Ztracená manželka

1 16. února

Další velmi dojemný příběh s tématikou holokaustu odehrávající se z větší části v Terezíně. Moc se mi kniha líbila a i když začíná koncem, stejně vás tak vtáhne do děje a čekáte co dalšího se bude dít než se manželé opět setkají....

4 14. února

Moc krásně napsaná kniha. I když mi popisování života v koncentračním táboře vhánělo slzy do očí, nemohla jsem se od příběhu odtrhnout.

5 28.12.2018

Kdyby každý z těch milionů zavražděných , sepsal svůj příběh, vznikly by miliony čtivých , dramatických a hluboce lidských příběhů . Ztracená manželka nevybočuje z řady . A kdo nechce zapomenout na všechny ty umučené , během těch několika let , nebude zklamaný .

9 06.12.2018

Jela jsem vlakem a zrovna jsem četla tu pasáž, kdy se narodí dítě, tam... na tom strašlivém místě... kdyby se mnou v kupé nebyli další cestující, byla bych se rozplakala, takto jsem se jen zahleděla z okna a polkla slzy... a pak znovu a znovu... Myslela jsem na to, jak i oni "jeli vlakem" a jak děsivá to pro ně byla cesta... Přesně jak tu někdo napsal, člověk je rád, že je tady a teď... Po "Haně" další silná kniha s tématikou Holocaustu, tentokrát orámovanou milostným příběhem...

5 07.11.2018

Opravdu moc krásně napsaná knížka, kterou bych si přála mít v knihovně a k příběhu se vracet znovu a znovu. Od začátku, co jsem si přečetla tu větu "jsi moje manželka" mě to nutilo přemýšlet, co se asi stalo a proč. Doporučuju určitě každému!

6 03.11.2018

Když jsem dostal doporučení na tuhle knihu, nejdřív jsem si myslel, že to bude ženský, romantický příběh, který chlap ani nebude číst.
Ano, láska tvoří kostru tohoto příběhu, ale na ní je připojena další, mnohem hlubší rovina příběhu. Holocaust, podaný jinak, než bývá zvykem. Bez zbytečné brutality...ale věty, popisující odevzdanost - naději až za selekci v Osvětimi, věty popisující rezignaci "v Terezíně se nepopravovalo, jen občas někoho oběsili..." jsou mnohem silnější než by bylo možno popsat barvitým líčením krutosti a násilí.
Jediným negativem pro mne byl závěr - sladký, růžový, románový. Vynechat jej a ponechat konec (a vlastně i začátek) knihy otevřený by bylo ku prospěchu příběhu.
Kniha, kterou ale přes tuto drobnost doporučím k přečtení.

18 02.11.2018

Příběh osudové lásky, které nebylo přáno. Druhá světová válka zničila vše. Vše co bylo krásné, co mohlo být krásné. Velmi realisticky napsaný příběh. Musím zmínit, že mne mimo jiné dojaly i vzpomínky hlavního hrdiny na svou lásku, které místy vyznívaly velmi poeticky. Taková to byla láska... Moc dojemně napsané.

4 20.10.2018

Milostný příběh na pozadí válečných hrůz koncentračních táborů. Lenka a Josef, jen pár dnů manželé a každý se ocitl jinde. A po šedesáti letech se potkají na svatbě vnoučat. Dojemně smutné čtení, místy nevěrohodné, možná jakási naivita americké autorky v českém prostředí.

5 10.10.2018

Nemám slov a teda už dávno se mi nepodařilo přečíst knihu ve všedních dnech za dvě odpoledne.

4 09.10.2018

Na pozadí válečných hrůz je vykreslen tak krásný příběh o lásce dvou lidí, která, i přes odloučení, přetrvá celý jejich život. Ačkoliv nám autor již v první kapitole vlastně řekne, jak celý příběh končí, stejně mě na konci knihy běhal mráz po zádech. Neuvěřitelný, krásný.

6 30.09.2018

Další z knih, která nám přibližuje hrůzy druhé světové války, konkrétně holocaust. Začátek knihy byl takový nijaký, ale potom jsem se začetla, že už jsem knihu jen těžko odkládala a musela jen číst dál a dál. Doporučuji k přečtení !!

