amysa komentáře u knih

Autorka promine, ale tohle byl pro mě hodně slabý, tuctový a nicneříkající románek, že na něj velmi rychle zapomenu a vracím knížku do knihovny zcela bez emocí...

23.01.2016

Jednorázovka, kterou jsem dala během pár chvil... A nijak mě nezdržela, nenaštvala, ale vlastně ani nenadchla... Matka v krizi se mi líbila víc, ale možná je to i tím, že jsem toto volné pokračování četla s asi dvouletým odstupem... A za tu dobu jsem přečetla tolik pěkných věcí, že se mi ten žánrový žebříček asi přeci jen zkvalitnil a já jsem za to moc ráda. Ale určitě musím sama za sebe potvrdit, že pokud si sama porovnávám současnou místní románovou tvorbu, tak zrovna Simona se mi čte stále dobře a hlavně mě svým stylem vůbec neštve a neirituje..., což se mi třeba u Magdy Váňové, Evy Urbaníkové nebo už i u Táni Keleové - Vasilkové stává a proto už je ani nečtu a číst nechci... Po knížkách Simony čas od času klidně sáhnu a neberu to za ztracený čas...
Takže třeba zase někdy příště:-)

2 17.01.2016

Smutný, drsný a velmi krutý příběh, který se bohužel skutečně stal...
Ač má knížka jen pár stránek, nečetla se mi vůbec lehce... Nejen proto, že je plná bolesti, ale i proto, že vyprávění autora mi ne vždy úplně dobře sedlo... Některé pasáže mě vyloženě rušily, často zcela odbíhaly od děje a u některých mi zase naopak vadila jen strohá zmínka a přitom bych mnohem více uvítala další podrobnosti... A souhlasím, že i mně zde chybělo více citu a emocí, možná bych pak ten příběh prožívala jinak ... Každopádně jsem ráda, že jsem si knížku přečetla - autorovi a především paní Sosnarové slibuji, že na ní nikdy nezapomenu...

9 16.01.2016

Zcela náhodně jsem v knihovně sáhla po této malé a nenápadné knížce a jsem za tu milou náhodu moc ráda. Ač je příběh smutný, velmi se mi líbil a to nejen proto, že se jedná o psychologický román odehrávající se v prostředí severu, který je pro mě téměř vždy zárukou dobré kvality. Je to jeden z příběhů, který mi prostě nedal spát a to nejen proto, že jsem ho dočítala hluboko přes půlnoc, ale i proto, že mi v hlavě stále víří tolik myšlenek, které jen tak nevymizí... Prostě čtenářský zážitek se vším všudy a rozhodně budu moc ráda, pokud budou přeloženy a vyjdou i další díly této trilogie. Autorka mě velmi slibně navnadila a já budu doufat, že se o dalších osudech obyvatel jedné malé norské vesničky zase brzy dozvíme... Doporučuji!

17 11.01.2016

Žánr sci-fi je pro mne pole skoro neorané, ale jestli je většina knížek tak pěkná jako Psí hvězdy, tak se takovým knížkám už bránit určitě nebudu:-) Pomalu plynoucí příběh, ve kterém se, zdá se, zase tak moc neděje, ale mně to vůbec nevadilo, Hig je tak velký sympaťák, že jsem si to s ním užívala a jeho vyprávění se mi moc líbilo... Zkuste ho taky, věřím, že vás tahle věc taky osloví...

6 09.01.2016

Ideální čtení pro kočkofily... Jako nebylo to tak zlé, ale přiznávám se, že jsem přeci jen čekala ještě o chlup nebo spíš o dva chlupy víc:-) ... Každopádně moje první setkání s autorkou vůbec nezatracuji a určitě vyzkouším i nějakou její detektivku...

30.12.2015

Sbírka fejetonů, která potěší, pobaví a neurazí... Autorčin styl pro mě není úplně neznámý a líbí se mi právě ten všudypřítomný nadhled, který člověku velmi snadno vykouzlí úsměv na tváři:-) Až ho budu zase potřebovat, moc ráda se vrátím...

