alithea alithea komentáře u knih

☰ menu

Les v domě Les v domě Alena Mornštajnová

Les v domě je strašně zrádný. Je psaný s neskutečnou lehkostí až se zdá, že vám ho jen tak někdo šeptá dl ucha. A přitom v sobě nese tolik bolesti, až z toho jednomu puká srdce.
Stejně jako jiné knihy autorky, slupnuto během dvou večerů. Nicméně, tak trochu mám pocit, že čtu pořád to stejné, jen trochu v jiném kabátku. Škoda.

16.05.2023 3 z 5


Píseň krve Píseň krve Anthony Ryan

Říkali, že je to lepší než Hra o trůny. A nejspíš měli pravdu. Už dlouho jsem neměla v rukou fantasy, která by mě svým příběhem tak ohromila. Po autorské stránce neskutečné dílo, kde všechna kolečka zapadají přesně tam, kam mají. A to nejlepší na tom je... že to je všechno pořád teprve začátek! :)

10.04.2020 5 z 5


Jáma Jáma C. J. Tudor

Oddechové čtení na večer, které pohltí jen do té doby, než se nad tím člověk třeba jen trochu zamyslí. Příběh je možná zajímavý, závěr snad dokonce překvapí, ale tupé souvislosti a mizerný styl vypravování to prostě nezachrání.

19.01.2020 2 z 5


My proti vám My proti vám Fredrik Backman

Zpětně si přeju, abych druhý díl nečetla. Protože rozbil, co jsem si vysnila na konci prvního. Nelíbila se mi politika, která se najednou do všeho míchala, nelíbila se mi změna ve stylu vyprávění a přesto jsem knihu přečetla jedním dechem. Protože takový prostě Backman je. Dostane se pod kůži.

27.01.2019 4 z 5


Medvědín Medvědín Fredrik Backman

Nemám ráda knihy s předvídatelným dějem. Takové, kdy čtenář všechno rozlouskne třeba jen okamžik předtím, než se to stane. Ale Medvědín je jiný. Stránku za stránku jsem si přála, abych se pletla. Aby to bylo jinak. Jako v nějakém stupidním americkém filmu, kde na konci číhá happy end tak sladký, až se jednomu zkřiví pusa z přemíry cukru. Jenomže tohle nebyl příběh o zázracích, ale o životě. Ještě že i ten umí překvapit.

Hokej už nikdy nebude jen hokejem. A přesto, když se nad tím zamyslím, o sport tu vůbec nešlo.

27.01.2019 5 z 5


Plíseň Plíseň Siri Pettersen

Je to snad poprvé, co bych o nějaké sérii řekla, že se mi druhý díl líbil více než první. Náš svět Hirčinýma očima je prostě něco neskutečného. Za to a za příběh dvou bratrů (který mi zpočátku přišel jako klišé a já tak nad ním ohrnovala nos), palec nahoru. Tyhle pasáže se mi líbily.
Na druhou stranu... Ustavičné opakování toho, co všichni víme, mi po chvíli začalo lézt na nervy. Kdykoliv Hirka začala přemítat nad svým původem, měla jsem sto chutí obrátit list, přeskočit několik odstavců. A těch případů bylo bohužel víc než dost.

17.01.2018 4 z 5


Ódinovo dítě Ódinovo dítě Siri Pettersen

Mám ráda, když autor hodí čtenáře do vody a nechá ho plavat. Ale místy, zvlášť v závěru, už toho na mě bylo trochu moc. K některým pasážím jsem se musela vracet, abych je pochopila, což mě vždycky vrcholně otrávilo. Navíc, místy se děj trochu vlekl. A přesto jsem knize naprosto podlehla. Snad pro ten styl vyprávění, snad pro nový a ve skrze originální fantasy svět, který je popisován bez jakýchkoliv příkras.... Těším se na další!

