skvělé Nebezpečné lásce jsem se nemohla dočkat, až se vrhnu na tuto knihu.

Jak jsem se pak pustila do čtení, byla jsem velmi PŘÍJEMNĚ překvapená, že se děj sune dopředu bez nějakých zbytečných protahování či kliček. Všechno šlo ráz na ráz a já četla jak zařezaná, stránky letěly a hups už jsem byla v polovině. Příběh mě tak pohltil, že jsem doslova v jedné ruce držela nějaký kuchyňský nástroj a dodělávala oběd a v té druhé knížku. Jop, když se do něčeho začtu, tak nevím kdy přestat :D

Nicméně k ději – velmi svižně, příjemně plynoucí. U rozhovorů Roberta a Johnnyho jsem hýkala smíchy jak osel. Vývoj děje, jakým se nakonec ubral, jsem nečekala. Myslela jsem, že se do sebe Robert s Joan zamilují a ona teprve potom bude váhat, jestli ho teda zabít nebo ne, nebo třeba na něj bude ve spánku mířit, ale zarazí ji Johnny anebo sám Robert, proto mě mile překvapilo, že jsem se sekla. I když na jednu stranu bych dala přednost pomalejšímu rozjezdu vztahu jako u Michaela a Paige, na druhou je fakt, že Robert je JINÁ nátura a Joan to samé.

Trochu mi vadila ta dlaždičská mluva, ovšem zase je asi třeba chápat, že u mužů z mafie těžko čekat vzletné výrazy. Nicméně bych byla raději, pokud by to nebylo v takové míře… zkrátka asi záleží na každém, jak to bere.

Když se do příběhu dostali i Michael a Paige, byla jsem šťastná jak blecha. Bylo pěkné podívat se za nimi, jak se jim daří. Hrozně mě to bavilo a smála jsem se jak střelená. Vlastně celou druhou polovinu knihy jsem se uculovala. Zkrátka se mi příběh hrozně líbil, četlo se to jedním dechem, opět bez hluchých míst, hrozně nerada a těžko jsem se čtením přestávala.

Trochu jsem sice čekala (možná doufala), že ještě nastane nějaký ten ZVRAT ke konci – třeba že se Toro nějak dostane z vězení a půjde po Joan a Robert ji bude muset vysekat z průšvihu podruhé, ovšem na tu druhou stranu (jako správná romantická duše) jsem si užívala takové ty starosti hezčího druhu: ANEB jak zařídit pokoj pro dítě a co dělat, když vám žena řekne, že je jí jedno kde bude bydlet – není to nějaká zkouška? :D

Ještě ve mně hrklo, že se bude historie opakovat – a ačkoliv jsem chápala Michaelův názor, taky jsem chápala, jak by se cítila Kobra (i když ji tedy nesnáším) a Robertův otec. Takže jsem ráda, že se to nakonec vyřešilo jinak – to bylo také naprosto nečekané.

Moc se mi líbí myšlenky obou příběhu – že když se i těžký (no, Michael spíš lehčí) mafián zamiluje, udělá přece jen VŠECHNO pro to, aby si svou lásku udržel, ať to stojí co chce.

A nakonec – poslední 2 věty knihy byly super :D Nemůžu se dočkat 3 knihy z Bavettovic kruhu.

1 07.08.2013

Ke knize jsem se dostala díky stejnojmennému filmu, který se mi (až na pár nechutných scén s mozkem) opravdu líbil. Přišlo mi to originální, vtipné a romantické. Navíc Nicolas Hoult a Theresa Palmer hráli skvěle. Tak jsem myslela, že kniha bude podobná.

No, jak se to vezme – postava Julie mě vyvedla z omylu, protože byla úplně jiná než ve filmu, což mě docela zklamalo.

Knihu jsem však přestala číst kvůli tomu, že mi to opravdu přišlo nechutné až moc. Já nevím… ještě bych skousla ten mozek pro vzpomínky, ALE škola pro děti kde se učí zabíjet Živé, tzv. kostel, pak pokus o sex mezi zombiemi… no, zkrátka ČEKALA JSEM NĚCO JINÉHO a méně nechutného. Cíťa nejsem, jenže tohle bylo moc i na mě.

