Ales.BD komentáře u knih
Generální zkouška na Pravomila, ve které je místy to samé a někde je až příliš absurdní a tím příběh trochu podtrhne. Jinak hezky a zábavně napsáno, jako vždy.
Velké sny malého národa. Sympatické postavy a svižná akce. Plně srovnatelné s jakoukoliv zahraniční produkcí, jen nepadají jména jako Smith a Brown, ale třeba Tesařík a Melichar.
Tohle už není žádná sci-fi klasika (vydáno 1986). Očekával jsem napínavé detektivní pátrání po pravlasti (praplanetě) lidské rasy, ale místo toho to bylo takové hrozně protahované oddalování nevyhnutelného.
Spisovatel vezme skutečný životní příběh zajímavý sám o sobě, doostří zápletky, dodá intimní podrobnosti a hlavně vypravěčské umění. Tady se to podařilo skvěle. Trochu tomu ubírá jen setkávání s historickými postavami. Kennedy už se mi zdál za čárou, takže konec nebyl tak dobrý, jak jsem očekával. Přečtu si ještě životopis od Jaroslava Čvančary a podívám se na film Staříci.
Při nejlepší vůli jsem v tom ten geniální morální thriller nenašel. Jednoduchý nezajímavý děj, sem tam dobrá hláška. Plno mudrování o setrvalém úpadku společnosti a děsivá halda beznaděje. Obdiv k vraždícímu psychopatovi nechápu. Lepší než ceněný film taky o moc není, protože ten je tak věrný předloze, že působí úplně stejně.
Pořídil jsem si jako knihu zařazenou v sekci "humor". Ten by se sice našel, ale je tak černý a hutný, že z něj světlo neunikne. Meziprostory vyplňují erotické fantazie a konec je zase až příliš zkratkovitý, zavánějící vnějším božským zásahem. I když jsem jenom pacoch, popsané "šokující poměry ve zdravotnictví" mě nijak zvlášť nešokovaly.
Surové pravdy moderního života servírované za studena. Na druhý průchod uznávám, že na tom přece jen něco je. Ale pořád z toho leze úporná snaha provokovat, ohromit, což asi už nefunguje stejně dobře jako v roce vydání. Snad se to dá přičíst záměru čtenáře probudit a donutit k zamyšlení. A podrobně líčené sexuální scény možná slouží k tomu, aby se pak daly přežít "vědecké" pasáže. To by byl ten lepší případ. Určitá nedůvěra k čistotě autorových úmyslů nicméně přetrvává a stejně tak podezření, že si prostě jen léčí vlastní minderwertigkeitskomplex.
Úsměvný příběh mladého profesora, který si nedokáže poradit s emocemi a hledá štěstí svým vlastním způsobem. Jemného humoru akorát a několik vypjatých momentů spolehlivě vtáhne, i když děj je snadno předvídatelný. Trochu mi vadilo, že zatímco "nenormální" Don kvůli své vyvolené obrátí život naruby, "normální" Rosie dává jen málo. Jinak pěkné pozitivní čtení.
V rychlém proudu namachrovaného moderního blábolení se schovává obyčejný popis fantazijní nevěry nadržené třiatřicítky s třináctiletým klukem. Zbytek je nadbytečná výplň. Žádný "střet osobních hodnot a kultur". Ze začátku osvěžující, ale postupně únavné a na překotném konci nic.
Jestli si o sobě chcete myslet, že víte něco o historii naší republiky, je tato kniha povinnost. Dostanete mnohem víc než životopis jednoho člověka. Jde o skutečně důkladný živý obraz doby, politické situace, i celé Masarykovy rodiny. V doslovu ke 3. vydání je také přidáno přehledné a znepokojivé zhodnocení stavu vyšetřování smrti J. Masaryka. Pokud se k četbě teprve chystáte, doporučuji jako první knihu Jiný T.G.M., i když je mladší než tato.
