annastasia.j annastasia.j komentáře u knih

☰ menu

Josef Mareš - Moje případy z 1. oddělení Josef Mareš - Moje případy z 1. oddělení Martin Moravec

Skvělá knížka! Byly kladeny dobré otázky, postupně se vhodně měnily témata, čtenáři se toho dozvěděli spoustu - ať už o úplných začátcích pana Mareše u policie, přes jeho nejzajímavější případy a natáčení seriálů, až po konec jeho kariéry. Pan Mareš odpovídá výborně, jeho odpovědi mají hlavu a patu a ještě se u nich občas i pobavíte. Musím vyzdvihnout i fotografie na konci knížky. Za mě osobně super čtení o zajímavém člověku, který vykonával zajímavou práci. Rozhodně doporučuju

19.12.2022 5 z 5


Jiné místo Jiné místo Kateřina Karolová

Ze začátku jsem měla pocit, že čtu spíše dlouhou slohovou práci žáka 9. třídy, text byl psán takovým divným až primitivním stylem. Ovšem po chvíli se kniha začala hezky rozjíždět, najela na klasický autorčin styl psaní, u kterého vždycky žasnu. Podle mě snad žádný autor nedokáže tak dobře popsat prostředí, takže při čtení si můžete hezky představovat, kde se postavy nacházejí, jak asi vypadají. Taky kniha vždycky dokáže čtenáře výborně vtáhnout a hrozně dobře plyne, o skvělé mrazivé atmosféře nemluvě.
Napětím se mi zdá kniha na podobné úrovni jako "Odbočka v lesích", ovšem tam se mi líbilo rozdělení kapitoly dle toho, která postava ji vypráví a prožívá, což tady nebylo. Jako lepší však vnímám závěr, který mě u "Odbočky v lesích" hrozně klamal, tady byl mnohem lepší, tak nějak otevřený, aby si čtenář mohl vybrat, která verze se mu líbí víc.

09.04.2023 4 z 5


Odbočka v lesích Odbočka v lesích Kateřina Karolová

Od samého začátku kniha čtenáře pohltí a nejde se od ní jen tak odtrhnout. Děj plyne dynamicky a stránky utíkají jak voda. Nadchlo mě, jak dobře umí autorka pracovat s napětím, každá kapitola končila větou, která skvěle navnadila čtenáře knihu nezavírat, ale rovnou otočit stránku a pokračovat. Taky oceňuju ladnost toho, jak autorka zvládla občasně odejít od děje a sdělit kousek ze života jednotlivých postav. Kniha byla obecně napsaná dobře čitelným, svěžím způsobem. Postavy se mi relativně líbily, respektive nenadchly, ale ani nebyly nesympatické. Od začátku až do větší půlky knížky jsem byla nadšená a čekala, jak se děj bude dále ubírat a kdo bude za tím vším, co se postavám dělo, nakonec stát. Koncem jsem byla zklamaná, takhle divné vysvětlení jsem nečekala. Obecně knížka skončila až moc rychle a zvláštně (v negativním slova smyslu). Originalita taky ve finále nic moc, zkrátka parta kamarádů ztracená v lese...
I přes horší vyvrcholení děje a nepříliš originální nápad, je knížka skvělá a rozhodně doporučuju přečíst, pokud hledáte něco, při čem budete napnutí a budete se ohlížet za sebe, jestli vám náhodou nestojí někdo za zády.

22.06.2022 4 z 5


Za zavřenými dveřmi Za zavřenými dveřmi B. A. Paris (p)

Dokonalý pár žijící v dokonalém domě. On je úspěšný charismatický advokát, ona je krásná žena povoláním manželka v domácnosti. Nikdo ale neví, že tahle "dokonalost" má blíž spíše k tragédii než hezkému životu dvou lidí.

Tohle je za mě ideální knížka, pokud si chcete přečíst zajímavý thriller, ale nechcete v něm řešit až příliš mnoho postav, komplikovaný a zamotaný děj, mimořádně složité časové úseky. Kniha je sice psaná stylem, kdy jedna kapitola popisuje přítomnost a další minulost a takhle po celou dobu knihy, ale rozhodně se v ní neztratíte, je hezky přehledná. Dá se do ní výborně začíst, na můj vkus se děj možná až moc táhne, ale na druhou stranu jsem z ní měla pocit, že je vlastně tenoučká a měla jsem ji přečtenou za pár dní.