09.01.2018 4 z 5


Panenka Panenka Hollie Overton

To nejlepší, na celé knize, je pravděpodobně anotace. Čtenář se z ní dozví o knize téměř vše. Dalo by se namítnout, že román má zaujmout po emoční stránce - bohužel, ani to není tak docela pravda.
Příběh jako takový má velice zajímavý potenciál. Čekala jsem pořádnou nálož pocitů - vztek, slzy a snad i napětí. Popis knihy to ostatně slibuje. Jenže ono tak nějak na žádné drama nedojde. Nejzajímavější části příběhu jsou odbyté na pár stránkách. A postavy, které by to tak nějak měly táhnout, se chovají přinejmenším zvláštně. Navíc, vše popisují se zvláštním chladným odstupem.
Jedna hvězdička za anotaci. Druhá za Abbyinu závěrečnou jízdu - ta jediná ze mě dokázala něco vymáčknout.

30.09.2017 2 z 5


Prach Prach Hugh Howey

Nevzpomínám si, kdy naposledy jsem četla takovou knihu. Knihu, která mě vtáhne do sebe, pohltí a nepustí. Trochu jsem se bála závěru téhle děsivé jízdy, bála jsem se že budu zklamaná. Místo toho jsem ještě dlouhé minuty zírala na poslední stránku, neschopná jediného slova.

08.09.2017 5 z 5


Harry Potter a prokleté dítě: Část první a druhá Harry Potter a prokleté dítě: Část první a druhá Jack Thorne

Nebojím se říct, že každý druhý autor fanfiction by to napsal lépe. Nepromyšlený děj, nelogičnost, popření původní série... Skoro se stydím položit to vedle ostatních dílů. Těšení bylo veliké, ale následné zklamání bohužel taky.

18.01.2017 1 z 5


Elita Elita Kiera Cass

Selekci jsem dočetla někdy během poledne a s nadšením jsem se okamžitě pustila do Elity. Bohužel mě oproti prvnímu dílu poněkud zklamala. Klasický trojúhelník, který zpočátku vypadal velice zajímavě, brzy omrzí. Na jedné stránce slibuje Mer lásku Aspenovi a vzápětí, ještě ve stejné kapitole, je naprosto hotová z prince. Americu jsem měla v první díle ráda, v druhém mi lezla neuvěřitelně na nervy. Co mi vadilo ještě víc, byl zcela průhledný děj. Knížky, útoky, vztahy... Mohla jsem skončit v půlce a nejspíš by to vůbec ničemu nevadilo.

17.08.2015 3 z 5


Selekce Selekce Kiera Cass

Myslím, že každá holka si občas potřebuje přečíst takový příběh - plný lásky, štěstí a krásy. :) A Selekce je rozhodně jednou z těch lepších.

17.08.2015 4 z 5


Pýcha a předsudek Pýcha a předsudek Jane Austen

Skvělá kniha! Zvlášť na prázdniny, kdy se k ní vždy ráda vrátím. :)

16.08.2015 5 z 5


Jestli zůstanu Jestli zůstanu Gayle Forman

Nedočteno. Celý příběh byl vyprávěn velice hezky a poutavé, ale zároveň poněkud fádně. Kdyby měl Miin život nějaký "zajímavější spád", kniha by mě určitě bavila víc.

16.08.2015 2 z 5


Nový měsíc Nový měsíc Stephenie Meyer

Pro mě jednoznačně nejslabší díl. Pro zavzpomínání a dlouhé nudné večery však super volba.

16.08.2015 2 z 5


Malý princ Malý princ Antoine de Saint-Exupéry

Často říkáme, že rosteme s příběhy a jejich postavami. Ale jen málokdy můžeme říct, že kniha roste s námi. Malý princ je bezpochyby jednou z nich.

20.07.2015 5 z 5


Papírová města Papírová města John Green

Od Papírových měst jsem si nic neslibovala. John Green mě totiž v minulosti nadchnul i zklamal a já tak mohla začít číst tenhle kousek s čistým štítem. Prvních několik stránek bylo těžkých. Děj neměl žádný spád, vztahy mezi postavami se mi zdály zamotané a tak nějak obecně mě to moc nebavilo. Po pár kapitolách se všechno změnilo. Skončila jsem ve čtyři ráno a navzdory tomu, že jsem měla v šest vstávat, jsem měla nutkání přečíst si to okamžitě celé od začátku.
Dle mého názoru jednoznačně lepší než Aljaška, která tak trochu postrádala děj, a možná dokonce i o něco lepší než Hvězdy, protože je nám čtenářům poněkud bližší. :)

20.07.2015 5 z 5