Každé řešení má svůj problém
Kerstin Gier
https://www.databazeknih.cz/img/books/20_/20707/bmid_kazde-reseni-ma-svuj-problem-Zj4-20707.png
4
257
257
Gerri plánuje spáchat sebevraždu, ale předtím ještě napíše dopisy na rozloučenou spoustě příbuzných a známých – a nezachází v nich s pravdou právě v rukavičkách. Shodou okolností jí ale sebevražedný plán nevyjde – a Gerriin život se ze dne na den stane opravdu napínavým dobrodružstvím. Neboť není snadné vypořádat se se svými blízkými, když vědí, co si o nich skutečně myslíte!... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2009 , Ikar (CZ)Originální název:
Für jede Lösung ein Problem, 2007
více info...
Přidat komentář
Romantika, u které se zasmějete. I nahlas - a to se mi často nestává. Na léto značka ideál. Čteno v němčině.
Znám pouze autorčinu drahokamovou trilogii, ale na základě zdejších komentářů jsem riskla nákup téhle romanťárny a jsem tuze ráda, že jsem tak učinila. Ne každá romantika je humorná a zdaleka ne každá je inteligentně napsaná, tady se ovšem autorce povedlo obojí.
Výborné až skvělé: nápad i provedení! Navíc podat humorně sebevražedné plány, to taky nedokáže každý, ale K.G. se to opravdu povedlo. Už dlouho jsem se tak nenasmála - vlastně naposledy u Helenina dědictví; Gerina rodinka a obecně celá přízeň, to tedy byli týpci!!! (Čestnou výjimku tvoří samozřejmě teta Hulda!)
Takže paráda a já velmi doporučuju, jen upozorňuju, že nakladatelství Euromedia buď nemá v rozpočtu vyčleněné peníze na korektora, nebo je korektor zřejmě naturalizovaný Španěl/Ukrajinec/Němec apod. Tolik chybných 4.pádů zájmen typu ona, můj, tvůj už jsem v knize delší čas neviděla. Jistě, našly by se i jiné chybky, a není jich bohužel až tak málo, možná ani překlad není dokonalý, ale tohle, tahle zájmenná prkotina, mě irituje opravdu hodně; můj problém, já to beru.
P.S. Já jsem četla 2.vydání z roku 2019, jehož obálka se povedla mnohem lépe.
"Zkus bojovat o to, co miluješ, jinak budeš muset milovat, co ti zbyde."
Ťažko povedať, či podobné romány vedú skôr k regenerácii alebo degenerácii, priznávam však, že ja som toto dielko čítala opakovane (čo sa mi pri cca 90% románoch nestáva).
Prvýkrát ako stredoškoláčka – smiech.
Druhýkrát ako vysokoškoláčka – to už bol smiech cez slzy.
Tretíkrát – v podobnom veku ako Gerri, akurát v inom životnom stave (manželka a matka), a bol teda aj smiech, a boli by aj slzy nad Gerinným spackaným životom, keby...
Keby si za väčšinu svojich problémov nemohla sama. Áno, matku s absenciou materinského citu si nevybrala, čudných príbuzných tiež nie, svoj postoj k nim však áno, o partneroch, práci a bývaní ani nevraviac, a nech mi nikto nevraví, že jedna zdravá tridsiatnička (najmä v dnešnom časopriestore) nemá možnosti ovplyvniť, ako sa postaví k svojmu životu a čo s ním (a so sebou) spraví. Áno, dalo by sa polemizovať, či Gerri bola úplne psychicky zdravá, ale aj ľudia so sklonmi k depresii či úzkosti (a veľmi dobre viem, o čom píšem), majú predsa možnosť vyhľadať alebo odmietnuť pomoc.
Skrátka, hoci kniha bola písaná humorne a mnohé postavy i situácie z nej som sa snažila brať s nadsádzkou, najmä ku koncu to bolo stále ťažšie pre nezrelosť hlavnej postavy – a ako tak pozerám na komentáre, na rozdiel od mnohých iných užívateliek si nemyslím, že by bol koniec krásny alebo šťastný, lebo
SPOILER vyspať sa na rodinnej oslave pár dní po pokuse o samovraždu s človekom, o ktorom dokopy neviem nič okrem toho, čo mi sám povedal, a tešiť sa, že má dobré meno a výzor, vďaka čomu môžem spraviť dojem na príbuzných, to je skrátka nezrelosť par excellence a zavarenie si na ďalší problém. Ale OK, môžeme sa tváriť, že v živote Gerri (ktorej neúspešný pokus o samovraždu nebol sprevádzaný žiadnou katarziou, dozretím alebo aspoň uvedomením a priznaním si, že potrebuje odbornú pomoc), sa všetko zázračne vyriešilo tým, že jej nový šéf dal opäť prácu a spravil si z nej milenku (mimochodom, pár dní predtým sa rozišiel s tou predošlou, no a pre Gerri by mohlo byť varovaním, ako sa o nej pred ňou vyjadruje...). Ozaj happy end...
Ráda Kerstin čtu a vlastně i doporučuji, ale nečekejte zázraky.. prostě fajn příběh, vtipný, zajímavý nápad a konec, který čekáte..
Vlastně nevím, co jsem čekala, ale tím, co jsem dostala, jsem byla příjemně překvapena. Knížka byla vtipná, čtivá, příjemná - a to i přes to s jak obtížnými tématy se potýká. Mileráda doporučuji.