10.04.2022 4 z 5


Sběratel Sběratel John Fowles

Tak nějak nevím, jak tohle dílo ohodnotit...
Spousta recenzí na tuto knihu je velmi pozitivních, najde se tady i hrstka čtenářů, kteří ji hodnotili jako "ohromnou, úchvatnou, geniální, perfektní a vynikající". Knihu jsem tedy s velkým očekáváním objednala a hned se dala do čtení. Četla se dobře, začtete se prakticky hned, děj docela hezky plyne. Je napsaná klasickým stylem, což se dá vzhledem k roku vydání očekávat. Každopádně za mě to bylo zklamání. Ač jsem se opravdu snažila, genialitu jsem v této knize nenašla. Nevím, zda se o velmi pozitivní recenze postaraly filozofické myšlenky postav (díky nic dávám o hvězdičku více) nebo je za tím něco jiného, za mě ale nakonec nic moc. Záleží, jak to asi bude člověk hodnotit. Vsadím se, že pokud bych si knihu přečetla před X lety, tedy v době, kdy jsem neměla s thrillery žádnou zkušenost, byla bych zřejmě nadšená a musím přiznat, že na rok 1963 je toto dílo velmi originální a průlomové. Každopádně, v dnešní době, kdy jsou knihkupectví plná skvělých psychologických thrillerů je tohle příliš obyčejné až primitivní dílo.

"Nenávidím Boha. Nenávidím cokoli, co stvořilo tento svět a lidské plemeno, co umožnilo existenci lidí jako Kaliban a situací jako je ta moje."

19.04.2022 3 z 5


Chata v horách Chata v horách Ruth Ware (p)

Skupina deseti lidí - mladých, elegantních, krásných a hlavně úspěšných a bohatých spolupracovníků a akcionářů veleúspěšné mobilní aplikace Snoop vyráží společně na chatu do francouzských hor. Většina se těší na lyžování, jak si to společně jako parta přátel užijí a při téhle příležitostí vyřeší i business. Hned pár dní po příjezdu se však stane tragédie, která odstartuje umírání členů skupiny. Kromě toho se vlivem počasí zřítí lavina a hosty tak uvězní v chatě bez elektřiny, vody a taky možností utéct před psychopatem, který se mezi nimi nachází a pomalu si začíná vyřizovat osobní účty. Nikdo neví, o koho se jedná, každý může mít motiv a v chatě tak narůstá panika.

Brilantní! Autorka na nic nečeká, napětí začíná hned na prvních stranách a končí při dočtení poslední kapitoly. Osobně mám ráda, když je v knize parta lidí, u kterých může čtenář postupně odhalovat jejich osobnosti, vzhled a hlavně vzájemné vztahy i vzájemná tajemství a přesně tohle kniha přináší. Kapitoly jsou vyprávěny dvěma hlavními postavami, jako čtenáři tak máme možnost dívat se na situaci dvojíma očima a chápat ji z pohledu akcionářky a hostitelky. Hlasitý vítr, příšerný mráz, zběsilé sněžení i zápach ztuhlých těl bez známek života - to je atmosféra, kterou nás jako čtenáře kniha provází a je tak věrohodná, že se ocitáme skoro s nimi. Styl psaní autorky je skvělý, člověk i když knížku odloží, za pár řádků je opět přesně tam, kde skončil. Navíc se začtete velmi rychle a kniha doslova nutí pokračovat bez přestávky. Přečteno za pár dní a kniha se řadí mezi moje 3 nejoblíbenější thrillery, rozhodně doporučuju!

09.11.2022 5 z 5


Půlnoční knihovna Půlnoční knihovna Matt Haig

Kniha je, co se týče designu obálky, jednoduše krásná a něžná. A tohle jsou vlastně dvě slova, která ji definují i po obsahové stránce. Na romány osobně moc nejsem, ale tenhle mě bavil. Kniha je výborně napsaná, moc dobře a plynule se čte, já osobně ji měla přečtenou asi za dva dny, používáte u ní vlastní fantazii a díky ní se ocitáte v úplně jiném světě. Musím uznat, že když čtu, občas se podívám na jaké jsem straně, abych měla představu o postupu čtení. U téhle knihy se mi několikrát stalo, že jsem myslela, že jsem na straně 50 a byla jsem na straně 100. A takhle to bylo celé čtení, jako by se četla sama. Z anotace jsem čekala něco trochu maličko jiného, ale zklamaná nejsem. Ano, kniha je lehce předvídatelná a možná i lehce naivní, ale rozhodně bych ji neshazovala. Zkrátka taková příjemná a snová knížka, kterou si dokážu představit číst v posteli když jsou deštivé dny nebo třeba jako dárek kamarádce o které nevím, co přesně čte a jaké autory preferuje.
Za mě tedy moc fajn knížka s velmi zajímavým a neotřelým tématem.