Warm bodies - snad jeden z mála filmů v historii, o kterém můžu prohlásit, že je MNOHEM LEPŠÍ, než jeho knižní předloha.

Musím přiznat, že tento díl Nástrojů smrti ZCELA PŘEKONAL má očekávání. Jednoznačně nejlepší díl celé série (zatím).

Kniha byla od začátku až do konce hrozně zajímavá, nenudila jsem se ani u jediné strany. Pořád se něco dělo, něco se řešilo…

Sebastián mě pěkně tahal za nos, stejně jako všechny ostatní, kromě Jace samozřejmě. Jace – opět, jedna z nejlepších a nejoriginálnějších postav, na jaké jsem v knihách nebo filmech narazila. Bezkonkurenční (podobně jako Xemerius ze série Drahokamy :D)

Celkové završení příběhu bylo – epické. Nečekané. Všechny dílky skládačky zapadly dokonale do sebe. Cassandra Clare stvořila opravdu nanejvýš spletitý, zajímavý a strhující příběh i svět a já jsem na jednu stranu ráda, že tato série má ještě pokračování (na tu druhou by mi ani nevadilo, pokud by příběh tímto dílem skončil, protože skončil tak, jak to snad bylo nejlepší).

To, že umřel ten, kdo umřel, mě šokovalo, protože zrovna TUHLE oběť jsem nečekala ani omylem.

Sérii vřele doporučují, i když mě docela štvala ta věc s tím sourozenectvím, které se pořád řešilo a NEBYLO TO JASNÉ, ale byl to jeden z hlavních bodů příběhu, takže… No, co už :-)

Moc se těším na film a pevně doufám, že opravdu posune příběh na vyšší level, tak jak to říkala Lily Collins :-)

6 02.08.2013

Na tuto novelu jsem se vrhla po dočtení série a jsem ráda, že ne dřív. Čekala jsem něco ÚPLNĚ jiného a začátek mě upřímně řečeno moc nebavil. Myslela jsem, že povídka bude z pohledu Amy nebo Syna, a proto jsem už byla méně nadšená, když jsem si přečetla anotaci.

Ovšem po dočtení jsem byla ráda, že to bylo tak, jak to bylo. Pohled Seléné ROZHODNĚ stál za to a nakouknutí do života ostatních skvělých postav (Luthora mezi ně SAMOSEBOU nepočítám) bylo zajímavé a hodně věcí objasňující. Člověk si pak může udělat daleko lepší představu o tom, jaké to pro ty tzv. „blázny“ na Universu prve bylo.

Nicméně i když novela byla bezesporu dobrá, tak jedno přečtení mi BOHATĚ stačilo. Celkové vyznění je prostě HROZNĚ depresivní a smutné. Seléné si nezasloužila umřít a už vůbec ne kvůli tomu bastardovi, který jí zničil život. Ne, zkrátka bych byla radši, kdyby jí Beth Revis dopřála šťastný konec, jelikož taková super hodná a milá holka by si ho zasloužila. Takže celkově za 4 hvězdy.

28.07.2013

MŮŽE OBSAHOVAT SPOILERY

Na poslední díl této hvězdné série jsem se opravdu těšila. Byla jsem přesvědčená, že se můj postoj k ní nijak nezmění, ale to jsem se spletla. Tento díl S PŘEHLEDEM trumfnul oba dva předchozí. Myslela jsem, že dám 4 hvězdy, ale nakonec jsem to MUSELA zvednout na 5.

Předchozí díly mi přišly táhlé (propracované maximálně, to bezesporu ale prostě táhlé), naproti tomu Všechny barvy Země byly AKČNÍ, DECHBEROUCÍ, VRAŽEDNÉ, ROMANTICKÉ A DO BĚLA NERVY ŽHAVÍCÍ A DRÁSAJÍCÍ.