Nedočetla jsem. Kniha zněla opravdu zajímavě a když jsem tenkrát bez ní odešla z knihkupectví, nemohla jsem na ní přestat myslet. Takže jsem se samozřejmě do knihkupectví vrátila a knihu koupila. Bohužel po asi 70 stranách jsem knihu odložila. Děj se hrozně táhne a kolikrát jsem mu nerozuměla. Mluví hlavní postava o minulosti nebo popisuje přítomnost? Vůbec jsem se v tom nevyznala. Spoustu divných jmen, které jsem si neměla šanci zapamatovat. A celková první půlka knihy je jenom o tom, že hlavní postava je v depresi. Nevím, je mi líto, že mě to nechytlo, protože to znělo opravdu zajímavě ale na druhou stranu bych se do čtení nutila, což taky nechci. 100 lidí, 100 chutí. Kniha se určitě někomu líbit bude ale já mezi ně nepatřím. Třeba se ještě ke knize někdy vrátím, uvidíme
Hlubší příběh kde každý mezi řádky není schopen číst. Mně osobně pomohl nejspíš zachránit život blízké osoby. Typicky německý smysl pro humor, dávám plný počet
Musím se přiznat, že zhruba do poloviny jsem měla chuť knihu odložit. Pak se to ale hezky rozjelo, a já ji ke konci zase nechtěla dát z ruky. Prostě příjemné odpočinkové čtení, které ale díky tématu donutí člověka trošku přemýšlet. :-)
Z první půlky knihy jsem málem dostala depresi... naštěstí se děj změnil, po neuskutečněné sebevraždě. Trochu chápu Geri, že s takovou matkou a tetami a spoustou narážek a hloupých dotazů je těžké zůstat v klidu a neztrácet sebevědomí, ale řešila bych to jinak. Ale přečetla jsem až do závěrečného happyendu.
Skvělá četba k vodě. Už dlouho jsem se tak u knížky nezásmala jako u téhle. A slzy smíchu jsou o to lepší. Gerriina matka byla naprosto šílená, až mě mrazí, že "takové" mají děti. Ole byl naprosto sebestředný machistický cvok. Tady jsem spíš skřípala zubama. Nedivím se, nad čím Gerri uvažovala, protože taková rodina k tomu člověka přímo dožene. Perfektní nápad s dopisy. I název knihy a celý námět. Malinká knížečka, co mě přitáhla přes celý obchod, zaujala anotací a hodnocením tady. Další den jsem pro ni běžela :o)
Příjemné čtení po nějakém fakt masovým thrilleru.
Lehká pohodová oddechovka s happyendem. Prostě každé zboží má svého kupce, kdo má rád lehké romány, tak s touto knihou nešlápne vedle.
Fajn oddechovka na letní odpoledne. Gerri mě bavila, jen její rodina mě vytáčela.
Kniha neurazí ale čekala jsem o trochu více.Prvotní myšlenka dobrá ale na můj vkus málo propracovaná.Ale jinak celkem pohodové čtení.
Dost vtipný příběh, směle ho můžu doporučit jako oddychovku pro pobavení. Zážitek mi však narušil fakt, že vydání z roku 2019 obsahuje až neuvěřitelné množství chyb v zájmenech - řekla bych, že překladatel to tam "sázel od boku", bez ohledu na pravidla češtiny :-D
Kniha je milá a vtipná...
Ole mi šel pěkně na nervy...
Gerri má odvahu, po těch dopisech, předstoupit před jejich adresáty...
Ale čekala jsem ty dopisy trochu víc “ostrý” :)
Bavilo mě to...
Nikdo se nemůže Gerri divit, že chtěla spáchat sebevraždu - s takovou rodinou, co měla :-/. Její matka manipulátorka mě neskutečně rozčilovala, ke konci mě taky dost štval otravný Ole, ale nejvíc mi vadila sama Gerri, jak si všechno nechala líbit.
Nicméně až na občasné překlepy se kniha se četla pěkně, děj odsýpal, skoro jsem se nemohla odtrhnout.
Tuto autorku mám velmi ráda, bohužel tato kniha pro mě nebyla tím, co jsme od ní čekala. Čtivá byla, to ano, jen mi moc nesedla po dějové stránce, hodně jsem se musela nutit pokračovat ve čtení. Až v druhé polovině to šlo samo od sebe, ale i tak. Člověk se hold nemůže chtít vracet ke každé knize, některé je lepší odložit a jít dál.
Autorovy další knížky
| 2015 |  Rudá jako rubín |
| 2014 | První stříbrná kniha snů |
| 2015 | Zelená jako smaragd |
| 2015 | Modrá jako safír |
| 2015 | Druhá stříbrná kniha snů |
Knihu mi půjčila kolegyně s tím, že je humorná, a že se u ní nasmála, tak že by se mi mohla taky líbit. No, trochu líbila, ale až tak druhá polovina. Ze začátku jsem se nemohla začíst a přišla mi spíš nudná, než humorná, ale dalo se. Pak přišel "dlouho očekávaný" zvrat a já se opravdu občas zasmála a pobavila. Nakonec, i když jsem na tuhle knihu neměla úplně tu správnou náladu, to nebyla zase tak špatná kniha. U mě to hodně zachránil ten "romantický" konec.