29.03.2022 4 z 5


Mlčící pacientka Mlčící pacientka Alex Michaelides

Kniha je ve zkratce o psychoterapeutovi jménem Theo, který odejde ze současné práce a přichází pracovat do neznámé léčebny, která je na pokraji zavření a to z důvodu, aby se ujal péče o Alicii, pacientku a známou malířku, která údajně brutálně zavraždila svého manžela a byla nalezena stojící vedle mrtvoly se zbraní v ruce. S policií i psychiatry odmítala komunikovat, vlastně je to už nějaká doba, co nepromluvila ani slovo. Theo se ji rozhodne rozmluvit a zjistit pravdu, co se tehdy stalo.

Kniha je líčená z velké části z pohledu Thea, cca 90 % z léčebny a cca 10 % z jeho soukromého života, následně zde pak jsou i úryvky z deníku Alicii, což dodává knize určité tajemství. Aby toho nebylo málo, vyskytuje se zde i Kathy, přítelkyně Thea, která vlastně není úplně tak bezvýznamná osoba, jak by se dalo na začátku očekávat. Kniha se čte velmi dobře, vtáhne vás do děje a nebude vás chtít pustit. Začátek je bohužel docela nezajímavý a dlouhý, byla jsem přesvědčená, že tohle rozhodně nebude moje oblíbená kniha a chěla jsem ji i odložit. Každopádně kniha se po pomalém začátku "rozjela", od půlky už jsem nevnímala realitu, ale jenom knihu, ke konci jsem četla s otevřenou pusou a ve finále jsem byla překvapená, zmatená a říkala si, že tahle kniha je geniální. Dokáže vám, že jste celou knihu něčemu věřili a že je vlastně úplně všechno jinak a všechno je mnohem komplikovanější a propojenější. Pak začínáte vlastně i pochybovat nad tím, jestli se teda celá kniha odehrává v realitě nebo částečně minulosti a které části jsou z jaké doby. Po přečtení lituju, že mě nenapadlo si dělat poznámky, co se v knize děje. Za mě osobně je tohle momentálně nejoblíbenější kniha, kam se hrabe Sněhulák od Nesba...

08.12.2021 5 z 5


Otočení klíčem Otočení klíčem Ruth Ware (p)

Stejně jako autorčina "Chata v horách", byl i tento nový psychothriller úplně skvělý. Děj začíná tak, že hlavní postava, chůva Rowan, píše z vězení známému advokátovi a popisuje mu, co se vlastně událo a proč je odsouzená. Možná kdyby nám anotace napověděla o trochu méně, mohli jsme z vraždy malé dívky podezřívat i Rowan a mít tak o jednoho podezřelého navíc. Kniha utíkala svižně, skvělý popis místa nám dopřál pocit, jako bychom se s Rowan přestěhovali do krásného skotského domu úspěšných architektů s ní. U "Chaty v horách" jsem měla pocit, že má autorka přesně promyšlené, co se kdy a kde stane a zvraty přicházely jako údery blesku, tady to bylo trošku volnější, ale proč ne, celá kniha byla ostatně takové napínavé vyprávění s prvky nadpřirozena. Postavy byly dobře vytvořené, bylo jich akorát, musím ocenit i dobře promyšlené tajemství samotné chůvy Rowan. Co se vlastně stalo, se dozvíte až na posledních stránkách a v napětí tak čtenář zůstává opravdu až do samotného závěru knihy. Třešničkou na dortu pak je samotný design knihy, dlouho se mi žádný nezalíbil tak, jako tento. Za mě skvělé, určitě doporučuju a těším se na další thriller!

28.08.2023 5 z 5


Kořist Kořist Yrsa Sigurðardóttir

Kniha měla tři dějové linie - pohled ženy jménem Dröfn, která se se skupinkou přátel naivně a nepřipraveně vydává na túru do zasněžené oblasti, následně pohled muže, který pracuje v radarové stanici a v neposlední řadě pohled Jóhanny, která pracuje u záchranného týmu. Každá z postav nám odhaluje kousek jeho příběhu, všechno a všichni jsou spolu zapletení více než by se na první pohled mohlo zdát. Děj plynul prakticky od začátku až do konce, první půlka byla asi o trochu lepší. Moc dobrá atmosféra - sníh, zima, tajemství a mrtvoly. Moc se mi líbily zakomponované prvky hororu a duchů, občas jsem se u čtení otáčela, jestli mi někdo nestojí za zády. Trochu mě však zklamalo, že jakmile se už v knize duch vyskytl, nijak dál ho autorka neřešila, trochu mi to připadá jako by se bála, kam až se s hororem v thrilleru vydat. Na konci bylo vysvětlení některých doposud nezodpovězených otázek, zbytek nechala autorka otevřený. Za mě super čtení, už se těším i na jiné knížky od této autorky.