Ani jedna kapitola, ani jedna strana mi nepřišla nudná nebo o ničem. POŘÁD se něco dělo, až jsem si říkala, co se s Beth Revis stalo, že se tak neřízeně rozjela :D

Co mě trochu mrzelo (a už to tady nebo někde jinde též někdo zmiňoval), tak bylo to, že se děj a popis planety a druhů květin a zvířat, které na ni žily, omezil jen na pár kilometrů, ptakoještěry a paralyzující fialové kytky. Čekala jsem PODSTATNĚ víc popsané fauny a flóry (něco jako Avatar :D), ale bohužel, no… Ovšem na druhou stranu VŠECHNO ostatní v knize to plně vynahradilo, takže jsem si tento mínus bod uvědomila až po dočtení.

V komentáři k Milionu sluncí jsem psala, že doufám, že autorka přestane s vražděním. Jo, tak to jsem byla naivní, jak nevím co. Tolik postav ZABILA a VŠECHNY mé oblíbené. K vzteku! Ale že zabila i Amyiny rodiče, no tak to mě dožralo na maximum. Podle mě tohle bylo naprosto zbytečné. Docela mi nakonec připadalo, že se v tom autorka přímo vyžívá. Tohle není normální! Nejsme přece v Shakespearovi!

Na konci jsem málem vybuchla vzteky a hrůzou a škrtila Beth Revis aspoň na dálku, protože jsem opravdu věřila (to, že je sadistka dokazovala během celého příběhu), že Syna zabila. A říkala jsem si, že jestli JO, tak tu knížku vyhodím z okna jako Pat Peoples (a měla jsem k tomu výhodnou pozici, když jsem dočítala u otevřeného okna). NAŠTĚSTÍ JSEM NEMUSELA! :-) Neskutečně moc se mi ulevilo a v duchu jsem se na Syna vrhla se stejnou radostí jako Amy :-)

Skvělý díl! Naprosto nepředvídatelný děj, příběh úžasně do detailu propracovaný (o technické a vědecké stránce ani nemluvím). Zkrátka jedna z nejlepších sérií, jaké jsem kdy četla a nejspíš číst budu, super zakončení (až tedy na ten zástup mrtvých) a doufám, že Beth Revis bude s psaním pokračovat :-)

6 28.07.2013

K této knize jsem se dostala díky doporučení jedné kamarádky a jsem jí za něj opravdu vděčná, protože tahle kniha se řadí k jedněm z těch NEJLEPŠÍCH DYSTOPIÍ (a knih obecně), jaké jsem kdy četla.

Střídavé vyprávění z pohledu Daye a June je určitě to nejlepší, jaké mohla Marie Lu zvolit. Navíc to byla další kniha (po sérii Vesmír) kdy jsem opravdu věřila, že děj vypráví 2 osoby a ne jen jedna jak se to spisovatelům občas „povede“ (viz Rekviem od Lauren Oliver).

Příběh plný akce, napětí, romantiky, nečekaných zvratů a překvapivých odhalení (přesně jak stojí na přebalu knihy). Technicky vzato jsem knihu přečetla za 2 dny (moci jen číst, tak se to zvládne za den). Nemohla jsem se od ní odtrhnout a stránky jen letěly.

Kniha neměla žádná hluchá místa, pořád se něco dělo. Přímo detektivní zápletka, takže co se týče zahrnutých žánrů, na své si přijdou všichni.
Hrozně mě mrzelo, že musel umřít zrovna Methias, a to ani nemluvím o kupě dalších postav. Hlavně ta, která umřela jako poslední, mě dostala :-(

Co se týče Daye, tak mám dalšího oblíbence. Jeho postava je hrozně sympatická (tím spíš, jak škodí Republice), optimistická, vtipná, plná sil a odhodlání, odvahy. V hlavě jsem ho viděla jako Jannise Neiwöhnera. Proč? Protože jako jednomu z mála herců, které znám, mu sluší delší vlasy :D

Líbil se mi také moc psychologický vývoj June. Od jejího slepého zahledění pro věc Republiky, přes šok až po prozření. A s Dayem dohromady – skvělá dvojice.