Morbidní, řbitovně zviřátková kniha pro kingovce. Autorka asi dělá chybu, že i na první pohled kladné postavy obdařuje silně negativními vlastnostmi. Hlavní hrdina není zrovna sympaťák a když se ukáže, že má taky hodně másla na hlavě, zájem čtenáře se vytrácí. Přidávám se k názoru, že linka s gamblerstvím a vymáháním dluhů by se mohla vypustit. Kříďák dobrý, Jáma o něco horší, Ti druzí zatím nejlepší.
Z malých lidí se stali revolucionáři. Humorista Žák byl svědkem obojího a tropil si z nich tak krásné a chytré šoufky, až byla jejich malost jasně viditelná. I zalekli se ho, zavrhli a potrestali. Stejně psal dál a na jeho díle není vůbec znát jak mizerně na tom byl a že nakonec umřel v 54 letech. Když jsem se kdysi smál u jeho filmů pro pamětníky, neměl jsem o tom ani tušení. Škoda, že nemůže vědět, že jeho knížky znovu vzbuzují veselí i mrazení a už nikam nezmizí. Nade vší pochybnost potvrdil, že když něco nesnese trochu vtipu, za moc to nestojí. (Napsáno po přečtení obou dílů.)
Nejlepší se mi zdál příběh o bramborách. A poněkud zamrazilo u posledního, mírně prorockého, o španělské chřipce. Škoda že se autor víc nesoustředí na naši vlastní zem a poutavě píše příběhy jiných národů, hlavně kolonialismem a četnými jinými průšvihy ušpiněných Britů.
Temné spodní proudy v počestném klidném městečku. Šikovně přehledně napsané střídání minulých a současných dějů. To každý neumí. Ke konci se ale zaplétá, příliš kombinuje, snaží se šokovat. Závěrečné odhalení úkrytu rozhodujícího důkazu pokazilo celkový dojem. Velmi pěkně přeloženo.
Veselohra z doby kdy manželství bylo závažným aspektem každého vztahu a otcové do toho měli co mluvit. Celkově takový odvázanější Wodehouse. Colm Moran připomíná Bertieho Woostera. Byl jsem zvědav, jestli mezi tolika krásnými vstřícnými dívkami spíše obratně manévruje, nebo je vážně takový trouba. Lehké zábavné čtení.
Promarněná šance. Zpočátku zajímavě rozehraná tajemná zápletka se vyřeší až moc jednoduše. A přidána je slušná hromádka výplňové vaty: vztahy, péče o rodinu, lakros... Nesmyslné a afektované chování postav, hlavně ke konci. Román pro ženy ano, thriller ne.
Trochu zklamalo, že případ není vyřešen poctivou detektivní prací. Skoky v čase s opakováním části děje působí mírně křečovitě a zamrzelo, jak se spisovatel zbavil postavy detektiva. Jinak to ale vypadá na slibný začátek knižní série.
Sbírka úvah, která obsahuje mnoho zajímavých myšlenek, ale odpověď na otázku co se děje se světem v ní není. Václav Cílek má velký rozhled a znalosti, umí vyprávět. I když je v tom i jistá naivita. To když říká, že lidé se z krizí poučí, přijmou opatření, vrátí se k přírodě, budou spolupracovat a chovat se rozumně. Také ignoruje většinu městských obyvatel, kteří se nemají k čemu vrátit, protože jsou už několikátou generací vzešlou z betonu, kamene a asfaltu.
Na druhé straně představa, že by se globální pohroma dala řešit zasazením pár stromů, založením zahrádky, pořízením filtru na vodu a čtením klasických děl antických filosofů, je opravdu útěšná.
Škoda, že padouch musel sám vysvětlit celý svůj záměr a postup. Škoda přemíry chlastu, úchylek a nechutností. Jinak slušná detektivka, jak se od Nesbøho dá očekávat.
Úctyhodná sbírka. Docela by mě zajímalo jakým přesně způsobem se takové příběhy shromažďují. Mnoho z uvedeného by se asi dalo rozumně vysvětlit, ale i kdyby zůstalo 5 % prokázaného a nepochopeného, stojí to za to. Nejprve jsem chtěl odložit jako vybájené blábolení, ale nakonec docela zaujalo a dočetl jsem až do konce.