09.05.2023 4 z 5


Kámen, nůžky, papír Kámen, nůžky, papír Alice Feeney

Manželé, pracovnice psího útulku Amélie a známý scénárista Adam, mají pošramocené manželství a sami sebe se ptají, zda má cenu v něm dále pokračovat. Když vyhrají pobyt v zapadlé vesničce ve Skotsku, vidí to jako příležitost spolu strávit čas a rozhodnout se, zda v manželství pokračovat a zůstat spolu nebo své cesty definitivně rozdělit. Dovolená však hned po příjezdu začne nabírat nečekaný spád, situace se začne vyhrocovat a to kvůli tomu, že jeden z nich už řadu let tomu druhému tají zvrácenou pravdu. Aby toho nebylo málo, do děje se brzy přidá nová postava, která všechno ještě více zkomplikuje.

Geniální! S autorkou jsem se setkala poprvé a jsem jejím způsobem psaní unešená. Celá kniha krásně plyne, velmi rychle se čte, člověk si připadá, jako by byl s postavami na místě dění. Navíc mě zaskočilo, kolik skvělých myšlenek v knize bylo, musím říct, že to jsem u thrillerů zatím neviděla. A nejsou to myšlenky implementovány na sílu, vždy naprosto přirozeně vycházely ze situací a osobností postav. Všechno je ještě lepší díky způsobu psaní kapitol, kniha je psána z pohledu tří hlavních postav, což nám nabízí lepší porozumění jednotlivým osobám i celé situaci. Kromě toho se v knize vyskytují i "dopisy pro mého manžela, které mu však nikdy nedám přečíst", ty jsou důležitější, než by se mohlo na první pohled zdát. Oceňuji i nápadité onemocnění Adama, který trpí obličejovou slepotou.

Kniha byla netradiční, originální, napínavá, plná chladu, napětí a tajemství. Jestli si myslíte, že odhalíte, o co v knize jde, jste na omylu. Autorka má všechno perfektně promyšlené a bude vám jednotlivé informace a pravdy hezky pomalu servírovat a neustále tak čtenáře nechávat v nejistotě a přemýšlení, jak to tedy celé je. A že je to všechno ještě stokrát složitější, než by se dalo čekat...

"Nikdo by neměl slibovat, že bude někoho milovat navždy, nanejvýš by měl každý rozumný jedinec slíbit, že se o to pokusí. Co když se člověk, kterého jste si vzali, po deseti letech změní k nepoznání? Lidé se mění a sliby, i ty, které se snažíme dodržet, se někdy porušují."

"V našich životech jsou lidé, kteří zůstávají celé roky, a pak jsou jacísi turisté, kteří jimi jen projíždějí. Někdy je těžké to rozlišit. Nemůžeme a neměli bychom se snažit držet každého, koho potkáme, a já jsem v životě potkala spoustu turistů - lidí, od nichž jsem se měla držet v bezpečné vzdálenosti. Když si nikoho nepustíš příliš blízko k tělu, nikdo ti nemůže ublížit."

"Někdy si myslím, že je to strach z pádu, kvůli čemu lidi zakopnou. Se strachem se nerodíme. Když jsme mladí, bez obav běháme, šplháme nebo skáčeme a nebojíme se, že se zraníme, ani se netrápíme neúspěchem. Odmítnutí a skutečný život nás učí se bát, ale pokud něco hodně chceš, musíš se rozběhnout a skočit."