4 28.12.2015

Příjemná, pohodová knížka, u které jsem po několik večerů odpočívala tak uvolněně, že jsem po pár řádcích okamžitě usínala :-) Ne, nebyla to nuda, to jen ta předvánoční únava si vybrala svou daň... Místy vtipné, svěží, i něco pro gurmány... dobré to bylo...
A já opět tak trochu zápasím s pětihvězdičkovou stupnicí... prostě když dám knížce za 3, tak je to u mě dobrý a ty zbývající si nechávám v záloze na moje další topky, které jsem už přečetla a pevně doufám, že ještě hodně přečtu:-)
Takže tak, klidně si Jadranskou snoubenku vyzkoušejte:-)

4 20.12.2015

Silné, bolavé a tak smutné... Cítím, že každé slovo, které tady napíšu navíc, vyzní zcela prázdně a tak zbytečně... slzím ještě teď... ach Agnes, je mi to tak líto... Ale rozhodně nelituji, že jsem se o Tvém příběhu dozvěděla a děkuji autorce, že ho pro nás zachytila... Doporučuji!

14 09.12.2015

Postupně si plním resty a vrhám se na knížky pořízené z letošních výprodejů...
Deset polibků je jedna z nich a při čtení jsem si velmi příjemně odpočinula... Děj této historické romance byl pro mě jasný hned od začátku a zpočátku mě hodně bavil svěží a vtipný nadhled, ale postupem času začal příběh přeci jen pokulhávat. Nevím, zda to bylo způsobeno horším překladem a nebo čím dál tím větším erotickým nábojem, který začal víceméně převládat:-) Někoho to může právě proto nalákat, já bych klidně i ubrala, ať se už příště nemusím tolik červenat:-) Ale jo, dobré to bylo, pusťte se do toho!

5 30.11.2015

Dávám plný počet, tahle prvotina autorky si to prostě zaslouží a doufám, že se jí bude dařit i nadále!
A také si dovolím poděkovat Marcelce za hezký dárek k narozeninám:-)
Skvělá záležitost, která mi výborně sedla a užila jsem si jí se vším všudy... Čtivé, citlivé, napínavé tak akorát a chválím a vyzdvihuji velmi zajímavý námět. Rachel jsem si oblíbila a držela jí palce, občas jsem jí i vynadala a zlobila se na ní, co to proboha zase vyvádí a leze do průšvihu... Podezřelého jsem si taky netipla hned, ale pak už mě autorka jen lehce naťukla a začalo mi svítat:-) Asi tak jako Rachel... chudák holka měla toho za sebou vážně dost, ale já věřila, že to prostě musí zvládnout! Závěr jsem dočítala o půlnoci, ale stálo to za to, já bych jinak nemohla jít spát, musela jsem mít prostě jasno! Jednoznačně doporučuji a věřím, že vás tenhle příběh náležitě pohltí a že prostě nedokážete přestat číst, dokud nebudete vědět na čem jste:-)

22 24.11.2015

Moc hezké to bylo... dá-li se to tedy o příbězích z války vůbec napsat...
Chvilku jsem váhala mezi 4 a 5 hvězdičkami, protože mi ten konec pomalu vyzníval až na hraně uvěřitelnosti... Ale doslov autorky mě dokonale přesvědčil o tom, že příběh opravdu nebyl tak úplně smyšlený a že se z větší části zakládá na pravdě a že i některé osoby, které zde vystupují, skutečně existovaly...
O to je to pro mě ještě silnější a jsem moc ráda, že alespoň jeden drobný střípek osudu dvou lidí dopadl happyendem...
A nebojte se, to opravdu nic neprozrazuji - o dojemném setkání dvou lidí na sklonku života se dozvíte hned na začátku knihy a pak už se pomalinku a nezadržitelně začně odvíjet velmi silný a krásný příběh, který vaše oči přinutí hltat písmenka a nepustí vás dřív, než dočtete až na konec...
Ztracenou manželku jsem přečetla za jeden jediný den a mám velikou radost, že jí mám ve své knihovně, protože tohle je věc, ke které stojí za to se vracet!
Zkuste ji, doporučuji!

21 21.11.2015

Zajímavé čtení o zajímavé ženě a nejen o ní, ale i o lidech kolem ní a o době, ve které žila...
Život neměla vůbec snadný a i přesto zůstala do konce svého života silnou a činorodou bojovnicí za mír a také velmi oddanou a milující manželkou...
Kniha se čte vcelku dobře, jen některé pasáže mi přišly skoro nepodstatné a zbytečně zdlouhavé, opakující se a jiné zase naopak spíše nedotažené a přeskakované... Neuvažovala jsem o tom, že bych knihu odložila, ale tak nějak jsem se už těšila až jí dočtu a vracet se k ní asi ani nechci ...
Nicméně uznávám, že jako zajímavé oživení znalostí historie to není vůbec špatné a líbily se mi třeba řádky týkající se života Alfreda Nobela, se kterým se Berta přátelila a kterou A. Nobel celý život miloval... Pokud vás zajímá jak to bylo, klidně se do knížky pusťte a vlastně se i dozvíte, proč se kniha jmenuje zrovna Ozvěna:-)