17.09.2018

No, pro člověka, který přečetl už hodně knih o válce a holokaustu, nebude tohle žádný odvaz. Příběh o hrůzách války a koncentráku, který byl už předtím napsán stokrát v jiné podobě.
Pohled na předválečné Československo očima Američanky knize místy taky ubírá na autenticitě, nějaké drobnosti v knize mi přišly hodně nereálné (jako třeba: (SPOILER) Amalie jen tak náhodou najde ve Vídni na ulici dopis s americkou adresou, napíše onomu neznámému Židovi žijícímu v Americe a barvitě mu v dopise v němčině vylíčí, jak hrozná je situace v Rakousku po Anšlusu. Na to ji onen dobrodinec pošle peníze na cestu do Ameriky. - To jako vážně?! Tehdy byla silná cenzura, pošta, zvlášť ta, která mířila do USA, se kontrolovala, dopisy se otevíraly a četly. Tenhle způsob útěku by se podle mého tedy nikomu nepodařil.)
A takové drobnosti mi prostě při čtení vadily, kvůli nim to pro mě byl jen další romanticky přehnaný tuctový příběh, který vypadal nereálně.

2 02.09.2018

Kniha mě prostě chytila a nepustila...Zajímavé vykreslení hrůz holokaustu a jeho následků...Rozhodně stojí za přečtení.

6 24.08.2018

Knihu jsem si vyloženě vychutnala. Nutila mě, abych ji četla pomalu, abych ji neodbývala a pěkně si prožila ten bravurně napsaný příběh. Protože pokud například stojíte před skvělým obrazem nebo posloucháte neuvěřitelnou hudbu, také nechcete jen tak rychle odejít. Možná se k tomu obrazu ještě jednou vrátíte a tu hudbu si pustíte znova. Tak jsem si já několikrát četla různé části a věty a nechala se unášet jejich krásou. Autorka má skvělý dar vyprávět a to co říká, má hlavu a patu. Moc doporučuji.

17.07.2018

Opět téma holocaustu - Terezín,Osvětim , návrat,shledání po letech . Konec mě moc nenadchnul, mohl být obsáhlejší , jakoby to autorku už nebavilo a chtěla to rychle ukončit.

12 12.06.2018

Tyto hrůzy by se měly připomínat, aby už nikdy nenastaly. Můj obdiv patří všem, kdo tímto peklem prošel. Krásný milostný příběh a hrůza s utrpením, to je děj této knížky.

1 29.05.2018

Čím více čtu knih s takovým těžkým tématem, tím více si vážím všeho, co mohu mít. Jen mě mrzí, že na mě kniha nezapůsobila tak moc, jako Hana od Mojšnarové, nebo V šedých tónech, i když ta se týkala gulagů. Nebo je to tím, že jsem přečetla více takových knih za sebou? Ale i tak mě jejich utrpení velice zasáhlo a doufám, že se již nikdy nic takového nebude opakovat, nikdy nesmíme zapomenout...

10 28.05.2018

Tahle kniha je přenádherně napsaná a její příběh je bezpochyby velmi silný. Přesto ale mám pocit, že zůstane jedním z těch, který se mi v mé paměti smísí s jinými příběhy z Terezína a Osvětimi a mladé lásky z druhé světové. A to mě na tom mrzí. Čím více jsem z tohoto období přečetla, tím víc vidím ten počet příběhů, které si doopravdy pamatuji a které svou originalitou z polic knihoven září...

Autorku jsem si díky knize Kabinet milostných dopisů zcela zamilovala. Byla to kniha, kterou jsem prožila všemi smysly. Dodnes si příběh v živých barvách pamatuji a toužím po tom, se do něj znovu vnořit. Ta kniha má u mě ohromný potenciál. A je to jedna z těch úplně nejlepších, co jsem kdy četla. Možná i proto Ztracená manželka neměla ani zdaleka takovou šanci tuto knihu překonat...

Z čeho jsem byla přenadšená: rozhodně z toho, že americká autorka psala o válečném Československu. Představa, že si tento bestseller přečetlo tolik lidí, kteří se o naší zemi a Praze a obyvatelích dočetli mnoho pro ně nového a zajímavého, mě naplňuje hrdostí.

Vadilo mi zpočátku chování hlavních hrdinů. Hlavně tedy způsob jejich komunikace. Takhle se snad mladí lidé bavit nemohli ne? :(

Na počtení na jedno odpoledne je příběh zajímavý. Ale já na něj asi zapomenu, nebo mi zůstanou jen letmé vzpomínky.

A natisknout na obal, že se jedná o druhou Sofiinu volbu je hodně přes čáru. Je rozdíl rozhodovat se o tom, zda vycestuji s manželem nebo zůstanu s rodinou a tím, které ze svých dvou dětí pošlu na smrt. To se tedy nezlobte...

12 14.04.2018

Příběh o lásce a oddanosti, nejen mezi manželi, ale k rodině vůbec.. Příběh jednoduchý, místy poetický, sílu skrývá mezi řádky... Příběh, ze kterého čtenáře u srdce hřeje i mrazí a drží napětí až do poslední stránky.