09.01.2023 5 z 5


Chlapec, krtek, liška a kůň Chlapec, krtek, liška a kůň Charlie Mackesy

Tohle je definice toho, jak má vypadat kniha, kterou můžete dát jak dítěti, tak dospělému. Jsou v ní skvělé myšlenky, zároveň to nejsou složité citáty, což je logické, vzhledem k tomu, že se jedná o dětskou knihu. Je to zkrátka taková obdoba Malého prince, ale s lepším designem, lepšími ilustracemi, lepšími postavičkami a menším množstvím textu - proto bude pro děti rozhodně vhodnější než Malý princ, kterou děti často nevědí, jak uchopit a je to podle mě spíše kniha pro dospělé. Za mě je to úžasná moderní knížka s dokonalými ilustracemi.
PS: Pokud jste milovníci abstraktního umění, tuhle knihu doma prostě potřebujete! (Tuhle knihu vlastně doma potřebujete i pokud nejste milovníci abstraktního umění.)

10.01.2022 5 z 5


Seznam hostů Seznam hostů Lucy Foley

Seznam hostů je kniha o ženě jménem Jules a jejím snoubenci, kteří spolu s jejich přáteli a rodinou chtějí oslavit jejich lásku v podobě svatby. Oba jsou úspěšní, krásní, mladí lidé, okolo kterých se motá bulvár, proto si vyberou jako místo svatby opuštěný ostrov, kam nikdo z pevniny nedohlédne. Tím, jak jsou svatebčané na jednom ostrově a není možnost úniku, začínají spolu vést dialogy, začínají se chovat nevhodně, podezřele a pár hostů dokonce zjišťuje, jak i přesto, že jsou vlastně cizími lidmi, nemůže být jejich seznámení čistá náhoda, ale vyloženě osudové setkání a mají vlastně spolu mnohem víc společného, než by čekali.

Kniha je strukturovaná do opravdu krátkých kapitol, každou vypravuje jiná postava, což dělá knihu zajímavou a "vnímatelnou z mnoha úhlů pohledu". Navíc se do kapitol míchá i současnost v podobě krátkého popisu situace, tedy nalezení mrtvoly. Hrozně hezky se dá do knihy začíst, vše se začíná dít rychle, ale zároveň se nic moc neděje. V překladu: není to kniha, u které se budete prvních 50 stran nudit, zatáhne vás do děje hned na začátku, zároveň v sobě úplně neukrývá dynamiku a takové to vyvrcholení, kdy jenom s otevřenou pusou hltáte každou stranu. Postavy jsou moc hezky vykreslené, každá z nich je vlastnostmi jiná, každá vnímá svatbu jinak a i tohle přispívá k tomu, že je kniha opravdu zajímavá. Pokud tedy sháníte knihu, která je jiná než ostatní (jak dějem, tak strukturou) a chcete si ji zapamatovat ještě nějakou dobu po dočtení, tak tuhle rozhodně doporučuju, hezky se do ní dá začíst, bude vás bavit od začátku do konce a rozhodně vás nenechá chladnými

08.12.2021 4 z 5


Odpočítávač Odpočítávač Amy Suiter Clarke

Velmi zkráceně je kniha o Elle, která se snaží pomocí podcastu pomáhat vyřešit odložené případy. Nyní se zaměřila na Odpočítávače, tedy vraha, který začal zabíjet už ve svém mladém věku, pak přestal a nyní po několika desítkách let zase začal. Nebo že by začal někdo jeho postupy kopírovat a Odpočítávač je již dávno mrtvý?

Prakticky celou knihu je hlavní postavou Elle, což je nezávislá amatérská vyšetřovatelka, která se rozhodla odejít z původní práce, ve které pomáhala dětem ze špatných rodinných podmínek a nyní se věnuje už několik let podcastům. Kniha je tedy psaná stylem, že je pár kapitol o tom, co právě Elle dělá a pár kapitol je přímo o jejím podcastu. Od druhé poloviny je pár kapitol i očima Odpočítávače, což dělá knihu podstatně zajímavější. Potom je jedna kapitola i očima oběti, takže o napětí není nouze.

Osobně knihu hodnotím kladně, moc dobře se četla, vtáhne člověka hezky do děje. Do čtení jsem se nemusela nutit, naopak jsem knihu chtěla číst každou volnou chvilku a na to, že je poměrně tlustá, má myslím okolo 370 stran, jsem ji přečetla za pár dní. Osobně mě formát podcastů spojených s klasickým dějem bavil, Odpočítávač byl zajímavý vrah a celý příběh byl zajímavý. Navíc vyplouvají na povrch i zapomenuté a tajemné věci a okolo Elle je čím dál tím více otázek, na které potřebuje najít odpovědi. Ovšem mně osobně trochu chybělo detailnější popsání postav, situace a hlavně míst. Člověk si moc nedokáže představit, kde Elle bydlí, jak vypadá město ve kterém žije a podobně. V tomhle směru bych našla rozhodně kvalitněji popsané thrillery.