Nemůžu se dočkat, až vyjde FENOMÉN a pevně doufám, že se jim podaří Edena zachránit.

Knihu doporučuju všemi 10! ;-)

2 24.07.2013

Ke knize jsem se dostala díky traileru na stejnojmenný film, který mě opravdu hodně zaujal. Na knihu jsem se tedy vrhla s nadšením.

Líbí se mi styl autorčina psaní, přechody mezi pohledy postav a taky jejich rozmanitost - to Cassandra Clare dobře ukočírovala.

Nejvíc si mě ale (nečekaně :D ) získal Jace. Jeho postava se mi zdá jako tahoun celého příběhu. A i když se často chová jako arogantní narcista, mám ho moc ráda. Jeho ironie, humor a klackovství mě opravdu baví a užívám si každou scénu s ním.

Příběh jako celek mě taky zaujal, ale ne tak jako třeba Tygří sága. Prostě mi přijde kapku… ehm, ne nudný, spíš více plytký, zbytečně táhlý… Nevím, jak lépe to popsat.
Co vyloženě nemám ráda tak to, jak pořád není jasné, kdo je čí otec, kdo vlastně koho adoptoval. Kdyby to bylo jen jedno velké překvapení, tak to beru ale takové pořád všichni se všemi a hlavně Jace… eh, no zkrátka z toho mám pak mišmaš a vadí mi to.

Na konec tohoto dílu jsem hleděla jak z jara a říkala si "co to jako má být?" Oči jsem měla jak tenisáky a pořád dokola s nevěřícnosti opakovala: "ne, jen to ne!" :D A nedalo mi to, zapátrala jsem na netu, abych mohla spát, ale i tak! TOHLE NE!!! :-( :D

Na 2. díl jsem se vrhla hned, ovšem už s podstatně menším nadšením. Pevně doufám, že to Jace s Clary nějak zachrání a zase mě to vtáhne do děje, nicméně 4 hvězdy si určitě zaslouží.

4 15.07.2013

Když jsem viděla pochvalnou recenzi na tuhle knihu od mé kamarádky na blogu, byla jsem rozhodnutá, že si ji nepřečtu. Nevěřím totiž českým autorům (pokud nepočítám Němcovou, Čapka, Kutinovou…) Nakonec mi to ale nedalo a jsem hrozně ráda, že jsem se přes svoje předsudky dostala.

Kniha byla napsaná velmi čtivým a milým způsobem. Nenašla jsem jedinou kapitolu, v níž bych se nudila. Zápletka příběhu byla velmi originální (především začátek), pak už se tak nějak dalo předpokládat, jak bude děj probíhat dál, ale to nic nezměnilo na tom, že jsem si čtení opravdu užívala. Vtipné, svižné, romantické, s kapkou napětí.

Pár kapitol před konec jsem si říkala, jestli si jako nedělá s tou nehodou autorka legraci. Ale po chvilce přemýšlení mě napadlo, že by to mohlo dopadnout přesně tak, jak to nakonec dopadlo, takže jsem ani na dálku K. Petrusovou nekamenovala. A i přesto, že jsem ten konec čekala, tak jsem se pak celou dobu usmívala jak osel, protože se mi to prostě moc líbilo :-)

Nemůžu se dočkat, až se vrhnu na druhou knihu a doufám, že bude stejně skvělá jako tahle nebo ještě lepší :-) Bylo mi na konci trochu líto Roberta, ale na druhou stranu, je možné, že se chlapec taky dočká :-)

1 12.07.2013

Bohužel nedočteno. Po úžasné sérii Drahokamy jsem od Kerstin Gier čekala něco podobně skvělého, ale tohle mě zklamalo. Dostala jsem se ke straně 70 a prostě mě to nebavilo ani nezaujalo natolik, abych s tím chtěla pokračovat.

Možná, že za to zčásti může fakt, že ještě nejsem matka, ale prostě jsem čekala víc. Vtipná místa byla sem tam, ale přišlo mi to takové „nemastné neslané.“ Třeba se k této knize za pár let vrátím, ale momentálně ji pouštím k vodě.