Jan Masaryk – pravdivý příběh

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

První ucelený a dosud zřejmě nejobjektivnější životopis Jana Masaryka. Vedle neznámých faktů z jeho soukromého života a ze života rodiny TGM, přináší kniha také zasvěcený pohled na zákulisí československé zahraniční politiky, na jejímž utváření se Jan Masaryk ve své době podílel.

https://www.databazeknih.cz/img/books/70_/70405/big_jan-masaryk-pravdivy-pribeh-gpr-70405.jpg 4.5120
Nahrávám...

Komentáře (40)

Kniha Jan Masaryk – pravdivý příběh

radusak9806-1
27. ledna

Velmi komplexní pohled na velmi komplikovanou osobu Jana Masaryka, která už je spíše mýtem.

Rade
24. ledna

Výborné čtení. Komplexní pohled na život Jana Masaryka, od dětství až do hořkého konce. Se všemi klady i zápory jeho osobnosti, občas trochu překvapivé informace, ale v kontextu celého životopisu a hlavně tehdejších událostí a tehdejších názorů i politické atmosféry zase ne tolik.
Pohled na první republiku, Mnichov a politiku appeasementu, období protektorátu, poválečné a únorové události v r. 1948, opět z trochu jiného úhlu, i na úlohu Jana Masaryka v těchto klíčových dějinných okamžicích. Zase jsem si uvědomila, jak odlišný je pohled na tehdejší události očima dějinami poučeného čtenáře a jak odlišně vše asi vnímali tehdejší účastníci dění… Chybné kroky, které se nám zdají dnes fatální a nepochopitelné, viděli zřejmě tehdejší aktéři jako správné a jedině možné. Asi je možno si jen povzdechnout, že se nám nedaří se z dějin poučit, omyly v minulosti jasně vidíme, ale v současnosti se pravděpodobně dopouštíme chyb obdobných…
Občas mě při četbě obcházel mráz, jak to bylo děsivé a já si říkala, takhle ne, proboha, do čeho se to řítíte? Jednou se ale možná budou naši potomci ptát takto nás…

Plus za dodatečný doslov k třetímu vydání k Masarykově smrti – žádné dohady, žádné vyhodnocování důkazů a hádání, jak to bylo, jen poukaz na to, jak málo důsledně a málo profesionálně bylo vlastně celé vyšetřování tragické smrti vedeno, a to nejen v dávné minulosti, ale i v době nedávné.
Poklona autorům, že jako dějepisné kapacity nevyslovily konečný názor na příčinu Masarykovy smrti podle dosavadních různorodých teorií, ale prostě konstatovali, že pravdu ani dnes neznáme a v závěru naopak vybídli ke skutečnému komplexnímu vyšetření.
*
„Především byl Masaryk - podobně jako Beneš - přesvědčen, že českoslovenští komunisté jsou lepší a mírumilovnější než sovětští, že jsou ‚naši‘ a že bude možné se s nimi politicky domluvit. Zčásti vycházel z faktu, že vedení KSČ skutečně až do léta 1948 mělo vlastní představu - vizi - specifické československé cesty ke komunismu. ‚Specificky české‘ komunisty si Beneš (a s ním i Masaryk) vždy přál. Takoví komunisté neměli být pod diktátem Moskvy a měli naopak uskutečňovat ‚národní‘ socializační program, jak o něm Beneš snil.
Byl to však jen sen. Masarykovi se podařilo navázat neformální a z jeho strany celkem upřímné styky s některými z komunistických členů vlády, na prvním místě s Gottwaldem a Kopeckým. Uvěřil, že v nich nalezl nové přátele, protože potřeboval hledat přátele a rovněž si v nich přál přátele vidět. Je těžké říci, zda rozpoznal, že komunisté i ve vztahu k němu uplatňují tentýž účelový postup, který se jim obecně tak osvědčil a jímž se tolik odlišili od ostatních stran. Tam, kde Jan Masaryk hledal lásku a záštitu, se Gottwaldovi otvíral spíš prostor k prosazení zájmů vlastní strany. Naříkal-li tedy Masaryk v předúnorových týdnech, že ho Gottwald v této věci zneužil, mohl na prvním místě obvinit sám sebe: premiér si od něj vzal jen to, co mu ministr sám nabídl na stříbrném podnose.“
-----------------------------
Pro mě velké minus za obálku vydání Mladé fronty z roku 2016.
Na solidní biografii, kde není ani stopy po nějaké beletrii a která dokonce obsahuje přílohu se zajímavými fotografiemi z Masarykova života, dát na obálku fotku nikoliv Jana Masaryka, o kterém celá kniha je, ale herce Karla Rodena, ve filmovém převleku za Jana Masaryka, považuju za zhůvěřilost, abych tedy použila nějaký jemný termín… (nic proti Karlu Rodenovi, je to výborný herec).
Na netu jsem se dočetla, že je to dobrý marketingový tah; no, nevím...


kreira
08. ledna

Poslouchala jsem jako audioknihu. Velmi zajímavé dílo, díky kterému jsem se dozvěděla spoustu nových informací a souvislostí z našich dějin.
Za mne 5 hvězdiček.

hannah2000
30.12.2021

Čekala jsem obyčejný životopis Jana Masaryka a dostala jsem rozsáhlou knihu se spoustou informací. Kromě popisu jeho života zahrnuje i nahlédnutí do života jeho blízkých a také nabízí jiný pohled na jeho otce. A kromě toho nechává nahlédnout i do doby, ve které žil. Zajímavě a z jiného úhlu, než je obvyklé, popisuje dějiny a historické souvislosti. Chronologicky, jak do nich Jan Masaryk zasahoval a ovlivňoval je, a jak události doby ovlivňovaly jeho. Z toho důvodu je to čtení na dlouho, aby bylo možné vstřebat tu spoustu zajímavých informací.