Na závěr bych už jenom řekla, že pokud nad knihou váháte, tak ji doporučuju, byla vlastně moc dobrá a zajímavá a budu se těšit na nějakou další knihu od této autorky.

16.03.2022 4 z 5


Svolení Svolení Vanessa Springora

(SPOILER) Kniha je vlastně taková životní zpověď třináctileté dívky jménem V., která žije jenom s matkou, otec od nich odešel a žije si vlastní život, což V. samozřejmě mrzí, dlouhou dobu se s tím snaží smířit. Kvůli tomuto nedostatku otce ve svém životě se pro ni stává pocit náklonnosti ze strany muže velmi odzbrojující. Jednoho dne takhle potká muže jménem G., jejich věkový rozdíl je zhruba 40 let. Začíná jí psát milostné dopisy, zve ji k sobě domů. V. mu po čase začne na dopisy odpovídat a začínají se spolu scházet. Brzo se jejich vztah prohloubí na úroveň sexuálních partnerů, ikdyž V. je v té době pouze 14 let. Matka i otec okolo vztahu dělají ze začátku drama, pak zůstávají oba dva lhostejní. V. je slepě zamilovaná, užívá si pozornost muže a oddává se mu. Tomu, že jí nemálo lidí sdělilo, že je pedofil, navíc jí je i nevěrný, zkrátka nevěří. Jednou se V. namaluje, což G. velmi pobouří a de facto jí řekne, že se mu líbí jenom nenamalovaná, dětská, mladinká. Od té doby začínají být v jejich vztahu problémy - G. má problémy s policií kvůli vztahu s mladistvou, společně řeší problém, že je spolu nikdo nemůže vidět, řeší třeba i strach z toho, že mají oba dva AIDS. V. si začíná později uvědomovat, že jejich vztah není tak idylický, že víc než ji samotnou má rád její mladé tělo. Ve finále jí dochází, že ji vlastně nemusí mít rád vůbec, že ji má pouze jako milenku na sex a jako inspiraci pro jeho literarární tvorbu. Schází se totiž s jinými dívkami i chlapci, jednou ho V. vidí s jinou dívkou a to ji z její představy o dokonalém vztahu vytrhává.


Celá takhle kniha je zvláštní. Na jednu stranu v ní čtete, jak je V. spokojená a zamilovaná, na druhou stranu si v duchu uvědomujete absurditu situace. Na jednu stranu si říkáte, že je jenom její věc, s kým bude mít vztah, na druhou stranu si říkáte, že to prostě není v pořádku a že člověk ve 14 letech nemůže domýšlet následky svého jednání, rozhodovat ve všem správně a zkrátka nejde, aby to byla jenom "její věc". Ani já osobně nevím, jaký si udělat na celou knihu názor. V ČR je sex legální od 15 let, hraje ten jeden rok zase takový rozdíl? A dopadla by jinak, kdyby si našla dvacetiletého, třicetiletého nebo padesátiletého muže? Nebo zkrátka prožila bolestivý rozchod bez ohledu na věk partnera? Co je vlastně pojem "velký věkový rozdíl"? Pro někoho 3 roky, pro jiného 30 let. Je snad hlavním problémem její dětství bez otce? Neměla by potřebu si začínat s někým v jeho věku, kdyby žila ve fungující rodině? Je hlavním problémem chování pedofilního spisovatele G.? Že s ní nejednal upřímně a měl ji pouze jako svoji múzu pro další román? Je velmi těžké nad tímhle přemýšlet bez zaujatosti a kniha snad ani nemá jen jeden jediný problém, ale každá jedna postava je problematická sama o sobě. Možná, že největším problémem není ani věkový rozdíl, ani chování její lhostejné alkoholické matky, ani touha po lásce mladé V., ale zkrátka nezdělanost tehdejší doby, tedy Francie v 80. letech. V knize se uvádí, že vznikaly petice, které usilovaly o to, aby byl sex s mladistvými normální věc. Myslíte, že by se tohle dělo i v současné době?