3 20.11.2015

Chtěla jsem si odpočinout u nějaké nenáročné romantické záležitosti a dočkala jsem se velmi pěkného a čtivého příběhu se zajímavou a napínavou zápletkou... Opravdu jsem příjemně překvapená, rozhodně zůstávám této autorce věrná a doufám, že mě v jejích dalších knihách čeká obdobně slibný zážitek:-)

7 12.11.2015

Svěží, vtipný příběh aneb jak šťastná smolařka ke štěstí přišla... Ideální čtení na jeden večer, takže vás nijak nezdrží, naopak spíš pobaví a já věřím, že s Gerri strávíte příjemné a hezké chvilky tak jako já:-) Doporučuji!

11 09.11.2015

Asi nejsem úplně ta správná cílová skupina pro tento žánr, nicméně musím přiznat, že se mi knížka líbila a rozhodně mi nabídla daleko víc, než jsem sama čekala ... Pomalu plynoucí děj mi naprosto vyhovoval a neměla jsem tušení o tom, že děj bude až tak gradovat... Doslova mi přilepil oči k písmenkům a napjatě jsem čekala, jak to dopadne... I ten závěr mě překvapil... Upřímně, já taková romantička a přirozená optimistka jsem ho čekala jiný, hezčí, lepší??? ...
Láká mě, že se dozvím víc v dalších dílech trilogie, tak se do zbývajících dvou dílů učitě někdy pustím, ale teď si od toho rychlokursu španělštiny přeci jen chviličku odpočinu a dočtu zbývající poklady na mém nočním stolku. Jen netuším, jestli se mi to vůbec podaří, protože tenhle příběh mi v hlavě stále doznívá... Rozhodně ho zkuste, myslím že John Grady se vám taky náležitě dostane pod kůži...

3 06.11.2015

Skutečné příběhy čtu velmi ráda a vždy obdivuji a skláním se před odvahou, sílou a neskutečnou vůlí přežít a je úplně jedno, kdy se tato událost odehrála... Takové příběhy zkrátka nikdy nezestárnou a já jsem ráda, že jsem si mohla Laurenin boj o život přečíst a že ho pro nás sepsala... Je to ve všech směrech úžasná a obdivuhodná žena a doufám, že se jí i po těch letech stále daří velmi dobře.

13 25.10.2015

Ale jo, šlo to, i jsem se pobavila... ta nadsázka byla někdy vážně trefná... Jen se mi zdá, že se děj vůbec neshoduje s názvem knížky, tomu by spíš slušela nějaká Studie opic:-), zkrátka vtipnější název. A co mi tam tedy nesedělo vůbec, tak to byly ty trapné vtípky o blondýnkách... No přežila jsem, vydechnu a vrhám se zase na nějakou vážnější notu...

3 10.10.2015

Opět náhodný výběr v naší knihovně, který zněl velmi slibně a i po začtení jsem si libovala, jakou jsem to měla tentokrát šťastnou ruku... Zlákalo mě především prostředí, ve kterém se příběh odehrává a je pravda, že jeho popisem jsem zklamaná vůbec nebyla. Co se týče vlastního děje příběhu, tak je velká škoda, že autorka neudržela kvalitní linku příběhu a na závěr mě čekalo další čtenářské klišé... Každopádně musím uznat, že styl autorky není vůbec špatný... Nevím tedy, zda se jedná o tak dobrý překlad, ale její hra se slovy se mi moc líbila a dokonce mě zlákala natolik, že si od této spisovatelky zkusím zase něco přečíst:-)

3 02.10.2015

Po knížce jsem náhodně sáhla v naší knihovně a půjčila ji pro svou maminku, ale ta jí číst nechtěla, tak jsem si zahrála na hrdinku a do této "pozoruhodné prózy" se tedy pustila sama... Nijak dlouho mě nezdržela, ale ani neoslnila..., snad mi pan Štědroň promine, ale asi už přeci jen budu patřit do klubu náročného čtenáře a jeho příběh prostě ani nenadchne a možná snad ani neurazí. Mně osobně na knížce nejvíc vadilo množství chyb, překlepů a taky vulgarismů... No, holt mi ten showbyznys opravdu nic neříká a moc ráda zůstanu jen u toho svého čtení:-)

5 02.10.2015