callahanh
28.10.2021

Oceňuji Pavla Kosatíka a Michala Koláře za komplexnost a pečlivost, se kterými dali dohromady osudy Jana Masaryka a do značné míry ho v knize demytizují, tím pádem ta není pouhou biografií, ale také zajímavým a rozsáhlým psychologickým portrétem. Autoři jdou detailně do historie rodiny Masaryků, nebojí se ani nahlédnout na osobu TGM z jiné stránky a ukázat, že vlast mu byla bližší než jeho děti, na které neměl čas a měl na ně přehnané nároky. Jan tohle všechno špatně nesl a společně s psychickou chorobou ukrutně trpěl celý život jakýmsi pocitem nedokonalosti a značně mu chyběla autorita, kterou hledal u ne úplně správných lidí. Po přečtení je jasné, že jméno Masaryk bylo pro Jana přítěží a neustálé srovnávání s otcem (byť třeba nechtěné a nevědomé) pro něj bylo smrtící a dost ho ničilo. Kniha je psána opravdu čtivě a objektivně, nesnaží se čtenáři vnutit nějaký názor, jen velmi pečlivě skládá různá fakta a střípky do jednoho celku. Její největší přínos je v tom, že dost razantně mění pohled na Masaryka v době komunistického puče, na kterém se spolupodílel a moc se neměl k tomu mu nějak zabránit. Je úplně jedno, jak hluboce znáte československou historii, protože si troufnu tvrdit, že i pro ty největší experty mají autoři pár nových informací, které některé události staví do jiného světla. Jestli se dá knize něco vytknout, pak snad jen to, že samotnou Masarykovou smrtí se moc nezabývá a nepouští se do žádných hypotéz ani náznaků. Jinak ale vynikající biografie, která dalece přesahuje hranice literatury faktu. 85 %

Ales.BD
16.08.2021

Jestli si o sobě chcete myslet, že víte něco o historii naší republiky, je tato kniha povinnost. Dostanete mnohem víc než životopis jednoho člověka. Jde o skutečně důkladný živý obraz doby, politické situace, i celé Masarykovy rodiny. V doslovu ke 3. vydání je také přidáno přehledné a znepokojivé zhodnocení stavu vyšetřování smrti J. Masaryka. Pokud se k četbě teprve chystáte, doporučuji jako první knihu Jiný T.G.M., i když je mladší než tato.

RaymondDoyle
06.12.2020

Velmi čtivá kniha.

kristleko
11.09.2021

Po přečtení výborného Kosatíkova životopisu Jiný T.G.M. (2018) jsem si říkal, že bude zajímavé si poslechnout (jako audioknihu) příběh jeho syna, o němž se ví hlavně to, že záhadně zemřel krátce poté, co sehrál podivný part v únorových událostech roku 1948. Je to plastický obraz rozporuplného člověka, v jehož příběhu se zrcadlí dějiny první poloviny 20. století, a to v dost temných odstínech. Jan Masaryk celý život zápasil s démony ve vlastní duši i se stínem svého otce. Nejprve proti němu revoltoval, když ale jeho americká epizoda skončila fiaskem, jako vysvobození přišel vznik Československa – právě ve službě otci a „jeho“ republice nalezl smysl života. „Nemám jiné ctižádosti než být hoden Tvého jména – skromně a poctivě,“ napsal mu v den svých čtyřicátin. Otec z něj udělal diplomata, vyslal jej na misi do Ameriky (velmi úspěšnou) a poté jako vyslance do Londýna (kde už spíše přihlížel postupnému odvracení západních demokracií od Československa, což vyvrcholilo Mnichovem). Stal se jakýmsi maskotem státní propagandy, který snadno navazoval kontakty, žil lehkovážně až bohémsky. Kariérní diplomati a politici jej nebrali příliš vážně, mezi lidmi však byl populární, což se umocnilo jeho emotivními rozhlasovými projevy za 2. světové války. Už tehdy se však jako ministr zahraničí podílel na postupném příklonu československé pomnichovské politiky k Sovětskému svazu, který vyústil ve dvě poválečné epizody, které předznamenaly osudy republiky v dalších čtyřech dekádách. Nejprve přišlo v červenci 1947 jednání se Stalinem o Marshallově plánu, ze kterého Československo vyšlo jako pokořený satelitní stát a Jan Masaryk o něm údajně řekl: „Do Moskvy jsem jel jako československý ministr, ale vrátil jsem se jako Stalinův pohůnek.“ Byť šlo i o jeho osobní pohanu, na své ministerské funkci lpěl natolik, že neodstoupil. Bohužel tak mohl učinit nejhorší rozhodnutí svého života, kdy v únoru 1948 za nepříliš jasných okolností odmítl podat demisi spolu s demokratickými ministry a umožnil tak komunistům převzít moc v podstatě legálně. Do dějin státu tehdy zasáhly jeho přecitlivělost a „sebestředné až iracionální myšlení“, kdy se cítil osobně dotčen přístupem demokratických politiků a až dětsky bezelstně vběhl do rukou komunistů a začal považovat Gottwalda za přítele. Jeho smrt o pár týdnů později pak završila tragický příběh člověka, který sice dlouhé roky bojoval s vlastní slabostí a se svými vnitřními démony, ale nakonec tomu všemu podlehl v osudovém okamžiku příběhu nejen jeho života, ale i celého národa. (10/10)

1