Co se týče knihy po obsahové stránce, ze začátku se mi do ní začítalo špatně, byly pro mě hrozně rušivé zastaralé slova. Jako příklad bych uvedla: "prostopášník, vazká tekutina, duchna z peří, unyle se líbat, laskat se, zjihlá láskou" atd. Dle mého názoru to bylo až moc na sílu, ale naštěstí se po pár stránkách obrátí a tyhle příšerné výrazy se vytrácejí. Do knihy se pak člověk začte hezky a já osobně ji měla přečtenou za pár hodin. Kniha v sobě ukrývá zajímavé, sporné téma, prvních pár stran působí možná trochu divně, na konci mě zase až dostala jakousi opravdovostí. Například, že G. jí nedal pokoj po zbytek života, i po 40 letech se jí pořád snažil psát a chtěl ji dokonce vidět. Pak kniha najednou nabírá na intenzitě a opravdu vás chytne za srdce. Občas to nebylo čtení, u kterého vám bylo vnitřně dobře. I tak byla kniha skvělá a myslím, že na ni dlouho nezapomenu. Naštěstí to končí tak, že V. našla milujícího muže, mají spolu syna a je šťastná. Je však šílené, že se s tím, co na ní zanechal G. smiřuje prakticky celý život.


"Když mi nějaký muž chtěl působit rozkoš, nebo ještě hůř, prostřednictvím mne snažil sám dosáhnout rozkoše, pokaždé jsem přitom bojovala s pocitem znechucení, které dřímalo ve tmě, připravené se na mě vrhnout, s představou násilí, jež jsem přisuzovala pohybům, v nichž nic takového nebylo."

"Potřebovala jsem moc času, než jsem si dokázala užít s mužem bez pomoci alkoholu nebo psychofarmak. Trvalo moc dlouho, celé roky, než jsem konečně potkala muže, kterému bezezbytku důvěřuji."

04.02.2022 5 z 5


Deníček psychiatričky Deníček psychiatričky Anna Moricová

Knihu jsem koupila, protože se sama pohybuji v oblasti psychologie, moc se mi líbí design titulní strany, doslechla jsem se na ni pozitivní reakce a zkrátka mě začala lákat. Čekala jsem od toho krátké texty, něco jako psaní každodenních myšlenek, což se naplnilo. Kniha je rozčleněná na období - život studentky medicíny, nástup do psychiatrické léčebny, soukromá praxe. Několikrát jsem slyšela od známých, jak se u knihy někdy i velmi nahlas smáli. Já nějak nevím. Za celou knihu jsem se jen párkrát pousmála, žádné vtipné texty to dle mého názoru rozhodně nejsou. Zkušenosti z medicíny mě bavily snad úplně nejmíň, neustále se myšlenky opakovaly - jak je medicína těžká, jak není na nic jiného čas, jak je těžké se nezbláznit, jak budou další zkoušky a atestace,..... Pozdější nástup do léčebny je už o trochu zajímavější, ale mám pocit, že texty nejsou ničím originální, že zkrátka podobné situace lidé zažívají i v ostatních pracích (řečeno lehce s nadsázkou). Soukromá praxe pro mě byla zhruba na úrovni práce v léčebně, ale také nic převratného. Rozhodně ve mně texty nevyvolaly zamyšlení, kresby v knize jsou docela povrchní, zkrátka takové, jaké nacházíme v moderních básnických sbírkách u od roku cca 2017. Za mě zklamání, knihu jsem dokonce pár stran před dočtením odložila a už se k ní neplánuju vrátit.

10.01.2022 2 z 5


Vlaštovky z Černobylu Vlaštovky z Černobylu Morgan Audic

Tohle je přesně ta kniha, kdy autor chce, aby si čtenář užil právě tu dlouhou cestu odhalování vraha než jeho samotné odhalení. Příběh vypráví dvě postavy - muž, kterému zbývá pár měsíců života, a tak kývne na nabídku za spoustu peněz vyšetřit vraždu v zamořené oblasti a druhou postavou je vyšetřovatel, který touží vypadnout z Černobylu do bezpečnější oblasti. Kniha se čte dobře, postavy jsou fajn, člověk si díky popisu může hezky představovat prostředí, kde se příběh odehrává. Obzvlášť oceňuji autentické informace o Černobylu po výbuchu reaktoru, právě tohle dělá knihu odlišnou od ostatních. Kniha celkově byla moc dobrá, ale za mě osobně byla na thriller málo napínavá a děsivá, i tak doporučuju přečíst.

11.08.2023 4 z 5


Jeho a její Jeho a její Alice Feeney

Po přečtení "Kámen, nůžky, papír", tedy předchozího thrilleru od této spisovatelky, jsem měla možná až moc vysoké nároky a v průběhu čtení jsem si říkala, že kvůli tomu budu pravděpodobně zklamaná, ovšem od první třetiny jsem si začala být jistá, že i tato kniha bude stejně dobrá, ne-li ještě lepší. Bylo to opět skvělé, napínavé, děsivé, promyšlené, zamotané a komplikované!