4 13.04.2018

pár desítek prvních stránek jsem četla maličko s rozpaky-na sladký milostný román jsem moc náladu neměla :-)
Pak přišel zlom,kdy jsem se od knihy nechtěla odtrhnout a vědět,co bylo dál,ikdyž vlastně od začátku víme,jak to dopadlo.Knihy s touto tématikou mě vždy zasáhnou,hodně se setkávám s tím,že jedno rozhodnutí dokáže úplně změnit život-jako v běžném životě,jen někdy to má devastující dosah.Příběh Lenky a Josefa je jedním z mnoha-to co zažily a vůbec že přežily a mohou vyprávět za přečtení určitě stojí.Malování v Terezíně,bojování uměním proti nenáviděným trýznitelům - o tom jsem snad četla poprvé-myslím co se týká zařazení do příběhu.Moc se mi to líbilo.Trochu mi tam chybí více informací o životě Lenky po válce.Konec,kdy se kruh uzavřel-podle poznámek autorky má reálný základ,což je úžasné....Jen doufám,že už opravdu hvězdy budou jen na obloze...Pro všechny.

Ztracenou manželku jsem přečetla jedním dechem. Kniha popisuje nešťastný příběh dvou mladých zamilovaných lidí, jejichž osud rozdělila druhá světová válka. Je to jedna z těch knížek, která nás utvrzuje v tom, že můžeme být šťastní za dobu a zem, ve které žijeme. I přesto, že kniha je napsaná americkou spisovatelkou, životy v předválečné Praze, následně v Terezíně a Osvětimi jsou popsány velice věrohodně.

5 26.02.2018

Co napsat? Nemám slov, nedokážu si představit hrůzu té doby. Ať už mi současné bytí přineslo jakoukoliv bolest, rozhodně nebyla tak zničující jako bolest Lenky.

3 21.02.2018

Rozhodně stojí za přečtení, ale z knih s podobnou tématikou se mi Hana od Aleny Mornštajnové líbila více. Zde jsem úplně nevěřila tomu, že Josef celý život vzpomínal na Lenku a jen tak bokem žil svůj život. na mne to tak nějak působilo - měl sice ženu, děti - vše ok, ALE... no nevím, tato sladkobolná romance mi tam neseděla. Ale když už tam byla - tak jsme si ten happy závěr mohli trochu více užít, ne? Já mám totiž šťastné konce fakt hodně ráda, tak to mohlo být trochu delší.

3 12.02.2018

Děkuji Hankie, že mi tuto knihu doporučila! Ani nevím, co dodat... Opravdu stojí za to, si tenhle román přečíst.

7 16.01.2018

Krásný příběh o dvou lidech které rozdělila válka.Musíte číst dál a dál - čte se jedním dechem ....Nezapomenutelná kniha ....

7 12.01.2018

Už dlouho se mi nestalo, abych šla spát až dočtu.

"... dva doteky kůže si člověk pamatuje celý život - když se poprvé zamiluje a vezme milovanou osobu za ruku a když vás dítě chytí za prst. V obou případech jste k druhému připoutáni navěky."

"... zeptal se mě (vnuk), jestli každá hvězdička představuje někoho, kdo umřel. Jeho poznámka mě připravila o řeč. To je báječná myšlenka, že by duše každého člověka mohla rozzářit potemnělou oblohu. Vzal jsem ho za ruku a stiskl ji."

3 28.11.2017

Toto je druhá kniha, kterou jsem od autorky četla. Celkově mám téma vlivu válek na soukromé životy lidí ráda a takové příběhy mi hodně dávají. I tady mě pasáže, které se týkaly osudů Židů, obohatily a velmi se mě dotýkaly. Zbylé části mi ale přišly příliš "přeromantičtělé", nebo jak to říct, a spíš mi to vadilo a přišlo přehnané, než aby mě to dojímalo. Ale vnímám to spíš jako můj osobní problém (nejsem moc na romantické příběhy), než jako chybu v knize.

6 26.11.2017

Krásný příběh lásky, která přežila holokaust a ve skrytu duše žila, i když měla být zapomenuta.

Kniha je částečně podle skutečnosti, vystupují zde také reálné postavy, i když hlavní příběh je více méně smyšlený.

Nezobrazuje největší hrůzy holokaustu, přesto se čtenář musí ptát proč se toto muselo dít a proč tolik lidí muselo zcela zbytečně trpět...

Knihu rozhodně doporučuji.

2 12.11.2017

Nádherná knižka