Ze začátku mě nudily až moc dlouhé vzpomínky jednotlivých postav, což jsem vnímala negativně a jako velké mínus knihy, pak ale čtenář pochopí, že tyto vzpomínky jsou pro celkové pochopení knihy zásadní a že jsou vlastně tak jako celá kniha, čím dál tím děsivější a zajímavější. Kniha se skládá z kratších kapitol, které vypráví 3 postavy, což je super, zase můžeme vnímat knihu z různých úhlů - tentokrát se jedná o Annu - hlasatelku zpráv a hlavně ženu, která vyrůstala ve městě, ve kterém se stala vražda, dále Jack - vyšetřovatel vražd a paradoxně bývalý manžel Anny a poslední postavou je vrah (na kterého určitě nepřijdete dříve než na konci knihy). Jako další plus vnímám osobitý autorčin styl psaní, díky kterému se stala pro mě osobně jednou z nejoblíbenějších spisovatelek - umí výborně vtáhnout do děje, takže celou knihu přečtete za pár dní nebo i hodin, všechno si jde krásně představovat, protože výborně pracuje s prostředím a postavami a to nejlepší - do knihy vkládá hlubší myšlenky, díky čemuž se její knihy liší od zbytku thrillerů. Dalším pozitivem je gradování - první půlka knihy je spíš pohodička, kdy se seznamujeme s postavami, městečkem a občas nám do toho autorka hodí nějakou mrtvolu, druhá půlka knihy už jede tak, jak thriller má, aby se nedal odložit. A pokud jste stejně jako já, čtenář, který má rád zakončené konce s vysvětlením a pozitivním koncem, byť se jedná o thriller, tady budete v závěru knihy jásat.

Takže za mě další výborná knížka, kterou budu svým známým opět doporučovat, než vydá autorka další thriller.

27.05.2023 5 z 5


Kapitán odešel na oběd a námořníci převzali velení Kapitán odešel na oběd a námořníci převzali velení Charles Bukowski

Všichni jsme od Bukowskiho zvyklí na spoustu alkoholu, žen, sexu, dostihů, jsme zvyklí na jeho averzi k lidem a vůbec k celé lidské společnosti. Ovšem - tahle knížka je podle mě ukázkou toho, co se stane, když člověk dojde vlivem stáří do bodu, kdy přemýšlí nad svým životem, hodnotí, jak ho prožil, přemýšlí, co mohl udělat jinak a líp, dochází mu, že se možná mohl k blízkým lidem chovat líp a že třeba mohl být odvážnější a víc riskovat. Jde cítit, že se z flegmatického a hrubého chlapa stal postarší muž, který si váží své ženy a svých koček a vzpomíná na své jediné dítě a bývalou ženu.
Pro fanoušky typické Bukowskiho tvorby je to asi zklamání, ovšem mě tohle dílo párkrát po dobu čtení dohnalo k slzám a taky dlouhému přemýšlení nad tím, kdo vlastně byl... Jestli se tento upřímný a citlivý člověk schovával za masku vulgárního alkoholika nebo prostě jenom zestárnul.

02.03.2023 5 z 5


Terapie Terapie Sebastian Fitzek

Psychiatrovi jménem Victor se jednoho dne ztratí dcera Josy. Victor se snaží přijít na to, co se ono dne stalo, po Josy však nejsou žádné stopy. Jednoho dne navštíví Victora na ostrově, kde momentálně pobývá, psychicky nemocná pacientka, která popisuje její seznámení se s holčičkou Charlotte. Tato holčička je paradoxně neskutečně podobná ztracené Josy - má podobné chování, oblíbenou hračku, vypráví o domovu, který je velmi podobný místu, kde Victor s Josy žil... Victorovi návštěvu nemocné pacientky Anny ihned začne vnímat jako příležitost. Snaží se ji u sebe udržet co nejdéle a díky jejich rozhovorům se snaží přijít na to, co má záhadná Anna společného s Josy.

Bylo to opět napínavé čtení, skvělý popis prostředí a pocitů postav, rozhodně čtenář zažije napětí od začátku do konce, míchá se tady minulost a současnost, ocitnete se na spoustě míst, zažijete spoustu zvratů i nepochopitelných situací. Byť jsem si myslela, že něco není v pořádku jak s Victorem, tak i s Annou, takový konec jsem opravdu nečekala.

24.02.2023 5 z 5